Nejvyšší čas abys začla žít pro sebe a ne pro někoho jiného... Měla bys  odtažitosti přítele spíš poděkovat i když to tak teď necítíš. Mohla bys taky  takovou "kámošku" odhalit v okamžiku,kdy budeš mít v ruce mrně a na krku hypotéku. Poděkuj mu za ty pěkné roky a nech ho jít. Žít "pro někoho" je stejná blbost jako "žít za někoho"...... Jsi mladá ,oklepeš se a  za nějaký čas budeš  i ráda, že jsi tohle blbé školení absolvovala.  A hlavně- opraš svoje kamarádství,koníčky, záliby-hlavně   neseď doma  a po nocích neřvi- to jen vysiluje...

Lenny, kočko, je ti 22, všechno hezký Tě teprve čeká. Škoda, že se člověk (já teda ne), neumí na spoustu věcí podívat optikou věku o 5, 10 let vzdálnější. Bude to chvíli bolet, ale určitě přebolí, věř mi. 
Ony i ty slzy jednou dojdou, zvedneš hlavu a bude zas dobře. Tak to prostě je.

No to je teda škandál. Jeden se tu trápí, brečí do peřin a ten druhej si mizera klidně spí a ještě si dovolí říkat něco o tom, že ho jeden dusí. No děs!

Podívej leny, na rovinu: jako bych slyšela sama sebe tak před třiceti lety.
Ty jsi totiž pěknej manipulátor. Nu stejně jako já. Jenže s tím ještě neumíš na rozdíl ode mne zacházet, - nu já v tvých letech to taky neuměla - tak ti to vždycky nafackuje. Říkám ti tady svoji osobní zkušenost.
Ty zatím víš houby, jen to, že má profil na facecebooku a hezkou holku v přítelích, se kterou si píše. No a taky to, že tě má, přesněji řečeno tvého manipulativního chování, které na něj praktikuješ, plný zuby. Ber to jako cennou životní lekci.  Uvědom si, že nejsi střed ŽÁDNÉHO života, kromě toho svého vlastního. Po nikom nemůžeš automaticky chtít, aby romatická idylka trvala věčně. Ani po sobě ne, natož po partnerovi. Život je takový, jaký si ho uděláš a to bez ohledu na okolnosti. Jsou lidé, kteří dokážou být šťastní ve vězení a jsou jiní, kteří ukrutně trpí v paláci se zlatejma kohoutkama v koupelně.

Přestaň brečet do peřin a snaž se pochopit, že každý člověk prožívá vztah po svém. Vezmi prostě na vědomí, že lidé se během života mění, protože stále potkávají nové lidi, nové přáležitosti, situace, prostě se pořád učí.....Pro tvého přítele možná už všechno skončilo, o to hůř pro tebe, protože se s tím budeš muset vyrovnat sama. Možná, že jsi ho jen zahnala a odehnala svými romanickými představami a iluzemi o životě. Prostě něco je špatně a pouze on sám za to nemůže. Ani ty za to nemůžeš, prostě to tak  je. Oba fungujete podle nějakých vzorců, které jste okopírovali doma od svých rodičů nebo si je geneticky už přinesli na svět. Pokud něco nefunguje, buď prostě nejste kompaktibilní a buď vděčná, že jsi to zjitila teď a ne jako vdaná paní se dvěma dětmi a nebo jsou některé vzorce nefunkční. Tak pokud jsou tvoje, a to ony některé určitě jsou, tak je změň.
Plačtivými scénami každého normálního chlapa spíš odradíš, než přitáhneš. A pokud k tobě už nic necítí, stejně s tím nic nenaděláš, jen budeš za hysterku a přemažeš mu tak to hezké, co jste spolu prožili. Jsi sice ještě mladá, ale už nejsi žádné dítě. Prostě si tedy zkus, co dospělost a zralost obnáší. Vyřeš to sama a bez něj, protože tobě to VADÍ, je to tedy tvůj problém, on ten svůj taky řeší, i když ne tak, jak by se ti líbilo. Taky to řešit tak, by se ti to líbilo nemusí, protože je to jeho život a on má právo ho žít tak, jak chce on a ne kdokoliv jiný, tebe nevyjímaje. Ty máš stejné právo, tak ho využij.

PetrHl napsal(a):

ElinaH. napsal(a):

Potvrzuju to vysílení z breku po nocích:grater:

to přece ale většinou pomáhá, ne?

A k čemu?? Máš pak maximálně  oteklé oči jak svářeč bez   štítu, z nosu bambuli a  sucho v krku....
Pobrečet je fajn- třeba u   srdceryvné scény ve filmu, ale  věnovat tomu víc než  je nutné- to   ubíjí majitele  slzotoku...
Toho  druhého to ( jak zde psali přede mnou) stejně  zpět nepřižene. Naopak  spíš  si myslím , že  vzlykající   partnerka  v muži může vzbudit tak  maximálně soucit ( nebo časem vztek) , málokdy touhu ji   přesvědčovat , že nemá cenu brečet.  A zvlášť pokud jsou kolem něho  veselé a přitažlivé a neokoukané holky....

a

Upravil(a) lenny98 (9. 9. 2010 11:51)

Jak vidím, tak Lenny všechny své příspěvky smazala...asi čekala že ji všichni budou psát o tom, jaký je ten "její" hajzl necitlivý...ale číst tu pak něco jiného ji asi netěší....

Upravil(a) chacinta (9. 9. 2010 12:50)

PetrHl napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

PetrHl napsal(a):

to přece ale většinou pomáhá, ne?

A k čemu?? Máš pak maximálně  oteklé oči jak svářeč bez   štítu, z nosu bambuli a  sucho v krku....
Pobrečet je fajn- třeba u   srdceryvné scény ve filmu, ale  věnovat tomu víc než  je nutné- to   ubíjí majitele  slzotoku...
Toho  druhého to ( jak zde psali přede mnou) stejně  zpět nepřižene. Naopak  spíš  si myslím , že  vzlykající   partnerka  v muži může vzbudit tak  maximálně soucit ( nebo časem vztek) , málokdy touhu ji   přesvědčovat , že nemá cenu brečet.  A zvlášť pokud jsou kolem něho  veselé a přitažlivé a neokoukané holky....

když z toho vyčerpáním usne. Samozřejmě ne před ním, ale sama se sebou

Když mi zemřel přítel - pomáhalo to k tomu spaní.Brečela jsem hodně - ale spala jako zabitá.
S živým odcházejícím je ten brek asi jinej a já poprvé v životě zažívám nespavost na kterou nic nepomáhá.