Tak jsem si našla chvilku času na to, abych vám napsala jak u nás probíhal porod, ale je fakt, že 11 dní po porodu jsem už vše špané zapomněla....

Stejně tak, jako u prvního Kubíka, tak i tentokrát se mě nevyhnula těhotenská cukrovka s inzulínem, navíc jsem ještě po 30tt měla jiné zdravotní komplikace, takže toto těhotenství rozhodně nemůžu považovat za bezproblémové... Věděla jsem, že mě čeká opět vyvolávaný porod v rozmezí ukončeného 38 až 40tt.

Ve středu 9.6. jsem šla poprvé do poradny do porodnice a tam paní doktorka rozhodla, že ve čtvrtek 10.6. mě porod vyvolají a malou dostanou ven... Odhad váhy měla 3300g. Věděla jsem přesně do čeho jdu a moc jsem se těšila.
Kubíka jsem před 3 roky porodila naprosto v pohodě, tak jsem si myslela, že napodruhé to bude stejné anebo dokonce lepší....

V 6.30 jsem měla nástup, vstupní vyšetření a hurá na porodní pokojíček, kde mi po 7 ráno zavedli první tabletku.Taky se na mě došel podívat pan doktor a s ním jsem ještě žertovala, že doufám, že do oběda to budu mít za sebou. Nic moc se nedělo, tak za hodinu zavedli druhou tabletku. Pocítila jsem slabé bolesti, ale rozhodně to nevypadalo, že by porod měl probíhat nějak rychle. Velice špatně jsem se otevírala, dostala jsem klistýr a taky mě asistentka praskla vodu. Potom se bolesti trošku zesílili, ale nic extra se nedělo. ´
Bylo poledne a já byla otevřená sotva na 1cm. Nabídli mi proto epidurál, který v tomto případě podpoří porodní cesty.... Dostala jsem taky infuzi s glukozou, protože jsem nemohla oběd, na druhé straně jsem měla napíchnutý epidurál, ležela jsem a byla jsem napojená na monitor. A čekali jsme... Stále se nic nedělo, šlo to moc pomalu, ale aspoň to bylo pro mě naprosto bezbolestné...
Jak vykapala glukoza, napojili mi infuzi s oxytocinem, aby se to trochu víc rozjelo a všichni začali špekulovat, že do konce směny do 19hodin asi neporodíme.
Místy jsem seděla a hopsala na balonu, taky jsem byla asi 2x ve sprše. Nejhorší pro mě bylo, že se mi udělalo strašně zle od žaludku, motala se mi hlava a nohy mě nechtěli nest.

Naštěstí kolem 6 večer to vše nabralo raketový spád, najednou jsem pociťovala slabé tlaky, tak jsem poslala manžela pro asistentku, že se začíná něco dít... Přišla, prohlédla a byla moc potěšená, že se to tak rozjelo. Prý jde pro doktorku, tak jsem ji ale upozornila, ať jsou fofrem zpět, že cítím, že už to každou chvílí bude.
Vše si teda nachystali, já jsem zaujala pozici v kleče, kdy při kontrakci jsem slabě tlačila, pak jsem se přesunula na bok a na pár zatlačení byla Lucinka venku. Bez nástřihu, bez natržení.... Bylo 18.30. Holčičku mi položili na břicho a nechali ji tam docela dlouho... Poté ji šli ošetřit a já jsem se na vše dívala. Nechali nám ji hodinu na pomazlení a pak ji odnesli na novorozenecké. Tu hodinku jsem se celkem držela, ale jak ji odnesli, tak se mi udělalo zase zle a nebyla jsme schopná se asi 2 hodiny vůbec postavit na nohy, jen jsem ležela. Proto mi dali vykapat další infuzi, abych vůbec nabrala nějaké síly - nějak mě to celé vyšťavilo.


Takže jak to celý den vypadalo bledě, tak konec byl super rychlý a všechno dobře dopadlo....

Moc bych chtěla poděkovat manželovi, který to celé absolvoval se mnou. Zaplatil 500Kč jako otec u porodu, ale dle mého názoru by měli spíše zaplatit jemu, protože na sále oddřel spoustu práce. Pořád mě byl při ruce a bez něj teda nevím jak bych to zvládla. Taky děkuji porodní asistentce Míši, byla moc hodná a sympatická. Porodila Lucinku sama bez zásahu lékařky.

Lucinka je zatím moc hodná, akorát má v noci den a naopak, ale snad se brzo zajedeme a bude nám dobře.