29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Jenže ty nejsi dítě, Mariposo, už víš, jak se co jmenuje, co ti může ublížit, jaké je to chodit, co jak bolí a tak....bohužel, do té "čisté nevinnosti" už se nijak nemůžeš vrátit, už jsi poznamenaná zkušenostmi. Říkej si tomu jak chceš.
Není tady
Jen proto, že mi někdo kdysi řekl, že něco se nějak jmenuje, ještě neznamená, že tomu tak skutečně je. Lidé říkají spoustu věcí, z mnoha důvodů. Pro mě osobně jsou jména-pojmy jen symboly, nic víc, nejsou to dané neměnné věci. Moje osobní zkušenost je, že všechno se neustále mění
A Daphné, osobně si myslím, že čistou nevinnost můžeš vidět i u 80letého moudrého člověka. Pod pojmem nevinnost si totiž představuju: otevřené oči dokořán, srdce na pravém místě a žití v přítomnosti. Co Tě někdy bolelo, už přebolelo a dnes nebolí, tak proč to s sebou všude tahat? Tomu říkám čistá nevinnost já: žití v přítomném okamžiku A Ty tomu zase říkej podle svého úhlu pohledu, vždyť jo
Upravil(a) mariposa (2. 8. 2010 15:35)
Není tady
mariposa napsal(a):
Jen proto, že mi někdo kdysi řekl, že něco se nějak jmenuje, ještě neznamená, že tomu tak skutečně je. Lidé říkají spoustu věcí, z mnoha důvodů. Pro mě osobně jsou jména-pojmy jen symboly, nic víc, nejsou to dané neměnné věci. )
No vidíš, to je právě ten tvůj program.
I ten starý člověk ke své moudrosti nějak přišel, udělal si nějaký názor, vyhodnotil zkušenosti....to všechno lze jen na základě softvéru, případně jeho upgrade. Pokud bys jen pozorovala, bez vyhodnocení informace, dělala bys přibližně totéž, co kámen.I každá rostlina vyhodnocuje....je horko, sklopím listy.....na základě čeho asi? No programu, přece.
Můžeš svoje programy měnit, nebo se o to pokoušet, abys z informací získala jiné výstupy, ale bez něj.....nelze.
Upravil(a) Daphné (2. 8. 2010 16:04)
Není tady
Pan,
kurz byl fakt super, rozhodně toho nelituju. Jak jsem přijela za mamkou, domů, jak jednám s ostatními lidmi - je tam ohromná změna, kterou bych vůbec nečekala a pořád tomu ještě nemůžu pořádně uvěřit . Tak si říkám: ťeď bych se měla cítit jako ta nejhorší bytost na celé planetě a ono ne!
Není tady
Daphné napsal(a):
No vidíš, to je právě ten tvůj program.
I ten starý člověk ke své moudrosti nějak přišel, udělal si nějaký názor, vyhodnotil zkušenosti....to všechno lze jen na základě softvéru, případně jeho upgrade. Pokud bys jen pozorovala, bez vyhodnocení informace, dělala bys přibližně totéž, co kámen.I každá rostlina vyhodnocuje....je horko, sklopím listy.....na základě čeho asi? No programu, přece.
Můžeš svoje programy měnit, nebo se o to pokoušet, abys z informací získala jiné výstupy, ale bez něj.....nelze.
Kameny, květiny dokonce ani zvířata nemají možnost sebereflexe jako my lidé. Jedná za ně příroda, ona řídí, kdy se květina zavře a kdy otevře na základě slunečního světla. A stejná příroda řídí i Tvůj dech a tep srdce, to není program, to je život sám. Děje se to samo od sebe, pro to abys dýchala nemusíš nic dělat a stejně dýcháš.
Daphné, to cos tu napsala je celé jen Tvé hodnocení mých slov. Neztotožňuju se s ničím o čem Ty tady píšeš. A ano, bez programu to lze žít, což je má vlastni zkušenost. Lze být jen tak, pro bytí samo a je to nepopsatelný prožitek, nevejde se do slov a interpretací. Ve Tvém světě platí, že to nelze, v mém platí, že to lze, taková různorodost, co?
Není tady
Ohledně zvýšení sebevědomí, a nebo já bych použila spíš pro mě výstižnější termín - nalezení sebedůvěry, lze udělat ještě další věc: Přečíst si knihy určitých autorů.
Některé z těch, co níže uvedu, se dají brát jako učebnice pozitivního přístupu k životu, prostě podklad pro samostudium v této oblasti.
Jiné jsou odlehčeným, zábavným, avšak přitom velmi přínosným čtením k tomuto tématu. Skvělé jsou např. knihy od Betty Mac Donaldové -" Co život dal a vzal " a "Vejce a já".
Už nevím, ve které z nich popisuje své nesnadné hledání práce, svou odjakživa sebevědomou starší sestru Mary, která razila heslo: "Kdokoli může dělat cokoli, zvláště naše Betty". To jsou báječné knihy i obecně na blbou náladu, moc doporučuju.
Dál lze doporučit povídky od Václava Koubka (více viz vlákno Co vás dnes inspirovalo k zamyšlení, ať se neopakuju).
Pak leckteré knihy od Haliny Pawlovské a Simony Monyové, i když to už někdy je docela prvoplánovaně "ženské čtivo".
Dale Carnegie: Jak se radovat ze života a z práce.
Vladimír Komárek - knihy např. "Má cesta od kolébky ke krematoriu", nebo "Slušně i neslušně" a další (Vl.Komárek je již zemřelý malíř, s úžasným vypravěčským talentem a skvělým přístupem k životu)
A i můj oblíbený František Nepil a většina jeho knih jsou takové pohlazení na duši a často milé a laskavé si dělání srandy z nedostatků svých i cizích....
No a v neposlední řadě můj snad nejoblíbenější autor - již také bohužel zemřelý dokumentarista Jan Špáta...Jeho knihy "Okamžiky radosti" a "Mezi světlem a tmou" jsou mojí biblí....
Upravil(a) Blossom (2. 8. 2010 17:24)
Blossom,
knížky jsou dobré, za minulý rok jsem jich přečetla opravdu hodně. Ale k tomu, abys změnila své myšlení a jednání je třeba neustálé pozornosti. Všímat si, jak reaguješ dřív, než se spustí negativní program. A to je fakt cílená, neúnavná práce a chce to pořádnou dávku pozornosti. Protože jakmile už ti najede program, pak už s tím nic nenaděláš, i když si uvědomuješ, že ten program teď právě běží. Emoce tě prostě převálcuji.
Mám s tím docela velké zkušenosti, v tomhle směru jsem na sobě minulý rok hodně dělala, dokonce jsem měla i kurzy zvýšení sebevědomí (na živo i formou e-learningu). A to si myslím, že jsem býk a jdu do každé práce po hlavě a když se pro něco rozhodnu, nic mě nezastaví .
Možná jsem neměla pro růst sebevědomí perfektní podmínky typu: hop do vody a plav. Ale psala jsem si deník, byla jsem pozorná, četla jsem knížky a po přibližně roku práce nebyly výsledky nijak excelentní.
Pak jsem si 3 hodiny řešila sebevědomí pomocí RUŠ a najednou to jde perfektně
Není tady
Tulipánko, co to prosím je ta zkratka RUŠ?
Já sice na kursy nemám ani čas, a hlavně naštěstí ani tu potřebu .
Ale když už si tady předáváme tipy, tak je lépe to konkretizovat, možná to může může pomoct dalším...
mě osobně zase RUŠ nepomohla vůbec, mě nejvíc daly konstelace.
Není tady
Blossom,
ruš (rychlá a účinná změna skutečnosti od Karla Nejedlého) spočívá v tom, že najdeš tvůj negativní program, např. jsem vždycky ta špatná. Ten program přijmeš tak, že ho opakuješ a přidáš k němu "příjímám že..." Vypadá to, že je to děsně jednoduchý, ale často je potřeba někoho, kdo tu metodu umí, aby tě vedl, protože kromě programu "jsem vždycky ta špatná" se na nízkém sebevědomí mohou podílet další programy, jako nemají mě rádi, nemám sílu bojovat... a pokud nedočistíš všechny programy, nemůžeš být úplně sebevědomá.
Já mám ještě pár programů, které jsem si nestihla vyčistit během toho týdne, takže se ještě pořád trochu stydím. Ale kdybys viděla rozdíl mezi tím, jak před lidmi mluvím na začátku kurzu a na konci, jak se s lidmi objímám, i když jsem vždycky z "objímaček" utíkala, tak je to prostě naprosto skvělé!
Není tady
Já myslím, že každý má tu cestu k sebedůvěře jinou, svou. jednotný návod neexistuje.
A proto je dobré si přečíst tipy, co pomohlo tomuhle a co zas támhletomu, podle své nátury a potřeby případně vyzkoušet některé věci a podle výsledku buď v nastoupené cestě pokračovat, a nebo hledat jinou.
Jen malou poznámku: často se tu, na Babinetu, používají termíny "pracovat na sobě, makat na sobě, je třeba neustálé pozornosti a sledovat své "programy", je potřeba tenhle kurs a nebo támhleten kurs.....
Nepochybuji, že někdo to i takto potřebuje, a že mnohým pomůžou třebas opakované a drahé kursy, se kterými se ostatně v dnešní době roztrhl pytel.
Ale jsem přesvědčená, že většině lidí úplně stačí jít životem s otevřenýma očima a prostě ŽÍT.
Blossom napsal(a):
...jsem přesvědčená, že většině lidí úplně stačí jít životem s otevřenýma očima a prostě ŽÍT.
A to si myslím i já, že některým lidem stačí jít životem s otevřenýma očima a žít život plnými doušky, dívat se okolo a nasakovat do sebe. Ten "růst" pak jde jakoby sám od sebe ruku v ruce s tím žitím A myslím si to proto, že to tak dělám já. No a ten co chodí na kurzy, si zase myslí něco jiného, a o tom to je, svět je barevný
Není tady
Tulipánka napsal(a):
Agewo,
každá metoda není pro každého. A záleží i na tom, u koho jsi byla. Někdo to umí lépe, někdo hůř
to já přece vím, dala jsem to jako svojí zkušenost.
Není tady
agewa napsal(a):
Tulipánka napsal(a):
Agewo,
každá metoda není pro každého. A záleží i na tom, u koho jsi byla. Někdo to umí lépe, někdo hůř
to já přece vím, dala jsem to jako svojí zkušenost.
Jsem to tak shrnula
Není tady
mariposa napsal(a):
Daphné napsal(a):
No vidíš, to je právě ten tvůj program.
I ten starý člověk ke své moudrosti nějak přišel, udělal si nějaký názor, vyhodnotil zkušenosti....to všechno lze jen na základě softvéru, případně jeho upgrade. Pokud bys jen pozorovala, bez vyhodnocení informace, dělala bys přibližně totéž, co kámen.I každá rostlina vyhodnocuje....je horko, sklopím listy.....na základě čeho asi? No programu, přece.
Můžeš svoje programy měnit, nebo se o to pokoušet, abys z informací získala jiné výstupy, ale bez něj.....nelze.Kameny, květiny dokonce ani zvířata nemají možnost sebereflexe jako my lidé. Jedná za ně příroda, ona řídí, kdy se květina zavře a kdy otevře na základě slunečního světla. A stejná příroda řídí i Tvůj dech a tep srdce, to není program, to je život sám. Děje se to samo od sebe, pro to abys dýchala nemusíš nic dělat a stejně dýcháš.
Daphné, to cos tu napsala je celé jen Tvé hodnocení mých slov. Neztotožňuju se s ničím o čem Ty tady píšeš. A ano, bez programu to lze žít, což je má vlastni zkušenost. Lze být jen tak, pro bytí samo a je to nepopsatelný prožitek, nevejde se do slov a interpretací. Ve Tvém světě platí, že to nelze, v mém platí, že to lze, taková různorodost, co?
Vážne? A ako si na to prišla? Nezúčastneným pozorovaním? Si si istá, že sa to dá vypozorovať? Ja tvrídm, že niektoré zvieratá shcopnosť istej sebareflexie majú. Odpozorovala som to, nehodnotiacim čistým pozorovaním.
Není tady
agewa napsal(a):
mě osobně zase RUŠ nepomohla vůbec, mě nejvíc daly konstelace.
Na každého platí niečo iné.
Není tady
Selima napsal(a):
Vážne? A ako si na to prišla? Nezúčastneným pozorovaním? Si si istá, že sa to dá vypozorovať? Ja tvrídm, že niektoré zvieratá shcopnosť istej sebareflexie majú.
Odpozorovala som to, nehodnotiacim čistým pozorovaním.
Otázkou tedy je, Sel, co si představuješ pod slovem sebereflexe
Není tady
Uvedomenie seba "sa" a jednoduchšie úvahy o sebe a okolitom svete. Nemyslím, že zvieratá riešili komplikované otázky sebaurčenia a ega a superega , ale istých jednoduchších úvah NIEKTORÉ schopné sú.
Není tady
Selima napsal(a):
Uvedomenie seba "sa" a jednoduchšie úvahy o sebe a okolitom svete. Nemyslím, že zvieratá riešili komplikované otázky sebaurčenia a ega a superega
, ale istých jednoduchších úvah NIEKTORÉ schopné sú.
Úvah říkáš Seli, jo? Hmmmmm Dej mi prosím nějaký příklad, já si pod tím neumím nic konkrétního představit, pod tou úvahou
Žiju se psem pod jednou střechou, ale že by uvažoval či reflektoval jsem si za těch 7 let nevšimla. Je to fenka extrémně inteligentní, protože na ní mluvím jako na člověka ("teď půjdeme doprava" a úkážu rukou doprava nebo "vem si ten klacek a poběž" nebo "řekni dobrý den" a ona podá packu apod.), ale nemyslím si, že je schopná úvahy. Podle mě je to pes, který se snadno učí, já jí to naučila a kdyby byla v jiné rodině, uměla by zase něco jiného. Vodící psy dokáží spoustu věcí, ale jen proto, že je to někdo naučí. Je to cvik a trénink a opakování, není to z její hlavy. Vždycky když uvidí něco k jídlu, instinktivně za tím půjde, je to instinkt, že psi se drží u člověka, protože tam je jídlo, oni to vědí, protože tuhle informaci mají v sobě už 15.000 let. Mají taky intuici neboli jsou velmi citliví na změny energií, protože dokáží dopředu zaznamenat, že třeba příjde epileptický záchvat. Je to ale o naladění se psa na svého pána, nemyslím si, že to každý pes svede a že to svede u každého.
No, po letech těsného soužití se psem, si prostě myslím, že pes není schopen ani sebereflexe ani úvahy. Dokonale ale ovládá instinkt a také intuici (např. ví, že za hodinu bude bouřka, přičemž člověk vidí na nebi svítit slunce; já se podle ní můžu v tomhle řídit a vím, že nezklame). Ví přesně co se děje v přírodě a tomu já říkám instinkt, mnohdy na rozdíl od člověka, který instinkt už docela ztratil (u některých lidí to je zcela zřejmé).
Není tady
Naša fenka jazvečíka na seba štekala v zrkadle, ale postupne prestala(a neučila som ju to, ani som nevysvetľovala, že to je ONA SAMA). A iné inteligentné zvieratá majú iné prejavy (kamoškin andulák si pri pozeraní do zrkadla pochvaľoval "Rikinko, krásny vtáčik" ).
Jazvecová takisto bez toho, aby ju to niekto učil, začala simulovať krívanie, keď sa jej nechcelo chodiť, a mala podobné "triky". Vedela nesmierne žiarliť(ani to sme ju nikto neučili), ale len na psov, na deti napr. nežiarlila nikdy.
Není tady
Sel, jo, člověk přisuzuje zvířatům hodně ze svého vlastního chování, v tom je dobrej . Stejně jako si člověk tvoří Boha k obrazu svému, si takhle pohrává i se zvířaty a se svými osobními miláčky mu to jde ještě líp. Lidské myšlení funguje na bázi slov a přirovnávání, nebo posunků a abstrakcí. Zvířata na tohle nemají buňky, už od přírody mají mozek jinak stavěný než lidi. Malá nemluvňata také pláčou jen tak od přirozenosti, občas popotáhnou, občas se zasmějí, aniž by to vždy muselo něco konkrétního znamenat. Maminky ale hned vědí, že pláče proto a proto
Já tomu říkám vlastní interpretace, domněnka, projekce toho co vidím na základě toho co znám. To dítě nemusí plakat pro nic, ale jen tak, protože to tak zrovna cítí. Já se taky někdy (dost často) usmívám jen tak, aniž by byl důvod. Prostě to tak cítím. A možná, když mě někdo vidí si to nějak interpretuje, myslí si, že důvod musí být. Stejně jako když se zvíře dívá do zrcadla
Moje fenka se dívá do zrcadla na mě, když stojím za ní. Dívá se do zrcadla a vidí tam mě jak zvedám ruce a sleduje ty ruce například. Logicky tam vidí taky sebe, ale já osobně si myslím, že jí v hlavě neblikne: jo to jsem já v celé své kráse a co ty rozcuchaný uši a ten flek na hlavě? Já si jednoduše myslím, že to zvíře si neřekne: to jsem JÁ
Já totiž vůbec nevím co si to zvíře vlastně řekne
já jen vím jak se chová, protože ho pozoruju a vím co má naučený a co nemá, co je instinkt, tedy něco co dělá, aniž by si to uvědomoval (sebereflexe).
Omlouvám se autorce vlákna za
Není tady
mariposa napsal(a):
Sel, jo, člověk přisuzuje zvířatům hodně ze svého vlastního chování, v tom je dobrej
. Stejně jako si člověk tvoří Boha k obrazu svému, si takhle pohrává i se zvířaty a se svými osobními miláčky mu to jde ještě líp. Lidské myšlení funguje na bázi slov a přirovnávání, nebo posunků a abstrakcí. Zvířata na tohle nemají buňky, už od přírody mají mozek jinak stavěný než lidi. Malá nemluvňata také pláčou jen tak od přirozenosti, občas popotáhnou, občas se zasmějí, aniž by to vždy muselo něco konkrétního znamenat. Maminky ale hned vědí, že pláče proto a proto
Já tomu říkám vlastní interpretace, domněnka, projekce toho co vidím na základě toho co znám. To dítě nemusí plakat pro nic, ale jen tak, protože to tak zrovna cítí. Já se taky někdy (dost často) usmívám jen tak, aniž by byl důvod. Prostě to tak cítím. A možná, když mě někdo vidí si to nějak interpretuje, myslí si, že důvod musí být. Stejně jako když se zvíře dívá do zrcadla
![]()
Moje fenka se dívá do zrcadla na mě, když stojím za ní. Dívá se do zrcadla a vidí tam mě jak zvedám ruce a sleduje ty ruce například. Logicky tam vidí taky sebe, ale já osobně si myslím, že jí v hlavě neblikne: jo to jsem já v celé své kráse a co ty rozcuchaný uši a ten flek na hlavě?Já si jednoduše myslím, že to zvíře si neřekne: to jsem JÁ
Já totiž vůbec nevím co si to zvíře vlastně řekne
já jen vím jak se chová, protože ho pozoruju a vím co má naučený a co nemá, co je instinkt, tedy něco co dělá, aniž by si to uvědomoval (sebereflexe).
Omlouvám se autorce vlákna za![]()
nevíš, co si řekne, ale víš že je to instikt , protože si to neuvědomí? a jak víš, že si to neuvědomí, když ti to neřekne? čteš mu myšlenky?
Není tady
Jo, čtu agewo
Psala jsem, že slovo instinkt pro mě znamená to, že je někdo (v tomhle případě pes) stoprocentně napojený na přírodu a to napojení je v rovině tělesné. Napojení v duševní rovině říkám intuice. A smysluplnému logickému myšlení na bázi abstrakce, pojmů a významů říkám intelekt Ale Ty tomu třeba říkáš jinak, co já vím
Selimo a pro zasmání toto: http://www.stream.cz/mazlove/shorts/288 … ytraly-pes
Upravil(a) mariposa (3. 8. 2010 19:22)
Není tady
mariposa napsal(a):
Malá nemluvňata také pláčou jen tak od přirozenosti, občas popotáhnou, občas se zasmějí, aniž by to vždy muselo něco konkrétního znamenat. Maminky ale hned vědí, že pláče proto a proto
Já tomu říkám vlastní interpretace, domněnka, projekce toho co vidím na základě toho co znám.
Pomiňme pejsky a zvířata, tam se sice taky nedohodneme, ale je tu tvůj důležitější omyl : miminka pláčou jen tehdy, když k tomu mají nějaký důvod. Okolí se snaží na ten důvod přijít, a protože maminky mají s miminem v poměrně krátkém čase vyvinutou tzv. znakovou řeč, většinou vědí nebo se dovtípí, co miminko trápí a proč je nenaložené. Můžeš tomu říkat jak chceš, samozřejmě (vlastní interpretace, domněnka, projekce), dokud nejsi účastna toho zázraku (nebojím se toho slova, tady je nejspíš na místě) napojení matky a mimča, nevíš, o čem mluvíš. To ovšem zpochybňuje tvoji ostatní argumentaci, vnímáš to? Když vaříš z vody v jednom důležitém případě, jak pevná v kramflekách jsi v těch ostatních moudrech?
Upravil(a) Daphné (3. 8. 2010 20:40)
Není tady