Oznámení

19. dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení!

19. dubna : Obyčejný citrón a jeho netradiční využití beze zbytku. V kuchyni i v domácnosti je skvělý pomocník!

19. dubna : Rodičovství podle zvěrokruhu: Štíři jsou přísní, Panny umí ustoupit.

#51 22. 8. 2010 7:27

písmenko
Host

Re: (psychické týrání) a co teď?

.

Upravil(a) písmenko (22. 8. 2010 19:30)

 

#52 22. 8. 2010 7:30

písmenko
Host

Re: (psychické týrání) a co teď?

.

Upravil(a) písmenko (22. 8. 2010 19:31)

 

#53 22. 8. 2010 7:58

eremuruss
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 6. 3. 2007
Příspěvky: 12210

Re: (psychické týrání) a co teď?

písmenko napsal(a):

eremuruss: A ty jsi u ní po rozvodu bydlela, že jsi to musela snášet? Nebo jsi prostě nevěděla, jak z toho.. Měla-mᚠji ráda? Vyčítᚠjí to?

Ja jsem u ni nebydlela,ale bydlela jsem 3 minuty cesty k ni ,vlastne jsme si videli do oken.Nevedela jsem jak s toho,prece jenom to byla moje matka a chtela jsem ,aby moje deti,kdyz nemaji otce meli alespon babicku.A navic,kdyz byli deti male tak jsem potrebovala i obcasne pohlidani,kdyz jsem musela zustat v praci dyl.
Kdyz zemrela, je pravda,ze me to nijak bolestne nezasahlo.Samozrejme, bylo me to lito.Rada jsem ji urcite mela,kdyz jsem se od ni odloucila na ten nejaky cas tak jsem si moc prala,aby jsem s ni byla zase v kontaktu.Ale ten prvni krok jsem udelat nechtela a taky neudelala.Ona mela vzdycky vykyvy nalady jednou se s ni dalo normalne bavit a pak byl den,kdy jenom vycitala a urazela.Urcite ji to vycitam a hlavne i to,ze moje deti nemeli babicku jako kazdy jiny.Ja ted,kdyz mam pritele a vidim jak se pritelovo rodice mohou roztrhnout pro svoje vnoucata,ktery je skoro vubec nenavstevujou je me to o to vic lito.

Upravil(a) eremuruss (22. 8. 2010 8:05)


Za jednu minutu člověk pozná, zda se mu někdo líbí, za hodinu pozná, zda by jej dokázal mít rád či milovat, za jeden den zjistí, jestli by s tou osobou dokázal strávit celý život...ale poté trvá celý život než na tu osobu zapomene.

Není tady

 

#54 22. 8. 2010 8:34

agewa
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 27. 2. 2008
Příspěvky: 4341

Re: (psychické týrání) a co teď?

písmenko napsal(a):

Taisha: Nevím, nedovedu tohle posoudit, nejsem na to dost objektivní. Když jsem byla menší, jeden čas mi spíš připadalo, že se mnou soupeří o tátu - které si bude víc všímat, kterou bude mít raději.. a pak že tak nějak celkově - musí mít vždycky prvenství - jak si mě přeměřovala, jestli nejsem náhodou hubenější, nemám hezčí vlasy.. To je tak směšné!

ale ty s ní o něj soupeříš dál. ty přece chceš , aby uznal, že mᚠpravdu , aby uznal, že matka je hrozná.

Není tady

 

#55 22. 8. 2010 10:35

písmenko
Host

Re: (psychické týrání) a co teď?

.

Upravil(a) písmenko (22. 8. 2010 19:31)

 

#56 22. 8. 2010 11:22

mariposa
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 27. 8. 2008
Příspěvky: 3566

Re: (psychické týrání) a co teď?

písmenko napsal(a):

mariposa: Já si taky skoro nic nepamatuju, jen takové úryvky.. Jednou se se mnou nebavila skoro měsíc, začala jenom proto, že byly Vánoce, tak aby nekazila svátky. lol
Mᚠurčitě pravdu v tom, že ona za to nemůže, jak už jsem psala, podle mě si to ani neuvědomuje. Mají podobný vztah s její matkou,  (ta ji pořád poučuje, hraje si na nejchytřejší, matka ji nesnáší, odmalička do mě hustila -výstižný výraz-, jak je bábí špatná, zlá, jak se k ní chovala hrozně, sobecká atd.), tak jí to možná přijde normální, možná ani neví, že to jde jinak, že matka s dcerou si mohou věřit, přátelsky se spolu bavit, svěřovat a věřit si. (Bábí je ale čestná, spolehlivá, kopíruje jen ten vztah, ne chování.)
Víš, když já asi nejsem dost dospělá a dost z toho venku, abych se nad to povznesla. Nebo je ve mně možná zloba, potřeba jí to vrátit, vážně nevím.
Ale stálo by za pokus zkusit to - díky mariposo, díky Taisho. Prostě ignorovat její výpady a zkusit se chovat "dospěle"..

Písmenko, to je ono, Tvoje máma Ti ani nemohla dát jiný vztah, když jiný nezažila se svojí vlastní mámou. Chápeš? Ona s Tebou vlastně zase jen opakovala to samé co dělala její máma jí. U nás to samé. Pro mě byla babička v dětství tou největší výhrou, ke mě se nechovala jako ke své dceři, chovala se ke mě užásně jako k vnučce, byla to moje pohádková babička. Ale vím, že mezi mámou a babičkou byla velká propast, babička se k mámě otočila zády ve smyslu, že ji totálně zavrhla. Podle mě ale ani nevěděla proč. Ale stalo se to. A moje máma zase opakovala to co dostala od svojí mámy sad Ale když tohle vím, nedokážu se na ní dívat už tak nenávistně jako kdybych tohle nevěděla. Svým způsobem jí chápu, ale abych úplně odpustila, tak to chce čas. Ale já věřím tomu, že jednou odpustím a tím se mi strašně uleví smile Chce to čas, Písmenko smile
Malé dítě nemůže nic dělat, musí to snášet. Ale dospělý člověk může udělat mnoho smile

Ignorovat ty výpady to je taky jedna z variant. Ale podle mě je strašně důležitý ignorovat je proto, že jsem je pochopila, ne se jen otočit zády a dělat, že se to neděje. Děje se to, ale děje se to proto, že ona to jinak neumí. Já už tu hru s ní nehraju, už mi nedokáže tolik ublížit to co si ona na mě vylejvá, svým způsobem se dá říct, že to ignoruju, ale neznamená to, že to nevidím. Vím co se děje, vím, že ona má vevnitř velkou bolest (její vlastní matka jí nepřijala) a tak má tendece to na mě házet. Vtip je v tom, že já to vidím, zaregistruju to, ale nepřijmu tu hru wink


"Buď jen sebou samým a do ničeho jiného se nenu. Copak ti nestačí být Buddhou, jen tak si svobodně a radostně být?" (Marielu Lörler: Jakub objevuje řeku života)

Není tady

 

#57 22. 8. 2010 11:25

mariposa
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 27. 8. 2008
Příspěvky: 3566

Re: (psychické týrání) a co teď?

agewa napsal(a):

písmenko napsal(a):

Taisha: Nevím, nedovedu tohle posoudit, nejsem na to dost objektivní. Když jsem byla menší, jeden čas mi spíš připadalo, že se mnou soupeří o tátu - které si bude víc všímat, kterou bude mít raději.. a pak že tak nějak celkově - musí mít vždycky prvenství - jak si mě přeměřovala, jestli nejsem náhodou hubenější, nemám hezčí vlasy.. To je tak směšné!

ale ty s ní o něj soupeříš dál. ty přece chceš , aby uznal, že mᚠpravdu , aby uznal, že matka je hrozná.

Taky se přikláním k agewě, taky na mě takhle působíš. Hraješ ve Vaší rodině tuhle hru na soupeření. To bývá vždycky velmi vyčerpávající, soutěžit s druhým člověkem.


"Buď jen sebou samým a do ničeho jiného se nenu. Copak ti nestačí být Buddhou, jen tak si svobodně a radostně být?" (Marielu Lörler: Jakub objevuje řeku života)

Není tady

 

#58 22. 8. 2010 11:28

mariposa
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 27. 8. 2008
Příspěvky: 3566

Re: (psychické týrání) a co teď?

písmenko napsal(a):

Ano, jsem slabá, hledám spojence. Ale.. já taky ptořebuju někoho "svého", někoho, komu můžu věřit, kdo mě má rád a stojí při mně. Dřív to tak bylo, vzhlížela jsem v něj. Teď jsem já na jedné straně a oni na druhé. Ale ano, chápu, že to tak asi musí být, jen si nemyslím, že by jim pokazilo partnerský vztah, kdyby připustili, že to není až tak košer, prostě jen nepředstírat, že je všechno úžasné, nehrát, nelhat.

Rozumím Ti, Písmenko smile A co kdyby ses tím člověkem, který bude stát na Tvé straně, bude Ti věřit a bude Ti oporou, stala Ty sama?


"Buď jen sebou samým a do ničeho jiného se nenu. Copak ti nestačí být Buddhou, jen tak si svobodně a radostně být?" (Marielu Lörler: Jakub objevuje řeku života)

Není tady

 

#59 22. 8. 2010 11:38

agewa
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 27. 2. 2008
Příspěvky: 4341

Re: (psychické týrání) a co teď?

písmenko napsal(a):

agewa: Neřekla bych, tedy ne z pohledu já x ona. On (teď, předtím ne) tvrdí, jak měl v podstatě fajn život, jak je s matkou spokojený (ale legrace je, že nikdy neřekne, že je šastný, nikdy takhle napřímo, vždycky jenom, že člověk nemůže mít všechno a on je v podstatě..), podle něj jediné, co mu nevyšlo jsem já - tedy ne já, ale moje chování. Jak jim nechci nic říkat (bodej, když všechno zneužila pro mně), jak se k ní ošklivě chovám atd. Pro něj ona je zářná hvězda, já.. ani nevím, asi spratek. Nepotřebuju, aby uznal, že ona je fuj, jen.. aspoň vědět, že on si to pamatuje. Že to teď prostě jenom popírá, ale nepřemazal si minulost tím, co říká ona, podle jejího scénáře.
Ano, jsem slabá, hledám spojence. Ale.. já taky ptořebuju někoho "svého", někoho, komu můžu věřit, kdo mě má rád a stojí při mně. Dřív to tak bylo, vzhlížela jsem v něj. Teď jsem já na jedné straně a oni na druhé. Ale ano, chápu, že to tak asi musí být, jen si nemyslím, že by jim pokazilo partnerský vztah, kdyby připustili, že to není až tak košer, prostě jen nepředstírat, že je všechno úžasné, nehrát, nelhat.

mᚠpřece manžela.
a víš jejich partnerský vztah je jen jejich věc. není důvod, proč by ho měli kvůli tobě měnit.

Není tady

 

#60 22. 8. 2010 11:42

agewa
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 27. 2. 2008
Příspěvky: 4341

Re: (psychické týrání) a co teď?

písmenko napsal(a):

agewa: Neřekla bych, tedy ne z pohledu já x ona. On (teď, předtím ne) tvrdí, jak měl v podstatě fajn život, jak je s matkou spokojený (ale legrace je, že nikdy neřekne, že je šastný, nikdy takhle napřímo, vždycky jenom, že člověk nemůže mít všechno a on je v podstatě..), podle něj jediné, co mu nevyšlo jsem já - tedy ne já, ale moje chování. Jak jim nechci nic říkat (bodej, když všechno zneužila pro mně), jak se k ní ošklivě chovám atd. Pro něj ona je zářná hvězda, já.. ani nevím, asi spratek. Nepotřebuju, aby uznal, že ona je fuj, jen.. aspoň vědět, že on si to pamatuje. Že to teď prostě jenom popírá, ale nepřemazal si minulost tím, co říká ona, podle jejího scénáře.
Ano, jsem slabá, hledám spojence. Ale.. já taky ptořebuju někoho "svého", někoho, komu můžu věřit, kdo mě má rád a stojí při mně. Dřív to tak bylo, vzhlížela jsem v něj. Teď jsem já na jedné straně a oni na druhé. Ale ano, chápu, že to tak asi musí být, jen si nemyslím, že by jim pokazilo partnerský vztah, kdyby připustili, že to není až tak košer, prostě jen nepředstírat, že je všechno úžasné, nehrát, nelhat.

dokud budeš trvat na tomto, do té doby se z té bolesti neuzdravíš.
nepomůže ti, když ti řekne , že si všechno pamatuje jako ty. jen budeš mít (možná) pocit, že ty jsi "ta hodná" ta "spravedlivá" , ale tvé bolesti to nepomůže.
jsou to tvoje rodiče, nech je žít jejich život a jejich pohledem na svět a ty se soustřed na sebe. nehledej u nich spásu a odpuštění, to je tvoje práce a tvůj ukol.

Není tady

 

#61 22. 8. 2010 11:48

písmenko
Host

Re: (psychické týrání) a co teď?

.

Upravil(a) písmenko (22. 8. 2010 19:31)

 

#62 22. 8. 2010 11:51

písmenko
Host

Re: (psychické týrání) a co teď?

.

Upravil(a) písmenko (22. 8. 2010 19:32)

 

#63 22. 8. 2010 11:55

lupina montana
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: Polabí
Registrovaný: 14. 2. 2007
Příspěvky: 17877

Re: (psychické týrání) a co teď?

písmenko napsal(a):

Taisha: Nevím, nedovedu tohle posoudit, nejsem na to dost objektivní. Když jsem byla menší, jeden čas mi spíš připadalo, že se mnou soupeří o tátu - které si bude víc všímat, kterou bude mít raději.. a pak že tak nějak celkově - musí mít vždycky prvenství - jak si mě přeměřovala, jestli nejsem náhodou hubenější, nemám hezčí vlasy.. To je tak směšné!

A víš, že tohle bylo první, co mě napadlo? A tatínkovi to možná v hloubi duše dělalo dobře....že o něj takto "bojuje". Že bojovala s dítětem - no a co? Vždy se taky chovala jako dítě a on v téhle situaci taky....Jo, je to smutný, ale lepší takové věci vědět.
Napsalas "plavat sama...au!" a trefilas hřebík na hlavičku: to je to, co ti bude dělat potíže a nač je dobré se zaměřit. Cokoli, co ti pomůže plavat sama  a řídit svou loď, to je dobré.
Není to jednoduché, protože se od tebe celé dětství chtělo něco docela opačného -držet hubu a krok a ne se chovat jako sebejistá holka, co se o sebe dokáže postarat.
Ale půjde to, neboj: mᚠkdyž nic jiného tak nás - já neměla nikoho a nic, ani knihy, ani kamarádky, ani konstelace a psychology, když jsem se hrabala z podobé situace. Moje máma sice neřvala, ale syčela a na rozdíl od tebe jsem měla bráchu, kterému všemožně a hlavně přede mnou dávala najevo, jak je lepší a jak ona ho má raději, než mě. Zvláštní je, že jsem při spontánní regresi přišla na to, co PŘESNĚ spustilo tenhle její vzorec chování a hodně mi to pomohlo se sní smířit.
Tobě chvilku potrvá, než se sní smíříš, než pochopíš a vylížeš se z nejhoršího, ale věř mi, je to to nejlepší, co lze udělat, protože žít s hnisem lítosti, odporu a nenávisti bude bolet tebe, nikoho jiného. pussahjarta
Tak hodně sil tummenupp


Hou, hou, vlci jdou, už jsou tady, už tu jsou......

Není tady

 

#64 22. 8. 2010 11:55

Pandorraa
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 21400
Web

Re: (psychické týrání) a co teď?

písmenko napsal(a):

PavlaH: Chápu, jak to myslíš. Ale není to dost nefér - za to všechno jí mít ještě ráda? Já mám zničené dětství, de fakto jsem nikdy neměla matku - a za to se s ní mám ještě skamarádit a pustit jí do svého života?
Já vím, že to zní sobecky a nedospěle.. ale prostě to tak cítím.

Ano. Přesně tak, za to všechno ji ještě měj ráda. Uleví se ti.
Vím, co říkám, hlásím se taky do klubu wink
Když budeš s matkou o otce soupeřit a domáhat se jeho "pochopení", jak ona je hrozná a nemožná, tak nic nevyřešíš. Stejně tak jako když se od rodičů odstřihneš. To je zbytečný útěk od problému, v podstatě tak své děti jen připravíš o ten luxux mít babičku a dědečka.

Komu vadí chvoání tvých rodičů? Tobě. Je to tedy jen a pouze tvůj problém.
Mᚠprávo chtít, aby otec pochopil něco, co pochopit nechce a ani nemůže?
Nemáš.
Mᚠprávo chtít od sebe, abys pochopila, co se dělo, přijala to a "odpustila"?
Máš.
Tak to udělej. Dělᚠto pro SEBE. Že to asi bude bolet, tak o tom žádná. Jenže ty nemᚠprávo soudit svoje rodiče, svoji matku, nechodíš v jejich botách, nevíš, kde je tlačí. Možná, kdybys věděla, v čem vyrůstala tvá máma, nestačila bys se divit. Okamžitě by ti došlo, proč je psychicky labilní a brala bys věci tak, jak jsou.

Já moc dobře vím, že je velmi těžké se s tímhle vyrovnat. Mně osobně to trvalo mnoho let. Dnes už vím co se dělo a proč se tak dělo. Taky vím, že mi to víc dalo než vzalo. Je to jen a pouze o postoji, který k věcem, které už nemůžeš změnit, protože už BYLY, zaujmeš. Buď budeš pořád žít v minulosti a říkat jen: já chudák, co jsem si musela prožít a nebo se posuneš do přítomnosti a řekneš si: mám to ve svých rukou, budu prožívat jen to, co já sama chci a nikým, ani matkou, se nenechám deptat. Tu možnost to takhle zpracovat prostě máš.
Pokud ti mohu poradit, najdi si kvalitního terapeuta a to dětství si pořeš. Odstraň bloky, které ve tvé psychice vznikly a celé to vyčisti. Jinak se ti klidně může stát, že i když odstřihneš rodiče, stejně se nic nezmění, každá megera, která tě ve frontě na záchod předběhne, tě rozhodí, když se rozkřikne, že ona tam byla první.

A ještě poznámku: moje matka už zemřela, já dnes už umím a vím, jak z "nepřítele" udělat tu nejhodnější mámu na světě, kterou jsem vždy chtěla mít, jenže jsem na to přišla pozdě... Ty tu možnost pořád ještě máš. Nepropásni ji.


Co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi.

Pomluvy vymýšlejí závistivci, šíří je blbci a věří jim jen idioti.

Není tady

 

#65 22. 8. 2010 12:01

Pandorraa
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 21400
Web

Re: (psychické týrání) a co teď?

písmenko napsal(a):

Taisha: Vidíš a přesně tohle jsem si pomyslela já, když jsem od něj šla (poté, co jsem přestala brečet, jak jinak, heh) - že jsem se pokusila mu to vysvětlit, v tomhle mám svědomí čisté. Uzavřena jedna kapitola a jsem zase o fous dál.
Kdyby v tom nefiguroval on, tak to neřeším a prostě se s ní přestanu stýkat. Tohle mám vyřešené. Jen prostě vím, že on si to nezaslouží, ani trošku a je strašně nefér, aby se kvůli ní (ne mně, JÍ - vidíš, i to mám ujasněné :-) ) takhle trápil. Jenže na druhou stranu tohle je jeho volba, on s ní chce být..

Písmenko, věř, že on si to zaslouží. Má přesně to, co potřebuje, je to jeho volba, jak už jsi pochopila. Kvůli otci se opravdu nemusíš trápit. Jak říkají holky, řeš sebe. Hrozně moc to potřebuješ k tomu, abys byla trvale šastná a nic tě nerozhodilo.


Co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi.

Pomluvy vymýšlejí závistivci, šíří je blbci a věří jim jen idioti.

Není tady

 

#66 22. 8. 2010 12:01

lupina montana
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: Polabí
Registrovaný: 14. 2. 2007
Příspěvky: 17877

Re: (psychické týrání) a co teď?

agewa napsal(a):

jen budeš mít (možná) pocit, že ty jsi "ta hodná" ta "spravedlivá" , ale tvé bolesti to nepomůže.

Nojo, Agewo, ale v některých fázích člověk prostě sám od sebe není schopen uvěřit, že je v právu a potřebuje na to podporu. Bolest to neodstraní, ale aspoň tě ta bolest nesloží. Taková vzpěra bortící se duše - jen tam nesmí zůstat nafurt.


Hou, hou, vlci jdou, už jsou tady, už tu jsou......

Není tady

 

#67 22. 8. 2010 12:04

Pandorraa
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 21400
Web

Re: (psychické týrání) a co teď?

Taisha napsal(a):

Tak s ní přestaň hrát ty její hry, když to víš, a uvidíš, jaká změna nastane... smile!

Bingo!
Jenže písmenko, k tomu, abys to zvládla, musíš "dospět". Tedy vyrovnat se se svým dětstvím, příjmout věci tak, jaké byly a tedy jsou... Existuje X metod, jak to zvládnout.


Co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi.

Pomluvy vymýšlejí závistivci, šíří je blbci a věří jim jen idioti.

Není tady

 

#68 22. 8. 2010 12:08

Pandorraa
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 21400
Web

Re: (psychické týrání) a co teď?

písmenko napsal(a):

PavlaH: Neumím to, protože mě to prostě bolí. Její chování, to, jaká je, že mi nikdy nebyla matkou, nedalo se na ni spolehnout, natož jí věřit.
Asi to chce ještě spoustu spoustu let, než budu někde jinde a zvládat to..

Nemusíš s tím strávit spoustu let. Dnes už můžeš zajít k terapeutovi, který tě tím provede za několik sezení.


Co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi.

Pomluvy vymýšlejí závistivci, šíří je blbci a věří jim jen idioti.

Není tady

 

#69 22. 8. 2010 12:09

lupina montana
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: Polabí
Registrovaný: 14. 2. 2007
Příspěvky: 17877

Re: (psychické týrání) a co teď?

Pandorraa napsal(a):

A ještě poznámku: moje matka už zemřela, já dnes už umím a vím, jak z "nepřítele" udělat tu nejhodnější mámu na světě, kterou jsem vždy chtěla mít, jenže jsem na to přišla pozdě... Ty tu možnost pořád ještě máš. Nepropásni ji.

Přesně tak. Já sice nevím, jestli by se mi z ní povedlo "udělat tu nejhodnější mámu na světě" lol ale minimálně stopro vím, že by se mi povedlo jednat s ní jako rovná s rovnou.
Mám několik kamarádek ve tvém věku, všechny mají velmi složité vztahy s matkami a věř mi, je to balzám na duši pozorovat, jak se smiřují.......


Hou, hou, vlci jdou, už jsou tady, už tu jsou......

Není tady

 

#70 22. 8. 2010 12:11

písmenko
Host

Re: (psychické týrání) a co teď?

.

Upravil(a) písmenko (22. 8. 2010 19:32)

 

#71 22. 8. 2010 12:14

Taisha
♥♥♥♥♥--
Místo: střední Morava
Registrovaný: 25. 4. 2007
Příspěvky: 871

Re: (psychické týrání) a co teď?

Pandorraa napsal(a):

Taisha napsal(a):

Tak s ní přestaň hrát ty její hry, když to víš, a uvidíš, jaká změna nastane... smile!

Bingo!
Jenže písmenko, k tomu, abys to zvládla, musíš "dospět". Tedy vyrovnat se se svým dětstvím, příjmout věci tak, jaké byly a tedy jsou... Existuje X metod, jak to zvládnout.

Já myslím, že vyrovnat se s dětstvím je až jeden z dalších kroků (a možná jeden z posledních) poté, co Písmenko kopne do shnilého jablka a začnou se dít věci...
Protože není nic úžasnějšího než rozkopat staré známé nefunkční scénáře a koukat, jak se dění dává do pohybu... smile
Písmenko, tohle osamostatnění se by sis měla vyřešit právě tím, že přestaneš chodit v kruhu přes bludné kořeny generačních scénářů ve vaší rodině.
Minimálně to potřebuješ pro svou vlastní rodinu a manžela, abys mohla volně, svobodně a sebeuvědoměle žít a fungovat...


Poznání je jedno, ale hloupost se násobí.

Není tady

 

#72 22. 8. 2010 12:17

písmenko
Host

Re: (psychické týrání) a co teď?

.

Upravil(a) písmenko (22. 8. 2010 19:32)

 

#73 22. 8. 2010 12:19

Pandorraa
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 21400
Web

Re: (psychické týrání) a co teď?

mariposa napsal(a):

Písmenko, to je ono, Tvoje máma Ti ani nemohla dát jiný vztah, když jiný nezažila se svojí vlastní mámou. Chápeš? Ona s Tebou vlastně zase jen opakovala to samé co dělala její máma jí. U nás to samé. Pro mě byla babička v dětství tou největší výhrou, ke mě se nechovala jako ke své dceři, chovala se ke mě užásně jako k vnučce, byla to moje pohádková babička. Ale vím, že mezi mámou a babičkou byla velká propast, babička se k mámě otočila zády ve smyslu, že ji totálně zavrhla.

Poškození ženské linie v generaci našich matek a babiček je více časté, než jsem si myslela...všude stejné, někde s větší, někde s menší intenzitou.... mne máma nezdeptala, já při křiku nebrečím, ve mně posílila válečníka, takže já se peru. Prostě každá to máme jinak, ale všechny blbě a vyhroceně.
I moje babička byla pohádková, i když jako matka v dnešním měřítku spíš na kriminál za týrání.... Taky moje matka byla milionová babička.... Mnohde je to s bezpodmínečnou láskou "přes generaci". Ale to je špatně, je potřeba to NAROVNAT.
A to zase není takový problém, když to pochopíme a zpracujeme včas. Mohu říci z vlastní zkušenosti, že to jde celkem dobře stolt


Co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi.

Pomluvy vymýšlejí závistivci, šíří je blbci a věří jim jen idioti.

Není tady

 

#74 22. 8. 2010 12:23

písmenko
Host

Re: (psychické týrání) a co teď?

.

Upravil(a) písmenko (22. 8. 2010 19:33)

 

#75 22. 8. 2010 12:27

Pandorraa
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 21400
Web

Re: (psychické týrání) a co teď?

lupina montana napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

A ještě poznámku: moje matka už zemřela, já dnes už umím a vím, jak z "nepřítele" udělat tu nejhodnější mámu na světě, kterou jsem vždy chtěla mít, jenže jsem na to přišla pozdě... Ty tu možnost pořád ještě máš. Nepropásni ji.

Přesně tak. Já sice nevím, jestli by se mi z ní povedlo "udělat tu nejhodnější mámu na světě" lol ale minimálně stopro vím, že by se mi povedlo jednat s ní jako rovná s rovnou.
Mám několik kamarádek ve tvém věku, všechny mají velmi složité vztahy s matkami a věř mi, je to balzám na duši pozorovat, jak se smiřují.......

Lupiš,
"nejhodnější máma na světě" je ralativní pojem. Já dnes už vím, že tuhle polohu moje máma pro mne v sobě měla. Ale nedovedla jí ze sebe "vylovit", protože jí to nikdo nenaučil. Nu a já jako její dítě a "učtel" jsem to nezvládla, protože jsem byla pěkně tupá. Naštěstí máme své metody, jak to pořešit zde i "tam" wink


Co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi.

Pomluvy vymýšlejí závistivci, šíří je blbci a věří jim jen idioti.

Není tady

 
NÁŠ TIP:

Zápatí

Powered by PunBB 1.2.24c
© Copyright 2002–2008 Rickard Andersson
Content © Copyright 2000–2016 SAMI spol. s r.o.
Ochrana osobních údajů