|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|

Ahojky,
potřebovala bych poradit. Je mi 24 let a jsem vš studentka. Nedávno se se mnou rozešel můj přítel se kterým jsem rok žila a stále se s tím nedokážu vyrovnat. Na začátku to bylo skvělý, byla jsem moc zamilovaná a on se ke mně choval velice hezky, tak jsem se k němu přestěhovala. Po čase se ale projevil. Hodně žárlil, když jsem měla nějaké kamarády, kteří mi psali, přečetl mi zprávy v mobilu a už jim volal, aby mně nechali na pokoji, jinak si to s nimi vyřídí. Nakonec se mu ani nelíbilo, když jsem si šla s kamarádkami sednout. Po čase jsem žila spíš jeho život, společně jsme navštěvovali jeho kamarády, dělali jeho koníčky a já zapomněla na sebe. Nakonec si se mnou byl tak jistý a přestal si mně vážit. Ponižoval mně, říkal že jsem hloupá, že nemám vlastní názor, že mi ta vysoká škola stejně k ničemu nebude (on je vyučený elektrikář) a že za všechny hádky můžu sama. Přitom jsem se chtěla jen bránit, ale čím víc jsem se hájila tím víc jsem si připadala jako ta špatná. Když jsem mu např. nechtěla zkrátit kalhoty do práce, hned my vyčítal, že ho nemám ráda. Pracuje jako finanční poradce, peníze mu stouply do hlavy a na mě už ani neměl čas. Pak jsem potkala někoho, kdo se ke mně choval hezky a tak jsem si s ním začala psát. Přítel to samozřejmně zjistil a nakonec řekl že už mi nemůže věřit, že jsem mu lhala a rozešli jsme se. Tak jsem se začala scházet s tím druhým, v domění, že to bude lepší. Pořád básnil o tom, jak mě chce udělat šťastnou, že budem jezdit na výlety a já mu to věřila.. Nakonec jsem zjistila že hodně pije a má dluhy. Pracoval, ale kvůli pití neměl skoro ani na kredit. po chvíli jsem to s ním skončila. Teď jsem sama a bojím se že si už nikoho normálního nenajdu. Pokaždé narazím na nějakého blbce, i když toho prvního jsem měla opravdu ráda. Momentálně mám nízké sebevědomí a nevím jak se s tím vyrovnat. Děkuji za rady
Není tady

Někde jsem četla, že máme nějaký vzorec chování v mozku a podvědomě si vybíráme pořád stejné partnery. Můj otec byl taky žárlivec, despota a alkoholik moji mamku psychicky týral a dokonce ji i někdy mlátil. Většinou těm mužům až moc záleží na vzhledu a myslím si, že můžou mít nějaké vnitřní komplexy, které skrývají a pak si to vybíjí na blízkém člověku. Nejhorší je, že to na začátku nejde poznat, protože se chovají úplně jinak. Máte některá podobnou zkušenost?
Není tady

Ja by som si hlavne dala chvíľu pauzu na "strávenie" predošlého vzťahu a rozchodu. V zúfalstve "rýchlo, rýchlo si niekoho nájsť" človek siahne po prvom, kto je poruke, a to nemusí byť tá najlepšia voľba. Daj tomu čas... (A skús prípadne popracovať na sebe, zájsť k psychológovi a zistiť, prečo priťahuješ despotov apod.)
Není tady