Pírko, sice nejsem až tak zkušený malíř hedvábí, ale zkusím..
1) barvy nesmí být naneseno moc (nesmí se tvořit "kalužinky" barvy)
2)větší plochy malovat rychle, aby barva nestačila někde zaschnout dřív,  než to domaluješ celé. Pokud by to hrozilo, můžeš se zkusit pojistit tak, že celou plochu, která bude barvená, namočenou houbičkou trochu zvlhčíš, což pak samotný proces schnutí zpomalí.

Malování na hedvábí jsem si zkoušela na Výstavě kreativity v Praze-Dubči. Tam nám radili, že nejprve je třeba celý šátek napnutý na rámu navlhčit - postříkat rovnoměrně fixírkou, a pak teprve malovat. Pak to fleky nedělá, krásně se to rozpíjí.
Malování na hedvábí mě nadchlo: Ať děláte, co děláte, nedá se to zkazit: Vždycky se to nějak velmi zajímavě rozpije, a zvlášť po posypání hrubou solí to vypadá umělecky a nádherně.
Mám odtamtud vlastnoručně namalované 3 šátky, jeden hezčí než druhý, a to jsem to zkoušela prvně v životě. Ještě si chci někdy ušít hedvábné minišaty a sama si je namalovat. To bude nádherný originál, a jak se znám, tak tyrisové barvy...

Ještě k těm konturám: Pokud jsme tehdy na tom workshopu chtěli mít něco ohraničené, nerozpité barva do barvy, tak úplně nejdřív po napnutí hedvábí na rám jsme si ty základní kontury namalovali roztaveným voskem (štětcem namáčeným do roztaveného vosku.
Teprve PAK se fixírkou navlhčila celá plocha, ale ty jednotlivé dílky, které potřebujete mít ohraničené a nerozpité, si vymalujete jednou barvou, a ono se to přes tu čáru voskem nedostane a nerozpije (pokud tedy ta čára je kompaktní, pokud ji nemáte nikde přerušenou.)
A poté, co je šátek hotový, vložíte ho mezi několik vrstev novin a žehlíte, a tím žehlením se ten vosk z těch voskových čar rozehřeje a vsákne do těch novin a na místech těch původně voskových čar vám vzniknou čáry bílé, a na každé jejich straně ohraničená jiná barva.
Mám takto namalovaný šátek s rybičkami, ty rybičky jsou v jiné barvě než voda okolo, a je to moc krásné.

Ale pozitivní na tom je, že i když ten výsledek je úplně jiný,, než jsi původně zamýšlela, tak VŽDYCKY je to nakonec krásné.
Na tom workshopu jsem sledovala i výrobky ostatních lidí - všichni jsme tam byli absolutní laici-amatéři, , a mezitím i mladší děti třeba, no a všechny vzniklé šátky byly nádherné, žádný "zkažený" jsem tam neviděla.

Na malování na hedvábí je úžasné právě to, že se to zkazit nedá - i kdyby to totiž maloval slon chobotem, bude to vždycky krásné a umělecké a naprosto originální  

Blossom napsal(a):

Ještě si chci někdy ušít hedvábné minišaty a sama si je namalovat. To bude nádherný originál, a jak se znám, tak tyrisové barvy...

Blossom dělala jsem mamince tuniku, právě tyrkysovou. V uměleckých potřebách si koupila metráž hedvábí, já ji nabarvila a ona si to spíchla. Na hedvábí právě ty tyrkysové, modré a zelenkavé odstíny posypané solí vypadají skvěle. Konturu jsem vůbec nedávala, jen jsem rozpíjela bravy do sebe. Maminka k tomu nosí bílé kalhoty a ta kombinace je na léto fakt nádherá. Problém ale trochu je, že hedvábí jako materiál nezakryje žádné nedotatky a neodustí ani kilo navíc, takže je dobrý zvážit, jestli to pak člověk unosí...tím chci říct, že já bych si to třeba dovolit nemohla, i když by se mi takové šaty líbily moc a moc!