Komu by se chtělo uklízet byt, ve kterém možná už ani nebude žít a bude sem jezdit na víkend na návštěvu? Nakonec k té mamince asi budu muset, manželovi nestačí to, že mám naději po Novém roce pracovat v nejbližším městě, to je pozdě, tlačí mě k hledání práce v okresním městě, kde žije maminka. Ják já si oddechla, že toto se nebude konat, a zase to hrozí.

luminka napsal(a):

Komu by se chtělo uklízet byt, ve kterém možná už ani nebude žít a bude sem jezdit na víkend na návštěvu? Nakonec k té mamince asi budu muset, manželovi nestačí to, že mám naději po Novém roce pracovat v nejbližším městě, to je pozdě, tlačí mě k hledání práce v okresním městě, kde žije maminka. Ják já si oddechla, že toto se nebude konat, a zase to hrozí.

další fakt supr důvod...holka, ty nemůžeš být skutečná. ty si znás děláš jen srandu

luminka napsal(a):

Komu by se chtělo uklízet byt, ve kterém možná už ani nebude žít a bude sem jezdit na víkend na návštěvu? Nakonec k té mamince asi budu muset, manželovi nestačí to, že mám naději po Novém roce pracovat v nejbližším městě, to je pozdě, tlačí mě k hledání práce v okresním městě, kde žije maminka. Ják já si oddechla, že toto se nebude konat, a zase to hrozí.

Vidíš, to je super...ted vemeš práci ve městě u maminky a po Novém roce to v nejbližším městě. Jak daleko je k mamince? Znám lidi co bydlí kvůli práci na ubytovně, domů jezdí na víkendy a tobě je málo bydlet u maminky
Už ti to tady spoustu lidí řeklo, přidávám se k nim : nerouhej se, nebo se opravdu něco stane

luminka napsal(a):

Tohle je málo?! Vůbec se mi nechce nějakou práci zbrkle vzít, už jednou jsem si zkomplikovala nástup do práce, o kterou jsem měla zájem. Oni totiž většinou radši chtějí lidi z pracáku (za ty mají peníze), než lidi přebíhající, z těch nemají nic. A ještě jsem někde četla pěknou pitomost, že ženy prožívají ztrátu práce lépe než muži, protože doma dělají ty hospodyňky, čímž prý zmírňují následky své nezaměstnanosti. Prosímvás, jak zmírňují, když tím nepřinesou domů ani korunu?!

Ale jsou užitečné...tak se seber a běž zmírňovat následky aspoň tím úklidem

A neříkám, že to je málo, vím co to je zůstat bez práce, ale uvědomuju si, že jsou i horší věci v životě. Nechceš vzít práci zbrkle - to zní jakoby sis vybírala, A nevím proč zbrkle, prostě nastoupím a když se v lednu objeví něco lepšího půjdu. A ne za každého zaměstnance z pracáku mají firmy peníze, je to poměrně komplikované.

ještě mě napadlo -  co si najít brigádu, být tedy nějaký čas doma a přivydělat si něco, studentíci at si najdou taky brigádu a je to

luminka napsal(a):

To jsem si taky myslela, že do bývalé práce půjdu. A oni si fakt počkali, až zase budu na tom pracáku, a po pěti měsících mě stejně odkopli.

Pokud vím, když na tebe zaměstnavatel pobírá nějaké dávky z pracáku nemůže tě hned tak propustit, jinak to vrací. Ale to by možná líp objasnil někdo přímo z pracáku.

A ještě jsem někde četla pěknou pitomost, že ženy prožívají ztrátu práce lépe než muži, protože doma dělají ty hospodyňky, čímž prý zmírňují následky své nezaměstnanosti. Prosímvás, jak zmírňují, když tím nepřinesou domů ani korunu?!
Hodnota nezaměstnané ženy nespočívá v tom, jestli přinese nebo nepřinese domů nějakou korunu, ale v tom, zda a nakolik dokáže doma vytvořit pohodovou domácí atmosféru, doma je uvařeno a uklizeno, čímž celé rodině nezaměstnaná žena kompenzuje fakt, že je momentálně bez práce.
Jenomže ty, luminko, sedíš od samého rána na zadku u počítače, zadek od něj odlepíš až okolo půlnoci, místo, abys doma udělala něco pořádného - navařila, napekla, uklidila a kdykoliv se od PC odlepíš, jenom rodinu irituješ svým zoufalým výrazem, kňučením a vzdycháním.
Ten Tvůj manžel musí mít s Tebou andělskou trpělivost, to ti říkám já.
Nezapomínej, že tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne - a nezapomínej, že v tomhle ošklivém světě existují stovky nezadaných, pracovitých žen. Takže až jednoho krásného dne Tvůj manžel s Tebou opravdu ztratí trpělivost, bude mít věru z čeho vybírat a dřív, nežli řekneš "švec" budeš z domu potupně vystěhována, aby na Tvoje místo přišla jiná  - pracovitá, pozitivně naladěná partnerka pro život.
A tentokrát budeš mít opravdu pádný důvod k tomu, abys bědovala a skuhrala jsi, jak jsi nešťastná, protože se Ti do puntíku splní to, oč si soustavně koleduješ

Kiara napsal(a):

A ještě jsem někde četla pěknou pitomost, že ženy prožívají ztrátu práce lépe než muži, protože doma dělají ty hospodyňky, čímž prý zmírňují následky své nezaměstnanosti. Prosímvás, jak zmírňují, když tím nepřinesou domů ani korunu?!
Hodnota nezaměstnané ženy nespočívá v tom, jestli přinese nebo nepřinese domů nějakou korunu, ale v tom, zda a nakolik dokáže doma vytvořit pohodovou domácí atmosféru, doma je uvařeno a uklizeno, čímž celé rodině nezaměstnaná žena kompenzuje fakt, že je momentálně bez práce.
Jenomže ty, luminko, sedíš od samého rána na zadku u počítače, zadek od něj odlepíš až okolo půlnoci, místo, abys doma udělala něco pořádného - navařila, napekla, uklidila a kdykoliv se od PC odlepíš, jenom rodinu irituješ svým zoufalým výrazem, kňučením a vzdycháním.
Ten Tvůj manžel musí mít s Tebou andělskou trpělivost, to ti říkám já.
Nezapomínej, že tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne - a nezapomínej, že v tomhle ošklivém světě existují stovky nezadaných, pracovitých žen. Takže až jednoho krásného dne Tvůj manžel s Tebou opravdu ztratí trpělivost, bude mít věru z čeho vybírat a dřív, nežli řekneš "švec" budeš z domu potupně vystěhována, aby na Tvoje místo přišla jiná  - pracovitá, pozitivně naladěná partnerka pro život.
A tentokrát budeš mít opravdu pádný důvod k tomu, abys bědovala a skuhrala jsi, jak jsi nešťastná, protože se Ti do puntíku splní to, oč si soustavně koleduješ

Říkáš stovky nezadaných, pracovitých žen, a zapomnělas říct zaměstnaných a majících štěstí na práci. A kdyby taková přišla, nejvíc bych nemohla unést, že se cpe mými zavařeninami ze sklepa. Nejsem totiž tak nepracovitá, jak se domníváš, nazavářela jsem toho dost. A u PC můžu sedět, protože jsem schopna uvařit rychle! V podniku, kde jsem dělala, jsem musela nabrat určitou rychlost, jinak bych byla pryč ještě dříve.

A kdyby taková přišla, nejvíc bych nemohla unést, že se cpe mými zavařeninami ze sklepa....
Bože bože, luminko ... tak Tebe by nemrzelo ani tak to, že bys přišla o dlouholetého partnera, manžela a otce svých dětí, Ty bys nemohlo rozdejchat zavařeniny ze sklepa ... ty woe, ty bereš svého manžela jako nějakou součást domácnosti, něco jako starou bačkoru nebo co, že hůř než ztrátu jeho osoby bys nesla ztrátu domácích džemů

luminko, z Tvých řádků čiší neochvějná jistota, že takovej starej jezevec, za jakého očividně považuješ svého manžela, by se nikde bokem nemohl zamilovat a už vůbec ne Tě opustit.
Aby ses nedivila a jednoho krásného dne Tě manžel nevypakoval a ty zavařeniny ti nezabalil na cestu ...

Ono existuje nepsané pravidlo, že ti, co jsou si svým partnerem skálopevně jisti bývávají ze dne na den tak nepříjemně překvapeni, že se nestačí divit

Upravil(a) Kiara (6. 11. 2010 15:43)

luminka napsal(a):

Tohle je málo?! Vůbec se mi nechce nějakou práci zbrkle vzít, už jednou jsem si zkomplikovala nástup do práce, o kterou jsem měla zájem. Oni totiž většinou radši chtějí lidi z pracáku (za ty mají peníze), než lidi přebíhající, z těch nemají nic. A ještě jsem někde četla pěknou pitomost, že ženy prožívají ztrátu práce lépe než muži, protože doma dělají ty hospodyňky, čímž prý zmírňují následky své nezaměstnanosti. Prosímvás, jak zmírňují, když tím nepřinesou domů ani korunu?!

já bych řekla...ono se mi nechce vůbec žádnou práci vzít...ale když ten manže furt otravuje...
a ty děláš doma hospodynku? vždyt se ti nechce, protože .....100 a 5 důvodů

luminko, děláš to hlavně pro sebe, svoje děti a svoji rodinu.
I když - ruku na srdce - znám spoustu venkovských domácností, kde se v létě zavařuje v takovém množství, že se rodina na džemy, zavařeniny a kompoty už nemůže vzteky ani podívat, ve sklepě se hromadí sklenice s úrodou pomalu od roku 1989 a nikdo to s prominutím nežere
Jestli by Ti Tvoje rodina nebyla vděčnější za jiné aktivity, než zrovna za zavařování

MMCH jestli Tě při každé Tvojí aktivitě, kterou vyvíjíš napadne nějaký katastrofický scénář, kterým se utvrzuješ ve svém negativismu, je to skutečně signál k tomu, abys vyhledala lékaře. Teď si nedělám legraci a myslím to smrtelně vážně ... viz:

Generalizovaná úzkostná porucha
"Generalizovaná úzkostná porucha se většinou objevuje u zranitelných osob po dlouhotrvajícím stresu. Její příznaky se objevují pozvolna, nenápadně. Hlavním rysem je dělání si starostí, neustále zabývání se stresujícími myšlenkami. Negativní očekávání, obavy z budoucího neštěstí, pocity "na pokraji svých sil" vedou ke zhoršenému soustředění. Týkají se obvykle každodenního života, rodiny, práce a zdraví. Postižený si často uvědomuje, že si dělá starosti nadměrně, nicméně se nedokáže ubránit tomu, aby nad nimi nepřemýšlel. Cítí se ohrožený situacemi, které ho předtím netrápili. Často neví, proč se tak pořád trápí. Funguje to automaticky. V ruku v ruce s automatickými stresujícími myšlenkami jde zvýšené napětí, úzkost a vyčerpanost. Odpočinek je problémem. Lidé trpící generalizovanou úzkostnou poruchou neumí odpočívat ani relaxovat. Neustále se vrtí, pociťují bolestivé napětí v hlavě, třes. Vesměs byli od malička citlivější a špatně snášejí kritiku, potřebovali často povzbuzovat od okolí. Aby byli pochválení, jsou často velmi snaživí.
V obraze generalizované úzkostné poruchy dominuje nervozita, úzkost, napětí a tělesné příznaky, jako je třes, svalové napětí, závratě, nevolnost od žaludku, bolesti hlavy, bušení srdce, pocení apod. Většinou je zhoršen spánek, zejména večer se v hlavě honí řada starostí. Stav je velmi měnlivý a většinou trvá léta. Paradoxně se u řady lidí potíže zhoršují když nemají co dělat, např. o dovolené nebo o víkendu.
Léčbou volby je psychoterapie; jak individuální, tak skupinová. Důležitý je také nácvik relaxace. Vysoce je účinná zejména kognitivně behaviorální terapie, která pacienta učí postupně kontrolovat obavy, zvládat úzkost a tělesné příznaky a systematicky řešit životní problémy."

luminko, strašně nerada to říkám, ale na Tebe se shoduje 9 příznaků z 10ti a jestli si to neuvědomuješ, tak Ti to říkám na rovinu: ty JSI nemocný člověk a MĚLA BYS VYHLEDAT LÉKAŘE!!!

Upravil(a) Kiara (6. 11. 2010 16:08)

Luminko, pomalu začínám souhlasit se všemi ostatními. Opakuji, že chápu tvoji situaci, taky jsem byla bez práce a bez dobré práce, ani po 5měsících jsem se s tím úplně nesrovnala a v duši cítím stále jakousi bolestnou křivdu. Ale co s tím? asi nic.. to stejně nikoho nezajímá, občas si člověk posteskne, manžel tyto stesky přímo nesnáší...ale s tím taky nic neudělám, sice mám pocit, že mě nechápe, ale prostě s tím, že už tam nejsem, s tím nic neudělám a můžu nad tím přemýšlet, jak chci.. V tomto s tebou určitě soucítím a chápu, že znovu se odrazit ode dna je velmi těžké...Jestli tě to uklidní, taky jsem neměla náladu na uklízení, domácí práce, jen jsem seděla u počítače a pročítala inzeráty a odpovídala na každý, který měl alespoň procento společné s tím, co jsem kdy dělala.. Malá mi hned druhý den po tom, co jsem podepsala dohodu, dostala neštovice/jakoby je nemohla dostat o pár dnů dřív, abych jim to alespoň trochu zkomplikovala../, na pohovory jsem chodila tak, že jsem ze svých známých vždy někoho na pár hodin umluvila, aby ji k nám došel pohlídat. Nezaměstnaná jsem byla od 1.6., do práce jsem nastupovala 22.6. Byla jsem asi na dvanácti pohovorech, z toho byla se mnou malá 14dnů doma.. Přes všechen vztek, návaly pláče, noční můry.. jsem prostě doma zůstat nemohla.. Pochop, že pokud s tím sama nic neuděláš, tak k tobě sama práce nepřijde. a opravdu je důležité, dát si dohromady i takovou jednoduchou záležitost jako je životopis... Pokud je toto pro tebe nadlidský úkol, tak se ani nedivím, že tě nikde nechtějí.

eremuruss napsal(a):

-odstupné jsem v životě neměla,pracuji za 40 Kč/HOD.ZKRÁCENÝ ÚVAZEK 5 hod.



Tak to kecas 40 kc na hodinu mit nemuzes,protoze to neni ani minimalni mzda.

Tak to ani náhodou,eremeruss,co bych z toho měla??!! Už jsem slyšela tolik názorů,že za takový plat nepracují ani brigádnici,což je pravda,já,ale ano a to,už mi to nějaký ten měsíc dává po částkách a minimálně s 1,5 měsíčním zpožděním,ještě něco?? Dohoda zněla 40/hod,jeden týden dělám 5 hod.,druhý 6 hod.(v obchodě). Když jsem u ní dělala na brigádě,brala jsem 35/hod. !! Schválně jdu vyhrabat poslední výplatní sáček!!  Jdu se kouknout!

Upravil(a) REŇAS (6. 11. 2010 20:50)