když jednomu dítěti za svého života svůj majetek daruje, tak to druhé má smůlu..

K reakci Mag lze dodat snad jen jediné, a to že listina o vydědění může být i součástí závěti, není nutno ji vyhotovovat jako samostatný dokument. Náležitosti upravuje občanský zákoník a v případě zájmu, sepis závětí je jednou z typických činností notářů.

U notáře je také možno závěť uložit a jeho prostřednictvím také existenci závěti zaznamenat v centrální evidenci závětí. Máte tedy jistotu, že se závěť v případě úmrtí najde a dojde k jejímu předložení v průběhu dědického řízení, neboť dotaz na tuto evidenci je automatickou součástí tohoho řízení.

Vydědění je jediný způsob jak překonat ustanovení o neopominutelných dědicích, vyděděná dcera tedy čtvrtinu majetku zůstavitelky, pokud bude úkon učiněn platně, neobdrží.

Upravil(a) Mgr. Filip Netopil (26. 8. 2010 12:52)

Pokud je majetek darován za života, není co dědit - a na zbývající část majetku se ustanoveni o neopominutelném dědici vztahovat bude.

Dědení a darování za života jsou různé způsoby naložení s majetkem, nelze o darování za života říci, že se jedná o obcházení ustanovení o neopomenutelném (byť v praxi to tento důsledek mít může)

sahleb napsal(a):

Mgr. Filip Netopil napsal(a):

Pokud je majetek darován za života, není co dědit - a na zbývající část majetku se ustanoveni o neopominutelném dědici vztahovat bude.

Dědení a darování za života jsou různé způsoby naložení s majetkem, nelze o darování za života říci, že se jedná o obcházení ustanovení o neopomenutelném (byť v praxi to tento důsledek mít může)

MAly dotaz pane Netopil:

kud je tedy darovanoneni co dedit. A kdyz uz zadny jiny majetek v rodine neni , tak ten druhy sourozenec nemuze delat vubec nic, ze? Dekuji.

ač je dotaz směřován na někoho jiného, já jsem přesvědčena, že sourozenec nemůže dělat nic. Proto jsem v úvodním příspěvku navrhovala darování. Závěť je napadnutelná.

qwertz napsal(a):

moc děkuji všem za odpovědi,
takže v době sepsání závěti a vydědění se  to nemůže či nemusí nijak dokazovat?
a zůstane to na dokazování až v případě případného soudu? ale to už těžko bude mrtvý něco dokazovat, na čem bude tedy dokazování založeno?
moc všem děkuju

Dobrý večer, nemusí se dokazovat nic. Vše budou případně dokazovat dědicové, případně možní dědicové ze zákona, kteří byli vyděděni, či zkráceni závěti. Co se týče darování: platí staré pravidlo, že darovat se má až po smrti. Co se týče jednotlivých a konkrétních důvodů pro vydění, je vhodné věc konzultovat například s notářem či advokátem přímo.

JUDr. Filip Svoboda napsal(a):

Co se týče darování: platí staré pravidlo, že darovat se má až po smrti.

A to mám vstát z hrobu pane doktore?
Pokud vím, tak v žádném zákoně hlavně zák. č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, jsem se neodčetl o možnosti darovat po své smrti. Pokud vím, tak darovaní je upraveno pro lidi, kteří se těší životu, a pro ty kteří již nejsou mezi námi, pak jejich majetek si jako supy rozdělí pozůstalí (viz filmeček "Příjdu hned"), platí ustanovení o dědictví tedy o zákonné úpravě dědění a nebo o závěti. A tam mohu podle příslušného ustanovení, nepřiznat někomu žádnou část svého majetku, který po mě ostane až natáhnu brka.
Pane doktore tohle byla ale bota.

sahleb napsal(a):

Mgr. Filip Netopil napsal(a):

Pokud je majetek darován za života, není co dědit - a na zbývající část majetku se ustanoveni o neopominutelném dědici vztahovat bude.

Dědení a darování za života jsou různé způsoby naložení s majetkem, nelze o darování za života říci, že se jedná o obcházení ustanovení o neopomenutelném (byť v praxi to tento důsledek mít může)

MAly dotaz pane Netopil:

kud je tedy darovanoneni co dedit. A kdyz uz zadny jiny majetek v rodine neni , tak ten druhy sourozenec nemuze delat vubec nic, ze? Dekuji.

Přesně tak, dárce za života může se svým majetkem naložit jak uzná za vhodné, do dědictví tedy přejde jen to, s čím zůstavitel nenaloží. Druhý případný dědic by mohl pouze napadnout platnost darovací smlouvy např. s tím, že ji dárce podepsal po nátlaku, popřípadě již nebyl v natolik dobrém duševním stavu, aby o svém majetku mohl platně rozhodovat.

JUDr. Filip Svoboda "Vážený Pisateli, uzavřel bych to tím, že si mnohdy nestačí přečíst pouze zákon. Je nutné věci vidět v podstatně širších souvislostech."
Pokud se podíváme na širší souvislosti pak zabředneme do tak jemných sítí, že prostý člověk se v tom nejenže nevyzná, ale vlastně nic nemůže, neboť tomu neporozumí. Současně pro nepřehlednost samotného práva, ale i toho kudy se může ubýrat samotný život jedince, domýšlení co vše se může stát raději nemít žádného majetku a pokud ano den před smrtí prohýřit. Navíc i ve Vámi předloženém případě lze konat jinak, než jste předestřel. No ale to je o moudrosti právníka a hlavně požadavku dané osoby. Dost často vidím, jak se právnická obec zviditelňuje složitými konstukcemi, kterým mnohdy sama nerozumí, ale zvenku to vypadá krásně a učeně.
Pokud vím, tak dotaz zněl zda lze "vydětit" a za jakých podmínek.
Zabředávání do širších souvislostí by mělo být až to druhé ne-li jako třetí bod přípravy dokumentu v samotném konkrétním případě. Dle Vašeho, by jste musel vždy totiž při odpovědi v duchu myšlenky "neznalost zákona neomlouvá" začít vždy u Ústavy a pak projet celou sbírku zákonů v danném případě.
No osobně vzdávám tuhle debatu neboť na protiháčky háčků zákona nemám choutky a plevelit tohle vlákno nebudu.

Sahleb to vydědění má přece vždy nějaký důvod.

opravdu moc všem děkuju, pomohlo to se v tom trochu zorientovat, děkuju

Petr100 napsal(a):

Sahleb to vydědění má přece vždy nějaký důvod.

Ano podle prava, ale vydedeny se muz ebranit. POdle prava.POkud se majetek daruje jen jednomu diteti ze trech, tak se nikdo branit nemuze.  To se mi proste nelibi.

moc všem děkuju za odpovědi a doplňky,
ještě mám prosím dotaz na právníka, našla jsem tuto informaci, je pravdivá?:

"Ono stačí sepsat za života darovací smlouvu a uložit ji u notáře."

děkuji za odpověď

Upravil(a) qwertz (30. 9. 2010 21:23)