Oznámení

9.srpna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení!

9.srpna : Bleskový koláč jako od babičky. Jednoduchý recept, který se nedá pokazit!

10.července : Potřebujete pomoc, nebo pomoci někomu v nouzi chcete? Dejte o sobě vědět na Pomahejtesi.cz!

#1 10. 9. 2010 13:18

Jarmila2010
♥------
Registrovaný: 10. 9. 2010
Příspěvky: 19

Psychicky mě týrá, ale asi ho mám ráda

Dobrý den chtěla bych se svěřit se svým trápením. S přítelem jsme spolu skoro 6 let, poslední rok bydlí se mnou v mém bytě. Ze začátku jsme měli hezký vztah a bylo vše v pořádku. Přemluvil mě, abychom měli společný účet, že už jsme přece skoro jako manželé, a navíc jsme se zasnoubili. Brala jsem to jako dobrý nápad. Časem mi přestal půjčovat kartu a dnes si musím o peníze žádat.
Měla jsem hodně kamarádů a vlastně i našich společných kamarádů, chodívali jsme na party a setkávali se v hospodě nebo v čajovně, pak se mnou už chodit nechtěl, tak jsem chodila sama. Pak mi začal kamarády zakazovat a protože ho miluju, tak jsem radši poslechla a zůstala s ním doma. Dnes když chci někam jít, tak mi to nedovolí, musím ho přemlouvat, aby mě někam pustil, ale většinou mě stejně nepustí.
Moc nemusí moje rodice, takže většinou je chodím navštěvovat sama.
Jeho jedinou zábavou je hraní na počítači, takže doma se většinou spolu ani moc nebavíme, pokud není v práci, tak hraje nebo naopak. A dokonce mi zakázal přístup k počítači, chodím tam jen když je zrovna v práci, ale tajně, aby to nepoznal.
Posledni dobou ke mě začal být I hrubý. Pokud se mu něco nelíbí, co udělám, tak po mě řve a někdy mi dává I tresty za mé chování. Vím, že to většinou vyprovokuju já, ale myslím si, že se ke mě tak chovat nemusí. Ale radši všechno splním, abych měla klid a byl na mě zase hodný. Často se hádáme, nesnáší moji práci, nejraději by byl, kdybych žádnou neměla a jenom seděla doma a uklízela a vařila. Když jsem do práce nastoupila, výslovně mi zakázal s někým se tam bavit nebo si dokonce udělat kamarády. O mé práci nic neví, nezajímá se o to, co vlastně dělám a kde pracuju, ale přesto říká, že ji nesnáší. Na návštěvu k nám nikdo nechodí, protože on si to nepřeje, přitom já bych si tak ráda přivedla nějaké kamarádky z práce, ale z toho bych měla asi velký problem. Už jsem se několikrát rozhodla odejít od něj, ale on mě vždycky přesvědčil, že se změní, a že všechno bude zase jako dřív, proto jsem s ním zůstala. Nic se však nezměnilo a vše se pořád opakuje dokola, nemůžu si ale pomoct a vždycky věřím, že se jednou opravdu změní. Kdybych ho opustila, zůstala bych úplně sama, nikdo by mě nechtěl, protože jsem velice zvláštní člověk. Říká o mě, že jsem blbá, jako moje matka, ale já si myslím, že jsem chytřejší než on. Někdy mám chuť od něj opravdu odejít, ale pak si zase vzpomenu na to, jaké to bylo na začátku hezké a doufám, že se kvůli mě změní. Myslíte si, že mám nějakou šanci, že by se změnil? Nebo ho mám opravdu opustit? Nevím si rady a nemám to komu říct, nikdo mi nevěří, že ten sympatický člověk se může chovat takhle hrozně. Jednou bych chtěla mít I děti, ale nevím, jestli on je ten pravý. Prosím poraďte, co mám dělat?

Není tady

 

#2 10. 9. 2010 13:41

pigi22007
♥♥♥----
Registrovaný: 2. 9. 2009
Příspěvky: 138

Re: Psychicky mě týrá, ale asi ho mám ráda

Utíkej,utíkej dokud máš ještě sílu utéct...zkus si tady na Babinetu přečíst vlákna o domácím násilí....být tebou odstěhuju se na dobu,než přítel opustí tvůj byt,k rodičům a okamžitě dojdu do banky a založím svůj účet a na společný přestanu posílat jakékoliv peníze...a to,že bys zůstala sama,není pravda..na světě je spousta zvláštních lidí a nejsou sami,každý člověk je něčím zvláštní ne? :-D

Není tady

 

#3 10. 9. 2010 13:52

Kuty
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 11. 2. 2007
Příspěvky: 2773

Re: Psychicky mě týrá, ale asi ho mám ráda

Jarmila2010 napsal(a):

Dobrý den chtěla bych se svěřit se svým trápením. S přítelem jsme spolu skoro 6 let, poslední rok bydlí se mnou v mém bytě. Ze začátku jsme měli hezký vztah a bylo vše v pořádku. Přemluvil mě, abychom měli společný účet, že už jsme přece skoro jako manželé, a navíc jsme se zasnoubili. Brala jsem to jako dobrý nápad. Časem mi přestal půjčovat kartu a dnes si musím o peníze žádat.
Měla jsem hodně kamarádů a vlastně i našich společných kamarádů, chodívali jsme na party a setkávali se v hospodě nebo v čajovně, pak se mnou už chodit nechtěl, tak jsem chodila sama. Pak mi začal kamarády zakazovat a protože ho miluju, tak jsem radši poslechla a zůstala s ním doma. Dnes když chci někam jít, tak mi to nedovolí, musím ho přemlouvat, aby mě někam pustil, ale většinou mě stejně nepustí.
Moc nemusí moje rodice, takže většinou je chodím navštěvovat sama.
Jeho jedinou zábavou je hraní na počítači, takže doma se většinou spolu ani moc nebavíme, pokud není v práci, tak hraje nebo naopak. A dokonce mi zakázal přístup k počítači, chodím tam jen když je zrovna v práci, ale tajně, aby to nepoznal.
Posledni dobou ke mě začal být I hrubý. Pokud se mu něco nelíbí, co udělám, tak po mě řve a někdy mi dává I tresty za mé chování. Vím, že to většinou vyprovokuju já, ale myslím si, že se ke mě tak chovat nemusí. Ale radši všechno splním, abych měla klid a byl na mě zase hodný. Často se hádáme, nesnáší moji práci, nejraději by byl, kdybych žádnou neměla a jenom seděla doma a uklízela a vařila. Když jsem do práce nastoupila, výslovně mi zakázal s někým se tam bavit nebo si dokonce udělat kamarády. O mé práci nic neví, nezajímá se o to, co vlastně dělám a kde pracuju, ale přesto říká, že ji nesnáší. Na návštěvu k nám nikdo nechodí, protože on si to nepřeje, přitom já bych si tak ráda přivedla nějaké kamarádky z práce, ale z toho bych měla asi velký problem. Už jsem se několikrát rozhodla odejít od něj, ale on mě vždycky přesvědčil, že se změní, a že všechno bude zase jako dřív, proto jsem s ním zůstala. Nic se však nezměnilo a vše se pořád opakuje dokola, nemůžu si ale pomoct a vždycky věřím, že se jednou opravdu změní. Kdybych ho opustila, zůstala bych úplně sama, nikdo by mě nechtěl, protože jsem velice zvláštní člověk. Říká o mě, že jsem blbá, jako moje matka, ale já si myslím, že jsem chytřejší než on. Někdy mám chuť od něj opravdu odejít, ale pak si zase vzpomenu na to, jaké to bylo na začátku hezké a doufám, že se kvůli mě změní. Myslíte si, že mám nějakou šanci, že by se změnil? Nebo ho mám opravdu opustit? Nevím si rady a nemám to komu říct, nikdo mi nevěří, že ten sympatický člověk se může chovat takhle hrozně. Jednou bych chtěla mít I děti, ale nevím, jestli on je ten pravý. Prosím poraďte, co mám dělat?

- jestli je to skutečně tak,potom ti přítel říká pravdu.Napadá mě otázka,jestli si třeba neabsolvovala zvláštní školu,omluvou pro tvé jednání a chování by mohlo být také pomalejší myšlení.V opačném případě tady ke tvým steskům není co dodat,připadáš mi jak z jiné planety - nikdy nic takového o jiných nečetla,neslyšela...Asi čekáš na zázraky,ale ty se bohužel nekonají.

Není tady

 

#4 10. 9. 2010 13:52

Jarmila2010
♥------
Registrovaný: 10. 9. 2010
Příspěvky: 19

Re: Psychicky mě týrá, ale asi ho mám ráda

Jenže já jsem zvláštní asi hodně,nikdy mě moc kluci nechtěli, nejsem žádná krasavice, i když mi to holky říkají, ale to beztak jenom proto, abych se cítila líp. A k rodičům jít nemůžu, mamka má dost svých problémů a tohle jí nechci ani říkat. Když já nevím, jednu chvíli chci odejít, ale pak si řeknu, že přece nebudu taková svině, abych se zbalila a bez vysvětlení odešla. Tak mu řeknu co si o tom myslím, a on mi naslibuje jak to bude skvělý a já mu zase podlehnu sad

Není tady

 

#5 10. 9. 2010 13:55

Jarmila2010
♥------
Registrovaný: 10. 9. 2010
Příspěvky: 19

Re: Psychicky mě týrá, ale asi ho mám ráda

Reakce na Kuty: já nejsem blbá, mám vysokou školu a ráda bych i studovala dále, ale to se mu nelíbí. Jsem prostě v pasti, mám ho ráda, ale nelíbí se mi, jak se ke mě chová. Jsem jako dvě osobnosti v jedné, chvíli přemýšlím, že už ho fakt opustím, ale pak zase že se to zkusí ještě jednou, že ho snad změním.

Není tady

 

#6 10. 9. 2010 14:02

Kuty
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 11. 2. 2007
Příspěvky: 2773

Re: Psychicky mě týrá, ale asi ho mám ráda

Se strašně podceňuješ,máš nulové sebevědomí.I "zemová" hadra u vás je na tom líp než ty.Prosím tě o jaké pasti to mluvíš?Psala si,že si ve svém bytě,tak mu jednoduše spakuj jeho pár švestek před dveře až bude v práci,zřiď si svůj účet a na kufr mu dej ceduli,že už ho nechceš vidět.Takových jako on jsou plné ulice,putyky.Za nic na světě si ho ale potom nepusť do bytu,v případě takových individuí bych se pak velmi bála o své zdraví.
Jaké máš tresty - klečíš taky na hrachu?

Není tady

 

#7 10. 9. 2010 14:29

Jarmila2010
♥------
Registrovaný: 10. 9. 2010
Příspěvky: 19

Re: Psychicky mě týrá, ale asi ho mám ráda

Malé sebevědomí jsem měla už od mala, teď se to zase vrátilo. Ale když si čtu příběhy jiných žen, připadá mi, že to doma nemám až tak strašné. Už jsem si zvykla, i na ty tresty jsem si zvykla, musím třeba uklízet, ale klidně i do noci, a pořád dokola. Ale mohlo by to být i horší, tak to uklízení se dá. Asi vám připadá, že jsem úplně nemožná, ale já to takhle cítím, jenom nevím, jestli to jsem vůbec ještě já sad

Není tady

 

#8 10. 9. 2010 14:47

Johana50
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 23. 8. 2009
Příspěvky: 591

Re: Psychicky mě týrá, ale asi ho mám ráda

a koukám, že si tady někdo ne různých vláknech dělá prču... usch
zbytečná námaha

Upravil(a) Johana50 (10. 9. 2010 15:17)

Není tady

 

#9 10. 9. 2010 14:50

Soleil
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 23. 7. 2007
Příspěvky: 527

Re: Psychicky mě týrá, ale asi ho mám ráda

Prosím tě a proč a za co ho miluješ? Za to, že ti tak ubližuje? To snad ani nemůže být pravda va Že ty sis to tak trochu vymyslela? A hloupá jsi. Už jen proto, že si to od něj necháš líbit. Horší to samozřejmě může být (přečti si třeba vlákno od Rigoletty) a taky bude, jestli s tím rychle něco nezačneš dělat a dál si necháš s.rát na hlavu dumbom

Není tady

 

#10 10. 9. 2010 15:26

Jarmila2010
♥------
Registrovaný: 10. 9. 2010
Příspěvky: 19

Re: Psychicky mě týrá, ale asi ho mám ráda

Musím s pravdou ven, i když mi to asi většina z vás nebude věřit. To co tady píšu, není můj případ (díky bohu). Je to příběh mé kamarádky (sice je to klasická výmluva, ale je to pravda), snažíme se jí pomoct, ale ona se chová přesně tak, jak tady popisuju. Je jím tak zmanipulovaná, že si vůbec neuvědomuje, jak se k ní chová, a když už si to uvědomí, je nachystaná se sbalit a vypadnout, ale pak jí přeskočí, a najednou si s ním o tom chce promluvit. A pak to skončí tak, že on jí zase oblbne, nakuká jí plno výmyslů a slibů, že se změní a ona v to doufá. Ještě předevčírem už byla skoro sbalená, ale pak zase ten sek a všechno bylo zhaceno sad Teď si myslí, že on se zase změní, že už to bude jenom lepší, skočila mu na špek už asi po desáté, ale nepřipadá jí to divné. Prý na ni moc tlačíme a ona je z toho ve stresu tak nechce o ničem už mluvit. Chtěli jsme s ní jít do poradny, ale ona to nechce řešit, protože teď je on zase na chvíli hodný. Jak jí máme pomoct, když ona je tak zaslepená? Prosím neukamenujte mě za to, že jsem si dovolila takový malý podvod, ale původně jsem chtěla, aby si to pak přečetla a viděla, že v tom není sama. Jenže teď mám strach, že kdyby to viděla, uzavře se do sebe úplně a ztratím s ní kontakt. Je u ní úplně normální, že lže o tom, že doma je všechno v pohodě a tak.. co mám teď dělat?

Není tady

 

#11 10. 9. 2010 17:32

PavlaH
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: MB
Registrovaný: 9. 4. 2006
Příspěvky: 5296

Re: Psychicky mě týrá, ale asi ho mám ráda

nelze pomoci někomu, kdo nechce. Tečka a basta. V9c nemám ,co dodat, dokud nepřijde pravá kamarádka.


Život je nejkrásnější odpověď na všechny otázky.

Není tady

 

#12 10. 9. 2010 18:02

Selima
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: už Bratislava
Registrovaný: 27. 4. 2006
Příspěvky: 38768

Re: Psychicky mě týrá, ale asi ho mám ráda

Prečo to píšeš trojmo...? Nestačí jedno vlákno...?


V 21. storočí je utrpenie povolené, ale už nie povinné.
Brita

Není tady

 

#13 11. 9. 2010 17:22

Jarmila2010
♥------
Registrovaný: 10. 9. 2010
Příspěvky: 19

Re: Psychicky mě týrá, ale asi ho mám ráda

Nepíšu to trojmo, ale dvojmo, a to proto, že nejdříve jsem to dala tady a pak jsem si všimla, že je tu i psychologická poradna a doufala jsem, že tam mi poradí přímo nějaký psycholog, jak s ní mám jednat a jak jí pomoci. Tak proto

Není tady

 

#14 11. 9. 2010 17:43

Kubula
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 1. 5. 2006
Příspěvky: 1248

Re: Psychicky mě týrá, ale asi ho mám ráda

Jarmila2010 napsal(a):

Nepíšu to trojmo, ale dvojmo, a to proto, že nejdříve jsem to dala tady a pak jsem si všimla, že je tu i psychologická poradna a doufala jsem, že tam mi poradí přímo nějaký psycholog, jak s ní mám jednat a jak jí pomoci. Tak proto

A nechceš poprosi moderátory, ať jedno z toho smažou?

Není tady

 

#15 25. 9. 2010 21:38

PINDULI
♥♥♥----
Registrovaný: 20. 1. 2009
Příspěvky: 102

Re: Psychicky mě týrá, ale asi ho mám ráda

Ahojky všem, nechci založit nový téma, protože my to připada zbytečné..... mám totiž podobný problém.... :-((
Nějak nam to s přítelem skřípe.... bydlime spolu rok a půl, spolu jsme dva roky.... mno a skřípe to. Poslední dobou jsem cca za 2mesice zbubla 7kg.... to jsou nervy.... jim když mám hlad a tak. Hlavně když se napije, tak je agresivní... :-(( sice me ještě neuhodil, to bych volala policajti ale za tu dobu už mě 4x v noci vyhodil z bytu, prostě jen tak že jsem mu vadila a ho někdo v hospodě nasral :-((( Nemám prostředky na to, abych si našla vlastní byt, jsem na pracaku v kraji kde bydlím není žádna prace. Už bych vzala jakoukoli praci ale mam VOŠku a když dám životopis na prodavačku tak my řeknou ne, protože mám takové vzdělání... :-((

Moje rodina neví co se doma deje , když se napije... nechci jetím zatěžovat, stejnak mi nemají jak pomoct.... Když mě vyhodí vždycky jdu ke kamaradce... a bud tam přespím do rana, nebo mi pak on zavola až se uklidní cca -3hod. že se mám vrátit domů. Že tady mám domov. Ale ty slova, co slyším jaka jsem tut... tut...tut... :-(( A využívá všechny starosti a problemy co mam....

Vždycky když jde do hospody, často se probouzím, koukam na hodiny kolik je.... kolik mam času na spanek ještě, jsem oblečená v teplakach abych mohla když tak utect... nebo něco, mam kliče v kapsa a nahradní klíče od jeho auta.... :-( ja vím není to normální ale když nemáte kam jít, nemáte ani praci :-(( Nekdy si pripadam jako ve vězení...

Co má pak kurňa člověk dělat.... :-((

Není tady

 

#16 26. 9. 2010 10:07

Kubula
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 1. 5. 2006
Příspěvky: 1248

Re: Psychicky mě týrá, ale asi ho mám ráda

Přestěhovat se někam, kde si najdeš práci a bydlení.

Není tady

 

#17 26. 9. 2010 12:33

agewa
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 27. 2. 2008
Příspěvky: 4341

Re: Psychicky mě týrá, ale asi ho mám ráda

Kubula napsal(a):

Přestěhovat se někam, kde si najdeš práci a bydlení.

přesně tak, proč nehhledáš práci s ubytovnou? pořád takové místa jsou.

Není tady

 

#18 26. 9. 2010 19:04

tříska
♥♥♥♥---
Místo: jižní Morava
Registrovaný: 15. 7. 2009
Příspěvky: 327

Re: Psychicky mě týrá, ale asi ho mám ráda

PINDULI napsal(a):

Nějak nam to s přítelem skřípe.... bydlime spolu rok a půl, spolu jsme dva roky.... mno a skřípe to...  už mě 4x v noci vyhodil z bytu ...
Nemám prostředky na to, abych si našla vlastní byt, jsem na pracaku ...
Moje rodina neví co se doma deje... nechci jetím zatěžovat, stejnak mi nemají jak pomoct....
Co má pak kurňa člověk dělat.... :-((

Ahoj.
Co znamená bydlíme spolu? - Bydlíte spolu u něho v bytě?
Odešla jsi od rodičů k němu?
Rodičovský byt (dům) ti byl odepřen, anebo jsi odešla sama?
Odešla jsi v dobrém, anebo hrdě uražená?
Když se nechceš vrátit k rodičům a raději snášíš, co popisuješ, tak to znamená, že doma u rodičů je to tak strašné, že je to dokonce horší než ta kalvárie s tím tvým povedeným "přítelem"?
Co? va ... jak chceš pomoct, když je kolem tvé osoby tolik nejasného...

Upravil(a) tříska (26. 9. 2010 19:09)

Není tady

 

#19 27. 9. 2010 9:25

Selima
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: už Bratislava
Registrovaný: 27. 4. 2006
Příspěvky: 38768

Re: Psychicky mě týrá, ale asi ho mám ráda

ja by som to skúsila vo väčšom meste, kde sa dá bývať tzv. sharovať byť (viacerí, každý  v jednej izbe, a na nájomné sa vyskladajú) a kde je viac pracovných príležitostí. Možno je to tak, že čím ďalej od neho, tým lepšie.


V 21. storočí je utrpenie povolené, ale už nie povinné.
Brita

Není tady

 

#20 5. 11. 2010 13:00

PINDULI
♥♥♥----
Registrovaný: 20. 1. 2009
Příspěvky: 102

Re: Psychicky mě týrá, ale asi ho mám ráda

Tak jsem to udělala... sice ano jsem blbá..... musím to přiznat!! Odstěhovala jsem se ,až když mě začal tahat za vlasy a škrtit :-((( ale odešla jsem, odstěhovala a už skoro měsíc žiju vlastním životem.....

JSEM ŠŤASTNÁ!!!Že jsem to udělala, ikdyž tedka zběsile hledám práci v Praze a jde to ztěžka..... :-(

Není tady

 

#21 5. 11. 2010 14:27

Kubula
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 1. 5. 2006
Příspěvky: 1248

Re: Psychicky mě týrá, ale asi ho mám ráda

Bezva!! smile

Není tady

 

#22 5. 11. 2010 15:23

Natálie
♥♥♥♥♥--
Místo: Severní Čechy
Registrovaný: 17. 5. 2007
Příspěvky: 894

Re: Psychicky mě týrá, ale asi ho mám ráda

Myslím, že práci v Praze najdeš poměrně snadno, tam je nejmenší nezaměstnanost. Jinak gratuluji k rozhodnutí. Muž, který škrtí a mlátí ženu je ubohý a měl by to mít napsaný na čele, aby se už nikdo nespálil.


Změna přichází pomalu.
Paul McCartney

Není tady

 

#23 5. 11. 2010 21:55

Kiara
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: Praha - východ
Registrovaný: 10. 1. 2006
Příspěvky: 9627

Re: Psychicky mě týrá, ale asi ho mám ráda

PINDULI napsal(a):

Tak jsem to udělala... sice ano jsem blbá..... musím to přiznat!! Odstěhovala jsem se ,až když mě začal tahat za vlasy a škrtit :-((( ale odešla jsem, odstěhovala a už skoro měsíc žiju vlastním životem.....

JSEM ŠŤASTNÁ!!!Že jsem to udělala, ikdyž tedka zběsile hledám práci v Praze a jde to ztěžka..... :-(

PINDULI, nejsi blbá ... naopak, jsi statečná, chytrá holka, která se nebála vzít život do svých vlastních rukou a konečně sebrala odvahu do toho "říznout" tummenupp
Víš, u vás byla jen otázka času, kdy tomu tvému tyranovi přestane stačit psychické týrání a rozpřáhne se k první ráně. A věř tomu, že kdybys neutekla, seřezal by tě pro nic za nic, kdykoliv by si vzpomněl.
Buď ráda, že tohle všechno máš už za sebou, snaž se na všechno co nejdříve zapomenout a věř tomu, že bude líp pussa !!!


"Náhody neexistují - to jen Bůh chce zůstat inkognito ..."

Není tady

 

#24 6. 11. 2010 16:16

PINDULI
♥♥♥----
Registrovaný: 20. 1. 2009
Příspěvky: 102

Re: Psychicky mě týrá, ale asi ho mám ráda

Natalie: Snad máš pravdu a práci brzo najdu.... už se poholížím i po míň lukrativní jen abych aspoň nějakou práci měla. ;-)

Kaira: Právě, že jsem ráda že jsem to udělala... ikdyž to teďka není jednoduché a pořád myslim a občas ještě prý nadávám ze spaní na něj, ale scházím se teďka s klukem který je fajn, řekla jsem mu to, nevím jestli je to dobře, jestli se to říká, ale byla jsem taková ostražitá pořád.....

Ale musím se přiznat po tom co jsme odešla jsem se obloukem vyhybala hospodam, pak me ukecali znamy,šla jsem jednou....a vůbec to nebyl dobry pocit, nebyla jem ve sve kůži, furt jsem se bala, křiku nebo něčeho podobného.. Takže vím, že ještě je to stále ve mě, ikdyž se na to snažím zapomenou....

Doufám, že takových nás bude více,a už se nenechame od chlapu jen tak vydírat a manipulovat. VŠEM DÍKY!

Není tady

 
NÁŠ TIP:

    Zápatí

    Powered by PunBB 1.2.24c
    © Copyright 2002–2008 Rickard Andersson
    Content © Copyright 2000–2016 SAMI spol. s r.o.
    Ochrana osobních údajů