|
6. prosince : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 6. prosince : Objevte kouzlo brambor po římsku. Jednoduchý recept, když vás tlačí čas i finance! 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Sor,
co bylo, je pryč a teď nakročuješ k tomu co bude. Vůbec bych neřešila jak se zachovat slušně k němu, ale slušně k dcerám a sobě co do vypořádání majetku. Vždyť na tebe spadne všechna starost o budoucnost dětí, jejich studium, vdavky,vnoučata, pomoc s bydlením. To jsou budoucí výdaje a nemalé ! Bude se na nich podílet polovinou ? Pochybuju. Nedala bych NIC, licitovala o každý hrnec s poukazem - pro dcery! Že se nedohodnete ? Neřešila bych, tak rozhodne soud. Věnuj pozornost výběru dobrého advokáta a raději zaplať jemu, to má v dané situaci význam.
Všechno, co radím je moje osobní zkušenost. Také jsem chtěla být slušná, ale moje advokátka mě vyvedla z omylu. Dnes vím, že měla pravdu.
"Holt", každý špás něco ty pány stojí ! Ještě by měl platit tobě, jak je to jinde ve světě a ne brát !
Každá z nás touží mít úplnou a šťastnou rodinu. Když se nepodaří, tak nenechám na sobě dřívi štípat. Život je někdy těžký. Tak hodně štěstí.
Upravil(a) AHabibi (31. 7. 2010 8:07)
Není tady
Kdyby se někteří jedinci skutečně zajímali o Plzákovo dílo a znali ho, zjistili by, že on ono pověstné zatloukat, zatloukat, zatloukat NIKDY nepronesl. A přestali by furt plácat nesmysly. Kurnik. 
Holky, příští týden jdu znovu k právníkovi dořešit všechny podrobnosti, abych věděla, na co opravdu mám nárok, výši výživného pro holky, otázky ohledně bydlení a případného vystěhování atd. Je fakt, že bych to chtěla mít všechno vyřešené co nejdříve a co nejhladčeji, ale je mi jasné, že za cenu toho, že nám nezůstane prakticky ani koruna, to nestojí.
Chtěla bych to mít už všechno za sebou, strašně mě to ubíjí, ty starosti, obavy z budoucnosti, ráno se třeba vzbudím a mám takové šílené stavy a deprese, že se mi vůbec nechce vstát z postele a něco dělat, přitom spát taky pořádně nemůžu, prostě bych nejraději jen tak ležela a nic nedělala. Vím, že to musím překonat a snažím se věřit, že to je přechodný, že zase bude líp.
Jindy mě zase popadne hrozná zlost a vztek na manžela, proč se to všechno muselo stát, proč to dopustil. Kdyby tu druhou prostě potkal a zamiloval se, kdyby to prostě neplánoval, ale on schválně odpovídal na inzeráty, musel vědět, co riskuje, co se může stát. Pak mi řekl, že to se může stát každému, že se zamiluje, že to neplánoval, ale že je s paní potkal vzácný souzvuk duší, že cítí, jak ho paní velice miluje. Když jsem se ho ptala, jak se to projevuje, prý mu pořád píše sms, volá mu, chce být s ním, prostě to prý cítí. To mu podle něj dává oprávnění ublížit tolika lidem, rozbít rodinu svým dětem a prostě si jít za svým štěstím. A pokud možno ještě cestou pobrat co se dá.
Ale nehodlám se v tom babrat, vím že minulost nezměním a o tom, jaká bude budoucnost, že už můžu rozhodovat sama za sebe.
Není tady
majkafa: Kdyby se někteří jedinci skutečně zajímali o Plzákovo dílo a znali ho, zjistili by, že on ono pověstné zatloukat, zatloukat, zatloukat NIKDY nepronesl.
Takže pan Cimický ho nečetl??? 
To víš, že plácá, co se mu hodí...
Není tady
amba: Peníze bych rozdělila na půl a vůbec bych se s ním nebavila.
Já na čtvrtiny. Jestliže mají dvě děti.
(Ale to se nám dobře říká zdálky. Skutečnost je složitější)
Není tady
Sorajaaa:
Držím ti palce a přeji ti, abys to měla co nejdříve za sebou. Myslím si, že moc hladký průběh to mít nebude, na to se raději předem připrav. Máš nárok na všechno, co ti tady píšou holky a to se nebude pánovi líbit, když chce urvat co se dá a ono to nepůjde. Nech si poradit od dobrého právníka a jednání nech na něm.
Mysli jen na zabezpečení sebe a svých dcer, o manžela se nestarej, on ať si dělá co chce.
Výchozí pozici budeš mít po osamostatnění se rozhodně dobrou. Zajištěné bydlení a funkční domácnost (v nejhorším případě trošku "očesanou"), to je v současné době k nezaplacení.
Jak píšou zkušené holky, nakonec na tom budeš líp než s manželem a milence ještě poděkuješ.
Není tady
Tercila:
Osobně bych bych peníze také rozdělila na čtvrtiny, ale finále bych nechala na právníkovi a soudu.
Vzala bych v úvahu, že dcery, i když zletilé, nejsou ještě výdělečně činné a finančně budou závislé ma mně.
Není tady
Sorajaa:
Proč by ti neměla zůstat ani koruna?
Chceš mu dát auto, všechny peníze a ještě se pořád rozvaluje a užívá společný byt, na domácnost, na sebe a na dcery ti dal pouhých 6000Kč, neoprávněně chce vyplatit z baráku, a ještě se mu to zdá málo? Ty vážně na jeho požadavky chceš přistoupit?
Není tady
Sorajoo - pořád si opakuj, že ty stavy, co prožíváš, jsou normální. A že je prožilo už tolik holek před tebou a na další to čeká. Nakonec i někteří muži to znají. A že to bude prostě ještě dost měsíců trvat, než to bude odcházet. Je to zkrátka takové životní období, o které jsi nestála, je bolavé, ale kdyby tě už v životě nic horšího nepotkalo, tak pořád dobrý :-)).
Tvůj muž má samozřejmě pravdu, že prožívá něco úžasného, co se s vaším manželstvím nedá srovnat :-). Jen počkej, až to přijde na tebe a nějaký muž ti bude věnovat tolik pozornosti a lásky. To už bys normálně nemohla prožít. Možná svému muži v budoucnu ještě poděkuješ :-). Ale jestli je to opravdu takové úžasné souznění, to samozřejmě tvůj muž teď nemůže poznat. Až jestli s ní vydrží tři, čtyři roky, pak teprve bude trochu vědět.
S právníkem všechno prober. Já tedy nevím jak se to dělá s rozvodem klasickým, jestli se nejdřív podává žádost a až po rozvodu se řeší majetek nebo jestli je to majetkové vyrovnání součástí rozvodového řízení ..... to on ti už poradí.
Není tady
Mne osobne teda správanie bývalého pri rozchode paradoxne pomohlo - síce som doplatila finačne, ale vedela som, že TÝMTO chlapom už rozhodne nechcem byť! 
A keď neskôr, po rozchode s mojou nástupníčkou, robil zbližovacie tanečky, s úsmevom som ho poslala niekam. 
A neľutujem. V kríze sa ukáže charakter, nie za slnečných dní - a to, čo som v kríze z jeho charakteru videla, mi úplne stačilo. 
A myslím, že podobný priebeh to bude mať aj u vás.
Upravil(a) Selima (31. 7. 2010 15:27)
Není tady
sorajaa napsal(a):
Tak jsem mu odepsala, kde je to pro něho teď doma? Prý tam, kde ho mají rádi. .
Hodně zajímavá informace.
Teď jen zjistit, kdo si začal.....
Není tady
Daphné napsal(a):
Tercila napsal(a):
Nepřestává mě ale fascinovat ta drzost nebo neomalenost či jak to nazvat, že Tě informuje o milence.......buď je s prominutím inteligenčně celkově vypatlanej (nedochází mu, co dělá) nebo je mu v životě vlastní chování řeznického psa (nedochází mu, co dělá) nebo je snad chvilkově "momentálně zavostalej" (nedochází mu, co dělá) nebo Ty jsi byla celé roky příliš měkká, tudíž ví, že si to může dovolit.......
(véééélmi dobře ví, co dělá).
Drž se.Dost často se stává, že se ve vztahu vytvoří pouto na způsob matka-syn, že žena (ale bývá to i opačně) tak trochu opustí funkci milenky a partnerky a je za maminku, které se svěřuje s trápeními i radostmi a ona pochopí, pofouká, odpustí.... je to přece maminka. Jestli to tak je, pak to ovšem Soraja svým přístupem umožnila, dokonce možná vyvolala.
Asi znáte pár, kde žena čeká ve vztahu spíš náhradního tatínka, než rovnocenného partnera.
Řekla bych sor, že ti jen demonstruje tvůj vlastní program, který jsi tak dlouho žila: stará se a stará a vůbec nevidí, vůbec NETUŠÍ, co to dělá s jeho okolím. On JEN očekává pochvalu za to, jak SE STARÁ....
Není tady
sorajaa napsal(a):
Dcera má svoje peníze zajištěné, o to strach už nemám. Včera manžel přijel od paní až pozdě večer a jediný co z něj vypadlo je, že dal ve stávajícím zaměstnání výpověď a chystá se odjet pracovat do zahraničí. Víc se nechtěl vůbec bavit, prý si promluvíme až dnes.
To už jsme tu jednou přece měly: rychlý rozvod, manžel po něm odjel za prací do Anglie...pak po čase esemesky, maily... nakonec zamilované vzdechy a poměrně rychlý návrat k exmanželce a dětem...kdo ví, jak to ve skutečnosti skončilo
Není tady
sorajaa napsal(a):
On pořád naříká, že bude potřebovat peníze, že já budu mít kde bydlet, ale on si bude muset vzít s paní hypotéku a sehnat byt, že se zadluží na dvacet let, že bude muset jít vydělávat do ciziny atd.
Sor, VADÍ ti to nějak? Pokud ne, tak to neřeš, to je JEHO problém, protože jemu to evidentně vadí. Nedovol mu, aby to hodil na tebe.
Není tady
sorajaa napsal(a):
Proč chci vycházet vstříc? Chtěla jsem si ušetřit ty soudní tahanice o majetek, chtěla bych, aby bylo vše rychle vyřízené bez zbytečné házení špíny jeden na druhého, chtěla jsem uchovat vzájemné vztahy na slušné úrovni, ale vím, že to musíme chtít oba, nejde to za každou cenu nebo za cenu toho, že manžel bude diktovat nehorázné podmínky nebo vydírat. Pak to budu muset řešit sama.
Přesně tak, tohle je zase vadí tobě, tedy je to TVŮJ problém, tak jdi do toho a vyřeš to. Nenech sebou vorat a vláčet.
Není tady
Chtěla jsem se holky ještě zeptat, jak to bylo u vás, když manžel odešel, s dětma? Jak reagovaly na otcův odchod, netrápily se moc? Stýkali se potom spolu nebo nebyl zájem?
Mě hrozně mrzí, když vidím, jak jsou holky zklamané, když manžel je přes víkend u té paní, ony mu volají a on jim vůbec nezvedne telefon, za celý víkend sám nezavolá ani nepošle zprávu. Přitom s dětma té druhé jezdí na výlety, chodí nakupovat,tchyně mi říkala, jak jí manžel, když byl u ní, ukazoval fotky, kde byl s nima vyfocený. To je zná asi dva měsíce. Starší dcera teď byla nemocná, ani jí nezavolal, aby se zeptal, jak jí je. Vůbec to nechápu. Proč se k nim tak chová?
Není tady
U nás velmi špatný. Děti byly velmi zklamané. Teď po 4,5 letech s dcerkou jakž- takž, se synem vůbec. Se synem je to oboustranné. Ani syn nechce. Ne proto, že BM odešel, to přebolí. Ale proto, jak se k nám v té době choval. Jak píšeš ty, sorajo, tenkrát to bylo ošklivé. A bez zájmu. Dcerka často říká na něco větu - neměl od nás odejít. Děti cítí, že u nás bohužel odešel i od nich. Nejenom ode mě.
Je mi to moc líto. Že zapomněl, že byl tátou. Stále si myslím, že skvělým. A pak se z něj stal jiný člověk. 
Sorajoo - našemu synovi bylo už 20. Dozvěděl se to ode mě. První reakce - záchvat smíchu, pobavení, co tatík blbne a "mami klid, to ho přejde". Pak se taťkovi povedlo poslat omylem zamilovanou sms na dobrou noc našemu synovi - přišla reakce, kdy syn tatínka normálně seřval :-) Ale potom mezi nimi proběhly nějaké jejich hovory, já v té době byla úplně na dně, takže o tom moc nevím. Ale za čas mi sám syn řekl, ať už se tím přestanu trápit, že se prostě nedá nic dělat, že táta s ní prostě chce být.
Zdálo se, že syn to zvládnul daleko líp než já. Ale pak skončil u psychi .... nechci to tady rozebírat, prostě se to u něj provalilo najednou nečekaně nějakými problémy a skoro rok bral nějaké léky. Teď už je to zaplaťpánbůh dobrý.
Ale musím říct, že vztah mezi tátou a synem zůstal velmi dobrý. Zkraje si ho táta i tak trochu kupoval, nějakou vinu asi cítil.
Pak jsem měla problém já .... když jsem zjistila, že syn se už s paní seznámil, že je občas navštíví i se svou přítelkyní, že jim byl na svatbě ..... prostě tu tátovu novou manželku sice nijak zvlášť nemiluje, ale respektuje.
Každej, kdo je se sebou srovnaný, mi na to musí říct, že je to tak správně a že náš syn je vlastně úžasný :-). To že já bych v podstatě raději chtěla, aby paní odmítl, svědčí o tom, že já to zvládnuté nemám. Ale snad je to pro někoho aspoň pochopitelné.
Jinak z příběhů co znám .... dost často je ten průběh takový, že děti na tátu nejdřív jakoby zanevřou, drží s mámou, ale pokud byl mezi dětmi a tátou zdravý vztah před tím, tak se to časem srovná.
Tedy mluvím o dětech dospělých nebo skoro dospělých. S malými dětmi zkušenost nemám.
Jestli tu ještě chodí Eva .... dovolím si použít její příběh .... tam taky odešel starší taťka od dospělých dětí k mladé paní s malými dětmi. Moc tomu nikdo šance nedával - jak se bude srovnávat s cizími dětmi, znovu prožívat dětské problémy, školní povinnosti .....no, vydržel, je s ní dodnes. Zase se mi chce napsat "bohužel" :-))) - to je ta moje pomstychtivost :-)).
Není tady
Mám dceru a syna, dceři bylo tehdy 20, synovi 18. Dcera to snášela velmi dobře, řekla mi, že to je věc mezi jejím otcem a mnou a ona se do toho míchat nebude. Kromě toho ta paní, co za ní BM odešel, je její kamarádka, v té době vlastně nejlepší. Syn to ze začátku bral hrozně tragicky, jako že táta se na něj vykašlal, měl záchvaty vzteku a pláče a dokonce tátu i fyzicky napadl, zničil mu dres na kolo apod. Časem se zklidnil, hlavně když viděl, že se na něj táta nevykašlal, ale normálně mu volal, stýkal se s ním. K nové ženě BM měl ze začátku negativní vztah, ale taky se to urovnalo, myslím, že teď ji má docela rád. Děti jim byli i za svědky na svatbě. Když se jim narodil syn, tak můj syn byl trochu naštvaný a asi i žárlil, ale pak si malého zamiloval a teď si s ním vždycky rád hraje a vypráví mi o něm. Dcera zas malého brášku moc neprožívá, ale to je i tím, že ona nemá ráda děti všeobecně.
Já jsem na jedné straně ráda, že vztahy BM a dětí se udržely na normální dobré úrovni, na druhé straně mě to paradoxně trochu mrzí. Chtěla bych, aby děti byly víc na mé straně, ale bohužel, děti mi řekly, že jsem byla špatná manželka a že se tátovi nediví, že si našel někoho jiného. Prý by se mnou taky nechtěly žít v manželském vztahu. Vím to sama, že jsem v manželství dělala velké chyby, hlavně jsem byla vzteklá, často jsem vybuchla, byla jsem nekomunikativní a chtěla jsem být často raději sama. Jenže to bylo zapříčiněno mou dlouhotrvající depresí, ale i povahou a výchovou v původní rodině. Takže jsem si ten odchod BM zavinila sama, což mě nepřestane mrzet do konce života. Ale zároveň mi to ukázalo, že nejsem partnerský typ a že neumím dát muži to, co si přeje, takže musím už být navždy sama.
Není tady
Salen napsal(a):
Sorajoo - našemu synovi bylo už 20. Dozvěděl se to ode mě. První reakce - záchvat smíchu, pobavení, co tatík blbne a "mami klid, to ho přejde". Pak se taťkovi povedlo poslat omylem zamilovanou sms na dobrou noc našemu synovi - přišla reakce, kdy syn tatínka normálně seřval :-) Ale potom mezi nimi proběhly nějaké jejich hovory, já v té době byla úplně na dně, takže o tom moc nevím. Ale za čas mi sám syn řekl, ať už se tím přestanu trápit, že se prostě nedá nic dělat, že táta s ní prostě chce být.
Zdálo se, že syn to zvládnul daleko líp než já. Ale pak skončil u psychi .... nechci to tady rozebírat, prostě se to u něj provalilo najednou nečekaně nějakými problémy a skoro rok bral nějaké léky. Teď už je to zaplaťpánbůh dobrý.
Ale musím říct, že vztah mezi tátou a synem zůstal velmi dobrý. Zkraje si ho táta i tak trochu kupoval, nějakou vinu asi cítil.
Pak jsem měla problém já .... když jsem zjistila, že syn se už s paní seznámil, že je občas navštíví i se svou přítelkyní, že jim byl na svatbě ..... prostě tu tátovu novou manželku sice nijak zvlášť nemiluje, ale respektuje.
Každej, kdo je se sebou srovnaný, mi na to musí říct, že je to tak správně a že náš syn je vlastně úžasný :-). To že já bych v podstatě raději chtěla, aby paní odmítl, svědčí o tom, že já to zvládnuté nemám. Ale snad je to pro někoho aspoň pochopitelné.
Jinak z příběhů co znám .... dost často je ten průběh takový, že děti na tátu nejdřív jakoby zanevřou, drží s mámou, ale pokud byl mezi dětmi a tátou zdravý vztah před tím, tak se to časem srovná.
Tedy mluvím o dětech dospělých nebo skoro dospělých. S malými dětmi zkušenost nemám.
Jestli tu ještě chodí Eva .... dovolím si použít její příběh .... tam taky odešel starší taťka od dospělých dětí k mladé paní s malými dětmi. Moc tomu nikdo šance nedával - jak se bude srovnávat s cizími dětmi, znovu prožívat dětské problémy, školní povinnosti .....no, vydržel, je s ní dodnes. Zase se mi chce napsat "bohužel" :-))) - to je ta moje pomstychtivost :-)).
je naprosto úžasný, že to sama sobě dokážeš přiznat. už to je obrovský kus práce na sobě.
Není tady
moje obě děti (19 a 21let) to tehdy nedokázali pochopit (před 5lety), tedy to, že nás jejich otec v podstatě vyměnil za automaty. dneska se už 2 roky spolu nestýkají, ne že by oni nechteli, ale on se jim začal vyhýbat. ted je ve vězení za neplacení alimentů a i když od jeho matky děti vědí (navštěvují jí pořád) , že jí píše a omlouvá se , na ně si zatím ani nevzpoměl.
dnes, když o něm mluví, tak jako o cizím člověku.
Není tady
U nás děti BM chvilku nesnášely a pohrdaly jím kvůli jeho chování k nám, ale protože vždycky měli mezi sebou pěkné vztahy, tak teď už se s ním baví celkem normálně. Ale je pravda, že o tom všem co se dělo a co je trápilo, nikdy nechtěly moc mluvit. Jeho přítelkyni spíše ignorují.
Já s BM taky teď docela dobře vycházím, samozřejmě, nebylo to hned, tak rok a půl po rozvodu se to tak nějak stabilizovalo. Asi je to taky tím, že jednak spolu nemají děti a na našich dětech mu vždycky hodně záleželo.Když něco potřebujeme, tak nám docela pomáhá a o větší výdaje dětí - třeba lyže nebo výlety se dělíme napůl. Jsem ráda, že to je takhle, protože mi stačily ty nervy kolem rozvodu a všechno co se dělo a teď už mám konečně klid a vše v sobě vyřešené. Ono je někdy možná lepší, když se rozchod netáhne a všechno se skončí rychle, protože žít v tom dusnu a napětí, je k nevydržení.Samozřejmě tou bolestí z rozchodu si projdeme stejně všichni.
Není tady
Sorajoo, o děti budeš mít vždycky strach, jak se s komplikovanou skutečností v životě srovnají, ať už ohledně vztahu s tátou nebo ve svém budoucím soukromém životě. Obavy jsou v tuto chvíli na místě, ale uvidíš, že z toho vyjdou posílené. Možná kdybych já sama neměla tuto zkušenost a neznala celou řadu příběhů podobných této diskusi, nebyla bych třebas schopná svůj problém řešit tak, jak to zvládám nyní. Ať je můj manžel jakkoliv inteligentní člověk, sám uznal, že nad něterými otázkami se ve chvílích svého zatmění mozku ani nepozastavil. Doufej, že určité prozření příjde i na tvého muže a konečně mu to v hlavě sepne.
Není tady
Sorajo, holky se s tím poperou tím líp, když vy dva budete rozumní... Tím myslím to, že až se vztahy trochu stabilizují, můžou s paní vycházet a ona s nimi... To, že tatík má teď spíš doma tam, je pochopitelné... Na druhou stranu - od začátku je chce seznámit, tak si myslím, že je odepsat nechce. Jen jim všem teď chybí ta atmoška na nějaké kontaktování.
Být tebou, podám žádost o rozvod - dohodnout se můžete vždycky. Kámoška podala sp.orný rozvod a při projednávání si to manžel rozmyslel a podepsal dohodu. Odročili to na odpoledne, aby měli ověřené podpisy na majetkovém vyrovnání a bylo to odpoledne hotový... Sekaj to jak baťa cvičky. 
Čím dřív do toho řízneš, tím líp pro tebe - tahle situace "kde domov můj" je dlouhodobě neudržitelná a podepíše se na jeho vztahu k holkám i vašem podle mě víc. Dokud nebudete mít jasno, on bude u paní víc jak u vás a holky bude vypouštět, protože to cítí, že to není o.k., to co dělá... Pro něj je ta situace taky blbá, ale ze srabáctví nechce rozvod a kope kolem sebe... možná mu to dává falešnej pocit jistoty- že jako bydlí a všechno je vlastně normální...
Když si to srovnáš - nepracuje - takže příjem nula a tu dá ještě za nádheru... doma je nárazově... chce pracovat v zahraničí - kde ho pak budeš nahánět. A pozor - on to tu čte, tak ti písnu soukromou...
Kdo chce kam... já ráda lidem pomáhám... 
Měla bys mu pomoct.
Není tady
Prý existují i opravdu slušní chlapi, kteří když se zamilují a chtějí se rozvést, nechají všechno manželce a dětem, sbalí si svoje věci a jdou svou cestou.
Salen, tos maličko přepískla, ne? Teď nemám na mysli příběh soraji, kde pán nebydlí ve svém - ale slušnýho chlapa kterej se za nějakých 10 - 20 roků společně s manželkou něčeho dopracuje - taky by měl odejít s holením a igelitkou prádla? Slušnej chlap původní rodinu řádně zajistí, ale neznamená to přece, že jí nechá úplně všechno a začne od nuly.
za celý víkend sám nezavolá ani nepošle zprávu. Přitom s dětma té druhé jezdí na výlety, chodí nakupovat
Sor, to že kmitá kolem cizích dětiček je logické - jednak cesta k srdci (či čemukoli jinému 
) dámy je přes její dítka nejjednodušší, druhak se přece hned na začátku neprojeví jako Herodes, i kdyby ho haranti neskutečně štvali.
No a vlastním se vyhýbá podle mě z několika důvodů - za prvé se mu nechce cokoli vysvětlovat - ať už cizí paní nebo to, jak se snaží rodinu odrbat, za druhý by mu vadily jejich "nepříjemný otázky" a za třetí v něm (možná) zůstal alespoň kousek studu na to, aby se jim podíval do očí. Tak se chová způsobem "o čem nemluvím, to není".
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
