Pandorraa napsal(a):

Ashanty napsal(a):

No, to bych ráda, aby se to nevracelo ... takže jdu meditovat a pokusit se o to, abych to přijmula a netrápila se tím....protože se tím už trápit prostě nechci. Dík Pan

A pozoruj svoje tělo, musí být naprosto klidné - fyzicky i psychicky. Dokud to s tebou něco dělá, pokračuj.

Jiřina a Petr už ne, to jsem klidná ....ale ten můj současný ! Zavraždila bych oba nebo spíš mám ten pocit - tak si běž za kamarádkou, aby jsi poznal s kým chceš vlastně být. Já si v tomhle ohledu prostě věřím. Spíš mě žere, že o mě zapochyboval můj milý ... i když to je vlastně taky důkaz toho, když mě to mrzí, že až tak jistá si sama sebou nejsem už se v tom motám. Jak kača v bani

Pandorraa napsal(a):

werena30 napsal(a):

Tohle nechápu
Jisté věci mi přeci nebudou nikdy ukradené.

Jde o emocionalitu. Nebudou ti ukradené a zároveň budou, protože je budeš řešit bez emocí a s nadhledem.

jójo, tak by to mohlo býti, Pan

Ashanty,
klídek, zastav!
Řekla bych, že to, co vnímáš zrovna teď jako problémy, jsou ve skutečnosti mouchy, které vidíš přes momentální depku - jako když se díváš přes nepovedenou zvětšovací čočku.
Nevím přesně, co všechno je obsaženo v pocitu deprese, ale myslím, že je to především strach. A strach je velký komediant... zrovna včera jsem v jedné detektivce četla, že je vlastně nepotřebný, že ve chvíli největší krize, kdy by se asi člověk opravdu mohl hroutit, si prostě zmizí. Ale když má člověk sílu situaci zvládnout, připomíná se, jako kdyby šlo o život.
Sama jsi psala, že všechno, co žijeme, jsou vlastně zkoušky.
Tak se nedej .

Upravil(a) Largo (24. 8. 2010 10:45)

Ashanty napsal(a):

Largo ... je to marný, je to marný, je to marný ... asi hormony nebo co, jinak mě to trochu uklidnilo, to psaní od Tebe. Děkuji. Doufám, že ty mouchy zapleštím a bude klid.

Jestli správně vidím jiskřičku humoru, je to nadějný, je to nadějný, je to nadějný.....

Ashanty napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Ashanty napsal(a):

No, to bych ráda, aby se to nevracelo ... takže jdu meditovat a pokusit se o to, abych to přijmula a netrápila se tím....protože se tím už trápit prostě nechci. Dík Pan

A pozoruj svoje tělo, musí být naprosto klidné - fyzicky i psychicky. Dokud to s tebou něco dělá, pokračuj.

Jiřina a Petr už ne, to jsem klidná ....ale ten můj současný ! Zavraždila bych oba nebo spíš mám ten pocit - tak si běž za kamarádkou, aby jsi poznal s kým chceš vlastně být. Já si v tomhle ohledu prostě věřím. Spíš mě žere, že o mě zapochyboval můj milý ... i když to je vlastně taky důkaz toho, když mě to mrzí, že až tak jistá si sama sebou nejsem už se v tom motám. Jak kača v bani

Tak to bych řeka, že tam ještě něco zůstalo..... Takhle po písmenkách to ale asi neodhadnu...zkus se k JIřince a Péťovi vrátit a vzpomeň si na všechno, co malé Ash na tom vadilo...jedno po druhém si projdi a pozoruj tělo... Něco tam ještě musí být.

Largo - humor musí být, i kdyby co kdyby :-) dneska jsem marná..... Pan, tak mé tělo je jako na vodě - jsem nervózní jako pes co nemůže dohonit svůj vlastní ocas a je mi opravdu dnes dost mizerně :-( kdybych mohla tak se tu rozbrečím, místo toho musím házet úsměvy a dělat, že je vše nádherný. Moc vám děkuji za podporu

Ashanty napsal(a):

Largo - humor musí být, i kdyby co kdyby :-) dneska jsem marná..... Pan, tak mé tělo je jako na vodě - jsem nervózní jako pes co nemůže dohonit svůj vlastní ocas a je mi opravdu dnes dost mizerně :-( kdybych mohla tak se tu rozbrečím, místo toho musím házet úsměvy a dělat, že je vše nádherný. Moc vám děkuji za podporu

Pokud je to jen trochu možné, tak se někam ukliď, třeba na WC a pobreč si, potřebuješ to alespoň trochu dostat ven.
Udělej to pro sebe

:-) dneska si pěkně pobrečím, budu doma sama a hodlám to ze sebe dostat ... už mě tyhle stavy nebaví. Largo a víš, že na anděla strážného věřím ? .... musí být pěkně nas*štvaný, že furt kňourám a že se pořád a pořád nemůžu naučit, ani věčným opakováním, těm situacím čelit. Jenže ono i 100 x nic umořilo osla. Už vím, jak se takový umořený osel cítí.

Upravil(a) Ashanty (24. 8. 2010 14:10)

no, pravda - od toho je svatý, aby měl i svatou trpělivost tu se mnou potřebuje asi naprosto každý včetně mě samotné ! Je to marný, je to marný, je to marný

Ashanty napsal(a):

no, pravda - od toho je svatý, aby měl i svatou trpělivost tu se mnou potřebuje asi naprosto každý včetně mě samotné ! Je to marný, je to marný, je to marný

ad 1 Tak tak...  a nas*štvanost nemá v popisu práce, toho se neboj
ad 2 Myslím, že k tomu mému se občas další andělé slétají na melouch
ad 3

No, tak jsem doma a jdu řvát a říkat si u toho ...je to žůžo, je to žůžo, je to žůžo ...

No, tohoto hesla se držím celý život od doby, co "myslím" tedy jsem   a krmím tím i druhé ....akorát je to občas hooodně těžké zůstávat nad věcí a brát co přichází s humerem....momentálně by mi stačilo - to brát   jsem holt trošku labilnější povahy. Proto mě neustále život překvapuje situacemi, které mě maj posílit, když mě rovnou nepoloží (tím nemám na mysl ty "kamarádky" - to je opravdu prkotina)
Fakt je, že mi to vlastně pomáhá. Člověk si uvědomí, co vše už překonal a může rozlišit důležité starosti a pseudostarosti, což kamarádky určitě jsou . Vivat, jdu se smát :-) chá chá

Upravil(a) Ashanty (24. 8. 2010 19:56)

werena30 napsal(a):

Dneska se mi dostalo až názorného vysvětlení,takže už to chápu (nejen hlavou).
A jde to,i když člověk nemá konkrétní vzpomínku?
Omlouvám se za

Pokud máš vytvořený blok, musel vzniknout v nějaké situaci, tudíž VŽDY máš konkretní vzpomínku. Pravdou ale je, že se k ní nemusíš vždy dostat, nevybavíš si ji. Právě od toho je ale terapeut, aby ti ji pomohl najít a tak celou tu věc odblokovat.