amba001 napsal(a):

Soudní rozhodnutí má samozřejme největší váhu, ale zase nějakou dobu trvá, než k němu dojde a než nabyde právní moci. Do té doby se může stát věcí.... Kdyby Sorajaa o zúžení SJM požádala hned, jak jí tu holky radily, asi by už měla o starost méně.
Přesto si myslím, že alespoň něco mít v ruce od notáře, který dohodu může udělat hned, není úplně od věci.

Řekla bych, že Sorajin muž do dohody nepůjde. Co by však mohla Sorajja pro větší klid udělat je to, že by v návrhu na zúžení SJM přidala návrh na "předběžné opatření" které by soud měl co nejdříve udělit - pokud budezdůvodněno, proč o předběžné opatření žádá (viz - vyhrožování půjčkama).
ps. ten návrh na předběžné opatření by měl být požadován současně s návrhem o zúžení SJM. Jinak k tomu soud nepřihlédne, pokud o něj bude žádat dodatečně
To mě jen tak teď napadlo, že i tohle by byla cesta, jak předejít většímu karambolu ve financích....


aha, tak vidím, že helča už na předchozí stránce o předběžném opatření psala....nečetla jsem

Upravil(a) Zklamaná (24. 7. 2010 12:55)

Daphne, že na tom nepracuješ, je třeba i proto, že se tě to nedotýká, že tohle máš vyřešeno a řešíš jiné věci. Ono je taky důležité, co je pojmem "pracuju na tom" přesně myšleno. Lidé si vytvářejí různé domněnky.
Myslím, žes nepochopila, co jsem chtěla říct. Zřejmě jsem to nenapsala pro všechny dost srozumitelně a konkrétně. No, to neva. Není to mé vlákno.
Jen jsem chtěla zastavit "hon" na pana soraju. Nikdo nejsme bez viny. Ani ve vztahu, který se rozpadá.

Upravil(a) majkafa (24. 7. 2010 13:22)

Dnes u oběda měl můj syn zcela výjimečně povídavou o jistých tématech. Poprvé řekl, co cítí. Nemá s otcem několik let žádný vztah.
Řekl, že se nezlobí na otce proto, že se zamiloval do jiné ženy. To se stát může. Ale proto, že se k nám začal chovat jako hajzl. Lhal, překrucoval, nebyl schopen se postavit čelem, slušně vyřešit ukončení našeho vztahu, nebyl schopen zůstat dobrým otcem svým dětem, i když už nechtěl žít se mnou.
Tohle položilo i mě. Že miluje jinou ženu, bylo druhotné, to hodně bolelo. Ale jeho chování jsem dovolila, aby mě srazilo na dno. Nezvládla jsem ho ustát.
Člověk by měl zůstat člověkem za každých okolností.

zuzi777a napsal(a):

Mě by ale fakt zajímalo,kde ten "hon" Majko vidíš??
Asi chodím na jiné vlákno.....  Já tu prostě vidím jen diskuzi,  snahu o odlehčení tématu, pokec....
I ty jezinky mi náhodou jsou blízké... proč by ne?  Copak baby ,které se slezou u kafe  dělají něco jiného než my tady?  Pokecají,zdrbnou,odlehčí si a  můžou směle vyrazit zpět do reality- jsou tudíž taky "Jezinkami".
Nebo znáte spolek  ,kde by se dáámy sešly a začaly si vypravovat: Mě je tak krásně , že  ani   nevím, co bych řekla- děti nezlobí, chlap vydělává,neprudí , miluje mě jak  puboš.....  A co ty Miluško? No u nás to samé: V práci jsem spokojená, peněz mám dost,   rodiče mi do ničeho nežvaní, hypotéku jsme si nemuseli brát protože se nemůžeme nějak zabvit peněz...... 
Sorry - ale to by miu přišlo uhozené, ne to, že se ti snažíme něco "proprat" pochopit, sdělit názor.... Hon ? To by vypadalo jinak.

Znám spolek DAM a je mi ctí, že jsem jeho členkou, který když se sejde, nepomlouvá a nedrbe nepřítomné, maximálně o nich skonstatuje něco hezkého. Mluví o sobě a svém životě. A o jiných tématech - historie, politika, knížky, filmy, divadlo, aktuální denní události... A pokud to někdy začne sklouzávat k drbání, máme takovou větu, která zabrzdí - nebuďme nesnášenlivé. I sama, když se přistihnu při tom, že někdo s někým něco, a on není přítomný, utnu se. Díkybohu je to čím dál tím méně často. To je ta práce, jak se tady podivovala Dalea. Sebereflexe.
Takové posezení je nádherně příjemné, laskavé a hladící. Z toho, které popisuješ ty, Zuzi, mi jde místy husí kůže a necítila bych se uvnitř sebe dobře, kdybych se takhle chovala.

Upravil(a) majkafa (24. 7. 2010 15:18)

jsem chtěla zastavit "hon" na pana soraju
Děvče, hon vypadá jinak a za sebe můžu říct, že žádnej nepořádám (i když moje flinta už hezky dlouho tluče do dveří od trezoru Dokonce ani o vině se tu nijak zvlášť nehovoří - a jestli sis povšimla, většinou byl pan S. brán jako trouba, s kterým mává kopretina... tak trochu figurka pro srandu. Přesně do okamžiku, kdy začal "jít" po vlastních dětech.

nepomlouvá a nedrbe nepřítomné, maximálně o nich skonstatuje něco hezkého
To by se ten spolek dam divil, kdyby věděl, jak umíš občas jedovatě seknout drápem

sorajaa napsal(a):

Holky, to manželovo vyhrožování půjčkami a naděláním dluhů je reakcí na můj včerejší příspěvek, kde jsem psala, že chci vybrat polovinu peněz a převézt na dceřin účet. Zjistila jsem totiž, že on také čte tuto diskuzi a v příspěvcích poznal, o koho kráčí.
Jinak Pan, taky doufám, už kvůli němu, že neví, co plácá, protože myslet vážně to, že SCHVÁLNĚ nadělám dluhy, na které by doplatily i jeho vlastní děti, které jsou už tak vystresované celou situací, tady už končí veškerá legrace. To asi opravdu nemůže myslet vážně duševně zdravý člověk, který má aspoň co by se za nehet vešlo cti, hrdosti, sebeúcty a tudíž i úcty k ostatním, notabene k  do té doby vlastní rodině.
Pak taky ovšem  takový člověk nemůže čekat, že já tomu budu jen nečině přihlížet.

Uf-uf. To je nemilé, Emile.

Majkafa: ano, v kritických situacích se pozná jací jsme nejenom my, ale i ti okolo, teď to myslím v tom dobrém, kdy člověku pomohou i lidé, od kterých by to nikdy nečekal, když člověk najednou uvidí, kolika lidem není lhostejný. Na druhou stranu v těch, kterým věřil, se zklame. A taky pozná sám sebe a to je myslím ještě důležitější. Situace, o kterých dříve jen přemýšlel, jak by se zachoval, teď přijdou a člověk se zachová úplně jinak, než by si kdy myslel.
U mě se teď střídají chvilky, kdy je mi opravdu fajn, jsem uvolněná a spokojená, pak se to najednou obrátí a padne na mě nějaká deprese a smutek a obavy a já nevím, jak z toho ven. A můžu říct, že na to opravdu pomáhá práce, myslím ta fyzická, jak jste mi radily už na začátku, prostě začnu makat a za chvíli je zase líp. Můžu říct, že tak uklizený a vypucovaný byt jsem už dlouho neměla.
Dneska makám už od samého rána, dnes na mě ty deprese fakt nějak dolehly, možná to bude i tím počasím, hlásím ze severní Moravy zataženo, občas mrholí, teploty jen kolem 17 st. a po sluníčku ani památky.
Dřív jsem přemýšlela, jak se asi cítí manžel, když je u ní, jestli si na mě a na holky vzpomene, co třeba děláme, nebo jestli je mu to ukradený, no dnes už si podobné myšlenky zakazuji, a snažím se soustředit na svůj život.
Byla u mě kamarádka, která se taky rozváděla, a říkala mi, jak to prožívala ona. Jí prý hodně pomohlo, že si velmi brzo, asi týden  po odchodu manžela k milence, našla přítele, ne jednoho, ale hned několik a chodila na rande, nebyla skoro vůbec doma a prý tudíž neměla čas se utápět v nějakém trápení.
Každý to má asi jinak, já jsem šla nedávno na kafe s člověkem, do té doby kamarádem, který naznačoval, že by byl rád víc než kamarád, pěknej a chytrej chlap, ale já už po hodině  spěchala domů, prostě jsem cítila, že na to ještě nemám a asi dlouho mít nebudu, že by to bylo z mé strany jen, nevím jak to nazvat, asi vynucený a předčasný. Jak jste to měly vy, co jste prožily něco podobného?

sorajo, měla jsem po odchodu mého BM pocit, že si musím honem honem někoho najít, že mě zachrání. Omyl, tohle mi nefungovalo. Dokud jsem nezachránila sama sebe, nemohla jsem mít nový vztah. Ten první muž - měla jsem s ním sex 3 měsíce po odchodu mého BM - bylo mi pak hrozně. Měla jsem pocit, že jsem svému muži nevěrná. Proplakala jsem noc poté. Říkala jsem si - jsi hloupá, tvůj muž už s tebou být nechce. Není to nevěra. Rozum to věděl, ale nitro ne. Pak jsem byla 14 měsíců sama a pak jsem prožila vztah, jaký je ve filmu Ženy v pokušení. S mužem o 22 let mladším. Mně bylo 44. Ten vztah byl nádherný, byť trval krátce a cítila jsem, že budoucnost nemá. Sama sebe jsem překvapila, že jsem do takového vztahu šla. Ale strašně moc mi pomohl, pocit, že někoho zajímám, že po mně touží. I milování s ním bylo nádherné, překvapilo mě to, říkala jsem si - co mi takový mladíček může dát. To není o věku. Ukázal mi, že ještě můžu zažít krásné milování s jiným mužem, než se svým manželem, dokonce ještě krásnější.

holky ačkoli jsme v posledních příspěvcích tak yjsem si pořídila tři převozníky z toho jednoho kolouška a užila jsem si co mi uteklo za deset let zpátky převozníci fungujou, převezou nás jinam

trošku se bojim, že až si přečte starý Soraja co si bude užívat jeho manželka tak ho trefí šlak myokardu

majkafa napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Mě by ale fakt zajímalo,kde ten "hon" Majko vidíš??
Asi chodím na jiné vlákno.....  Já tu prostě vidím jen diskuzi,  snahu o odlehčení tématu, pokec....
I ty jezinky mi náhodou jsou blízké... proč by ne?  Copak baby ,které se slezou u kafe  dělají něco jiného než my tady?  Pokecají,zdrbnou,odlehčí si a  můžou směle vyrazit zpět do reality- jsou tudíž taky "Jezinkami".
Nebo znáte spolek  ,kde by se dáámy sešly a začaly si vypravovat: Mě je tak krásně , že  ani   nevím, co bych řekla- děti nezlobí, chlap vydělává,neprudí , miluje mě jak  puboš.....  A co ty Miluško? No u nás to samé: V práci jsem spokojená, peněz mám dost,   rodiče mi do ničeho nežvaní, hypotéku jsme si nemuseli brát protože se nemůžeme nějak zabvit peněz...... 
Sorry - ale to by miu přišlo uhozené, ne to, že se ti snažíme něco "proprat" pochopit, sdělit názor.... Hon ? To by vypadalo jinak.

Znám spolek DAM a je mi ctí, že jsem jeho členkou, který když se sejde, nepomlouvá a nedrbe nepřítomné, maximálně o nich skonstatuje něco hezkého. Mluví o sobě a svém životě. A o jiných tématech - historie, politika, knížky, filmy, divadlo, aktuální denní události... A pokud to někdy začne sklouzávat k drbání, máme takovou větu, která zabrzdí - nebuďme nesnášenlivé. I sama, když se přistihnu při tom, že někdo s někým něco, a on není přítomný, utnu se. Díkybohu je to čím dál tím méně často. To je ta práce, jak se tady podivovala Dalea. Sebereflexe.
Takové posezení je nádherně příjemné, laskavé a hladící. Z toho, které popisuješ ty, Zuzi, mi jde místy husí kůže a necítila bych se uvnitř sebe dobře, kdybych se takhle chovala.

Majkafo, jak jsem četla ten tvůj příspěvek a zadívala se na tvůj avatar, měla jsem na chvíli pocit, že místo čelenky má ta osoba kolem hlavy svatozář.

A mimochodem - nechápu, kde vidíš hon na kohokoliv.

Upravil(a) Xsara (24. 7. 2010 21:47)

Majkafo, nezlob se teda, ale proč to napomínání ostatních?
O panu Sorajovi víme jen to, to Soraja napíše. Trocha vtipkování na jeho účet může i Soraje trošku pomoci k nadlehčení a lepší náladě. Znáš to, veselá mysl, půl zdraví.