|
29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Zakládám další vlákno s pořadovým číslem dvě, kde můžete pokračovat v příběhu Vilemíny.
Není tady
Ja si netrúfnem robiť Vilemíne diagnózu na diakľu, ale za návševu iného psychiatra či psychológ anič endá a keby jej to pomohlo... 
Inak, pes je dobrý nápad, ale len pre ľudí, ktorí po ňom v zásade túžia a majú podporu v rodine. Ak Vil študuje a rodina sa začne šprajcovať, že jej psa nevyvenčia, nebudú financovať, nepomôžu s ním apod., tak by to mohlo situáciu skôr zhoršiť ako zlepšiť.
Není tady
Vladeny příspěvek:
Vilemína má Vendelína (morče). To je asi jediný ústupek rodičů. Jinak ji bydlení s rodiči vyhovuje a nic ji neschází, to jsou její slova v jednom z příspěvku. Takže zřejmě ji ani ten pes tak netáhne. Ještě má ráda koně podle prvních příspěvků, ale nějak se mi ta záliba úplně ztratila.....Rozmarilo, já neznám autistu, který by byl nadšen z hromady lidí.....a žít pohromadě s osmi autisty, to bych se zbláznila první. Podezírám Tě, že trošku přeháníš s tím počtem..
Mám dva syrský křečky, Vendelínka a Růženku. Morče jsem nikdy neměla. Rodiče mají rádi zvířata, jenže jsou proti tomu mít je v bytě. Bydlíme sice v domku, ale je to téměř řadový rohový barák s malým dvorkem a pidizahrádkou. Klidně bych měla psa, ale ne v bytě, musel by mít boudu na dvorku a ten náš je opravdu miniaturní, to by byl chudák pes. Můj názor je takový, že pes do místnosti nepatří, v tom souhlasím s otcem. Jiné je to v případě kočky. Když nám zemřel před rokem a půl Vilík (křeček), rozmýšleli jsme se s mamkou, která je velká milovnice koček, jestli si nepořídíme kočku. Nakonec z toho sešlo, prý bychom nepřemluvili otce, kočka by zničila nová křesla a gauč a pak taky by na ni mamka neměla tolik času. Prý si ji jednou pořídí, až bude v důchodu, tak to bude až tak za deset let.
Ke koním mám neutrální vztah. Koně miluje můj "kamarád". Psala jsem tu, jak se mi moc líbilo, jak jsem "kamaráda" pozorovala, když jsme byli u koní.
Není tady
Zda jsem autista či nejsem, to nevím. Jsem si ale jista tím, že to mám s komunikací, seznamováním, kamarádstvím jiné než většina lidí. Mám jednu kamarádku ze SŠ, s kterou se zhruba jednou týdně, jednou za deset dní vidím. Pak jsem si našla na Babinetu ještě jednu, tu jsem ale zatím tolik nepoznala, žije podobným životem jako já a, zdá se, je se svou situací smířená. Kdybych se s nimi nemohla stýkat, zase tolik by mi to nevadilo, nechyběly by mi. S kamarádkou ze SŠ jsem se více jak rok neviděla, když mi bylo nejhůř (nejhlubší deprese), neozývala jsem se jí. Nijak dvakrát mi tehdy nescházela. Nakonec jsem ji kontaktovala, přece jen je dobré mít nějaké známé. Jediný, kdo mi moc chybí, je moje babička, zemřela před více jak sedmi lety.
Když už se s někým seznámím, třeba ve škole, tak to jde stejně do ztracena. Po chvíli zjistíme, že se nemáme o čem bavit. Mám dost vyhraněné názory na alkohol, pařby, sex na jednu noc, marihuanu atd. Samozřejmě velmi negativní pohled na tyto věci mám. Skoro s každým se mi stalo, že se se mnou dotyčný přestal bavit, protože nebylo o čem.
Dneska jsem vstávala po desáté hodině, dopoledne jsem byla na internetu, pouštěla si videa na youtube.com, něco jsem poklidila, pak přišla holka na doučování španělštiny, které trvalo hodinu a půl, hned nato došla kamarádka ze SŠ, máme nadbytek okurků, tak jsem jí nabídla, ať si vezme. Teď jsem střídavě na internetu a střídavě chodím dolů za rodiči. Za chvilku se proberou křečci, večer si je chovám, pokud jsou vzhůru, nechváváme je proběhnout po posteli, beru je dolů (máme dům na poschodí), zvlášť mamka je má hodně ráda. Třeba dneska jsem ráda, že už nikam nemusím jít. Užila jsem si společnosti, bylo toho až příliš.
Párkrát se mi stalo, že pokud jsem byla ve společnosti více lidí a dýl, tak jsem z těch lidí měla úzkosti. Hlavně když se konaly nějaké akce a trvaly dýl, než jsem zvyklá, třeba jsem se vrátila později večer. Nemohla jsem pak spát, celá jsem se třásla, nemohla jsem ten třes zastavit, je to velmi nepříjemný pocit, velmi zvláštní.
Není tady
No tak sa do toho nesiľ. Nemá cneu robiť niečo, čo ti je proti srsti, len aby si niečo "splnila". Zasa na druhej strane uznaj, že v obývačke ti "priateľ" nenarastie.... Ak naozaj chceš vzťah, nielen preto, že sa to od teba očakáva, alebo preto, že to tak majú iní, budeš pre to asi musieť aj niečo urobiť - minimálne trochu zmeniť zvyklosti a vyjsť zo svojej ulity. (A nepíš o tom internetovom kamarátovi, lebo ten zrejme - rpzumne - hľadá naozaj len kamarátstvo, a nie vzťah... 
)
Není tady
Vilemíno, jestli můžu ještě jednou vstoupit do tématu tak si myslím, že bys vážně mohla zkusit seznamovací inzerát. Někdo už to tady tuším psal.
Jestli to dobře chápu, tak ty netoužíš sportovat, mít psa, chodit "pařit" a mít 150 "přátel" na facebooku. Vracíme se oklikou k tématu tvého vlákna - chceš prostě navázat vztah a zamilovat se. Vidím to tak, že jsi chytrá, kultivovaná a zajímavá mladá žena, akorát se prostě neseznámíš někde v hospodě nebo na koupališti. To každý neumí. Já jsem na tom trochu podobně jako ty, co se týče kontaktů s lidmi. Měla jsem dva vážné vztahy (jeden trvá) a oba přes internet. Jeden přes seznamku, druhý přes diskuzi. Kontakt face to face s jedním člověkem mi vyhovuje. Větší akce (oslavy, večírky apod.) absolvuju jen, když se tomu nedokážu vyhnout. A asi bych se tam v životě neseznámila. To totiž spíš koukám, kde nechal tesař díru :-). Nicméně přes net mi to vyšlo dvakrát a zájemců by bylo i víc. Vyhovuje mi na tom i to, že první kontakt je přes mail. Navíc i druhá strana je často introvert. Na schůzce jeden na jednoho nikdo nemachruje. Myslím si, že by Ti to mohlo vyhovovat a rozhodně si nemyslím, že bys byla nez šance. Jen to chce neházet flintu do žita a absolvovat schůzek víc.
Jestli máš nějakou lehkou aut. diagnozu ej jiná věc. (To já mám koneckonců možná taky). Ale i tak můžeš mít plnohodnotný vztah. A víš co? Možná i lepší a hlubší než někteří lidé. Jen najít toho správného k sobě. A to je výhoda dnešní doby. Ti správní mají obyvkle připojení na internet :-). Měj se co nejlíp!
Upravil(a) koniklec (9. 8. 2010 22:36)
Není tady
Určitě si zadám inzerát na seznamku. Je to bude chvíli trvat. Musím k tomu dozrát. Popravdě bojím se toho. Nevím ani, jak bych se měla na schůzce chovat. O čem bych se s muži měla bavit. Třeba mi není jasné, jestli by za mě měli platit, nebo to beru každý, jak chce. "Kamarád" na první schůzce za mě zaplatil, pak jsem mu řekla, že se mi to nelíbí, že si za sebe budu platit sama.
Není tady
Ježiši, tak sa na začiatku normálne dohodnete... Ja som teda preferovala každý sám za seba, ale ak bol pán odhodlaný platiť aj za mňa, nehádzala som sa o zem, len som sa možno viac krotila pri výbere(ale na prvom rande som aj tak nikdy nemala opulentnú večeru alebo archívne víno... 
Vlastne raz áno, ale to bolo zoznámenie cez kamartáov a oni to ja cálovali 
.)
Nerieš voloviny, ktoré majú ľahké riešenie 
- a radšej to skús. Nemôže sa satť nič horšie, než že sa status quo nezmení.
Není tady
Vilemína napsal(a):
Určitě si zadám inzerát na seznamku. Je to bude chvíli trvat. Musím k tomu dozrát. Popravdě bojím se toho. Nevím ani, jak bych se měla na schůzce chovat. O čem bych se s muži měla bavit. Třeba mi není jasné, jestli by za mě měli platit, nebo to beru každý, jak chce. "Kamarád" na první schůzce za mě zaplatil, pak jsem mu řekla, že se mi to nelíbí, že si za sebe budu platit sama.
Tak toto je přesně pro lidi s PAS obrovský problém. Pro běžnou populaci je to prkotina, ale lidi s PAS jsou v takovýchto situacích bezradní. Běžní lidé mají vrozené, že ví jak to řešit, ale lidé s PAS to musí někde nastudovat.
Můžeš si vždycky založit téma tady a zjistíš, jak to řeší běžní lidé.
Není tady
Vilemíno, normálně se každému rozsvítí kontrolka, kdy za sebe nechat platit či ne. Ale pokud cit pro situaci nemáš, tak si urči pravidlo, že od padesátky výš, si úhradu platíš sama. Určitě se s Tebou nebude nikdo hádat a pokud ano, ustup a na oplátku zaplať jindy.
Není tady
Ahoj, Vil,
no, jsi dost zvláštní živočich. Ale je to myšleno v dobrém. 
To že je plno lidí, se kterými si po chvíli nemáš co říct, to není tvůj problém. Máš to v životě těžší než týpkové, co choděj do hospody, na pařby, kde jedna dvě zbalej nějakou kost a šup šup... Prostě ty jsi jiná. Jsi originální a fajn a podívej se, co lidí zde tě čte, rádo se zapojí do diskuze, poradí ti a tak.
Souhlasím s koniklec, s tím co psala o inzerátu a jejích zkušenostech... Jsou lidé co říkají, že podat si inzerát může jen úplná troska, která se neumí seznámit v realitě mezi lidma. Ale to je blbost. Je 21. století a je ta možnost. Třeba takový Babinet.cz - to je taková velká virtuální hospoda. ... Člověk si tedy může podat inzerát a nemusí to být sex na jednu noc, ale prostě jako za našich babiček - taková ta romantika se vším všudy. Náhodou! Paráda.
Několik dní jsem zde nebyl, ale před týdnem když se tady neprobírali muži, ale co s časem (vyučování nj aj.), napadlo mě, jestli by tě třeba nebavilo psát literaturu. Vím, že ráda čteš a tak... Jestli by tě to nebavilo? To co zde píšeš mi je blízké a připomíná mi to mé psaní na jiném fóru před lety a mě pomohlo psát román. Já jen jestli by tě něco takového nebavilo.
Upravil(a) giorgino (10. 8. 2010 17:28)
Není tady
Vilemíno, ty máš smysl pro detail a detaily řešíš dlouho dopředu. Připomíná mi to dobu, kdy jsem se v noci budila a trápila se, jak napíšu diplomku, když nemám počítač. Bylo to tři roky před ukončením studia 
Určitě jsou věci, které se dají promyslet dopředu - jak dlouho si chceš s někým psát, než se sejdete, jestli chceš mít první schůzku v kině nebo v kavárně... Můžeš si promyslet a srovnat, co ti vyhovuje, vytvořit si nějaký rámec. Ale nakonec se stejně nepohneš dál, pokud do té vody nestrčíš aspoň palec (nedáš si inzerát nebo na pár neodpovíš). "Osmělování" je právě tenhle proces - ne koukání z břehu na vodu
Upravil(a) Adelle (10. 8. 2010 17:42)
Není tady
Vilemína napsal(a):
Určitě si zadám inzerát na seznamku. Je to bude chvíli trvat. Musím k tomu dozrát. Popravdě bojím se toho. Nevím ani, jak bych se měla na schůzce chovat. O čem bych se s muži měla bavit. Třeba mi není jasné, jestli by za mě měli platit, nebo to beru každý, jak chce. "Kamarád" na první schůzce za mě zaplatil, pak jsem mu řekla, že se mi to nelíbí, že si za sebe budu platit sama.
no víš, ještě sis ten inzerát nepodala, už si lámeš hlavu s tím, co si budete říkat(můžete si třeba nějakou dobu jen psát....) a zda má za tebe muž platit( můžete se sejít někde třeba v parku a nemusíte nic utratit...)
nepředbíháš událostem? třeba proto, abys měla výmluvu pro to, proč to vlastně ani nezkusit.
Není tady
agewa napsal(a):
Vilemína napsal(a):
Určitě si zadám inzerát na seznamku. Je to bude chvíli trvat. Musím k tomu dozrát. Popravdě bojím se toho. Nevím ani, jak bych se měla na schůzce chovat. O čem bych se s muži měla bavit. Třeba mi není jasné, jestli by za mě měli platit, nebo to beru každý, jak chce. "Kamarád" na první schůzce za mě zaplatil, pak jsem mu řekla, že se mi to nelíbí, že si za sebe budu platit sama.
no víš, ještě sis ten inzerát nepodala, už si lámeš hlavu s tím, co si budete říkat(můžete si třeba nějakou dobu jen psát....) a zda má za tebe muž platit( můžete se sejít někde třeba v parku a nemusíte nic utratit...)
nepředbíháš událostem? třeba proto, abys měla výmluvu pro to, proč to vlastně ani nezkusit.
A nebo tohle: a co když on bude chtít, aby se náš syn jmenoval Oldřich a ne Jindřich? 
Ne, to je sranda, já vím Vil, že Ty si děti nepřeješ. Jen... láska nejmíň ze všeho se dá vymyslet hlavou 
v lásce je třeba sejít do srdce a odtamtud jednat... s lehkostí motýla
Není tady
giorgino napsal(a):
Několik dní jsem zde nebyl, ale před týdnem když se tady neprobírali muži, ale co s časem (vyučování nj aj.), napadlo mě, jestli by tě třeba nebavilo psát literaturu. Vím, že ráda čteš a tak... Jestli by tě to nebavilo?
Nemám talent na psaní. Celkem ovládám pravidla českého pravopisu, teda občas dělám chyby, ale snad minimálně, bohužel stylistika už není moje parketa.
Není tady
agewa napsal(a):
no víš, ještě sis ten inzerát nepodala, už si lámeš hlavu s tím, co si budete říkat(můžete si třeba nějakou dobu jen psát....) a zda má za tebe muž platit( můžete se sejít někde třeba v parku a nemusíte nic utratit...)
nepředbíháš událostem? třeba proto, abys měla výmluvu pro to, proč to vlastně ani nezkusit.
S "kamarádem" jsme se sešli dvakrát v čajovně. Chodím jen do čajoven, málokdy zajdu do kavárny. Čajovny mi přijdou takové intimnější, navíc mám ráda čaje, taky se mi zde nestalo, že by mi někdo naznačoval, že pokud si něco dalšího neobjednám, mám jít pryč. V čajovně vydržím s jedním čajem i pět hodin.
Často navrhuji v létě schůzky venku. Moje oblíbené místo je Kraví hora, je to tam nádherné. Většinou udělám do termosky čaj, mám doma mnoho sypaného čaje, vezmu ovoce či zeleninu.
Není tady
Vždycky si všechno dlouho předem rozmýšlím. Třeba teďka si plánuju, že za rok či za půl pojedu studovat do zahraničí. Mám možnost jet studovat do Německa, Rakouska, Švýcarska, Dánska a překvapivě Turecka. Ve všech případech se jedná o studium němčiny, i to Turecko a Dánsko. Dánsko a Turecko jsem hned vyloučila, chci studovat v německy mluvící zemi. Švýcarsko mě taky moc neláká, ta jejich chrochtavá němčina je pro mě velké mínus, jinak je to bezpochyby nádherná země. Zbývá tedy Německo a Rakousko. Z Brna je nejblíž Rakousko, proto jsem této zemi nakloněna nejvíc. Můžu si vybrat mezi Vídní, Grazem a Klagenfurtem (Korutany). Nejvíc mě lákají Korutany, špatná není ani Vídeň, mám to město ráda, navíc je od Brna opravdu kousek vzdálené.
Kladu si pro a proti studovat v cizí zemi. Jsem si vědoma, že by mi to hodně pomohlo, osamostatnila bych se, zdokonalila v jazyku, poznala více sympatickou zemi. Na druhou stranu bych si nejspíš musela o půl roku prodloužit studium. Jela bych tam totiž na půl roku, na jeden semestr. Odrazuje mě od toho všeho strach, strach z neznáma, strach ze sebe, jak bych to tam zvládla. Tak moc bych chtěla tento strach přemoct a uskutečnit to.
Není tady
Když jsme u té komunikace. Vůbec nechápu některé smajlíky, kdy se mají (můžou) používat. Vyřešila jsem to jednoduše, nepoužívám je.
Není tady
tenhle ten je jasnej, né?
Není tady
Jasné mi nejsou tyto smajlíky: 
, , , 
, 
, 
, 
, 
, 
. Byla bych vám vděčná, kdybyste mi napsali, v jakých situacích se používají. Srandu si nedělám, opravdu mi není jasné, kdy se používají.
Není tady
Vil, ohledně možnosti studovat v zahraničí ti radím - JEĎ! 
Je to (podle mě ) to nejlepší, co pro sebe můžeš udělat - a zdaleka ne jen kvůli zlepšení němčiny.
Ohledně přemýšlení, zda za sebe nechávat na případném rande platit či ne, říkám svou zkušenost a přístup: Kafe a nebo sklenku vína jsem za sebe v takových situacích klidně zaplatit nechala. To rozhodně nikoho nezruinuje. Dokonce se mi tento, možná staromilsky kavalírský způsob, totiž že muž dámu zve a tedy i platí, líbí. Ale rozhodně za to potom poděkuji - za příjemný večer a za dobré kafe.
Obecně - asi bych za sebe nechala zaplatit případně i večeři, pokud by to protějšek nabídl. Ale pokud by došlo ke schůzce další,druhé, tak tam bych aspoň navrhla, že tentokrát pro změnu platím já.
Ale to fakt neřeš teď, ono to vyplyne dost ze situace.
Píšeš o Kraví hoře - myslíš tu u Znojma? To je fantastické místo - vřesovištní návrší s břízami a s výhledem na celé historické město...ale možná je Kravích hor po Čechách víc....?
A ohledně smajlíků? Můžeš je používat jak chceš. tedy - i nepoužívat vůbec. Je to jen na tobě. (Já jsem zas tvůj opak v tomto, já je používám ráda a hojně )
Vilemína napsal(a):
Jasné mi nejsou tyto smajlíky:
Ono některé nejsou jasné i mě, např tento 
já chápu jako parohy, tedy sdělení typu "Polib mi šos" - tedy když to napíšu slušně, ale je to tu občas používáno i jako Victory, tedy ve smyslu povzbuzení, něco jako .
Takže - výklad jednotný asi úplně není, tak ti napíšu, jak některé chápu já: Radši to vzdávám takováto diskuse nemá cenu... tohle je klasické vypláznutí jazyka na někoho - pamatuješ tohle gesto z dětství? Můžete do mě mluvit jak do dubu, já vás stejně neposlouchám a žiju si ve svém uzavřeném světě tohle je vypláznutí jazyka a navíc gesto: A víš ty, co mi můžeš?? tak nějak nevím, co si o tom myslet... tak nějak nevím, co si o tom myslet, a navíc se mi to zdá nějaké divné....
jsem docela zvědavá, zda ti odpoví i ostatní své verze, jak co chápou. V těch nejvýraznějších smajlících se asi shodnem, u těch s jemnějšími nuancemi bude výklad možná trochu u každého jiný....
Blossom napsal(a):
Vil, ohledně možnosti studovat v zahraničí ti radím - JEĎ!
Ohledně přemýšlení, zda za sebe nechávat na případném rande platit či ne, říkám svou zkušenost a přístup: Kafe a nebo sklenku vína jsem za sebe v takových situacích klidně zaplatit nechala. To rozhodně nikoho nezruinuje. Dokonce se mi tento, možná staromilsky kavalírský způsob, totiž že muž dámu zve a tedy i platí, líbí.
Obecně - asi bych za sebe nechala zaplatit případně i večeři, pokud by to protějšek nabídl. Ale pokud by došlo ke schůzce další,druhé, tak tam bych aspoň navrhla, že tentokrát pro změnu platím já.
Ale to fakt neřeš teď, ono to vyplyne dost ze situace.
Píšeš o Kraví hoře - myslíš tu u Znojma? To je fantastické místo - vřesovištní návrší s břízami a s výhledem na celé historické město...ale možná je Kravích hor po Čechách víc....?
A ohledně smajlíků? Můžeš je používat jak chceš. tedy - i nepoužívat vůbec. Je to jen na tobě.
Myslím Kraví horu v Brně, je to ve známé Masarykově čtvrti (čtvrt krásných vilek), takový kopeček pojatý jako park, nahoře je planetárium, je zde i sportovní vyžití, krásné koupaliště, které patří Brnu, před pár lety opravené, nerezové bazény, trysky, bublátka atd.
Není tady
Ahoj Vilemíno,
co se týče toho placení, tak já to dělám tak, že se tvářím, že "za sebe samozřejmě zaplatím sama". Když dojde na placení, vytáhnu peněženku, jako že automaticky jdu platit za sebe. Často gentleman řekne "já tě zvu", "koukej to schovat" apod. Pak se nehádám, prohodím "tak já tě pozvu příště" a nechám se pozvat. Maximálně řeknu "néé, to je dobrý", aby měl možnost vycouvat, kdyby to placení nabízel jen ze slušnosti. Sama koukám, jak to mám rozpracovaný .
Co si povídat? To se tak vyvine samo podle toho, jak se poznáte po mailu. U mě funguje, ptát se. Projevit zájem, chytit se nějakého jeho koníčku nebo práce a nechat si vyprávět. I když mě to třeba zas až tolik nezajímá, získám čas a "nenadřu se" vymýšlením témat. Navíc pánové mají rádi, když jim nasloucháme :-). Já se utěšuju tím, že pán by měl bavit dámu a dáma se může v případě nouze jen usmívat . Ale prostě, vyvine se to vždycky nějak. Třeba x-krát má člověk pocit "uff, už je to za mnou....no, aspoň jsem se dostala ven" :-) a pak to jednou zajiskří a je to v suchu. A témata se nabízejí samy.
Četla jsem docela dobrou radu, dávat si na první rande omezený čas. Třeba "ahoj, promiň, mám jen hodinu, pak musím ještě..." a něco si vymyslet. Ta hodina se vždycky přežije. Viděla jsem radu i půl hodiny, ale to už mi přijde trochu neslušný vůči tomu druhýmu. Čajovna, rande venku s dobrým čajem a "mini-piknikem" - to jsou výborné tipy. Taky můžete jít na badminton, do aquaparku...Pak se nemusí vůbec vymýšlet témata k hovoru.
A zahraničí? Jeď, jeď! Je super, že ty obavy chceš překonat. Já jsem je nepřekonala a mrzí mě to. Mám jazykový hendikep a chybí mi ten zážitek. Držím pěsti!
Není tady
Blossom napsal(a):
Vilemína napsal(a):
Jasné mi nejsou tyto smajlíky:
Ono některé nejsou jasné i mě, např tento
Takže - výklad jednotný asi úplně není, tak ti napíšu, jak některé chápu já:
jsem docela zvědavá, zda ti odpoví i ostatní své verze, jak co chápou. V těch nejvýraznějších smajlících se asi shodnem, u těch s jemnějšími nuancemi bude výklad možná trochu u každého jiný....
Ten výklad smajlíků mě pobavil :-). Já třeba některé chápu stejně a některé jinak....takže je radši nebudu používat . Některé nějak vnímám, ale neumím to ani slovně popsat . Třeba je pro mě "Mír! Příměří! Nejsem na válečné stezce, i když si třeba úplně nerozumíme" prostě - vyvěšuji bílou vlajku .
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.