Oznámení

29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení!

29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu

6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog

#1 2. 9. 2010 14:32

tanitaa
♥♥-----
Registrovaný: 20. 4. 2010
Příspěvky: 50

Jak žít s Parkinsonem

Dobrý den
ráda bych se zeptala na názory a poprosila o radu.
Můj otec má Parkinsonovu chorobu třetím rokem.Za tu dobu se jeho zdravotní stav velice zhoršil,nejvíce však duševní.Bydlí sám v jednopokojovém bytě,je vdovec dlouhá léta a má jen mě.
Začal být velice nervózní, podrážděný,že už se mu nedaří dělat vše jak dříve,protože třes v rukou je už velice silný,ale už se rozšířil i do nohou.Začal špatně slyšet,tudíž občas když mu odpovím a není to dostatečně nahlas,myslí si že ho ignoruji.Začal se stranit lidí,odmítá chodit do společnosti,bojí se jakéhokoliv úředního dopisu,byť všechno vyřizuji za něj.Ambulantně se léčí u psychologa,ale jeho péče se mi zdá nedostatečná,neustále otci předepisuje nějaké léky.Jeho neuroložka mi řekla,že neví jak dlouho bude otec ještě schopný se jakž takž postarat o sebe sám,kdy bude vyžadovat celodenní péči.Bohužel nejsem v situaci kdy bych mu mohla tuto celodenní péči poskytnout.Můžete si teď myslet ,že jsem nevděčná dcera,ale opravdu to nelze.Hledám proto nějaký ne ústav,ale nějaké místo ,třeba klášter
kde by byl klid a pohoda,kde by o něj bylo postaráno.Nechci žádnou LDN,nemocnici nebo něco podobného.
Nemáte někdo zkušenost s takovýmto zařízením,nebo radu kde hledat?

Není tady

 

#2 2. 9. 2010 14:35

aprill
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: kousek od Romči
Registrovaný: 2. 2. 2006
Příspěvky: 15647

Re: Jak žít s Parkinsonem

tanitaa napsal(a):

Dobrý den
ráda bych se zeptala na názory a poprosila o radu.
Můj otec má Parkinsonovu chorobu třetím rokem.Za tu dobu se jeho zdravotní stav velice zhoršil,nejvíce však duševní.Bydlí sám v jednopokojovém bytě,je vdovec dlouhá léta a má jen mě.
Začal být velice nervózní, podrážděný,že už se mu nedaří dělat vše jak dříve,protože třes v rukou je už velice silný,ale už se rozšířil i do nohou.Začal špatně slyšet,tudíž občas když mu odpovím a není to dostatečně nahlas,myslí si že ho ignoruji.Začal se stranit lidí,odmítá chodit do společnosti,bojí se jakéhokoliv úředního dopisu,byť všechno vyřizuji za něj.Ambulantně se léčí u psychologa,ale jeho péče se mi zdá nedostatečná,neustále otci předepisuje nějaké léky.Jeho neuroložka mi řekla,že neví jak dlouho bude otec ještě schopný se jakž takž postarat o sebe sám,kdy bude vyžadovat celodenní péči.Bohužel nejsem v situaci kdy bych mu mohla tuto celodenní péči poskytnout.Můžete si teď myslet ,že jsem nevděčná dcera,ale opravdu to nelze.Hledám proto nějaký ne ústav,ale nějaké místo ,třeba klášter
kde by byl klid a pohoda,kde by o něj bylo postaráno.Nechci žádnou LDN,nemocnici nebo něco podobného.
Nemáte někdo zkušenost s takovýmto zařízením,nebo radu kde hledat?

A co nějaká domovinka? Zařízení, kde se o tatínka postarají po dobu co budeš v práci a na odpoledne a večer si ho vezmeš domů.

Není tady

 

#3 3. 9. 2010 7:09

tanitaa
♥♥-----
Registrovaný: 20. 4. 2010
Příspěvky: 50

Re: Jak žít s Parkinsonem

Bohužel tady nic takového není.
Je to sice drsné, ale tohle můj problém neřeší.Bydlím v malé garsonce,z práce se kolikrát vracím pozdě ( ještě dojíždím),a tak nějak si nedokážu představit, když se doplazím večer domů ještě poskytnout perfektní servis...
Evidentně nevíte co péče o takto nemocného člověka obnáší...

Není tady

 

#4 3. 9. 2010 7:25

Aneri
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 19. 4. 2006
Příspěvky: 4438

Re: Jak žít s Parkinsonem

Postarat se zavčasu o nemocného rodiče není ostuda a pokud jsi pracovně vytížená a opravdu to nejde, tak bych začala hledat pomoc přes sociální odbor. Volali mi denně do práce,  že maminka utíká z domu, že v noci sedí na lavce, že zvoní v noci na všechny byty a pod. Věřím, že najdete společné řešení. Měla jsem maminku dementní a také nemohla být sama doma, ani návštěvy, které jsme platily/zdravotní sestry, ošetřovatelky, sousedy.../ to nevyřešily. Zamknout jsme maminku doma nemohli, měla dva balkony,6patro když byla sama doma, pustila od cigánů až po brousiče nože všechny domů. Tak jsme začali hledat domov pro její konec života, nebot bylo jasně, že demence se bude zhoršovat. Na Moravě je ústavů soc. péče dost a na celkem dobré úrovni. A tak se nám to podařilo v součinnosti s doktory a soc. odborem ji tam umístit a byla jsem klidná, že se o maminku postarají, dají jí léky, byla v suchu a čistotě...nebyl to její domov, ale ona to už nevnímala  grater a my jsme byli klidní. Každý den/nebylo to daleko/ jsme ji někdo navštěvovali, nakrmili, řekli jí své starosti i radosti a já si nesmírně vážím jak takové možnosti, tak personálu! Vím, co to obnáší.....

Není tady

 

#5 3. 9. 2010 12:50

Selima
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: už Bratislava
Registrovaný: 27. 4. 2006
Příspěvky: 40313

Re: Jak žít s Parkinsonem

Lenže pri Parkinsonovi si ten lčovek väčšinou práveže všetko uvedomuje až veľmi dobre... teda, dosť dlhú dobu. Parkinson nie je demencia. Mne by sa tiež denný stacionár pozdával ako prijateľné rišenie, ale ak máš pocit, že to nejde, skús si zistiť na úradoch, či nemáte niekde blízko DD, odkiaľ by si si ho brávala povedzme na víkendy alebo nedele...


Vesmír vám nie je nič dlžný, ak nie ste spokojný so svojím životom, zmeňte ho. Arpád Soltész, slovenský novinár, čo práve odchádza natrvalo z vlasti, o svojom rozhodnutí.
Brita

Není tady

 

#6 3. 9. 2010 14:25

tanitaa
♥♥-----
Registrovaný: 20. 4. 2010
Příspěvky: 50

Re: Jak žít s Parkinsonem

Ty víkendy by se zvládnout dali,každý den to asi ne.
On se duševně velice mění, jeho výbuchy nálad,podražděnost, on takový nikdy nebýval.
Mám známou ,která se takhle uvolila starat o svého tchána (k třem dětem).Nastěhovali si dědu do domečku,a za čas z dědy se stal ležící pacient...protože nedovolila svému svědomí dát jej do ústavu,stará se o něj sama.Dnes je z ní psychická i fyzická troska...
Věřte mi že se svědomím se peru pořád...

Upravil(a) tanitaa (3. 9. 2010 14:25)

Není tady

 

#7 3. 9. 2010 15:17

pencila
♥♥♥----
Registrovaný: 22. 9. 2008
Příspěvky: 210

Re: Jak žít s Parkinsonem

Když byl nemocný přítelův otec, mysleli jsme si, že nemáme více času, než jsem mu dali.. Je to ale hrozné zjištění, když zemřel, když si teprve až pak člověk uvědomí, že mohl/měl dát více.. trochu pozdě..

Upravil(a) pencila (3. 9. 2010 15:18)

Není tady

 

#8 3. 9. 2010 17:19

Pandorraa
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 21400
Web

Re: Jak žít s Parkinsonem

tanitaa napsal(a):

Ty víkendy by se zvládnout dali,každý den to asi ne.
On se duševně velice mění, jeho výbuchy nálad,podražděnost, on takový nikdy nebýval.
Mám známou ,která se takhle uvolila starat o svého tchána (k třem dětem).Nastěhovali si dědu do domečku,a za čas z dědy se stal ležící pacient...protože nedovolila svému svědomí dát jej do ústavu,stará se o něj sama.Dnes je z ní psychická i fyzická troska...
Věřte mi že se svědomím se peru pořád...

S jakým SVĚDOMÍM se to pereš, prosím tebe?
Ty se snad hodláš na otce vykašlat a nebo mu chceš pomoci?

Podívej, například každá rozumná máme, pokud má letadlo problémy a ze schránek "vypadnou" kyslíkové masky, tak se nejprve postará sama o sebe a až PAK o děti. Dítka totiž za těch pár vteřin neumřou, ale kdyby to udělala opačně, tak sice stihne nasadit masky dvěma - třem, dětem, ale ne už sobě a nejspíš  se odebere do limbu. O její děti se pak nikdo nepostará. Když dá masku sobě, má dost kyslíku a sil na to, aby se o každé z nich postarala.

Udělej to stejně. Nebo si snad myslíš, že pokud budeš fyzicky a psychicky vyčerpaná a na dně, tak otci nějak pomůžeš? Já to zažila, nevěděli  jsme nic, lékaři neuznali za vhodné nás o stavu člena rodiny pravdivě informovat. Byl to masakr. Dívat se, jak se ti milovaný čověk mění před očima, je zlý, útočný... a ve světlých chvilkách zase naprosto zoufalý....
Nepřemýšlej nad blbostma a najdi otci důstojné zařízení, kde se o něj postarají, kde ho můžeš navštěvovat a kde budou dostatečně rozumní na to, aby ho jen necpali léky.
Pak si myslím, že tvé svědomé může být naprosto klidné stolt


Co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi.

Pomluvy vymýšlejí závistivci, šíří je blbci a věří jim jen idioti.

Není tady

 

#9 3. 9. 2010 17:35

aprill
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: kousek od Romči
Registrovaný: 2. 2. 2006
Příspěvky: 15647

Re: Jak žít s Parkinsonem

tanitaa napsal(a):

Bohužel tady nic takového není.
Je to sice drsné, ale tohle můj problém neřeší.Bydlím v malé garsonce,z práce se kolikrát vracím pozdě ( ještě dojíždím),a tak nějak si nedokážu představit, když se doplazím večer domů ještě poskytnout perfektní servis...
Evidentně nevíte co péče o takto nemocného člověka obnáší...

Vím co taková péče obnáší, máme v rodině takto postiženého člověka.

Není tady

 

#10 3. 9. 2010 22:31

Iveta X
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 1548

Re: Jak žít s Parkinsonem

tanitaa napsal(a):

Dobrý den
ráda bych se zeptala na názory a poprosila o radu.
Můj otec má Parkinsonovu chorobu třetím rokem.Za tu dobu se jeho zdravotní stav velice zhoršil,nejvíce však duševní.Bydlí sám v jednopokojovém bytě,je vdovec dlouhá léta a má jen mě.
Začal být velice nervózní, podrážděný,že už se mu nedaří dělat vše jak dříve,protože třes v rukou je už velice silný,ale už se rozšířil i do nohou.Začal špatně slyšet,tudíž občas když mu odpovím a není to dostatečně nahlas,myslí si že ho ignoruji.Začal se stranit lidí,odmítá chodit do společnosti,bojí se jakéhokoliv úředního dopisu,byť všechno vyřizuji za něj.Ambulantně se léčí u psychologa,ale jeho péče se mi zdá nedostatečná,neustále otci předepisuje nějaké léky.Jeho neuroložka mi řekla,že neví jak dlouho bude otec ještě schopný se jakž takž postarat o sebe sám,kdy bude vyžadovat celodenní péči.Bohužel nejsem v situaci kdy bych mu mohla tuto celodenní péči poskytnout.Můžete si teď myslet ,že jsem nevděčná dcera,ale opravdu to nelze.Hledám proto nějaký ne ústav,ale nějaké místo ,třeba klášter
kde by byl klid a pohoda,kde by o něj bylo postaráno.Nechci žádnou LDN,nemocnici nebo něco podobného.
Nemáte někdo zkušenost s takovýmto zařízením,nebo radu kde hledat?

Můj taťka měl taky Parkinsona. Důležitý je, aby takový člověk zůstal co nejdéle aktivní. Ikdyž se bude oblíkat sám hodně dlouho, je třeba mu ten čas dopřát a pomáhat jen s tím, co opravdu nezvládne. To samý s jídlem, hygienou, obstarání domácnosti. Musí něco dělat a pokud možno cvičit a samozřejmě cítit podporu v rodině. Taťka postupem času měl i problémy s mluvením, bylo mu špatně rozumět, dlouho mu trvalo než se napil, protože špatně polykal, no šlo to pak už z kopce. Byl celou dobu doma, šel do nemocnice prý jen na pár dní, na celkové vyšetření a upravení léků a už se nevrátil. Jakmile ulehl, tak už nevstal.... Pokud se Tvůj tatínek ještě dokáže v základních věcech o sebe postarat, tak bych mu sjednala na pár hodin denně pečovatelku a snažila se ho navštěvovat nebo brát k sobě třeba na víkendy, prostě aby co nejdéle zůstal ve svém prostředí a nutilo ho to se snažit o soběstačnost. Alespoň po ten čas, co toho ještě bude schopný.


Iveta X

Není tady

 

#11 3. 9. 2010 22:37

Iveta X
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 1548

Re: Jak žít s Parkinsonem

tanitaa napsal(a):

Ty víkendy by se zvládnout dali,každý den to asi ne.
On se duševně velice mění, jeho výbuchy nálad,podražděnost, on takový nikdy nebýval.
Mám známou ,která se takhle uvolila starat o svého tchána (k třem dětem).Nastěhovali si dědu do domečku,a za čas z dědy se stal ležící pacient...protože nedovolila svému svědomí dát jej do ústavu,stará se o něj sama.Dnes je z ní psychická i fyzická troska...
Věřte mi že se svědomím se peru pořád...

Taťka říkával, že nejlépe mu je, když spí, protože to si neuvědomuje, že je nemocný. Taky míval špatnou náladu a depku, někdy naopak měl i černý humor a i v dost drsných situacích jsme se dokázali smát. Já vím, že je to těžký, jak pro něj, tak pro ostatní členy rodiny. Taťka brával Nakom, po tom bylo vždycky cca třičtvrtě hodiny velké zlepšení, takže v té době se snažil stihnout umýt, vyčistit zuby, nebo přes den najíst nebo se krátce projít venku. Po odeznění účinku zase vytuhl až do další dávky.


Iveta X

Není tady

 

#12 3. 9. 2010 22:47

Iveta X
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 1548

Re: Jak žít s Parkinsonem

Třes se dá odstranit operací, ale je to zásah do hlavy, záleží na kondici a věku nemocného. Nemoc to neléčí.


Iveta X

Není tady

 

#13 3. 9. 2010 22:58

Vanda
♥♥♥♥---
Registrovaný: 14. 11. 2009
Příspěvky: 436

Re: Jak žít s Parkinsonem

Jak píše Selima Parkinsoni jsou vlastně uvězněni ve svém těle, které je postupně přestává ,,poslouchat" ,ale vše co se děje kolem si plně uvědomují -proto ty změny v chování /nervozita,agresivita,podrážděnost..../-tady jsou nějaké léky i na ztlumení či uklidnění zcela na místě.
Stařecké demence a Alzheimer jsou většinou v,, pohodě" nebot´si svou situaci vůbec nuvědomují,jsou většinou ztraceni v čase,nejsou orientováni místem ani osobou,prostě si žijí ve svém světě, kde jim může být dobře a nemá smysl jim odporovat.Taže pokud si babička myslí,že je rok 1942,že je jí 20 a má dvě malé děti, neodporujeme a hrajeme s ní její hru.
Lidé postiženi těmito chorobami dříve, či později budou potřebovat čtyčiadvacetihodinovou péči bud´ od příbuzných, nebo formou nějakého ústavu.Těch je u nás celkem hodně a většina z nich je na dobré úrovni.Každý ústav má své stránky, kde je možné se dočíst jakou cílovou skupinu klientů přijímá.
Co se týká toho svědomí ,většina lidí dávajících svého příbuzného do takového zařízení se cítí provinile,ale pokud se zdrav.stav zhorší natolik,že není v silách rodiny se postarat nic jiného nezbývá.Velmi smutné také je,že spousta důchodců si vlastně pobyt ze svého důchodu ani nemůže dovolit.


Jo, jo život není peříčko..

Není tady

 
NÁŠ TIP:
  • Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz

  • Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.

Zápatí

Powered by PunBB 1.2.24c
© Copyright 2002–2008 Rickard Andersson
Content © Copyright 2000–2016 SAMI spol. s r.o.
Ochrana osobních údajů