29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Jsem před rozhodutím začít abstinovat, odborníci mi sdělili, že je možnost antabusu a dlouhodobé léčby? Máte s tím někdo zkušenost? Co to obnáší?Nechci, aby o tom někdo vědět, dá se to ututlat?
Děkuji
Není tady
niagara napsal(a):
Jsem před rozhodutím začít abstinovat, odborníci mi sdělili, že je možnost antabusu a dlouhodobé léčby? Máte s tím někdo zkušenost? Co to obnáší?Nechci, aby o tom někdo vědět, dá se to ututlat?
Děkuji
nepíšeš ty na jiném vlákně že trpíš alkoholismem otce?
Není tady
Nebylo by to bohužel poprvé, kdy člověk, trpící alkoholismem v rodině, pak taky při svých problémech, které mu přerůstají přes hlavu, sáhne - taky po alkoholu.
Znám v okolí jednu rodinu, kde je žena už dlouhá léta alkoholička. Její muž tím velmi psychicky strádal, ale zůstával s ní, a tak - možná aby to pro něj bylo snesitelnější - začal pít taky. Už v tom jedou oba. A ten muž momentálně čeká na soud, protže v opilosti řídil a smetl a zabil chodce na přechodu...
Každopádně niagaro - první krok k řešení je uvědomit si, že mám problém. Teprve když si to natvrdo uvědomíš a sama sobě přiznáš, tak to je první krok k řešení.
A ten jsi myslím, založením tohoto vlákna, udělala. Tak ať se daří i tvé kroky další....
Jinak ještě konkrétněji k tvému dotazu: U mírnějších forem závislosti se dá léčit i ambulantně. U těžších pak zbývá jen léčebna. Dej na odborníky, oni ti poradí.
Ale každopádně počítej s tím, že jestli chceš normálně žít, znamená to UŽ NIKDY SE ALKOHOLU NEDOTKNOUT, DOŽIVOTNĚ ABSTINOVAT. Neexistuje takové to - už jsem po léčení, takže teď už si můžu zas trochu dát, teď už to ukočíruju. Neukočíruješ.
Je jen volba - buď a nebo. Nic mezi tím. Ale ten normální život za to přeci stojí....
Upravil(a) Blossom (22. 6. 2010 7:45)
děkuji, uvědomuji si problém, což je prima, ale je tak lehké sáhnout po flašce a hned je líp, jsem v kontaktu s odborníkem ohledně otce (ten bohužel radí pouze hospitalizaci vléčebně nebo na psychiatrii, což mu zatím nechceme udělat)
kdyby náhodou měl někdo osobní zkušenosti se životem s antabusem můžete i soukromě napsat na nia.gara@seznam.cz, budu vděčná
Není tady
niagara napsal(a):
Jsem před rozhodutím začít abstinovat, odborníci mi sdělili, že je možnost antabusu a dlouhodobé léčby? Máte s tím někdo zkušenost? Co to obnáší?Nechci, aby o tom někdo vědět, dá se to ututlat?
Děkuji
Ututlat pred kym? Jak tohle myslis niagaro?
Není tady
Niagaro, podle toho, co píšeš, u tvého otce je to už velmi silná závislost. Tam žádné ambulantní léčení nemá šanci. Šance je jedině ústavní léčba - v protialkoholní léčebně (cca 3 a půl měsíce), a bůhví, jestli u takto rozpitého člověka to není už pozdě...
Píšeš "což mu zatím nechceme udělat... Za prvé, už teď je pro něj 10 minut po dvanácté, žádné ZATÍM je ještě čas, a za druhé - i do léčebny musí chtít on sám. Násilím to nepůjde.
Pokud on sám to řešit nechce, vy s ním stejně nic nezmůžete.
Co se týká tebe, tak pokud k tomu máš sklony, tak zaraž, dokud je čas. U méně rozjetých případů ambulantní léčba jde, možná že by to šlo i "ututlat", jestli tedy myslíš třeba v práci, před sousedy a apod. Je fakt, že léčebna se neututlá.
Ale rozhodně začni abstinovat hned a zajdi pro pomoc k odborníkům aspoň na ambulantní léčbu hned.
Zaraž to, dokud je čas, sama na tatínkovi vidíš, jak to končí...
ano ututlat před okolím, v práci, před přáteli, tak jsem to myslela, předpokládám, že kdyby se rozkřiklo, že jsem na antabusu, už by se na mě nikdy nikdo nepodíval jinak než jako na alkoholovou trosku a zůstalo by mi to nalepené na čele.
ještě dotaz, co dělat v případě nepříčetnosti, komu zavolat? Policii? Zrovna záchytku, bojím se, že na maminku vztáhne ruku. Odejít pryč?
Ještě se mě někdo ptal, jestli tatínek chce spolupracovat- po několika týdnech pití mu bude hodně špatně, omezí pití a je schopen "trochu" mě vnímat, pak je snad šance alespon s ním mluvit
Není tady
Chápu tvou snahu ututlat to před okolím, pokud se to podaří, tak je to takové - jednodušší.
Ale možná by ses divila: Když se před x lety provalil alkoholismus mého muže, tak nejprve se všichni strašně divili, ale potom nám přátelé a známí začli vyjadřovat svou podporu a sympatie. Vzkázali nám, ať přijdem na návštěvu, a že se tedy bude solidárně podávat jen nealko, vždyť se přeci scházíme proto, abychom byli spolu a ne kvůli typu jídla nebo pití.
Ta podpora a sympatie trvaly po celou dobu, co třeba byl manžel v léčebně a co bojoval.
I když - pravda - vyskytl se jeden velmi zlý člověk, kdo mi dával manželovo pití sežrat, kdo když už jsem byla na rozbrečení, tak se mě snažil ještě nějakým zlým slovem dorazit. To ovšem bylo ještě před tím, než šel muž do léčebny (pak jsem se vlivu tohoto člověka zbavila)..
Takže není pravda, že člověk, který se někdy léčil z pití, je navždy negativně ocejchován.
Naopak - znám jednu paní z reálného života, která se z těžké závislosti vyhrabala, a už mnoho let abstinuje a dobře žije, a i tady na Babinetu jsou nejméně 2 případy téhož. A já před těmito lidmi hluboce smekám
.
V mách očích nemají cejch "bývalého alkoholika", ale naopak znamení "to je ten statečný, co to dokázal".
Blossom, tvůj muž se léčil i antabusem nebo musel přímo do léčebny? Pomohla mu léčebna? Drží se? Šel tam dobrovolně?
já mám strašný strach s antabusem začít!
Není tady
niagara napsal(a):
Blossom, tvůj muž se léčil i antabusem nebo musel přímo do léčebny? Pomohla mu léčebna? Drží se? Šel tam dobrovolně?
já mám strašný strach s antabusem začít!
No, svinstvo to je. A je to jenom berlička.
Já jsem před cca 10lety skončila s pitím a se svým překomplikovaným životem. Žiju život jiný, lepší, křivka se stoupající tendencí, dnes tak vysoká, že tak nikdy nebyla i před "alko" obdobím. Problémem no 1 vidím nedostatek sebevědomí a sebeocenění - pak člověk sáhne po alkoholu, drogách, jakékoliv jiné náhražce. Tam je podstata a ta pokud se nevyřeší, tak budeš dávat jen symptomatické pomůcky a léky. Je potřeba, aby člověk nechtěl pít kvůli jiným důvodům, než že se zeblije. Třeba to částečný význam mít může, každý den dobrý, ale podstata vyřešená není.
Antabus je svinstvo, to jistě. Je možné, že někomu pomůže. Pro mě význam neměl. Dokud to rozhodnutí nevyšlo ze mě jaksi celé, tak tomu nejde zabránit.
Není tady
Blossom sa rozviedla, už pred rokmi, a jej muž už medzitým zomrel. Toľko si dovolím napísať za ňu.
Není tady
niagara napsal(a):
Blossom, tvůj muž se léčil i antabusem nebo musel přímo do léčebny? Pomohla mu léčebna? Drží se? Šel tam dobrovolně?
já mám strašný strach s antabusem začít!
Náš příběh najdeš na vlákně Alkoholici a jejich partneři se všemi detaily.
Psala jsem to tam jednak kvůli sobě - to, že jsem se z toho takto vykecala, mi pomohlo vyrovnat se s tím vším.
A druhý důvod, proč jsem to tam tak podrobně psala je ten, že by snad náš příběh mohl být pro mnohé varováním, poučením o zákonitostech pití.
Skončil totiž nejhůř, jak vůbec mohl: Můj manžel, tedy bývalý manžel (v roce 2000 jsem se s ním kvůli pití rozvedla) na následky svého pití zemřel, předčasně, v nedožitých 48 letech... A býval to kdysi , před pitím, ten nejlepší chlap na světě...
Proto tady biju na poplach - zaraž to u sebe včas, prosím. Nedopusť, aby tvé děti zažívaly totéž, co mé.
Obávám se, že tvůj tatínek už je za hranicí zachránitelnosti.
Ale ty ještě ne, ty to můžeš ještě zachránit. A máš dítě - tak prosím bojuj!!!
Srdce se mi svírá úzkostí nad každým, kdo balancuje na hraně a já přitom tak přesně vím, jak může skončit...
niagara napsal(a):
Jsem před rozhodutím začít abstinovat, odborníci mi sdělili, že je možnost antabusu a dlouhodobé léčby? Máte s tím někdo zkušenost? Co to obnáší?Nechci, aby o tom někdo vědět, dá se to ututlat?
Děkuji
Rozhodnutí NE ZAČÍT ale noumálně abstinovat můžeš udělat kdykoliv. Nejlépe hned teď. A pak ho už jen dodržovat. Stejně jako např. rozhodnutí nekouřit. Není třeba žádného antabusu ani jiných berliček. A pak není třeba nic tutlat. Je to prosté. Stačí se ve své vlastní hlavě rozhodnout a udělat to.
Tak, tak...kdybys chtěla s chlastem přestat, tak nepotřebuješ antabus, ani nic tutlat. Jenže ty nechceš.....a to je rozdíl ! Ba naopak, by to měli tví přátelé vědět, aby ti případně pomohli. Dle mého názoru jsi ještě nedozrála k rozhodnutí, že bys přestala. To jsou jen kecy pro cizí lidi a výmluvy.
Měla jsem manžela na antabusu, alkohol mu však i pře něj chutnal, ale už dávno nežije.....
Není tady
niagara napsal(a):
ano ututlat před okolím, v práci, před přáteli, tak jsem to myslela, předpokládám, že kdyby se rozkřiklo, že jsem na antabusu, už by se na mě nikdy nikdo nepodíval jinak než jako na alkoholovou trosku a zůstalo by mi to nalepené na čele.
ještě dotaz, co dělat v případě nepříčetnosti, komu zavolat? Policii? Zrovna záchytku, bojím se, že na maminku vztáhne ruku. Odejít pryč?
Ještě se mě někdo ptal, jestli tatínek chce spolupracovat- po několika týdnech pití mu bude hodně špatně, omezí pití a je schopen "trochu" mě vnímat, pak je snad šance alespon s ním mluvit
a jsi si jistá, že to nevědí nebo netuší?
víš, lidé jsou velice vnímaví a často o ostatních ví než je dotyčnému milé .
Není tady
Niagaro, můj přítel je v abstinující alkoholik. V současné době užívá i disulfiram (antabus). Ale je to jen chemická berlička. Dle mého hlavní a nejdůležitější je si udělat s kvalitním psychologem "pořádek" v hlavě. To je to co mu pomáhá. Místo tablety toho chemického jedu by mu stačilo placebo - jsem o tom přesvědčená. Je to o psychologii.
Proč šáhneš po alkoholu? Jaké to jsou situace? Co ti způsobuje úzkost? Co máš nevyřešené? Čeho a proč se bojíš? To jsou některé otázky a odpvědi, které Ti kvaltiní psychlog pomůže najít. Tedy on tě nasměruje a ty si to vyřešíš.
Pokud se bojíš užívat chemii, kašli na lidi - co by si pomysleli, ale ze zdravotního hlediska (je to svinstvo na játra), tak co tak třeba zkusit nejdřív právě toho psychologa?
Možná tam už chodíš - nevím - koukla jsem jen na toto vlákno a nevím zda to nepíšeš někde jinde. Ale věř, že bolesti a trápení lze zvládnout i bez alkoholu. Život je krásný ve své různorodosti a je jisté, že nepřinese jen krásné a prosluněné dny, ale i ty zamračené a propršené, ale je třeba věřit, že po každém mraku zase vyjde slunce. Vždy to tak bylo a bude!
Zachraň se! Pak můžeš psychicky podporovat i ostatní (třebas rodiče)...
Není tady
niagaro, proc chces do sebe cpat takove s prominutim s*acky jako je antabus? Vidim to podobne jako majkafa - pokud chces abstinovat, tak proste nepij. Jsi-li fyzicky zavisla (abstinencni priznaky), samozrejme musis na detox pod dohledem lekare, ale pokud mas zavislost jen psychickou, myslim, ze je mozne to zvladnout i ambulantne bez antabusu a lecebny. Mne pripada lecebna jako "posledni stace" pro ty, kteri jsou uz diky alkoholu totalne na dne nebo nedaleko ode dna.
Nicmene je urcite dobre zacit resit tento problem drive nez se na to dno dostanes. Sama musis vedet na co se citis, pokud uz jsi nekolikrat zkousela neuspesne prestat, treba Ti lecebna pomuze ...
Pijes kazdy den anebo jsi tzv. "kvartalni" alkoholik?
Není tady
Antabus bez předpisu - euhealth247.com Tohle funguje jen u lidí, co přestat chtějí. Je to taková berlička, která funguje stylem - nechci pít tak nepiju - přijde myšlenka se napít - berlička Antabus mi připomene, že pít nemám.
Upravil(a) eldorofettte (29. 6. 2024 13:23)
Není tady