29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
že je opatrovníkem právě švagrová nenaděláme nic-tchánovci to tak chcou a když to nebude tak,tak at´ prý děvčata vyplatíme a na to bysme samozřejmě neměli
Vando, nenech se zblbnout. Proč asi byste tak měli vyplácet? Půlka baráku je tvého muže, druhá půlka tchánů - dokud ji nepřepíšou na vnuka. Teoreticky by se mohly oba dary řešit AŽ v dědickém řízení (započtení podle § 484 obč. zák.) - do té doby nemůže být o nějakém vyplácení řeč. Nanejvejš tcháni můžou z trucu druhou půlku baráku darovat švegruši nebo komukoli jinému (prodat těžko).
Není tady
Já bych to také nepodepsala, raději bych jim řekla, ať si to nechají a o jejich půlku bych se přestala starat. Cítila bych to jako vydírání a manipulaci. Neumím si představit, že by mi ke každé činnosti kolem domu musel dát někdo souhlas, někdo, kdo může sledovat i skrytě svoje zájmy a nebo dělat naschvály.
Máš schované všechny účty za práce, provedené na domě? Asi bych na nich požadovala proplatit půlku peněz, investovaných do společného domu, případně bych jim svoji půlku prodala a odstěhovala se.
Myslím si, že v případě dědictví by se darované byty dcerám mohly započíst jako mimořádné dary, muselo by se ale prokázat. O tu částku by jim náležel menší díl dědictví.
Navíc, i když vám rodiče něco darují a vy je nebudete poslouchat jak noty a znelíbíte se jim, mohou na vás svůj dar požadovat zpět. Jak píšeš, žádná jistota, past.
Není tady
Já bych se žádnými rodiči nebydlela od začátku. Ostatně, tak jsem to i udělala. Pak se nedočkám takových nemilých zásahu do našeho života. Jsem poučena z bydlení mých rodiču a babičky, celoživotní dusno, ve kterém jsme my deti vyrustaly.
Na místě Vandy bych se po takovéhle manipulaci s opatrovníkem zřejme odstěhovala. Buď s manželem, nebo bez něj, když neco takového podepsal. Bez probraní situace se mnou.
Já bych se žádnými rodiči nebydlela od začátku.
majkafo, vrať se na zem... každej tu možnost nemá.
Není tady
To jsou jenom výmluvy pro ty, co nechtejí. Bydleli jsme u tchánovcu 4 mesíce a co nejdříve jsme hledali vlastní bydlení - ubytovnu, i když mel BM tenkrát ještě dva roky studia VŠ před sebou a žili jsme z mé mateřské. Šlo to. Když se chce, tak to jde.
helena napsal(a):
že je opatrovníkem právě švagrová nenaděláme nic-tchánovci to tak chcou a když to nebude tak,tak at´ prý děvčata vyplatíme a na to bysme samozřejmě neměli
Vando, nenech se zblbnout. Proč asi byste tak měli vyplácet? Půlka baráku je tvého muže, druhá půlka tchánů - dokud ji nepřepíšou na vnuka. Teoreticky by se mohly oba dary řešit AŽ v dědickém řízení (započtení podle § 484 obč. zák.) - do té doby nemůže být o nějakém vyplácení řeč. Nanejvejš tcháni můžou z trucu druhou půlku baráku darovat švegruši nebo komukoli jinému (prodat těžko).
Heli, on tchán po nás ted´ hned žádné peníze nechtěl,on vyhrožoval tím,že to nechá tak jak to je a je si dobře vědom,že kdyby se s ním nebo s tchýní něco stalo, dojde k řešení dědictví a v tom případě mají děvčata nárok na to, abychom je vyplatili pokud tu budeme chtít dál žít, a ne z toho, jak barák vypadal před 20 lety, ale z toho jak bude vypadat,až se to bude řešit a on dobře ví,že na to mít nebudem.A pokud nebude zase po jejich, můžem se dočkat toho,že se naštvou a napíšou svoji půlku na některou švagrovku, nebo jejich dítě.Prostě nás mají v hrsti.Proto nám připadlo jako menší zlo, přistoupit na to, aby to bylo jednoho z našich dětí i když toto řešení nám taky nepřipadá nejideálnější-co já vím jaké bude mít moje dítě za pár let názory,třeba bude chtít bydlet úplně jinde,třeba bude chtít vyplatit,prodat,pronajmout,třeba svoji půlku propije ,prohraje v automatech........Nám prostě ted´nezbývá, než vést a vychovávat syna k tomu ,aby v budoucnu nevyvedl něco, co by ublížilo nám rodičům, nebo jeho bratrům a věřit,že se nám povede vychovat slušného člověka.
Bude určitě pro nás ted´ důležité pořádně si ošetřit tu darovací smlouvu.
AMBO -nelze se nestarat o jejich polovinu domu,je to ideální polovina ...kdyby to byl dvojdomek s vlastními vchody, tak už bych to udělala asi dávno.
Co se týká účtů ,nedávno jsem k tomu sedla a dala bych dohromady lístky za materiál jen za půl mega./Vždy jsme tu byli ujištováni,že si děláme na svém a že to jednou bude naše,takže jsem všechno neschovávala a taky mě nenapadlo,že to budu jednou proti jejich rodině potřebovat-možná se tímto někteří z toho našeho,,neuváženého"jednání poučí/.Lístky mám jen za materiál,za dopravu ne -to jsme si zajištovali samy,za práci doklady taky nemám, spousta věcí jsme dělali samy,taky pomáhali naši,manželovi kamarádi/platilo se na ruku, nebo pak můj zas dělal u nich/Taky ta honota domku těmi opravami na kterých jsme se z 99% podíleli my stoupla osmkrát.
Právníčka mi říkala,že v dokazování co tu kdo opravil,nebo platil, nemáme dobré vyhlídky-vždycky na tom proděláme.Např-koupelna odhad sto tisíc-my doložíme lístky za vanu,baterie,bojler,umyvadlo,kachle-tady můžeme chtít polovic.Ostatní bude po*né protože to nedoložíme a zrovna tak oni můžou tvrdit,že ten zbytek platili oni nebo,že to zbudovali oni...prostě je to naprd.
Darování bytů dcerám-žádná darovací smlouva nebyla sepsaná -holky prostě od rodičů dostali peníze a koupily si každá byt.
Co se týče toho,že by nám dar zase mohli vzít,myslím,že bysme museli nějak hooodně hrubě něco v chování k nim porušit, aby mohli žádat vrácení daru.
Majko-nemám manželovi za zlé,že to podepsal,zrovna odjížděl na několik dní mimo domov, když mu ten papír tchán podal a vysypal na něj, že kus baráku bude syna s tím,že musí mít opatrovníka.Prostě v dobrém úmyslu podepsal, donesl mi to at´si to pořádně přečtu a domluvíme se spolu po telefonu co dál.
Nemůžu se odstěhovat bez muže-samozřejně bych děti z mého platu neuživila a on ostatně ze svého důchodu taky ne -my můžeme přežít jen spolu.Navíc to, že jeho rodiče s náma takle kývají není pro mě důvod abych manžela opustila- on za svoje rodiče nemůže.Mám ho ráda a upřímně ,neumím si život bez něj představit a dobře vím,že děti zbožnuje a kdybych utekla i s dětmi od nemocného chlapa zabilo by ho to.
Taktéž by ho položilo odstěhovat se odtud. Je to prostě jeho domov/já tu takové vazby nemám/,kam se podívá ,vidí tu svou práci na kterou je pyšný, vzpomínky ,děti...on by to neunesl-takový ten pocit jakési křivdy.
KDYŽ SE CHCE ,TAK TO JDE-myslím,že je to trochu složitější.
Není tady
kdyby se s ním nebo s tchýní něco stalo, dojde k řešení dědictví a v tom případě mají děvčata nárok na to, abychom je vyplatili... ne z toho, jak barák vypadal před 20 lety, ale z toho jak bude vypadat,až se to bude řešit
Otázka je, jaká byla hodnota manželovy 1/2 domu v době darování, protože pro posouzení hodnoty daru je rozhodující doba, ve které k darování došlo. Tak by to možná taková hrůza nebyla.
Darování bytů dcerám-žádná darovací smlouva nebyla sepsaná -holky prostě od rodičů dostali peníze a koupily si každá byt.
A je to opravdu neprokazatelné? Např. svědecky, nebo že z vlastních výdělků by si na byt neušetřily a půjčku neměly a pod.?
Není tady
kdysi jsem to také řešila , ale jen informativně....opatrovník určí soud usnesením takového vhodného, aby nedocházelo ke střetu zájmů, pokud opatrovník bude chctít činit nějaké úkony, tak musí zdůvodnit proč....a mám dojem, že vše jde k soudu, takže to bude asi vše dlouho trvat.¨
DOPORUČUJI ZAJÍT ZA PRÁVNÍKEM......., uvádím svou zkušenost....
byla jsem v rozvodovém řízení, má sestra pracovala u mého tehdy ještě současného manžela, peníze měla dosti slušné, těžko by si je někde vydělala, vyděla mu pod ruky,on dělal tehdy vše, aby měl co nejnižší příjem=nížké výživné-to jsem odbočila, kupovala byt přes stav.spoření, potřebovala ručitele a její chlebodárce=manžel ji měl ručit, ale bohužel byli jsme manželé a tak tam byl potřeba i můj podpis....nikdo mi nic neřekl, jen mi zavolala a řekla mi, že potřebuje jeden podpis, formalita, nic důležitého.....četla jsem a nevěřila svým očím....tak jsem volala svému právníkovi.... ten mi řekl nic nepodepisvat......měla bych problém se rozvést a pak bych to mohla i třeba splácet...no a má segra mi břečela a křičela do telefonu...proč to nepodepíšu......co by se mi stalo....TAK SE RADĚJI PORAĎ!!!!
Není tady
Vanda napsal(a):
KDYŽ SE CHCE ,TAK TO JDE-myslím,že je to trochu složitější.
Vando, není to složité. Je to jen tak složité, jak si to my sami uděláme.
Vy prostě jenom chcete bydlet tam, kde bydlíte, to je celé.
Vše má své plusy a mínusy. A vy jste si vybrali tohle.
Já zase něco jiného, protože jsem chtěla zase něco jiného.
Kdo bydlí sám, má zase jiné starosti. Je to jenom otázka volby. Pro mě je lepší volbou bydlet jinde, než rodiče, pro vás zase s rodiči.
Nic složitého v tom není.
Držím palce, ať vám to dopadne k vlastní spokojenosti, ať se po dobu, než bude syn zletilý, nic pro vás nedobrého z hlediska bydlení nepřihodí.