Tak jsem nakonec na tu kontrolu jela. Pul dne jsem stravila po motole (nejdriv do poradny pomerit a tak), potom me po nevim jakem cekani (pul hodky?) dr poslala o par pater niz, ze si me tam moje gyn vezme. Tam jsme svorne 1,5 hodiny cekali, nez gyn prisla (byla na sale nebo co), tam me prohlidla, nezdal se ji cipek, tak jete tokograf (srdicko mimca OK, ale slaboulinky kontrakce), to bylo dalsi pul hodky, na tom tkg. A pak dalsi hodka cekani na dr az prijde na ambulanci, protoze pohotovost na JIP. Haha. Kazdopadne jsem na neschopence, a prisny zakaz cokoliv delat (mela jsem dovoleny vzit max chleba z obchodu, nic tezsiho)...
Achjo...
A to pigaro do zadku taky jeste furt poboliva , ale to sestricka varovala, ze toho magnezka byva hodne a chvilku trva, nez se vstreba...

tetamon napsal(a):

Tak jsem nakonec na tu kontrolu jela. Pul dne jsem stravila po motole (nejdriv do poradny pomerit a tak), potom me po nevim jakem cekani (pul hodky?) dr poslala o par pater niz, ze si me tam moje gyn vezme. Tam jsme svorne 1,5 hodiny cekali, nez gyn prisla (byla na sale nebo co), tam me prohlidla, nezdal se ji cipek, tak jete tokograf (srdicko mimca OK, ale slaboulinky kontrakce), to bylo dalsi pul hodky, na tom tkg. A pak dalsi hodka cekani na dr az prijde na ambulanci, protoze pohotovost na JIP. Haha. Kazdopadne jsem na neschopence, a prisny zakaz cokoliv delat (mela jsem dovoleny vzit max chleba z obchodu, nic tezsiho)...
Achjo...
A to pigaro do zadku taky jeste furt poboliva , ale to sestricka varovala, ze toho magnezka byva hodne a chvilku trva, nez se vstreba...

tak to jsi na tom jako já. Nic mi nebylo a pak najednou bolesti břicha, v noci jsem nespala, křeče jako u MS a taky se nezdál čípek+dráždivá děloha. Týden jsem musela jenom ležet a pak jsem jela na kontrolu a vše se zklidnilo, dostala jsem magnezko, takže pokračovat  vklidovém režimu+krátké procházky do obchodu pro chleba - jak píšeš ty. Je fakt, že do té doby jsem se nešetřila nijak. Nejdřív jsem nevěděla co budu doma dělat, jsem takový aktivní člověk a pak jsem si řekla, že si to pořádně užiju, to nic nedělání a taky že jo :-)

Teta, no tak hlavne zes jela.... hezky lez a kdyby neco, tak necek a utikej

Dita.L napsal(a):

Teta, no tak hlavne zes jela.... hezky lez a kdyby neco, tak necek a utikej

A co je "kdyby neco"? :-D
Porad jeste sem-tam citim nejako tu krec v..brise.. Ono to je fakt jako menstruacni bolesti, i kdyz silnejsi Ale pri tom, jaky druh bolesti to je, tak jsem zjistila, ez nechci byt u toho, az prijdou silny kontrakce

Ahoj

Tak koukám, že je tu pěkně "otvíracích" těhulí víc tak snad to ut doklepem všechny já se k vám taky musím přidat. Kontrola minulý týden, dopadla dobře, až na to, že se otvírám. Není potřeba úplně klidový režim (jako ležet), ale mám si na sebe dávat pozor, žekže žádný tahání Štěpuly a podobně. Mám zvýšený magnézko. Myslím, že se to už celkem uklidnilo, tak snad ještě "chvíli" vydžíme.

Tetatom, není už trochu pozdě přemýšlet nad tím, že jaksi porod bolí ne promiň, ale jaksi nemáme na výběr. Jsem říkala už poprvé, že se chlapi mají, to je chceš/nechceš jít k porodu. Nás se nikdo neptá ne to jen pro legraci

Jinak na dlouhodobkách je zpráva od Sáděte, je stále 2v1, poctivě leší, zadek na polštáři

Jejda, to nas docela je hodne

Tak snad to doklepem co nejdal, aspon do toho 36. tydne

Pavka: noooo...my tehu neplanovali tak nejak Ale jinak jo, ja pocitam s tim, ze to bude bolet, ale doufala jsem, ze nebudu dopredu ani tusit, jaky ty bolesti vlastne jsou. No, tak ted uz tusim, ac teda je mi jasny, ze tohle byl jen veleslabounky odvar realu, ale vedet jsem to nepotrebovala

krtkaa napsal(a):

holky, tak se teda plácám v posledním 3měsíčním období a musím říct že je to daleko horší než to první..natejkají mi ruce, bolí mě kyčle, mám křeče v břiše..no až tohle vyvalim na doktora příští týden - a zdaleka to není všecko - tak sem zvědavá, co mi řekne...je to náročný jak sviň, musim pořád odpočívat, malej se tam mele jak o život a všechno je pro mě náročný...tak už se těším až porodim ale musim taky přiznat, že se ted porodu mnohem víc bojim - protože vim, do čeho jdu a po prvním porodu mě zachraŇuje snad jen to, že horší to bejt nemůže - i když vím, že může sem si přišla zastěžovat...

a co vy, jak se máte ??

Jejda, az tak? A kycle? To jsi tak moc pribrala nebo proc kycle?
Tak preju, at nam to rychle utece Me spis desi, aby ta smudlina tam chtela zustat dostatecne dlouho, aspon fakt do toho 36. tt

Cizinka napsal(a):

Monco kycle se pomalu rozestupujou, tak muzou bolet.....

Aha, to neznam, ja znam jen krizovy kosti, a to mi teda kolikrat dela problemy i chodit Udelat vetsi krok nebo vic zvednout nohu je vrazda, jakoby mi nekdo vrazil neco ostryho mezi krizovy kosti Ale kycle nastesti ne-e (huraaa, ja i neco nemaaaaam )

Cizinka napsal(a):

Tetamon to jeste muze prijit Ale ne ze bych ti to prala, jinak ty krizovy bodance znam taky...kdyz se po chvilce sezeni zvednu, mam pocit, ze mi je 80

Jo, to jsme stejna vekova kategorie

zuzík22 napsal(a):

Ahoj, tak koukám, že už se tu pěkně rozjíždí skuhrání Tak to se jdu ráda přidat Souhlasím s váma, že už to začíná bejt pěkně těžký, křečáky naštěstí nemám, ale pořád mi děsně tvrdne břicho, děsně mě bolí spodek a jsem těžká, neohrabaná a hrozně špatně se mi dýchá. Naštěstí teď mám zase období kdy nejsem tak šíleně unavená, to je snad nejhorší, když to na mě přijde, to bych pořád spala.. A teda na porod já se naopak hrozně těším, to je vysvobození. Danielku jsem hodně přenášela a to jsem pak měla hroznou radost s každýho zabolení a doufala jsem, že už se to rozjede. Porod bolí pár hodinek, ale třetí trimestr je těžkej a bolavej mnohem dýl Já bych si klidně porod s Danielkou prožila znovu, kdyby byla ta možnost..

Receno jazykem facebooku "to se mi libi"
Slyset, ze by si nekdo strihnul porod znovu I kdyz je mi jasny, ze rodinny dispozice mi daji zabrat a nejspis to nebude prochazka ruzovym sadem, tak muzu doufat, zejo?

zuzík22 napsal(a):

tetamon - já měla super porod a taky na to rodinný dispozice nemám, nikdo v rodině tak dobrej neměl. A trochu si myslím, že to bylo právě tím přístupem, na porod jsem se hrozně těšila, už jsem strašně moc chtěla miminko u sebe, zbavit se obřího břicha a tak jsem se vůbec nebála a naopak z každý bolesti měla radost. Je jasný, že když je nějakej fyzickej problém, tak psychika asi zázraky neudělá, ale myslím, že když z toho má ženská hrůzu a "nechce" rodit, tak pak to může bejt dlouhý a těžký právě proto..

JJ, tusim na porodnici nebo nekde, kde psali o "cisari na zadost", tak prave rikali, ze to nedelaji automaticky, pokud neni regulerni duvod, ze tu mamku nechaji zkusit to, ale ono ze stejne vetsinou, kdyz maminka ma takovy strach z toho, tak se to zastavi ac isarem to nakonec skonci...
Ale ze mamkam tu sanci chteji dat, ze nekdy mivaji vycitky svedomi, ze to neslo beznou cestou, tak aby vedely, ze to aspon zkusily.. Sice mi to prijde zvlastni, ale proc ne

Pavka napsal(a):

Ahoj

Koukám, že se tu skuhrá to teprv až budem v posledním měsíci. Já se ani rozepisovat nebudu, taky mě píchá všude možně. Už spim se dvěma polštáři aby se mi líp dýchalo.

No a porod? Těsně po jsem si taky říkala, nebylo to tak hrozný. Asi jsem se bála víc jak realita. A ani mi malýho nedali hned do rukou, byl celý fialový, něšlo to. To že pak přišly komplikace je jiná. Teď už se celkem bojim a těšim zároveň

Tak ja ted aktualne drzim nohy u sebe a nahore

holky, tak jsem ráda, že nejsem sama kdo skuhrá..mě břicho taky tvrdne, večer nevím, jak se mám lehnout..no a bolí mě pupík..mě kdysi špatně ustřihli pupeční šňůru a zůstal mi v pupíku zbytek, který vypadal jako modrá kulička. Asi v 11 jsem byla na operaci, aby mi to odstranili a zůstali mi v něm jizvy a před 2 lety mi dělali laparku. No a jak se břicho tlačí ven tak ten můj posešívanej pupík dostáva docela zabrat:-( o víkendu jsem měla pocit, že mi praskne. Jinak jsem se v rátila z diabetologie a mám zase akorát o starosti víc :-( Ach jo, to těhu mi dává docela zabrat, ale na druhou stranu se na prďolku tak moc těším. Objednala jsem si z mimibazaru vánoční santa šatičky, úplně malinký a malou dám pak manžovi v tom oblečenou pod stromek :-)) No těším se :-)

Co se týče porodu, tak coby diabetička půjdu prý do nemocnice v 37 týdnu, a pokud se jí bude chtít na svět, tak porodím normálně, pokud ne, tak císař. Že určitě nebudou čekat do 40 týdne..no myslím si, že mě ten císař čeká. Mám z toho docela strach, úplně vidím, jak musejí prořezávat ty jednotlivé vrstvy břišní stěny..úúúúúáááááá..to bude něco.
Holky, jak jsme to pak po císaři zvládly doma? Jako starost o mimčo atd..?