14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
.
Upravil(a) písmenko (22. 8. 2010 19:22)
Já nevidím nic patného na tom,kdy se s nimi přestane vídat a to bez víčitek.Chápu,e je těké úplně odstřihnout rodinu,ale pokud se matka chová,tak jak popisuje a samozřejmě věřím tomu,e to tak skutečně je,nečekala bych na nic.Není přeci důvod zvedat telefony a s matkou se bavit.
Není tady
.
Upravil(a) písmenko (22. 8. 2010 19:23)
.
Upravil(a) Taisha (22. 2. 2015 17:13)
Není tady
Třeba a táta uvidí,e se s nima nevídá,teprve mu dojde,co jsi se mu snaila vysvětlit a bude zase na tvé straně.Není přeci důvod,aby si se sním stýkala,a prozře,"tajně".
Není tady
Písmenko, ty nemusí obětovat nikoho, a hlavně nesmí(!) obětovat sebe. Jak říkám, vykali se na řeení otce, ře sebe. Tvůj otec není tvé dítě a má-li tě rád, cestu k sobě si vdycky najdete. No a pokud ne - to bude JEHO volba, tak mu ji nechej. Zřejmě je otec víc spokojený s tím, co má, ne si myslí. Jinak by také sáhl po nějakém řeení, nemyslí?
Není tady
Písmenko,
myslím, e jediné řeení problému je to, e ti to nebude vadit. Kdy mamka bude křičet, tak to s tebou nic neudělá, protoe bude vědět, e ten problém je v ní a bude si věřit a znát svoji hodnotu.
K tomu bych moná zkusila nějakého odborníka, protoe já měla něco podobného a trvalo mi to snad 6 let, ne jsem se s tím smířila a dalí 2 roky, ne jsem mámě odpustila a začala ji mít ráda takovou, jaká je.
Není tady
.
Upravil(a) písmenko (22. 8. 2010 19:23)
Ano. Pokud vykročí na cestu za sebehodnotou a zdravým sebevědomím, čeká tě v cíli nemalá odměna: pozná, kdo jsi.
Moná se pak bude divit, co sis kdy nechala líbit a jetě sis dělala výčitky...
Není tady
Písmenko, změn přístup, změn sebe a nauč se mít ráda svoji matku, tohle kdy se ti povede, bude vědět, e ona u tě nerozhodí.
Ale pozor mít rád neznamená, e si nechá ubliovat a svůj ivot ovládat jejími cholerickými výbuchy. Mít rád znamená pochopit, přijmout a odpustit. Tam má jetě spousty práce před sebou. Je to tvoje část. Pak bude moci odmítnout kontakt s ní bez jakýchkoli sebe výčitek.
Není tady
.
Upravil(a) písmenko (22. 8. 2010 19:23)
Taisha napsal(a):
Ano. Pokud vykročí na cestu za sebehodnotou a zdravým sebevědomím, čeká tě v cíli nemalá odměna: pozná, kdo jsi.
Moná se pak bude divit, co sis kdy nechala líbit a jetě sis dělala výčitky...
V prvé řadě chraň své zdraví, zdraví je to nejcennějí. Pokud Tě nemocný táhne dolů, odpoutej se. Táta má té na výběr, pokud chce takto doít- je to jeho volba. A zdravá musí být pro sebe a svoji rodinu, take volba je jasná!
Není tady
Písmenko, jsou tu jiní, co umí říkat přesně ty správné věci, jen počkej, a si tvé vlákno přečtou a odpoví ti. Mluvím jen o svých zkuenostech,...
Pokud tvůj otec tak obrátil, nejspí něco přehodnotil nebo se pro něj něco náhle změnilo, ale TOHLE váně nemá řeit ty.
Jinak - chodí si vylévat stesky za svým otcem - proč za ním, kdy původcem je máti? Co sebrat síly a místo jemu to naservírovat své mámě?
Není tady
Písmenko, začni nejdřív makat na změnách ve svém ivotě a na sobě, a ono i to "mít ráda mámu" přijde, by ti to přijde teď absurdní. Nezabývala bych se koncem a cílem, kdy stojí na startovní čáře... .
Nikdo nemluví o tom, e ji pustí do ivota a nechá si z něj zase dělat rodeo...
Vymez se, urči hranice a mysli v první řadě sama na sebe a své spokojené pocity. Nevzít telefon, nepřijít na návtěvu či odejít z ní, kdy tě máti začne tvát, je přesně o tom mít se zdravě ráda. Nemusí si nechat NIC líbit, kdy ti to nedělá dobře...
Není tady
JO a dokud to bude takhle cítit... jsi v kruhu, ví kdyby na tebe byla jakákoli, dala ti to nejcennějí co má, ivot. A jinou matku nemá. Pokud ji nepřijme , je dost moné, e s tím bude mít doivotní potíe, zdravotní, vztahové atd. Matka je naí součástí. Kadý máme matku s chybami. A kadý se s ní vyrovnáváme po svém a jak nejlépe umíme. U mě to byl její ukázkový vzorec oběti. Taky jsem ho jela. taky jsem byla obět, ale jiná, v jiné kvalitě s jinými projevy. Trvalo mi hodně dlouho, ne jsem pochopila , e jsem vlastně stejná jako ona a e i ona mě svým hcováním hodně naučila. e spoustu věcí od ní umím, akorát je nedělám, protoe nechci být jako ona. Přitom se od ní můu učit, i to dobré. Ví, kdy jsem ji popírala, kdy jsem s ní bojovala uvnitř své due, svazovalo mě to a neskutečně. Zní to divně vid? Jsem stejná jako ona, ale nemusím dělat stejné věci, chyby , omyly jako ona...
ALe proč to píu. Hlavní věcí je, e ty nemusí ít podle jejích představ. Napi si, pro větí důraz, jak si představuje dalí pokračování styků s mámou. Jak to ted jsi schopná mít a zvládat. A pak se o tu svoji část sna. Nemusí nikomu nic vysvětlovat a zdůvodnovat. Prosstě ted to má takhle, e ji nechce vidět a takhle to potřebuje. CO neznamená, e tvoje rozhodnutí se nemohou měnit. mohou. A na to bude mít chut, sílu a odvahu. Zkus se vymezit, od puberty jsi u hodně dlouho, za zády má partnera, tak to kopnečně zkus, vymezit se, kam a tvá máma "můe". Kam a chce aby mohla...
Upravil(a) PavlaH (21. 8. 2010 20:50)
Není tady
.
Upravil(a) písmenko (22. 8. 2010 19:24)
.
Upravil(a) písmenko (22. 8. 2010 19:25)
.
Upravil(a) písmenko (22. 8. 2010 19:25)
písmenko - měla jsem to kdysi stejně , včetně otázek, proč mi to dělá? Ona si v tom asi libuje? A to střídavě v různých obdobích k oběma rodičům. Nestýkat se ti pomůe, ale vyřeit vechny otazníky kolem tvého vztahu s mámou i tátou, to můe ze své strany jen ty sama a kdykoli.
Nemusí dělat to, co nechce, ostatní se přizpůsobí
Ono to nebude o té síle vůle... fakt. Zkus si prosím tě rodinné konstelace, kinezku, poradu v poradně pro mezilidské vztahy u psychologa. Moná potřebuje někoho, kdo tě tímhle můe a pomůe provést.
Upravil(a) PavlaH (21. 8. 2010 20:59)
Není tady
.
Upravil(a) písmenko (22. 8. 2010 19:25)
Tak prima, otci ses to pokusila vysvětlit, jak jsi nejlépe dokázala, a nyní to u není tvá věc, jak s tím on naloí.
On má taky své máslo na hlavě, nemysli...
Pořád hledá podporu a uznání z venku, ale to ti nikdo nedá, to bys měla najít v sobě sama uvnitř. A to je přesně o té sebedůvěře a sebepoznání.
Hele a já jsem taky nenala odvahu přednést mámě (samozřejmě slunými slovy), čím mě tve a tvala, e nikdy matkou nebyla a prakticky vdy jen sebestředně řeila své krize, pocházející z její vlastní nízké sebehodnoty. A není nic jednoduího, ne si pak zchladit áhu na těch nejbliích, viď?
Proto říkám - ře sebe, ji nechej v její kai, co si navařila a vaří dál.
Uvidí, jak se bude cítit víc a víc skvěle, kdy se vymaní z těch svazujících rodinných pout, a konečně začne jednat na vlastní pěst a za sebe, jak to cítí TY...
Dospělost nevzniká automaticky úderem 18tého roku,...
Není tady
Kdy jeden rodič zjistí, e ten druhý se k dětem chová nepřiměřeně (křičí moc nahlas, jedná tvrdě), asi by bylo správné, aby situaci řeil. Nepomůe-li klidný věcný rozhovor, měla by se taková věc vynést z rodiny ven - k psychologovi, k rodinnému poradci, ve vánějích případech je ospravedlnitelné poádat i soud, aby rozhodl, zda je takové a takové chování partnera vůči dětem jetě akceptovatelné. - Kdy se to toti neřeí a nevyřeí, následky mohou být těké, přetěké.
Je velmi zlé, kdy se nenormální chování nevynese ven, kdy se uzavře uvnitř v rodině a stane se z něho rodinné tajemství. - Není nic nebezpečnějího dětské dui, ne takové zlověstné rodinné tajemství................
A nejen dětské dui. Taková tajemství ničí i dui partnera. Milujícího partnera.
Pro takového člověka se toti tato neřeená situace stává velkým a přetěkým problémem.................
Můe vůbec milující partner (rodič) mlčet z lásky? - Je to vůbec jetě milující člověk (rodič)?
Vdy co je to za lásku, kdy je to láska selektivní?! - Kdy kvůli lásce k dospělému člověku někdo dopustí, aby trpělo jeho(jejich) dítě(děti) ???
Tví rodiče toho neřeili a nevyřeili dost. Tys to přeila, relativně ve zdraví. Ale jen relativně.
Tvá due je dost těce pokozena. Můe se uzdravit, ale potřebuje ít ve spořádaných, normálních vztazích.
V takových, kde nikdo nepředvídatelně neřve, nehysterčí, nevyčítá.
Osamostatnění se, není ádná vinou. Je to terapie. Léčba. Nutnost.
Není tady
Písmenko, at u je za tvou mámou cokoli, porucha osobnosti a nebo jen temperament, je to její. tobě nepřísluí si to nálepkovat a zančit. Ano, moná bys ráda styk s tátou, ale jak píe Taisha, co jsi mohla, to jsi udělala a víc s tím neudělá. On má taky právo s tím tvým postojem naloit, jak on umí. Uvědom si, e táta celý ivot před problémy utíkal, nebo se schovával. Myslí si, e ted bude schopen jiného jednání? tipuju , e ne. Pro "klid" v rodině, promluví s tebou, ale řeit nic nebude.
Tedy opět jsme u stejného poznání, pomocnou ruku najde na konci tvé pae. Zkus si přečíst 4 dohody Miguela Ruíze. Zkus tam najít něco pro sebe, nějaký odrazový můstek a pak ty věci , co jsem ti psala...
Není tady
.
Upravil(a) písmenko (22. 8. 2010 19:26)
písmenko napsal(a):
PavlaH: Chápu, jak to myslí. Ale není to dost nefér - za to vechno jí mít jetě ráda? Já mám zničené dětství, de fakto jsem nikdy neměla matku - a za to se s ní mám jetě skamarádit a pustit jí do svého ivota?Já vím, e to zní sobecky a nedospěle.. ale prostě to tak cítím.
nic z toho nemusí. NEMUSÍ.
ano, dala ti ivot a vychovala tě. za to bys jí měla být vděčná a ctít jí. ale nic víc. i tohle je hrozně hodně. pokud to sama pro sebe dokáe, bude ti líp.
a doporučuji rodiné konstelace, mě právě s tímto problémem hodně pomohli.
Není tady