mišmiš2 napsal(a):

agewa napsal(a):

mišmiš2 napsal(a):

Tak včera mně před odvozem ve svěrací kazajce zachránilo to,že jsem večer strávila u našich nejlepších kamarádů/gayů/ na jejich námořnické garden party:)
Jsou to strašně fajn kluci a jeden z nich je právě takový ten druh kamaráda,kterému člověk může zavolat ve 3 ráno když se něco děje.Naopak on ví že to stejný může udělat zase mně.
Bylo tam asi 16 lidí včetně rodičů jednoho z nich.Byla fajn zábava,nasmáli jsme se ,ale mně stejně v koutku duše hlodal ten červík myšlenek na mého manžela,který mi včera ráno napsal akorát SMS "Dojeli jsme dobře". Vím že mi nebude vypisovat milostný smsky,ale já čekala aspon večer "Dobrou noc" nebo talk něco.Doprčic jsem ve 43 letech tak blbá?? Asi jo.
Ta nejistota je fakt šííííílená.

a dřív něco takovýho psal?
měla bys přestat každé jeho slovo a každé hnutí rozpitvávat, jinak ti opravdu hrábne.
ber to tak.......oznámil, že dorazili, v pořádku.
věřím, že kdyby přidal něco ve smyslu.....těším se ba tebe, stýská semi......budeš zase řešit, proč to říká a jestli to tak myslí atd.

Máš pravdu,já sama sebe nepoznávám.Z toho co tady píšu to vypadá,že jsem nesamostatná neschopná pipka.Ale já mám /teda spíš jsem měla/spoustu zájmů. Chodila jsem na zumbu,italštinu,hodně čtu /to všechno ještě před asi měsícem/,takže nejsem ta co sedí doma manželovi za zadkem.Ale ted se chovám naprosto iracionálně a nevím jak z toho ven.Přitom než jsem poznala před 7mi lety manžela,tak jsem vychovávala sama syna,byla vcelku bez peněz i když z dobrou prací/platila jsem dluhy za bývalýho/a nehroutila jsem se z toho tak jak ted.Nerozumím sama sobě.Možná je to tím,že jsme si s manželem plánovali jak spolu zestárnem,jak budem cestovat /oba nás to baví a procestovali jsme za tu dobu co jsme spolu hodně/....

cestovat přece můžete i těd.
a plánovat, jak s někým zestárnu.....no víš.......přijde mi to jako naivní. nikdy nevíš , co se může stát. zamiluje se on, zamiluješ se ty , přestanete si rozumět, jeden může přijít o život , cokoliv.
lepší je si to ted užívat. tohle "plánování" ve výsledku naopak může člověka negativně ovlivnit , protože naopak brání tomu , být štastný a měnit situaci podle toho , jak přijde (jestli tomu rozumíš).

agewa napsal(a):

mišmiš2 napsal(a):

agewa napsal(a):

a dřív něco takovýho psal?
měla bys přestat každé jeho slovo a každé hnutí rozpitvávat, jinak ti opravdu hrábne.
ber to tak.......oznámil, že dorazili, v pořádku.
věřím, že kdyby přidal něco ve smyslu.....těším se ba tebe, stýská semi......budeš zase řešit, proč to říká a jestli to tak myslí atd.

Máš pravdu,já sama sebe nepoznávám.Z toho co tady píšu to vypadá,že jsem nesamostatná neschopná pipka.Ale já mám /teda spíš jsem měla/spoustu zájmů. Chodila jsem na zumbu,italštinu,hodně čtu /to všechno ještě před asi měsícem/,takže nejsem ta co sedí doma manželovi za zadkem.Ale ted se chovám naprosto iracionálně a nevím jak z toho ven.Přitom než jsem poznala před 7mi lety manžela,tak jsem vychovávala sama syna,byla vcelku bez peněz i když z dobrou prací/platila jsem dluhy za bývalýho/a nehroutila jsem se z toho tak jak ted.Nerozumím sama sobě.Možná je to tím,že jsme si s manželem plánovali jak spolu zestárnem,jak budem cestovat /oba nás to baví a procestovali jsme za tu dobu co jsme spolu hodně/....

cestovat přece můžete i těd.
a plánovat, jak s někým zestárnu.....no víš.......přijde mi to jako naivní. nikdy nevíš , co se může stát. zamiluje se on, zamiluješ se ty , přestanete si rozumět, jeden může přijít o život , cokoliv.
lepší je si to ted užívat. tohle "plánování" ve výsledku naopak může člověka negativně ovlivnit , protože naopak brání tomu , být štastný a měnit situaci podle toho , jak přijde (jestli tomu rozumíš).

ty agewo a ty jsi šla do vztahu/manželství s tím, že to není na furt ? spíš jen na dobu určitou, protože kdo ví, co bude ? tak to jsi asi jediná, kterou takovou znám.

hele Sel, ty jsi přes tu tantru a tyhle ty věci ... něříká se tam někde něco ve smyslu, miluj tak, jakobys nikdy nebyl zraněn, nebo tak něco něco takovýho jsem četla, nebylo tam nic o pochybnostech, co by kdyby ...

No já už si nejsem jistá ničím.Dnes jsem se o tom bavila s kamarádkou co je psychyaitrička a dávala jsem jí číst některý e-maily co jsme si minulý týden s manželem psali.Říkala že z toho má dojem,že on některý otázky a některý věci "neslyší" protože nechce ,vytáčí se a nechává si otevřený vrátka tam i tam.A nebo čeká až se vyřeší něco nedořešenýho u tý druhý/třeba odstěhování exmanžela nebo tak něco/.

Dnes se mi ráno ozval dvěma smskama ve stylu pozdrav kamarádce z dovolené,ale já to nepitvám muselo by mně už jebnout.

Ale spíš jsem si tak začala včera v noci přemýšlet,jaký by to bylo dál žít s člověkem,který mi vlastně řekl /i když ne doslova/ "vybírám si mezi dvěma a ty jestli chceš si počkej jestli to budeš zrovna ty"Přemýšlela jsem o tom jak bych s ním začala znovu normálně komunikovat a on se mnou,jestli tohle už opravdu nezašlo moc daleko,tak daleko,že by to nevratně narušilo náš vztah. Možná plácám nemysly ,ale píšu tu tak jak mi to přichází na mysl a jak mi myšlenky běhají hlavou

Ppavlaa: ty agewo a ty jsi šla do vztahu/manželství s tím, že to není na furt ? spíš jen na dobu určitou, protože kdo ví, co bude ? tak to jsi asi jediná, kterou takovou znám.

Je dobré nevznášet se na růžových obláčcích , ale pokud jde člověk do vztahu s někým (tj. pořizuje byt, zařizuje svatbu), taktéž bych si tipla, že do toho vstupuje s myšlenkou, že je to (skoro) napořád . V tom máš, Pavli, asi pravdu - taky neznám žádnou kámošku, která by organizovala domácnost, rodila děti a přemýšlela o tom, že TEĎ, jen TEĎ si to užije a že si jako rodina nebudou pořizovat to auto, protože kdoví, jestli budou příští léto spolu....

Selima: Ja som išla do vzťahu (a som tak stále) s tým, že si užijem to, čo je TERAZ a čím dlhšie to pekné vydrží, tým lepšie. ale spoliehať sa na to nebudem.
Ale nikdy, fakt nikdy si neplánujem spoločné kŕmenie holubov v starobe...

Seli, napadlo mě - a nemůže být zakopaný pes právě v takové úvaze? Že žiješ, jak žiješ...? Absolutně Tě chápu teď (v našem věku) a určitě souhlasím s Tvojí hezkou myšlenkou, že je potřeba vážit si toho dobrého... ale že bys takhle ve svých vztazích uvažovala v 25ti, ve 30ti???
Víš přece, že se nám plní to, co DOOPRAVDY chceme .

Míšo, tohle u Tebe vidím jako pozitivní:
Ale spíš jsem si tak začala včera v noci přemýšlet,jaký by to bylo dál žít s člověkem,který mi vlastně řekl /i když ne doslova/ "vybírám si mezi dvěma a ty jestli chceš si počkej...
Držím Ti palce, aby Ti bylo líp - a ono bude, uvidíš.

Tercila: Nie, v 20-tich ako panna nepobozkaná som takto neuvažovala, ale po prvej skúsenosti som tak uvažovať začala (vzťah sa začal kaziť vo chvíli, keď som uverila, že MÁ budúcnosť, že je možno dokonca trvalý... ). A odvtedy sa mi to skôr potvrdzovalo. Na druhej strane - ja ani neočakávam, ani netvrdím, že ten vzťah NEVYDRŽÍ - ja nad tým proste a skrátka neuvažujem. Plány robím tak maximálne na pár mesiacov dopredu - ale to aj v mojom ne-vzťahovom živote - a netýram sa nejakými očakávaniami alebo dokonca planovaním. Ce sara, sara.

mišmiš2 napsal(a):

Ale spíš jsem si tak začala včera v noci přemýšlet,jaký by to bylo dál žít s člověkem,který mi vlastně řekl /i když ne doslova/ "vybírám si mezi dvěma a ty jestli chceš si počkej jestli to budeš zrovna ty"

Tohle jako by mi z duše hovořilo. Ne, že jsem ve stejné situaci, ale v hodně podobné a tahle věta se mi v hlavě v jednom kuse otáčí... Hodně štěstí, mišmiš !

A čo chcem? Chcem pekný vzťah, kde NEBUDEM rozmýšľať o budúcnosti, nebudem plánovať, ale budem spokojná a šťastná TU A TERAZ. A to, vďakabohu, mám. takže máš pravdu, Terci, dostaneme to, čo chceme. (Aspoň men to vyšlo, ťuk-ťuk...) A ešte občas dostaneme aj to, čo POTREBUJEME (a to nemusí byť také príjemné, ale často je to užitočne ).

laminanonte napsal(a):

každý jde do manželství s tím, že je to napořád. Jinak by to přece nedělal. Až když mu to nevyjde, začne být na další vztahy opatrnější.

kdyby měl člověk žít jen tím, co je TEĎ, tak se nemá na co těšit. Třeba  bych si nemohla zaplatit  dovolenou na 14 dní dopředu, ale každý večer si zaplatit  jen ten daný den, co když mě zítra sežere žralok a zbytek dovolené nevyužiju.

Takže člověk si může přát, aby to bylo napořád, ale zároveň vědět, že je tu riziko, že to ne vždy vyjde. Ale to platí nejen u manželství..

to je přesně ono.tak jsem to myslela.
jenže většina lidí splnuje jen tu první část. tu druhou zaměrně potlačuje nebo si neuvědomuje.

Ahoj holky,tak ráno my dnes od něj došla smska,že jsou v pořádku a co rovnátka našeho třetího dítěte?
Dnes měl jít k tomu psychologovi,jestli šel nebo ne nevím,neozval se.Čekám nějaké šílené rozuzlení o víkendu až se vrátí.
Jinak jsem se chtěla zeptat jaký máte názor na toto:zařídila jsem si dovolenou v Itálii na 10 dnů.Pojedu s bráchou a jeho rodinou a ještě nějaké parta.Mám jet 20.srpna.Mám jet i kdyby to do té doby ještě u nás něbylo jasné?

mišmiš2 napsal(a):

Ahoj holky,tak ráno my dnes od něj došla smska,že jsou v pořádku a co rovnátka našeho třetího dítěte?
Dnes měl jít k tomu psychologovi,jestli šel nebo ne nevím,neozval se.Čekám nějaké šílené rozuzlení o víkendu až se vrátí.
Jinak jsem se chtěla zeptat jaký máte názor na toto:zařídila jsem si dovolenou v Itálii na 10 dnů.Pojedu s bráchou a jeho rodinou a ještě nějaké parta.Mám jet 20.srpna.Mám jet i kdyby to do té doby ještě u nás něbylo jasné?

co tím myslíš,?

Miš, ptáš se na názor ohledně dovolené, tady je můj : není nic lepšího než odstup ( pár dnů a pár set kilometrů daleko v dobré partě je ideální) - vlastní zkušenost ...

mišmiš2 napsal(a):

Ahoj holky,tak ráno my dnes od něj došla smska,že jsou v pořádku a co rovnátka našeho třetího dítěte?
Dnes měl jít k tomu psychologovi,jestli šel nebo ne nevím,neozval se.Čekám nějaké šílené rozuzlení o víkendu až se vrátí.
Jinak jsem se chtěla zeptat jaký máte názor na toto:zařídila jsem si dovolenou v Itálii na 10 dnů.Pojedu s bráchou a jeho rodinou a ještě nějaké parta.Mám jet 20.srpna.Mám jet i kdyby to do té doby ještě u nás něbylo jasné?

Anoano!