29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Sor,
vždy vidíme toho na kom nám záleží a s kým si myslíme, že prožijeme hezký život a plánujeme budoucnost ( i na stáří) tak nějak přes růžové brýle. Nevšímáme si třebas jen jemných niancí, které nás mají upozornit, že nikdo není dokonalý. Stavíme si partnera na jakýsi piedestál, a pak se najednou divíme, když se z nich vyklubou rozmazlení sobci, kteří jdou " přes mrtvoly" a diví se, když se nám to nelíbí.
Sor, Tvůj manžel potřebuje prostě a jednoduše "přes hubu", tím nemyslím, aby jsi ho zbila. On potřebuje pořádnou "mrchu", která s ním zatočí, pak se mu možná rozbřeskne , co stačil v tak krátkém časovém období napáchat. Přej mu ji.
Myslím si, že ani dotyčná přítelkyně nemusí být jednoznačně ta, která ho "tlačí". Možná se tlačí sám. Ale to je čistě jeho věc.
Není tady
Můj manžílek se odstěhoval k rodičům,kvůli milence to bylo po druhé během 12ti měsíců. Ani si nepřeji vědět, co všechno si musel vyslechnout. Jeho máma mě má ráda, jedeme spolu dokonce na dovču a tak mě říkala, že mu pořád nadává, ale vzala ho, je to přece její syn. Ale prej do něho stále hučí a hučí, že prej manža chodil domů radši jen večer a rychle spát. A vydržel tam 14 dní a pak si s milenkou sehnali podnájem. Momentálně kňučí manža a stěžuje si na slečnu, že se s ní nedá žít, že chce spátky domů(to jako ke mě).
Ale to má smůlu.
Není tady
Sisino a jak to zvladas se 3 detma? ?????
Není tady
Holky, tak jsem se vrátila od právníka a mám aspoň v těch praktických věcech trochu jasno. Právnička mě nabádala, že nemám s rozvodem, pokud jsem k němu rozhodnutá, moc otálet, jednak nějaké týdny až měsíce trvá, než vůbec přijde návrh, k němu se prý manžel musí vyjádřit a pak se čeká na předvolání k soudu a jednak proto, že tam fakt hrozí riziko, že si manžel vezme půjčky, které pak nebude platit a vymáhat je budou po mě. Rozvod dohodou (po*ný) u nás nepřichází v úvahu, vím jistě, že bychom se nedohodli. Protože co se týká nějakého podílu na domě, na to opravdu nemá nejmenší nárok, jednak proto, že je ve vlastnictví rodičů a jednak že částka cca 50000, kterou tam vložil, je podle právníka směšná na to, aby si nárokoval 1/3 současné odhadní ceny domu, a také prý proto, že jednak si to odbydlel (neplatili jsme rodičům žádný nájem) a také po dvou letech je vše promlčené.
Takže by se dělilo pouze zařízení domácnosti, motorku a auto ať si klidně nechá, protože přece jen měl nějaké peníze ze svého dědictví po otci, i když právnička říkala, že pokud nemá doklady, z jakých peněz se to přesně koupilo (a to nemá), i to auto a motorka by se dělily napůl. Ale nechci být zase nespravedlivá. Peníze z účtu mi radila právnička vybrat nebo převézt na účet dcery. A zase podle toho, jak moc chci být slušná, buď polovinu nebo klidně i všechno.
Problém by prý byl s tím vystěhováním, pokud by nechtěl jít dobrovolně, tak by museli podat žalobu na vyklizení moji rodiče a prý se to opravdu hrozně vleče, než to soud řeší, prý klidně i 2-3 roky (což vůbec nechápu). Dá se to prý řešit i výměnou zámků, tam ale hrozí, že on může zavolat policii. To jsou ale doufám krajní možnosti, snad se nějak dohodneme a on se odstěhuje dobrovolně, hrozně nerada bych do toho zatahovala moje rodiče a ještě riskovala, že jim bude manžel dělat nějaké naschvály, jak vyhrožoval.
Jinak tu jeho paní svým způsobem chápu, že si ho k sobě nechce hned nastěhovat, její manžel se s ní rozvedl, protože si našel jinou, pak prý měla přítele, který u ní bydlel a po čase ji taky opustil kvůli jiné, no a ona si teď znovu najde ženatýho chlapa, který se zase chystá opusti svoji manželku kvůli ní. Takže se nedivím, že je opatrná, zvlášť jestli má tři malý děti. No a taky jí možná vyhovuje, že tam jezdí jen na víkendy, zařídí, opraví a udělá, co je potřeba a přitom jsou si vzácní, ona ta realita každodenního života je potom přece jenom jiná.
Takže paní se bude rozmýšlet, jestli mu dovolí se nastěhovat, ale já jsem podle manžela ta potvora, která nemá pochopení, nechce čekat a znaží se ho zbavit. Přijde mi, že je naštvaný, že ona ho tam zatím nechce, ale tu zlost si vybije na mě. Za ní bude dál jezdit a čekat trpělivě na její rozhodnutí.
Jinak velkou pravdu podle mě napsala Pan, když říká, že manžel nemá žádnou sebeúctu, empatii ani úctu k ostatním, myslím, že člověk, který má úctu sám k sobě si zákonitě váží i těch druhých. A je pravda, že takový byl i dřív, že ty nuance, jak píše Sofi, tam byly i v minulosti, ale já to nechtěla vidět, ještě jsem ho omlouval, když byl zlý na děti nebo drzý na rodiče, nebo bezohledný ke mě, že to tak nemyslel, že mu to jen ujelo apod. To byla moje chyba. Prostě jsem nechtěla vidět věci, takové jaké jsou, tak jsem je popřela a dělala, že je všechno v pořádku a ještě ho omlouvala před ostatními.
Není tady
sorajaa napsal(a):
A je pravda, že takový byl i dřív, že ty nuance, jak píše Sofi, tam byly i v minulosti, ale já to nechtěla vidět, ještě jsem ho omlouval, když byl zlý na děti nebo drzý na rodiče, nebo bezohledný ke mě, že to tak nemyslel, že mu to jen ujelo apod. To byla moje chyba. Prostě jsem nechtěla vidět věci, takové jaké jsou, tak jsem je popřela a dělala, že je všechno v pořádku a ještě ho omlouvala před ostatními.
Tak hlavně, že už jsi na to přišla Už ho nemusíš omlouvat a tím se Ti taky uleví
Není tady
sorajo,
jsi borec, je tu momentálně hodně málo žen s tak hlubokou sebereflexi a pokorou, jaké máš ty.
Nestrkáš hlavu do písku před nepříjemnými větami a pracuješ se všemi názory, které se tu objeví.
Myslím, že je zcela jedno, jak dlouho se potáhnou soudy, a ony se nejspíš dliouho v tvém případě nepotáhnou, protože jakmile ty se rozhodneš rozumem i srdcem, tak to půjde ráz na ráz.
A půjde to přesně tak, jak to jít má
Není tady
Sor jsi vazne dobra to ten DOBRAK CO HO MAS JESTE doma bude cucet
Není tady
Sorajo - je moc dobře, že to máš takto v bodech srovnané, alespoň co se majetku týká, protože to také není zanedbatelné. O moc snadněji se smutní s vlastním zázemím a zajištěním.
Řekla bych, že jsi v dobré situaci, myslím tím, že neztrácíš zázemí apod. , i když se tak asi necítíš.. Ale zvládáš bravurně. Krok po kroku, slušně, elegantně...zasloužila bys skutečného partnera po boku, ne takového jelimana. Ale možná právě díky jemu k tomu dojde...
Jak píšeš o paní - že se jí nedivíš, že je opatrná, že si ho tam nestěhuje.... Ty jsi nesmírně velkorysá a hodná ženská. Já se jí divím. Divím se jí, že jí ještě nedošlo, že tohle nemůže dopadnout dobře. Pohrává si se ženatým chlapem.
No ..chlapem ..- to je nyní asi silný výraz. Je mi ho vážně líto. Paní ho zřejmě jen používá a myslím, že až zjistí, že Soraja to myslí s rozvodem a stěhováním vážně, tak se po..... Je to slaboch, který se připravil o všechno - i o sebeúctu, jak psaly holky...
Není tady
Sor,
jsi opravdu skvělá. Můžeš se kdykoliv podívat do zrcadla a pochválit se. Tvůj manžel to v podvědomí ví taky, ale ono je teď pro něj podstatně jednodušší kolem kopat, obviňovat ( především Tebe - protože Ty jsi přeci to zoosobněné zlo, které mu brání žít) a dělat ze sebe toho největšího chudáčka.
Pořád mám pocit, že moc řešíš "přítelkyni". Kašli na ni. Kdo ví co jí napovídal ten "prezent" napovídal. Já se například dozvěděla, že už dávno spolu žijeme jako cizí lidé a nemáme si co říct. Nedávám prostor..... . No, když si takto nějaký "chudáček"vylije srdce, nelitovaly by jste ho. Chudinku?
Těš se na budoucnost, protože v dáli vidím SKVĚLÝ ŽIVOT ( a Já se v tomhle nepletu. )Dáváš dobré a dobré se Ti bude vracet.
Není tady
Ako že nie som na ženy, tak keby som bola nútená vyberať medzi tebou a tvojím chlapom, beriem teba.
Aj ľudsky - teda, hlavne ľudsky - ale celkovo...
Není tady
Holky, moc děkuji za podporu, ne já, to vy jste úžasný...To vy jste mi umožnily pohlédnout na ten můj problém z různých úhlů a pohledů a myslím si, že jste mi daly a pomohly víc než deset psychologů. A taky je mi jasný, že není všem dnům konec, toto je teprve začátek, určitě sem přijdu ještě mnohokrát naříkat a stěžovat si, ale to hlavní jsem si, aspoň doufám, ujasnila a opravdu se mi moc ulevilo, nejhorší pro mě byla ta nejistota, co vlastně chci a čekání na nějaký zázrak, že se zase všechno samo srovná nebo že to někdo vyřeší za mě.
A taky si začínám pomalu postupně uvědomovat, co jsem já dělala v našem vztahu špatně a ptám se sama sebe,proč. Proč jsem to dělala tak a ne jinak. Proč jsem, když mi něco vadilo nebo jsem cítila, že se bych to chtěla jinak, proč jsem si za tím nešla i za cenu nějaké konfrontace a raději to smetla zase pod stůl a přizpůsobila se. Já jsem člověk, který opravdu nesnáší jakýkoli hádky, spory, který chce mít všechno a všechny v souladu a který je spokojený, jen když i ti ostatní jsou spokojení. V tom vidím svoji chybu. No určitě jich bude ještě víc, ty možná uvidím až později.
Jinak Sofi, u mého manžela to bylo úplně to samé, taky se mi prořekl, že říkal té paní, že si už spolu nerozumíme, že spolu žijeme jen kvůli dětem, že ho prý omezuju atd. Ptala jsem se ho, jestli si to opravdu i myslel a jestli ano, proč to teda nikdy neřekl mě. Na to mi vůbec nic nedovedl odpovědět. Přece když mám nějaký problém ve vztahu, tak první jdu za tím partnerem, řeknu mu, co mi vadí a zeptám se ho, jak to vnímá on. Nic neříct, nedat tomu druhému ani šanci a najít si rovnou někoho jiného, to asi není řešení. I když pro někoho možná ano.
Není tady
Můj BM mi taky vyprávěl, že nemám žádnou chybu, že nemusím měnit nic. A to už měl milenku.
Sorajo, zvládáš to opravdu náramně. Kéž bych byla měla aspoň kousíček tvé noblesy, když to potkalo mě.
taky se mi prořekl, že říkal té paní, že si už spolu nerozumíme, že spolu žijeme jen kvůli dětem, že ho prý omezuju atd.
Účel světí prostředky, nebo pregnantněji KECY V KLECI. Už proto, že tobě nebyl schopen odpovědět.
jsem člověk, který opravdu nesnáší jakýkoli hádky, spory, který chce mít všechno a všechny v souladu a který je spokojený, jen když i ti ostatní jsou spokojení
Takovej ovčáckej pes, co?
Ale tohle (většinou) chceme všechny to bych zas jako velkou chybu neviděla. Spíš to "zametání pod koberec" je někdy kontraproduktivní. U nás to vlastně taky chcíplo na něco podobnýho - ten pán, co s ním bydlím, má zas způsob "o čem nemluvím, to neexistuje". Já naopak tvrdím, že občasná "výměna názorů" (bez podpásovek, vyčítání strýčka-alkoholika, švagrový-coury atd.) vyhodí zahnívající rodinné pukavce a vyvětrá. Jenže na to taky musí být dva...
Jinak ale VELKÁ POCHVALA, Sor Je mile osvěžující vidět babu, která to zvládá jako ty (i kdybys v noci proplakala polštář - to k tomu patří).
Není tady
Sorajo, neřeš, co kde říká.
Můj manžel milence vyprávěl, jak podniká (nepodnikal), jak si nerozumíme (to měl pravdu, nebyl skoro vůbec doma, tak nebyla k rozumění příležitost), jak to udržuje kvůli dětem... U známých říkal, jak je to hotový, jak se budem rozvádět (v době, kdy já o milence neměla páru, resp. jsem to nevěděla ofiko, protože náznaky tam byly), chtěl ji vzít místo mě a dětí k přátelům na grilovačku... Když se přiznal (doteď nevím proč, spíš tuším) a já jsem po prvotním šoku řekla, ať jde, že to nějak zvládnu, ale žít vedle sebe kvůli dětem s tím, že si každej povedeme svůj život (jeho představa) nebudeme - otočil. Miluje mě i děti... bla, bla - zůstali jsme spolu, dva roky super (spíš rok, druhej už to stálo zase za kulový) a když jsem řekla, že končíme, že podám návrh na rozvod, byl hotovej, chtěl se ještě po roce a půl vrátit - najednou jsem byla to nejlepší, co ho potkalo... sám to nezvládne...
Neřeš, co říká. Nemá to cenu. Důležitým ukazatelem je, co dělá... A to u mého BM ukazuje jediný - ten litr za kolek k žádosti o rozvod byla moje nejlepší investice...
Držím ti palce a jsem vcelku zvědavá, jak se tvůj muž bude tvářit na zjištění, že nemá právní nárok na nic, co není jeho (někoho i tahle naprosto jasná věc překvapí), na to, že podáváš návrh na rozvod (dá se stáhnout, kdyby něco...) a na to, že jeho žena je někdo, o koho stálo za to bojovat - říct, co mi ve vztahu nesedí a tak... vykládat to jinde je pro falešnou úlevu duše, ale ne pro nápravu...
Není tady
sorajaa napsal(a):
A taky si začínám pomalu postupně uvědomovat, co jsem já dělala v našem vztahu špatně a ptám se sama sebe,proč. Proč jsem to dělala tak a ne jinak. Proč jsem, když mi něco vadilo nebo jsem cítila, že se bych to chtěla jinak, proč jsem si za tím nešla i za cenu nějaké konfrontace a raději to smetla zase pod stůl a přizpůsobila se. Já jsem člověk, který opravdu nesnáší jakýkoli hádky, spory, který chce mít všechno a všechny v souladu a který je spokojený, jen když i ti ostatní jsou spokojení. V tom vidím svoji chybu. No určitě jich bude ještě víc, ty možná uvidím až později.
Tomuhle vzorci chování se říká: na mne nezáleží.... Když ho budeš zkoumat, tak dojdeš k docela zajímavým až šokujícím poznáním Pokud to příjmeš a následně změníš, hodně se ti promění život
Není tady
Tomuhle vzorci chování se říká: na mne nezáleží... Pokud to příjmeš a následně změníš, hodně se ti promění život
Můžu jen potvrdit
Akorát musíš počítat s tím, že se ze začátku budeš vzpírat sama sobě... a tvrdě.
Není tady
Javena napsala moc hezkou větu: Neřeš co kde mluví, ale jak se chová ( k tomu VAŠEMU vztahu)...
To mi přijde podstatné. Oni totiž pánové někdy mluví z cesty i za střízliva. I v dobrém slova smyslu. Jsou poněkud jinak verbálně vybavení.
Na tom co dělá, se dá poznat, jestli vůbec má smysl se snažit jeho řeči porozumnět!
Není tady
sorajaa napsal(a):
A taky si začínám pomalu postupně uvědomovat, co jsem já dělala v našem vztahu špatně a ptám se sama sebe,proč. Proč jsem to dělala tak a ne jinak. Proč jsem, když mi něco vadilo nebo jsem cítila, že se bych to chtěla jinak, proč jsem si za tím nešla i za cenu nějaké konfrontace a raději to smetla zase pod stůl a přizpůsobila se. Já jsem člověk, který opravdu nesnáší jakýkoli hádky, spory, který chce mít všechno a všechny v souladu a který je spokojený, jen když i ti ostatní jsou spokojení. V tom vidím svoji chybu. No určitě jich bude ještě víc, ty možná uvidím až později.
Jinak Sofi, u mého manžela to bylo úplně to samé, taky se mi prořekl, že říkal té paní, že si už spolu nerozumíme, že spolu žijeme jen kvůli dětem, že ho prý omezuju atd. Ptala jsem se ho, jestli si to opravdu i myslel a jestli ano, proč to teda nikdy neřekl mě. Na to mi vůbec nic nedovedl odpovědět. Přece když mám nějaký problém ve vztahu, tak první jdu za tím partnerem, řeknu mu, co mi vadí a zeptám se ho, jak to vnímá on. Nic neříct, nedat tomu druhému ani šanci a najít si rovnou někoho jiného, to asi není řešení. I když pro někoho možná ano.
Sor i přesto že jsi v takové situaci mě nabíjíš energií.Fakt si dobrá,nemáš klapky na očích a snažíš se to elegantně řešit.
Ad vytučněné o vztahu -hodně se asi podobáme,taky jsem se sama sebe ptala proč jsem tak dlouho všechno metla pod koberec a pak jsem najednou zjistila,že se tam už nic nevejde.Taky nesnáším spory....nejsi ty taky váha:D
Ad vytučněné o nerozumění - taky jsem se dozvěděla jak strašně si nerozumíme,ale řekl o tom bohužel jen té slečně.Mě to taktně zamlčel.A co mě poslední dobou dorazilo byla moje kamarádka,kterou jsem dlouho neviděla.Tak mi mezi řečí u kafíčka sdělila,že teda ..ehm... má taky ženatého milence.A víš co mi řekla? Že on je tak ohleduplný že svou manželku nepomlouvá,ale je s ní jen ze zvyku.Děti velké a nerozumí si.Bla bla bla.Naprosto vážně mi řekla,že po 20 letech manželství by jí (manželku) to snad ani nemuselo mrzet kdyby jí opustil.Něco v tom smyslu,že vztah už je přežitý,užila si ho dost a může ho poslat dál.
.A není to žádná trubka.
Není tady
Sor,
nepátrej, proč jsi udělala-neudělala to nebo to. Přemýšlej co a jak dělat teď . Můžeš se z minulosti poučit, ale změnit ji stejně nemůžeš. Já např. nejsem zrovna pyšná na to, jak jsem v začátcích provalení milenky reagovala. Např. aby nešel za ní, tak jsem mu do kafe přidala trošku gutalaxu. Dneska bych si nafackovala , ale tehdy jsem měla pocit, že to je řešení, že bude se mnou doma a ne s ní. Naštěstí jsem brzy "vystřízlivěla" a zjistila, že tahle cesta opravdu vede akorát tak do p.... . Nebo jsem obviňovala sama sebe, že jsem ho vlastně přímo vehnala do její náruče. Tehdy kdyby mi někdo řekl, že provalení nevěry, bylo pro záchranu našeho manželství to nejlepší, tak bych ho považovala za blázna.
Sor, snaže se - milovat sebe sama. Je to ze začátku těžší než milovat druhého, ale až to zvládneš, tak budeš cítit obrovskou úlevu.
Není tady
SOrajo - ty brďo, jsi fakt dobrá. Rady máš ohledně právních věcí ze dvou stran, tak nečekej a začni jednat, než se drahý pan choť vzpamatuje. Už tak klesá na dno svého charakeru.
Není tady
Sofi... Gutalax - jemné řešení se silným účinkem... to říkají v televizi, tak to musí bejt pravda... Tys mě dostala...
Účel světí prostředky...
Já takhle jednou, když manžel doma usnul (měl frčku, tak byl unavenej... milenka, rodina... práce nad hlavu... chudák) hodila polštář na telefon, aby se nevzbudil. Kdyby to byla ona, jel by třeba k ní... Blbec jsem, no... Shrnuji toto krátké období do kapitoly - mrtvej na haj.zlu je lepší, než s ní v pelechu... člověk si tím asi musí projít...
Není tady
Sorajo,
já jen doplním sofi: pro pochopení a zpracování některých věcí je dobré pátrat v minulosi - proč se mi děje, co se mi děje a proč se to děje právě mně - ale musí to být spojeno s tím, že TEĎ začneš jednat, tedy to, co jsi objevila, začneš měnit.
Jinak je to jen nimrání se a ulpívání v minulosti a to není k ničemu. Žiješ TEĎ a to, co uděláš dnes, ovlivní to, jak budeš žít zítra. Takže v přítonmnosti měníš jak svou přítomnost, tak i budoucost. Jediné, co změnit nelze, to je tvoje minulost. s tou se prostě musíš jen vyrovnat a smířit, aby už nezasahovala jak do tvé přítomnosti a tak i budoucnosti.
Není tady
Sasasa: tak to jsi mě dostala, je to přesně jak píšeš, taky jsem ve znamení Vah...
Jinak se snažím v minulosti nijak moc nebabrat, vím, že jsou věci, které prostě člověk nezmění, jednak že už je pozdě a jednak to někdy ani při nejlepší vůli nejde, ale stejně mi to někdy nedá a přemýšlím, proč se to, co se stalo, opravdu stalo, jaký to mělo význam, jestli se tomu nedalo zabránit, jestli jsem to mohla ovlivnit nebo ne, co jsem já udělala špatně, no je toho hodně, co se mi honí hlavou.
Ale snažím se soustředit hlavně na současnost a budoucnost a tam je toho na přemýšlení ještě mnohem víc. Ráno jsem zjistila, že zmizely klíče od našeho auta, takže zítra nejspíš pustí manželovu paní z nemocnice, takže pro ni pojede.Manžel se jistí raději už den předem a schoval si klíče od auta, abych s ním já neodjela do práce, zítra budu mít svoje služební auto v servisu, takže budu muset poprosit kolegyni, aby pro mě přijela, ale jsme už domluvené, tak by neměl být problém.
S manželem se o auto dohadovat nebudu, potřebuji se s ním domluvit na důležitějších věcech (i když to s tím autem mě samozřejmě naštvalo). Chci, aby mi řekl, jak si to představuje dál ohledně našeho manželství a dětí. Vidím dvě možnosti. Buď dohodu o zúžení SJM u notáře a dohodu o výživném na holky u právníka nebo pokud nebude souhlasit, tak rozvod. Nechci žít v neustálem strachu, jestli si nevezme nějaké půjčky a nebude splácet, nebo se s ním každou výplatu dohadovat kolik dá holkám výživného a jestli vůbec nějaké.S tím mě včera dost postrašila právnička, navíc pokud by se přece jen odstěhoval, já nevím, kde ta jeho paní bydlí a on by mi to určitě neřekl, pak by byl problém ho vůbec dohledat nebo mu doručit jakoukoli obsílku. Navíc on pořád prohlašuje, že bude potřebovat peníze, takže si najde nějakou práci v zahraničí, což by pak byl ještě větší problém. Proto bych chtěla mít aspoň tyto věci vyřešené.
Nevím, jestli bude ale ochotný vůbec něco takového řešit, spíš si myslím, že se zase naštve a urazí a jakákoli dohoda nebude možná. On hledí teď jen na sebe, aby mohl být s paní, přitom aby měl kde bydlet, než se ona rozhodne jak dál a vůbec nehledí řešit nějaké důsledky svého jednání. Prostě si myslel, že budu trpělivě čekat na jeho rozhodnutí, čekat, až co on udělá a je dotčený z toho, že jsem si dovolila začít něco řešit sama za sebe.
Není tady