Ashanty napsal(a):

Jak se díváte na "kamarádky" partnerů... pokud zjistíte, že si partner vylévá srdce jinde (nejde zatím o sex), ale náznaky tam jsou, i když spíš ze strany "kamarádky" ... a stane se to po pár měsících vztahu. Dá se dát tomu šance nebo je lepší to zabalit rovnou ? Má s tím někdo zkušenost ?

Vylévá srdce kvůli čemu? Protože vám to např. neklape nebo se jedná jen o pokec někde u kafe /piva? Jak víš o těch náznacích?

No, mám na to stejný názor ... zůstal přihlášený na skypu :-( lituji jen, že jsem svou zvědavost neukočírovala. Do vztahu jsem šla ze 100% důvěrou ... a teď si nejsem jistá. Problémy byly - po rozchodu s mojim ex, ale to jsme spolu neustále řešili... věděl, že to lehké nebude... 9 let jsem žila s někým jiným a měnila jsem město, bydlení, chlapa a v práci to nebylo růžové. Chtěl mě se vším všudy... Podpora, jako ve snu... A já se snažila, jak jsem mohla. Citové ochlazení jsem poznala a proto jsem se ptala, co se děje .... ale prý nic. Podráždění z počasí atd., teď už alespoň vím, že mi intuice funguje a hlavně mé zkušenosti z předchozího vztahu, který na něčem podobném stroskotal. Řekla jsem si, že už nebudu takové signály přehlížet ... ale ....mám ho ráda a ta realita je pak trochu jiná. Jen mám v sobě "nejistotu" což je můj problém(vím), nevím, jak se jí zbavit a jak přestat myslet na ty řádky. Byla to kočka, co ji balil než "sbalil" mě.... nezajímá mě jeho mobil ani jeho komunikace mezi jinými lidmi, to je každého věc... Jen si myslím, že vztahové záležitosti by spolu měli řešit prvořadě ti dva lidé, kterých se to týká. Tak zase alespoň vím, čeho je můj miláček schopný a že opravdu věřit může člověk opravdu jenom sám sobě.

Ashanty napsal(a):

Sandro - ona mu psala, co se jí o něm zdává (klasické kecy, co vyplodí každá ženská s trochou fantazie, když chce dostat chlapa) .... no a že by jí zrovna poslal do háje, to né.... :-( i když se ani moc nechytal ... ale tak víme, jaké je tohle pro chlapské ego hnojivo. Že si neuvědomí, že tím může pohnojit celý vztah, který se buduje právě na důvěře....  Pořád přemýšlím, co by bylo, kdybych na to nepřišla, kam by to posunuli ... a pěkně mě to žere. Můžu si 100x říkat, je se mnou, protože chce být se mnou. Že se nic nestalo ... Tohle mě štve :-( a netuším, jestli to dokážu zkousnout, i když se vlastně "nic" nestalo. Nevěru bych mohla skloňovat ve všech pádech ... vím, že tu vždy byla a bude. Zažila jsem ji, ale alespoň chvíli jsem se těšila z toho klidu, který právě ta důvěra do vztahu vnáší.

Ashanty, ono ve skutečnosti vubec k ničemu dojít nemusí, psaní je většinou jen psaní..... ale vztah to narušuje, to bezpochyby. Jak píšeš, s tím pohnojením mužského ega, na tom je dost pravdy. On si myslí, že má vše pod kontrolou, že z toho nic nebude - jen si leští ego, ona podezírá, má to v hlavě a začne se chovat také jinak a pomalu a jistě jde vztah do háje. Tohle psaní si, to je taková "nemoc" dnešní doby.
Pokud mu ona píše co se jí o něm zdá, tak ho jednoduše balí.
Nejlepší je všechno si otevřeně vyříkat, že se ti to nelíbí a tyhle komunikace utnout - jemu by se jistě také nelíbilo kdyby Tobě psali chlapi co se jim o Tobě zdá - i když Tobě by to jistě dělalo dobře. Je to chůze po velmi tenkém ledu.
Mám s tím bohužel také své zkušenosti

Upravil(a) PetrHl (16. 8. 2010 9:49)

Tak je vše ještě úplně jinak :-( a už se ani nemusím na nic ptát !

A ako inak to je, Ashanty? Prezraď...

No, tak ještě takovou malou náhodičkou, páč jsme spolu konzultovali výši účtu za mobil (máme společný) jsem zjistila, že z jeho čísla bylo dotyčné slečně posláno nemalé množství sms ....Ještě mi to sám dal pod nos! Podotýkám ze společné dovolené (kterou jsem na víc platila já, což je vedlejší). Nějak jsem se na nic neptala.....sbalila jsem si pět švestek a odjela....den jsem nekomunikovala...pak asi na xxx sms jsem napsala docela zvostra co jsem měla na srdci ... Prý o nic nešlo - psal hlouposti ... ale já tohle prostě tolerovat nebudu ! (jsme spolu krátce). Dva dny jsem trucovala než jsem tedy na přemlouvání byla schopna si normálně promluvit a věc jsme si vyříkali. Každopádně důvěra je z mé stránky nahlodaná, zkusit to chci... pokud by ovšem mělo k něčemu podobnému dojít...v nejbližší době, tak odcházím. Vím, že to udělám a on to ví taky. Souhlasím, že když chlap nemá důvod nedělá to (i když už jsem slyšela, od chlapa, opačnou tézi, že to dělá, když je moc spokojený a všechno klape (nechápu) ..... ale lidi jsou různí. Zeptala jsem se na své chyby atd., ale prý mu nic nezcházelo ...já osobně si myslím, že ano a že to bylo tím, že jsem v té době hodně řešila sama sebe ...rozchod po letech, změna města - bydlení atd...práce, dojíždění ...byla jsem často unavená atd. ... To není omluva ani pro jednoho - jen zamyšlení sama nad sebou. Co ho k tomu vedlo nevypátrám - on tvrdí, že důvod neměl a hlavně, že o nic nešlo. V těch dnech co jsem byla pryč mi psal sms plné vyznání ...tak si říkám, že to mohl stejně tak zabalit. Jsme spolu jen chvilku a nic nás - kromě dobrovolného vztahu - nepojí. Mám ho ráda a tak to chci zkusit vymazat a přejít.... vím, že při další takové zkušenosti bych už od něj odešla. Zažila jsem to a nesnesu to. Vím, že se tomu nevyhne skoro každý ...ale než ty nervy. To raděj budu sama. I když never say never ... až se to stane můžu to říct z určitostí - do té doby si to jen myslím. Tak snad to bude o.k. a budeme se oba o to snažit.

Ashanty,
znám mladou dvojici, kde on i ona mají spoustu kamarádů. A pochopitelně mezi nimi i kamarády/ky ve stylu: kamarád taky rád. Ani jeden z nich to s tím druhým neřeší. Ne snad proto, že by si jím byli tak jisti. Ale proto, že oni si jsou každý jistý SÁM SEBOU. Každý z nich sám za sebe ví, že ať se stane co se stane, přežije to. Vždycky už se budou mít rádi.

...

Upravil(a) Ashanty (21. 8. 2010 15:07)

Ashanty napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Ashanty,
znám mladou dvojici, kde on i ona mají spoustu kamarádů. A pochopitelně mezi nimi i kamarády/ky ve stylu: kamarád taky rád. Ani jeden z nich to s tím druhým neřeší. Ne snad proto, že by si jím byli tak jisti. Ale proto, že oni si jsou každý jistý SÁM SEBOU. Každý z nich sám za sebe ví, že ať se stane co se stane, přežije to. Vždycky už se budou mít rádi.

Oba na to přistoupili ... mají to tak. Pa je to v pořádku. Ani jednomu to nečiní bolest a trápení ... mě to zabolelo a tolerovat to nebudu. V tom je rozdíl.

Jo, taky to tak vidím- pokud  poruším  dohodnutá pravidla, je to nefér. Jako  jakékoliv dělání blbce z druhého v jakékoliv jiné oblasti života...
Nebolí nevěra ( i dokonaná ) spíš ty tanečky lhářů kolem ní....

Ashanty napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Ashanty,
znám mladou dvojici, kde on i ona mají spoustu kamarádů. A pochopitelně mezi nimi i kamarády/ky ve stylu: kamarád taky rád. Ani jeden z nich to s tím druhým neřeší. Ne snad proto, že by si jím byli tak jisti. Ale proto, že oni si jsou každý jistý SÁM SEBOU. Každý z nich sám za sebe ví, že ať se stane co se stane, přežije to. Vždycky už se budou mít rádi.

Oba na to přistoupili ... mají to tak. Pa je to v pořádku. Ani jednomu to nečiní bolest a trápení ... mě to zabolelo a tolerovat to nebudu. V tom je rozdíl.

Myslím, že si nerozumíme. To není o tom, že si každý z nich užívá někde bokem. To je spíš o tom, že oni se nesnaží důvěřovat jeden druhému, ale každý z nich věří sám sobě - snahy "kamarádů" berou jako jejich (kamarádů) problém a neřeší to. Protože každý z nich je zralou bytostí, nepochybují o sobě a tak ani o tom druhém. A i když to neočekávají, jsou tak vlastně připraveni a ina "selhání". Prostě to přežijou, mají se rádi, ale nevisí jeden na druhém.

Já ti rozumím, že ti laškování tvého přítele vadí. Jenže podívej se nejprve na to, PROČ. Podívej se dovnitř sebe Zapracuj na své vlastní nejistotě. Pak možná zjistíš, že takového přítele vůbec nepotřebuješ a bude to pro tebe  velmi jednoduché vyřešit. Nebudeš se tím vůbec trápit, prostě to půjde samo

Pan, ale já to chápu ... jenže každý pár a každý člověk je jiný. Nelze srovnávat nebo udávat jeden případ. I když chápu, co mi tím chceš říct.

.....neřeším jeho, ale sebe ... své pocity...neptám se - proč to udělal, ale proč se mi to děje a proč mě to bolí. Vím....dlouho jsem byla ve vztahu, kde jsem to přecházela a tolerovala....těch 9 let také zanechalo stopu (zkušenosti) poznávání sama sebe - svých hranic. Nejde o to jestli přítele potřebuji (samozřejmě, že jsem tu sama za sebe a abych žila nepotřebuji nikoho)...  Ale kromě tohoto jednoho "selhání" má pro mě velkou hodnotu a cítím ho jako životního partnera ...tj.když si dám plus a mínus....tohle je jediné mínus. A na víc nešlo o nevěru. Jen jsem (a to byla chyba) 100% věřila a byla si jistá. Tak jako jsem si v tomhle ohledu jistá sebou. Iluze o tom, že ten druhý to cítí stejně jako já ...hloupost - samozřejmě ! Tohle mě z toho naprosto probralo a vlastně je to i dobře.

Jen mě to mrzelo ... neřeším tu jeho a proč to udělal, ale sebe ...jak zase věřit a jak se nad něco podobného umět povznést. Je mi jasný, že je to o mě....ale není mi jasný, jak to mám provést. To je celý....ale je hloupost to rozebírat. Člověk si na to musí přijít sám.

Upravil(a) Ashanty (21. 8. 2010 16:11)

Ashanty napsal(a):

Pan, ale já to chápu ... jenže každý pár a každý člověk je jiný. Nelze srovnávat nebo udávat jeden případ. I když chápu, co mi tím chceš říct.

.....neřeším jeho, ale sebe ... své pocity...neptám se - proč to udělal, ale proč se mi to děje a proč mě to bolí. Vím....dlouho jsem byla ve vztahu, kde jsem to přecházela a tolerovala....těch 9 let také zanechalo stopu (zkušenosti) poznávání sama sebe - svých hranic. Nejde o to jestli přítele potřebuji (samozřejmě, že jsem tu sama za sebe a abych žila nepotřebuji nikoho)...  Ale kromě tohoto jednoho "selhání" má pro mě velkou hodnotu a cítím ho jako životního partnera ...tj.když si dám plus a mínus....tohle je jediné mínus. A na víc nešlo o nevěru. Jen jsem (a to byla chyba) 100% věřila a byla si jistá. Tak jako jsem si v tomhle ohledu jistá sebou. Iluze o tom, že ten druhý to cítí stejně jako já ...hloupost - samozřejmě ! Tohle mě z toho naprosto probralo a vlastně je to i dobře.

Jen mě to mrzelo ... neřeším tu jeho a proč to udělal, ale sebe ...jak zase věřit a jak se nad něco podobného umět povznést. Je mi jasný, že je to o mě....ale není mi jasný, jak to mám provést. To je celý....ale je hloupost to rozebírat. Člověk si na to musí přijít sám.

trochu mě to mate, když si přečtu, že....
můj min.vztah posuzoval za něco "nenormálního", měli jsme to hozeno dost "volně"
zřejmě to až tak "dobrovolný" z tvé strany nebylo. proto tě ted rozhodí i maličkost. měla bys v sobě nejdřív nějak uzavřít a zpracovat předchozí vztah, jinak se budeš cítit ohrožená i věcma, který by ti jinak nevydily.