Holky,  já mám  pochyby takřka u všeho, co čtu- ať v novinách nebo  obzvlášť na netu....
Je pravda, že modelová situace může pomoci spoustě lidí v jejich obdobných svízelích.Když se podíváte na   počty sledovanosti tohohle a podobných vláken, je jasné , že čte daleko více lidí, než sem kdy napíše. Ne každý má chuť a odvahu se dělit o  vztahové a osobní průs*e*r*y s diváky a čtenáři - byť  takřka anonymně.  Viz. třeba Elena a její sledování Estely.
K tomu emočnímu angažování  jen tolik -  u Estely se lidé angažovali nejen emočně, proto je to tolik ranilo. Rána do peněženky je v některých situacích horší než rána na komoru... 

A k Soraje-   mě naopak nepřekvapí, že  člověk navenek působící takřka klidně, vyrovnaně , píšící bez výrazných  pravopisných chyb   s úpravně složenými vstupy jednoho krásného dne  zkolabuje .
  Beru to podle sebe a toho , co znám z  nejbližšího okolí.
Já působím na  své okolí jak  pomník o který se může každý opřít. A taky jsem jednou ve svém životě seděla na okraji vany v zamčené koupelně a přemýšlela s žiletkou v ruce..... A nebyla jsem 16 letá  zamilovaná holka ani čerstvě podvedená dáma....
Prostě se může komukoliv a kdykoliv stát, že  si třeba přijde najednou   osamělý natolik, že  chce konec a hned, nebo že udělá hysterickou scénu na veřejnosti, o které by se  předtím nedomníval, že je vůbec schopen ji vidět  , natož se v ní angažovat....

Z vlastní zkušenosti vím, že někteří lidé se sesypou až v momentě, kdy je jaksi "po všem" = nejsou (třeba jen načas) v dosahu té je ničící situace. Dokud "musí", tak se drží až neuvěřitelně a kolaps přijde teprve v klidu. Z pohledu okolí to pak vypadá, že už vlastně nemají důvod.

zuzi777a napsal(a):

Holky,  já mám  pochyby takřka u všeho, co čtu- ať v novinách nebo  obzvlášť na netu....
Je pravda, že modelová situace může pomoci spoustě lidí v jejich obdobných svízelích.Když se podíváte na   počty sledovanosti tohohle a podobných vláken, je jasné , že čte daleko více lidí, než sem kdy napíše. Ne každý má chuť a odvahu se dělit o  vztahové a osobní průs*e*r*y s diváky a čtenáři - byť  takřka anonymně.  Viz. třeba Elena a její sledování Estely.
K tomu emočnímu angažování  jen tolik -  u Estely se lidé angažovali nejen emočně, proto je to tolik ranilo. Rána do peněženky je v některých situacích horší než rána na komoru... 
A k Soraje-   mě naopak nepřekvapí, že  člověk navenek působící takřka klidně, vyrovnaně , píšící bez výrazných  pravopisných chyb   s úpravně složenými vstupy jednoho krásného dne  zkolabuje .
  Beru to podle sebe a toho , co znám z  nejbližšího okolí.
Já působím na  své okolí jak  pomník o který se může každý opřít. A taky jsem jednou ve svém životě seděla na okraji vany v zamčené koupelně a přemýšlela s žiletkou v ruce..... A nebyla jsem 16 letá  zamilovaná holka ani čerstvě podvedená dáma....
Prostě se může komukoliv a kdykoliv stát, že  si třeba přijde najednou   osamělý natolik, že  chce konec a hned, nebo že udělá hysterickou scénu na veřejnosti, o které by se  předtím nedomníval, že je vůbec schopen ji vidět  , natož se v ní angažovat....

A ako si sa na Estele anagžovala TY, že ťa to ešte po dvoch rokoch tak berie...? Tiež si dostala zásah na komoru, že sa z toho nevieš vylízať? A že píšeše za druhých a presne vieš, koho čo a ako mrzelo a bolelo? Podľa mňa moc čítaš Blesk a podobné hodnotné tlačoviny a asi ťa mrzí, že doňho nemôžeš aj častejšie písať... ale skús to, predpoklady rozhodne máš, štýl tiež stačí len trochu vybrúsiť...
A považujem za nefér vyťahovať na Soraju niečo spred X rokov. Kto chce, nech verí, kto nechce, nech neverí, ale porovnávať ju s Estelou (poťažmo keď Soraja nikdy o žiadnu pomoc nežiadala, nikdy ani nenaznačovala a s nikým sa, pokiaľ viem, nestretla osobne...) považujem už za istú fázu posadnutosti (Estelou, nie Sorajou..): Je to ako tá ankedota o dvoch mníchoch, keď stretnú pri rieke ženu, ktorá ioch poprosí o pomoc. Starší mních ju prenesie na druhý breh, ale mladší sa ho po pol dni spýta, či to nebol hriech a zakázaná vec, dotýkať sa cudzej ženy.. Starší mních mu odpovie: "Ja som tú už pred ôsmimi hodinami pustil, prečoju ty nesieš ešte stále...?"

Já si myslím, že příběh Soraji je vcelku uvěřitelný, jeho poslední rozuzlení je vcelku pochopitelné a skutečně si nemyslím, že jeho autorka toto vlákno zakládala s nějakými postranními úmysly
Sor, držím Ti palce, myslím na Tebe a touto cestou Ti chci vzkázat, aby ses držela, sebrala všechny síly a co nejdříve ses uzdravila. Život je strašně krásnej, i když je kolikrát strašně krutej - a já Ti ze srdce přeju, abys to ošklivý měla co nejdříve za sebou, protože to hezký Tě určitě ještě čeká !!!

Selima napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Holky,  já mám  pochyby takřka u všeho, co čtu- ať v novinách nebo  obzvlášť na netu....
Je pravda, že modelová situace může pomoci spoustě lidí v jejich obdobných svízelích.Když se podíváte na   počty sledovanosti tohohle a podobných vláken, je jasné , že čte daleko více lidí, než sem kdy napíše. Ne každý má chuť a odvahu se dělit o  vztahové a osobní průs*e*r*y s diváky a čtenáři - byť  takřka anonymně.  Viz. třeba Elena a její sledování Estely.
K tomu emočnímu angažování  jen tolik -  u Estely se lidé angažovali nejen emočně, proto je to tolik ranilo. Rána do peněženky je v některých situacích horší než rána na komoru... 
A k Soraje-   mě naopak nepřekvapí, že  člověk navenek působící takřka klidně, vyrovnaně , píšící bez výrazných  pravopisných chyb   s úpravně složenými vstupy jednoho krásného dne  zkolabuje .
  Beru to podle sebe a toho , co znám z  nejbližšího okolí.
Já působím na  své okolí jak  pomník o který se může každý opřít. A taky jsem jednou ve svém životě seděla na okraji vany v zamčené koupelně a přemýšlela s žiletkou v ruce..... A nebyla jsem 16 letá  zamilovaná holka ani čerstvě podvedená dáma....
Prostě se může komukoliv a kdykoliv stát, že  si třeba přijde najednou   osamělý natolik, že  chce konec a hned, nebo že udělá hysterickou scénu na veřejnosti, o které by se  předtím nedomníval, že je vůbec schopen ji vidět  , natož se v ní angažovat....

A ako si sa na Estele anagžovala TY, že ťa to ešte po dvoch rokoch tak berie...? Tiež si dostala zásah na komoru, že sa z toho nevieš vylízať? A že píšeše za druhých a presne vieš, koho čo a ako mrzelo a bolelo? Podľa mňa moc čítaš Blesk a podobné hodnotné tlačoviny a asi ťa mrzí, že doňho nemôžeš aj častejšie písať... ale skús to, predpoklady rozhodne máš, štýl tiež stačí len trochu vybrúsiť...
A považujem za nefér vyťahovať na Soraju niečo spred X rokov. Kto chce, nech verí, kto nechce, nech neverí, ale porovnávať ju s Estelou (poťažmo keď Soraja nikdy o žiadnu pomoc nežiadala, nikdy ani nenaznačovala a s nikým sa, pokiaľ viem, nestretla osobne...) považujem už za istú fázu posadnutosti (Estelou, nie Sorajou..): Je to ako tá ankedota o dvoch mníchoch, keď stretnú pri rieke ženu, ktorá ioch poprosí o pomoc. Starší mních ju prenesie na druhý breh, ale mladší sa ho po pol dni spýta, či to nebol hriech a zakázaná vec, dotýkať sa cudzej ženy.. Starší mních mu odpovie: "Ja som tú už pred ôsmimi hodinami pustil, prečoju ty nesieš ešte stále...?"

Odpovím ti stejně-  a proč tebe bere , co mě  po dvou letech bere?

Padly tu otázky od těch, které se na zdejších vláknech (nikoliv ode mě) dozvídají útržky o  Estele a  ptaly se  co že to je za "causu".
Proč bych měla mlčet , když  jsem tu v té době byla?  Nebo je zákaz psaní? Od koho?
Co jsem s tím měla společné já, jsem napsala. Nic moc oproti jiným.

A že  vidím důvod  to připomenout je také "čistě moje".   Důvěřivých a hodných je podle mě stále ještě víc než   povodníků a manipulátorů. Tak jen pro připomenutí stojí za to vědět, že tu jakási Estela byla, svým příběhem zasáhla  právě tu citlivější část osazenstva- včetně tebe, Sel.

Nemá to vliv na moje cítění a  víru v pravost či nepravost Soraji. Kdybych si apriori myslela , že skutečná není, neangažuju se tu stejně jako to nedělám na vláknech , které mě osobně  opravdu připadají DIFFNÁ.....

Upravil(a) zuzi777a (2. 9. 2010 11:49)

Kiara napsal(a):

javena napsal(a):

Už jenom představa, že paní božskou vezl můj zákoný manžel do nemocnice (nejspíš na plastiku nosu...) naším autem... pak se o ni staral s láskou a účastí... vezl ji domů.... a já jela houkačkou s praskajícím, život ohrožujícím slepákem (co by bylo s holkama)... domů mě poveze snad někdo z rodiny (případně sanitka) a manželovi je fuk, kde jsem a proč... holky jsou na všechno samy... a mě teď nepomůže doma nikdo, protože začala škola a holky budou mít povinnosti... menší prachy za nemocenskou...
Já myslím, že je toho na jednoho až dost...

A já si taky myslím, že to musel být ten pověstný poslední hřebíček do rakve ... dlouhotrvající stress, manželovy sprostoty, vydírání, výhrůžky, drzé a bezostyšné propírání mimomanželského vztahu s manželkou ... já se nedivím, že Sor se v nemocnici nervově zhroutila, tenhleten dlouhodobej pres by ani kůň nevydržel ...

Třeba nám to pak Sor písne....
I když někdy doporučují psychologové a psychiatři  pro první období po hospitalizaci  odstřihnutí od  všeho, co připomíná nástup  k nim na oddělení.. Teprve po čase  chtějí vypitvat a dořešit... Uvidíme.

Selima napsal(a):

Ja želám Sor skoré uzdravenie a návrat k "normálu", nech to znamená čokoľvek. A tiež si myslím, že to vlákno má svoj význam bez ohľadu na reálnosť hlavnej protagonistky... (o ktorej ja teda nijako výrazne nepochybujme - ale ju nai neprežívam .)

...Sel a ty ses do toho kalendáře pro estelu svlékla taky, že tě to tak dráždí, že si tu o tom píšem? To už tak na forech chodí. Jinak k Soraje... mně se cesta z chirurgie na psychiatrii nějak nezdá. Prostě už je ta modelová situace  přemodelovaná. Mám z toho stejný pocit jako když estela, aby vyrazila co nejvíc, popisovala svoje výměšky. Ten den jsem si řekla dost tohle je báchorka.  Čímž opravdu nechci srovnávat, estelu se Sorajou. Protože ta od nás nic nechce, třeba to téma vzniklo uměle, aby někdo kdo se rád čte nebo na svoje názory chce někoho nalákat měl návštěvnost a nebo je to ryzí pravda. Ale věřit tomu co tu člověk čte je nesmysl. Je to tu pro pobavení a získání jiného náhledu na věc, toho se držim a pak i ty smyšlený báchorky plní účel.

xxxx napsal(a):

Jinak k Soraje... mně se cesta z chirurgie na psychiatrii nějak nezdá.

xxxx: tobě se zdá, že ta holka toho na sobě - až do počátku hospitalizace - měla naloženo snad málo ?!?
Já si naopak myslím, že cesta z chirurgie na psychiatrii byla logickým vyústěním celé situace a - bohužel - jinak to dopadnout ani nemohlo, respektive byl by to malej zázrak, kdyby se Sorajaa do péče psychiatrů po tom všem nedostala.
Jak jseš v průse*ech a ještě tě do toho navíc zradí zdraví, to se to potom špatně unáší ...

xxxx - cesta z chirurgie na psychiatrii je naopak docela pochopitelná. Zřejmě měla sor to štěstí, že se konečně dostala k doktorům a někdo z nich ji nebral jen jako "ten slepák na osmičce". Za situace doma holt nejdřív řešila ty důležité věci - a jako u mnohých dalších (jak si myslíme), vlastní dušička mezi ně nepatří. Ta by se řešila (pokud vůbec) až jako úplně poslední.

helena napsal(a):

xxxx - cesta z chirurgie na psychiatrii je naopak docela pochopitelná. Zřejmě měla sor to štěstí, že se konečně dostala k doktorům a někdo z nich ji nebral jen jako "ten slepák na osmičce". Za situace doma holt nejdřív řešila ty důležité věci - a jako u mnohých dalších (jak si myslíme), vlastní dušička mezi ně nepatří. Ta by se řešila (pokud vůbec) až jako úplně poslední.

Ad vytučněné- nebo naopak ( domněnka ,stejně tak jako u jiných....) ji brali jako "slepák na osmičce" .... A to taky člověku nepřidá..  Podobnou zkušenost mám za sebou.

Largo napsal(a):

Zuzi, jde o schopnost věřit a schopnost vyrovnat se s vlastním omylem.
A  říkáš "drsoňský náhled"? Myslím, že je to náhled nemocného člověka.

U mě nejde o schopnost ale o chtění..... Neberu to jako prohru nebo výhru  jen jako osobní přístup .

Largo napsal(a):

Zuzi, jde o schopnost věřit a schopnost vyrovnat se s vlastním omylem.
A  říkáš "drsoňský náhled"? Myslím, že je to náhled nemocného člověka.

Přesně tak
Jak napsala Sel: někdo si už ani nevzpomene, jiný tu ženskou (a možná nejednu) pořád vláčí na svém hřbetu
Prostě "drsoňský náhled" je docela slušná iluze
Nu což, nechme ji těm, kdo ji pořád potřebují

Largo napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Largo napsal(a):

Zuzi, jde o schopnost věřit a schopnost vyrovnat se s vlastním omylem.
A  říkáš "drsoňský náhled"? Myslím, že je to náhled nemocného člověka.

Proč nemocného? Mívám tu čest pohybovat se  zevnitř ve zdravotnickém sektoru a  cyničnost spojená  s  extrakcí citu je mnohdy jediná obrana pro zdravý rozum personálu.    Síto je sice  drsné, ale majitele do jisté míry chrání. Nebo oplošťuje - podle toho ,jako to kdo chmatne....

Opravdu myslíš, že pro psychicky vyčerpaného člověka je takový "drsoňský náhled", jak tomu říkáš, to pravé ořechové ? Že ho posílí a ukáže mu cestu?
A pro mne je obsah slova "chtít" plochý a jednoznačný. Já chci... tvrdě a jen sama za sebe.
"Být schopen" znamená vzít v úvahu všechno ze svého okolí, z vlastního myšlení a cítění, co jen jde.
A už končím.

Largo- směšuješ tu dvě věci.
1, přístup k Sor, coby  přímému příjemci  X-činých drsných slov- což zde  není- Xka neoslovuje přímo Soraju.  Jsem si takřka jistá, že u kafe(coly, rumu, decky vína..) by si Sor s Xkou porozumněly a že by jí  rozhodně  nerozhodila tak, jako to dokáže její muž daleko jemnějším a útlocitným pojetím   situace.....
2, přístup k  "obecně známému, nejmenovanému - abych zas nedloubla do vos) virtuálnímu fenoménu " ..... tam  nevidím důvod ,proč být  opatrný ve výrazech

A k mému chtění-  každý CHCE něco jiného.  Já CHCI žít takhle, protože se mi to  po předchozích   jiných  přístupech zdá být ZATÍM pro mě nejvýhodnější. Nevnucuji to nikomu ani  nemyslím, že to je model pro každého.
Koneckonců já tu ( na této planetě , v tomhle životě)jsem jenom za sebe - nejsem tu za někoho jiného. Tudíž  chci tvrdě a za sebe a ne vždycky jen pro sebe - jestli chápeš  ten rozdíl .....   Stačí?