|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|
eremuruss napsal(a):
Petr100 napsal(a):
eremuruss napsal(a):
Ale bylo o starost min a nebyli zadny bezdomovci.Kdybych si mohla vybrat tak bych se vratila zpet do te bezstarostne doby,kde i lidi se k sobe chovali lepe.Jo jo bezdomovci nebyli, seděli v kriminále. Vzpomínáš na paragraf- PŘÍŽIVNICTVÍ?
Vzpominam a bylo to dobre,kdyz vidim v okoli ty smazky co nedelaji a vydiraji rodice je me z nich na bliti.Za totace by sedeli.Ted na ne nikdo nemuze.
Asi rodiče někde udělali chybu, ale ono se líp poukazuje na systém. Já nic já muzikant, za všechno můžou jiní 
.
Není tady
agewa napsal(a):
luminka napsal(a):
Tak nějak jsem seděla na jednom místě 12 let, léčba nebyla potřeba. A tehdy jsem se prostě překonala a šla se zeptat, letos zjara jsem se šla ptát do několika podniků, což mě psychicky vyčerpalo, jako žebrák jsem si přišla a v létě se mi obrovsky ulevilo, že je tomu snad konec, a on není.
jestli si dobře vzpomínám, už tehdy ti radily tady holky, abys šla k nějakému odborníkovi.Proč si nešla?
A když jsi nastoupila do práce, nějak mi teda nepřišlo, že by se ti obrovsky ulevilo, protože to sis stěžovala zas....akorát na něco jiného.
Já si myslím, že ty nemáš žádnou fobii, na tu že se vymlouváš, ty jsi prostě ze všeho hned otrávená , unavená a znechucená. Na všem hledáš chyby, aby sis mohla zase stěžovat a stěžovat.
To není pravda, založila jsem asi jen jedno téma, myslím, že se mi nechtělo k mamince nebo co. Už jsem sem skoro vůbec nechodila. A lidí se bojím, z každého mám až nezdravý respekt. Obdivuju budovy, elektické vedení, koleje, prostě všechno a ty chytré lidi, co to všechno kreslili a vymýšleli i ty, co to stavěli. Někoho třeba takové myšlenky ani nenapadnou. Já se skláním snad před každým a připadám si jako nula.
Není tady
luminka napsal(a):
Nejsou to dcery, je to párek, ale to je nakonec jedno. Ale je fakt nespravedlivé, aby člověk se sociální fobií a špatně vypadající byl před tuto situaci postaven x krát do roka, a sebevědomé krasavice doporučovali známí. Spočítejte si jen ty stresové body během roku - to máme výpověď krát tři, jednu smrt blízkého - babička, to už na psychiatra je.
...když tě čtu připadáš mi jako třináctiletá holka co si vzala do hlavy že všechny vytrestá vlastní destrukcí.
Není tady
Judinka napsal(a):
Luminko, pokud nemáš oporu v rodině, nebo v okolí a nedaří se ti to zvládat psychicky, k psychiatrovi bych šla, ani nevíš, jaká to může být úleva nějaká ta medikace na depresi, úzkosti, či fobie apod. , popř. nějaké to vřelé slovo. (Chápající psychoterapeut - nutno ale dobře vybrat způsob psychoterapie, která ti sedí).
Též jsem přišla o práci po 13 letech (snižování počtu státních zaměstnanců v rámci rádoby úspor), mám dvě děti na studiích, s manželem nežiju, studuju VŠ (na popud zaměstnavatele, než se změnilo vedení a vše bylo jinak). Do toho přišla privatizace bytu a finanční vyrovnávání s manželem, který se zuby nehty brání, ale uvolil se mě vyplatit z garsoniéry, kde mám spolu s ním podíl, ale vymámil ze mě souhlas, že mi nebude přispívat na děti, aby na tom jako nebyl moc špatně finančně, což mi připadá napůl k smíchua napůl k pláči
v mé situaci nezaměstnané...
No, nějak to budu (budeme) muset zvládnout.
Zvládneš to i ty,....a vlasy do půl pasu ti závidím, já je mám jak opelichaná slepice....
klidně mu podepiš třeba u notáře že na děti nic nechceš, pokud jsou nezletilé ty nejsi kompetentní odmítnout za děti výživné, to je totiž nikoli pro tebe ale pro děti. Až ti dá peníze za VAŠÍ garsonku prostě zažádej o výživné, tím papírem od notáře si pak manžel muže vytřít ....zrak
Není tady
Luminko, četla jsem tvoje příspěvky..jak moc se podobají mým... ach jo:((Minimálně pocity, které prožíváš.. Pro toho, kdo nezažije, jak bolestivý je odchod ze zaměstnání, z práce, která člověka bavila.., kde měl "přátele...", jak je někdy život nespravedlivý!! Nastupovala jsem loni v dubnu po mateřské zpět do práce. Hrozně moc jsem se těšila, potřebovala jsem fakt změnu..a kupodivu mi práci drželi, dítko vzali na odvolání do školky, všechno až moc vycházelo.. Trochu mě srazilo na kolena, když jsem se potkala s kolegyní, se kterou jsem úplně skvěle vycházela, byly jsme před mateřskou prima tým a i při mateřské tu a tam přijela na kávičku, popovídat co je v práci..-hned první den mi řekla, že mě nic zaučovat nebude, byla jsem z toho naprosto mimo.. Udělala jsem tak pár chyb v objednávkách-víc než ostatní, jednak jsem se skoro všechno znovu učila, pracovala jsem na zákaznickém centru-vyřizovaly jsme objednávky.. a jednak jsem byla z té krávy naprosto vykolejená. Nic to ale neměnilo na tom, že jsem se snažila být dobrá. Po zapracování jsme se spolu začaly předhánět a dělat si naschvály.. A přitom se pořád mluvilo o propuštění, podnik neměl tolik zakázek co v době před krizí.. žila jsem tak neustále ve stresu, dělalo se mi špatně, když se objevila sebemenší chybička, chodila jsem do práce, když byla malá nemocná-cpala jsem ji věčně k babičce, chodila jsem a dělala jsem přes časy, když se nárazově sešlo víc práce, dělala jsem věci nad rámec svých povinností - organizovala jsem večírky, vyměňovala si ochotně s kolegyněmi služby, když potřebovaly/když jsem potřebovala já, tak byl většinou problém../.. a stejně všechno bylo k ničemu.. když už jsem se upokojila, že k ničemu nedojde, kolem nového roku se o tom pořád mluvilo, pak to nějak ustalo.. tak nás z ničeho nic vedoucí koncem května pozval a řekl nám, že z oddělení, kde pracovalo 18lidí, odejdou dva do konce měsíce. Zatmělo se mi v té chvíli před očima a brečela jsem pak celý víkend. manžel pro to neměl skoro žádné pochopení, jen mi nadával.. no a do týdne se najednou objevilo na mém displei číslo nadřízeného a už jsem věděla, která bije... na otázku, proč JÁ?...mi bylo jen stroze řečeno, že je to manažerské rozhodnutí.. připadalo mi všechno tak šíleně nespravedlivé!! já chodila do práce v horečkách, děcko bylo věčně na hlídání-bála jsem si vzít paragraf a mít větší absenci-věčně jsme se dohadovali s manželem, kdo bude s malou doma... a ta kráva kolegyně přesčasy vůbec nedělala, na zákazníky bývala protivná, nesnesitelná v kolektivu, absenci měla daleko vyšší jak já/ i když za zápal plic samozřejmě nemohla..ale já za nemoci malé taky ne/.. pro ostatní nehnula prstem.. a odejít jsem musela já.. jak to bylo nespravedlivé..dodnes se s tím nesmířím.. fakt ne! takovou prima práci se bojím, že už nikdy mít nebudu:( a taky jsem tam měla nejmenší dítko.. tři kolegyně ani děti ještě neměly..říkala jsem si, proč nevyhodili je.. daleko líp by hledali místo než já se 4letým prckem:( jedna kolegyně pořád chtěla otěhotnět a věčně s něčím nespokojená, furt chtěla odcházet a vedoucímu to řekla do očí..a tu si tam taky nechali..tak proč JÁ?
(( samozřejmě odchod proběhl důstojně, dostala jsem odstupné i dobré reference v písemné formě a ty mi pak hodně pomohly.. ale prostě chápu, jak je každému v takové situaci.. v noci jsem mívala noční můry, pořád se mi zdálo o tom, jak mě propouští..(( Flintu do žita jsem nehodila, začala jsem fakt intenzivně hledat.. byla jsem během tří týdnů asi na deseti pohovorech a z toho jsem se ve třech dostala do druhého kola..u jednoho pohovoru mi řekli, že jsem pro ně moc dobrá, u druhého mě vzali a k třetímu jsem pak ani nešla.. jenže práce, do které jsem nastoupila mě ani trochu nebaví vzala jsem ji, abych jim všem ukázala, že nejsem žádné béčko.. S vedoucím se nedá pořádně vyjít, před týdnem jsem se s ním hodně chytla-ač nejsem zdaleka konfliktní typ.. a tak nevím co bude, poprvé jsem dala přednost dceři a zůstala jsem s ní v nemoci doma a hrozím se toho, co bude teď v pondělí v práci. řekla jsem mu do telefonu, že dám výpově´d, že v takových podmínkách pracovat nebudu a už mají nový inzerát, zatímco jsem byla doma.. takže uvidíme...
ráda bych si klidně i vyměnila mailíky s někým, kdo je na tom podobně... opravdu ráda si budu psát s každým, kdo přišel o práci ne až tak vlastní vinou a cítí se sám, ponížený a zahanbený... ráda vyměním zkušenosti
hezký víkend všem!!
Není tady
luminka napsal(a):
Lidi, jsem bez práce, opět. Dvě děti na VŠ, fakt nemám slov, třetí výpověď během roku. Očekávám i rozvod, nedivila bych se.
A pokud už někdo práci najdete, tak mám pár rad, jak si ji udržet, z mých zkušeností:
Musíte se do práce dostat, na směny, na víkend, jak chtějí, a radši na nikoho nespoléhejte, může být nemocný, mohou ho propustit, musíte řídit, pokud nemáte práci zrovna
v místě.
Musíte si hledět práce, nemluvte radši vůbec, fakt se to vyplatí. Popovídejte si o svačině nebo mimo práci.
Pokud mluvíte, neříkejte toho příliš. Ne všechno se musí líbit každému, můžete se kolektivu zprotivit.
Snažte se vypadat dobře, já vím, je to těžké, když není moc peněz.
Hlavně nehysterčete. Pokud už vám v práci vytečou nervy, běžte se uklidnit na záchod, ale krátce.
A jděte se na práci zeptat i někam, kde jste byli na brigádě, nebo odkud jste už byli propuštěni, pokud tam zase někoho potřebují. Dneska nejde se urážet, vyhodili vás dveřmi, tak přijďte komínem.
Vidíš lumi, ty to všechno víš:-)))...vše už bylo ostatními řečeno, takže radu nemám, jen držím palce ať se konečně probereš 
Není tady
A udělala jsem ještě jednu zkušenost. Pokud jste dělníci a něco vyrábíte, tak rychle vyrobené výrobky vypadají lépe a spíše jsou bez chyb než ty opravované a různě "došňudrané". Proto se hned snažte splnit normu a zabijete hned dvě mouchy jednou ranou. Dělat zpočátku opatrně se mi vůbec nevyplatilo, a kde se používá nějaké teplo, tam při pomalé práci výrobek akorát spálíte!
Není tady
Jito to znam taky cim vic aktivnejsi tim hur.Delala jsem praci jako prodavacka v Albertu,bylo to za malo penez,ale ta prace me velmi bavila mela jsem ji spis jako konicek.Mimo pracovni dobu jsem chodila delala inventuru kazdych 14 dni a to zdarma.Zakaznici me meli radi sami me rikali,ze jsem prijemna prodavacka jeste po odchodu ze zamestnani me to rikali,kdyz me potkali na ulici,ze je to skoda,ze tam nejsem.Ale byla jsem propustena,klesli trzby Albert by se pry neuzivil a ja mela smlouvu na dobu urcitou tak jsem byla propustena.Ted mam jinou praci ktera je docela dobre placena,ale kolektiv hroznej vubec se me tam nelibi do prace chodim s obrovskou nechuti.
Není tady
eremuruss napsal(a):
Jito to znam taky cim vic aktivnejsi tim hur.Delala jsem praci jako prodavacka v Albertu,bylo to za malo penez,ale ta prace me velmi bavila mela jsem ji spis jako konicek.Mimo pracovni dobu jsem chodila delala inventuru kazdych 14 dni a to zdarma.Zakaznici me meli radi sami me rikali,ze jsem prijemna prodavacka jeste po odchodu ze zamestnani me to rikali,kdyz me potkali na ulici,ze je to skoda,ze tam nejsem.Ale byla jsem propustena,klesli trzby Albert by se pry neuzivil a ja mela smlouvu na dobu urcitou tak jsem byla propustena.Ted mam jinou praci ktera je docela dobre placena,ale kolektiv hroznej vubec se me tam nelibi do prace chodim s obrovskou nechuti.
Erem, psalas, že se ti ještě ted po půl roce ozývají zaměstnavatelé. proč z té práce, do které chodíš s nechutí neodejdeš jinam? třeba by tě práce bavila a chodilas tam ráda. JInak co se týká toho Albertu....tak to chodí, když klesnou tržby, musí se to nějak řešit a propouští se. S tím nic neuděláš a platí to všude
Není tady
Luminko............ a kde se používá nějaké teplo, tam při pomalé práci výrobek akorát spálíte!
Ty se mi zdáš 
...ano, přesně tak to funguje, kde se používá teplo se při pomalé práci výrobek spálí:-))) fyzikální zákony fungují i v práci. Ty si z nás opravdu děláš srandu že jo? 
Není tady
Luminka,ja pracujem už druhý rok mimo domov,130 km daleko.Som na ubytovni,a dochádzam každý týžden domov na víkendy.Po rannej to ešte ide,ale po poobednej mám prvý spoj v noci o 3-tej.Kedže v noci nejazdí mestká doprava,tak musím vyštartovat okolo 2-ej a pešo prejst 5!!!!km na stanicu na autobus.Vieš si predstavit ako mi je,ked teraz už býva v noci pod nulou.Trasiem sa ako drahý pes.Taxíkom by sa mi to predražilo,tak to zatial zvládam takto.
Chcem tým povedat,že ma fakt ani raz nenapadlo,si položit otázku,prečo akurát JA musím mat takýto život,osud...Vždy si položím otázku ako to spravit,aby som mala zamestnanie,aby som ho zvládla a skombinovat to s rodinou.Každý sme iný,aj ja som mala stabilné zamestnanie 18 rokov,doma pod nosom,ale potom sa to zmenilo.Po materskej ma už nevzali naspat,a vtedy sa moj život začal uberat iným smerom.Ja som tu výzvu od života prijala a som spokojná.A o tom to je.Ak je spokojná mama,tak su spokojne aj deti,rodina...
Není tady
Když to Tvoje rodina bere, tak není problém. U nás by vadilo, i kdybych byla 20 km daleko, a ne na ubytovně, ale u maminky. To se musí chtít, ale musí chtít celá rodina.
Není tady
U nás by vadilo, i kdybych byla 20 km daleko, a ne na ubytovně, ale u maminky.
Jestli se nepletu, tak se ti k mamince nijak zvlášť nechtělo... měla k tbě taky nějaký výhrady, mám dojem a tobě se to nelíbilo.
Není tady
helen, luminka to psala jen jako příklad si myslím ...
Není tady
luminka napsal(a):
Když to Tvoje rodina bere, tak není problém. U nás by vadilo, i kdybych byla 20 km daleko, a ne na ubytovně, ale u maminky. To se musí chtít, ale musí chtít celá rodina.
Ani u nás neboli 2x nadšení,ale niekedy sa inak nedá.Proste sme to zosuladili k spokojnosti všetkých.A áno je to o tom chcení.Ak tvoja rodina nechce,aby si si našla prácu trebárs aj mimo domov,tak nie je čo riešit.Bud doma,a čakaj.Manžel nech si nájde ešte jednu robotu,a deti brigády,aby si mohli zafinancovat študia.Tak potom neviem čo riešiš preboha...
Není tady
Luminko, a co chceš ty? Jak by vypadala situace, ve které bys byla naprosto a dokonale spokojená?
Není tady
holcina napsal(a):
eremuruss napsal(a):
Jito to znam taky cim vic aktivnejsi tim hur.Delala jsem praci jako prodavacka v Albertu,bylo to za malo penez,ale ta prace me velmi bavila mela jsem ji spis jako konicek.Mimo pracovni dobu jsem chodila delala inventuru kazdych 14 dni a to zdarma.Zakaznici me meli radi sami me rikali,ze jsem prijemna prodavacka jeste po odchodu ze zamestnani me to rikali,kdyz me potkali na ulici,ze je to skoda,ze tam nejsem.Ale byla jsem propustena,klesli trzby Albert by se pry neuzivil a ja mela smlouvu na dobu urcitou tak jsem byla propustena.Ted mam jinou praci ktera je docela dobre placena,ale kolektiv hroznej vubec se me tam nelibi do prace chodim s obrovskou nechuti.
Erem, psalas, že se ti ještě ted po půl roce ozývají zaměstnavatelé. proč z té práce, do které chodíš s nechutí neodejdeš jinam? třeba by tě práce bavila a chodilas tam ráda. JInak co se týká toho Albertu....tak to chodí, když klesnou tržby, musí se to nějak řešit a propouští se. S tím nic neuděláš a platí to všude
Proc?Protoze nemam rada v zivote zmeny a nevim jak by to fungovalo jinde treba by to bylo taky na nic.Navic odkud se me ozvali je prace v nepretrzitem provozu stridani po dvou dnech a dal problem opet s dopravou.Z dalsi se me ozvali s pekarny z kauflandu prace by se me libila,ale opet problem s dopravou a je to malo placene.Nabidli me 8 tisic cisteho s toho 900 kc projedu.V nasem meste nenajdu nic.
Není tady
helen, luminka to psala jen jako příklad si myslím
Nojo, PPavlo - ale ty "příklady" jsou všechny ve stylu "nechápou mě, nerozumí mi, nedají mi práci, chtějí po mně abych něco dělala aspoň doma..." To vypadá, jako by byla luminka obklopená naprosto neempatickými členy rodiny i kamarádkami a zaměstnavateli - že by měla fakt takovou smůlu? 
Jistě, není příjemný bejt (už zase) bez práce - ale přece si to bebí nemůže furt hejčkat a čekat, že jí ostatní budou litovat, aniž by viděli alespoň snahu - ať už o hledání místa nebo teda návštěvu odborníka. Nějak se mi nezdá, když říká, že jí "manžel doktora zakázal"... ledaže by už totálně rezignoval...
Není tady
Erem - Všechno je o volbě, tak cho´d do práce, kde se ti nelíbí. To se nedá nic dělat
Luminko - podívej jak to vyřešila Adriana, klobouk dolů 
Není tady
Adriana70 napsal(a):
luminka napsal(a):
Když to Tvoje rodina bere, tak není problém. U nás by vadilo, i kdybych byla 20 km daleko, a ne na ubytovně, ale u maminky. To se musí chtít, ale musí chtít celá rodina.
Ani u nás neboli 2x nadšení,ale niekedy sa inak nedá.Proste sme to zosuladili k spokojnosti všetkých.A áno je to o tom chcení.Ak tvoja rodina nechce,aby si si našla prácu trebárs aj mimo domov,tak nie je čo riešit.Bud doma,a čakaj.Manžel nech si nájde ešte jednu robotu,a deti brigády,aby si mohli zafinancovat študia.Tak potom neviem čo riešiš preboha...
ale já nemám dojem, že nechce rodina. pokud si dobře pamatuju, když to tu řešila Luminka minule, byla to ona, kdo nechtěl u maminky bydlet. A ted je to zase ona , kdo má výhrady k tomu, že manžel chce , aby s hledáním práce začla hned.
Konec konců název její minulého vlákna.....má mít ohledy rodina nebo nezaměstnaný....o něčem svědčí.
tehdy se jí tu dostalo spoustu rad. na všechny odpovídala ve stylu...možná ano, ALE....
vždy byl důvod proč to nejde.
Není tady
Ano,všímam si ako Luminka manévruje,tak aby to vyhovovalo jej.Minule mala možnost to riešit bývaním u mamy,a boli tam nejaké výhrady,teraz zas ona by tak rada zrejme išla,ale rodina nechce..nemá to lahké.
Není tady
luminka napsal(a):
agewa napsal(a):
luminka napsal(a):
Tak nějak jsem seděla na jednom místě 12 let, léčba nebyla potřeba. A tehdy jsem se prostě překonala a šla se zeptat, letos zjara jsem se šla ptát do několika podniků, což mě psychicky vyčerpalo, jako žebrák jsem si přišla a v létě se mi obrovsky ulevilo, že je tomu snad konec, a on není.
jestli si dobře vzpomínám, už tehdy ti radily tady holky, abys šla k nějakému odborníkovi.Proč si nešla?
A když jsi nastoupila do práce, nějak mi teda nepřišlo, že by se ti obrovsky ulevilo, protože to sis stěžovala zas....akorát na něco jiného.
Já si myslím, že ty nemáš žádnou fobii, na tu že se vymlouváš, ty jsi prostě ze všeho hned otrávená , unavená a znechucená. Na všem hledáš chyby, aby sis mohla zase stěžovat a stěžovat.To není pravda, založila jsem asi jen jedno téma, myslím, že se mi nechtělo k mamince nebo co. Už jsem sem skoro vůbec nechodila. A lidí se bojím, z každého mám až nezdravý respekt. Obdivuju budovy, elektické vedení, koleje, prostě všechno a ty chytré lidi, co to všechno kreslili a vymýšleli i ty, co to stavěli. Někoho třeba takové myšlenky ani nenapadnou. Já se skláním snad před každým a připadám si jako nula.
tak těch tvých vláken, tebou založených jsem našla nejméně 5. A všechny jsou v podsatě o tom samém. jaká jsi ty chudinka, jak tě nikdo nechápe a jakou ty máš smůlu. Asi by ses spíš měla zamyslet nad sebou a svým přístupem, než všechno svádět na okolí a špatné zkušenosti a okolnosti.
Není tady
To není pravda, založila jsem asi jen jedno téma, myslím, že se mi nechtělo k mamince nebo co.
lumi, loni se tu řešilo prakticky totéž - jednak tě zajímalo, kdo má mít ohled na koho, druhak jestli má maminka pravdu. To je jak pes jitrničku sežral... kdybych neviděla data, nepoznala bych, jestli se jedná o letošní nebo loňský podzim. Stejné stesky, stejné rady, na které bystře reaguješ, proč to nejde...
K mamince se ti nechtělo, protože ti vykládala, jak bys měla makat aspoň doma, když už nejsi zaměstnaná, mimochodem... a teď se tu prsíš, jak bys k mámě šla, ale rodina nemá pochopení. Máš doma manžela a 2 dospělé děti - lze tedy předpokládat, že by přežili i bez tvé každodenní laskavé a dokonalé péče 
a nezahynuli bídně ve špíně a hlady...
Není tady
helena napsal(a):
To není pravda, založila jsem asi jen jedno téma, myslím, že se mi nechtělo k mamince nebo co.
lumi, loni se tu řešilo prakticky totéž - jednak tě zajímalo, kdo má mít ohled na koho, druhak jestli má maminka pravdu. To je jak pes jitrničku sežral... kdybych neviděla data, nepoznala bych, jestli se jedná o letošní nebo loňský podzim. Stejné stesky, stejné rady, na které bystře reaguješ, proč to nejde...
K mamince se ti nechtělo, protože ti vykládala, jak bys měla makat aspoň doma, když už nejsi zaměstnaná, mimochodem... a teď se tu prsíš, jak bys k mámě šla, ale rodina nemá pochopení. Máš doma manžela a 2 dospělé děti - lze tedy předpokládat, že by přežili i bez tvé každodenní laskavé a dokonalé péče http://www.kolobok.us/smiles/big_standart/yahoo.gif a nezahynuli bídně ve špíně a hlady...
Luminka se bojí od rodiny odejít, protože ví, že by její odchod rodina vzvládla a ještě si samotu užívala
Upravil(a) aprill (31. 10. 2010 12:33)
Není tady
luminka se bojí od rodiny odejít
k mamince, protože je to pro ni z deště pod okap 
- nikde to pochopení nenajde...
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.