29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
...
Upravil(a) vikyrek (19. 7. 2017 8:50)
Není tady
Já jsem šla nejdřív k psycholožce, protože jsem se necítila dobře a nevěděla, co se mnou je. Po asi 2 setkáních a vyhodnocení psychologického testu mě poslala k psychiatrovi, s tím, že mám depresi a je potřeba to řešit léky. Nějakou dobu jsem chodila k oběma, jenže paní psycholožka se mnou většinou řešila svoji stavbu rodinného domku a to, jak řešit různé reklamace a pod., což mě otrávilo a asi po roce jsem se na celou psycholožku vykašlala. Od té doby chodím jen k psychiatrovi pro recept na léky. Stejně jsem žádný problémneměla, deprese jsem patrně měla už od ranného dětství a tzv. bez příčiny. Prostě chemická nerovnováha v mozku, na kterou mi pomáhají AD.
Pak jsem ještě 2x chodila k psychologovi kolem rozvodu a po rozvodu. poprvé mi to částečně pomohlo se aspoň zorientovat, i když v bolesti mi to neulevilo, podruhé to nemělo absolutně žádný efekt - nic, co bych už nevěděla, jsem se nedozvěděla, a nějakou terapii, v níž jsem doufala, pan psycholog se mnou nevedl. Takže jsem se rozhodla, žeš psychologa už ani náhodou a spoléhám pouze na AD, která budu brát už navždy, což mi vůbec nevadí.
Není tady
Já jsem vyzkoušela oboje, a každý má prostě trochu jiné možnosti. Ideál je to propojit.
Ale tak jako tak je to na dlouho.
Jen na práškách bych to nenechala, ona je otázka, nakolik nás to utrpení motivuje ke změně, a kdy už je to moc. To posoudíš asi jen Ty, tu míru, co ještě sneseš a co už ne.
Co se týče psychologa, tam záleží, jestli chodíš jen na psych. poradenství, nebo přímo do terapie k vycvičenému psychoterapeutovi, a jaký druh terapie používá.
Každá porucha, a každá osobnost chce jiný přístup.
Nic univerzálního neexistuje.
KJinak můj první psychiatr byl tedy fakt jen předepisovač, nic víc. Ten se hodil fakt jen na recepty, jinak jako vytažený ze starých dob, celkem ho nezajímalo, co prožívám. Měl tabulku, kde každý příznak měl svůj lék a ten mi předepsal.
Trochu děs.
Ale pak jsem si našla jiného.
Není tady
Ahoj, já chodím na psychoterapii už asi 3 roky. Svoji psychoterapeutku jsem vyhledala sama, když jsem měla problémy, s teď už bývalým manželem. Nakonec jsem k ní začala chodit sama. Někdy mi bylo opravdu dost špatně, ale doposud jsem vše ustála bez léků. Po sezení s psych. se cítím velmi různě. Někdy jsem v pohodě a jindy se potřebuji ještě projít a vše vstřebat. Stane se mi také, že odcházím pěkně naštvaná a rozhozená. Vše záleží na tom, co tam s ní probírám, co jsem ochotná do rozhovoru dát. Jinak je to běh na dlouhou trať, takže výsledky mého snažení nejsou vidět okamžitě.
Není tady
Mari napsal(a):
Ahoj, já chodím na psychoterapii už asi 3 roky. Svoji psychoterapeutku jsem vyhledala sama, když jsem měla problémy, s teď už bývalým manželem. Nakonec jsem k ní začala chodit sama. Někdy mi bylo opravdu dost špatně, ale doposud jsem vše ustála bez léků. Po sezení s psych. se cítím velmi různě. Někdy jsem v pohodě a jindy se potřebuji ještě projít a vše vstřebat. Stane se mi také, že odcházím pěkně naštvaná a rozhozená. Vše záleží na tom, co tam s ní probírám, co jsem ochotná do rozhovoru dát. Jinak je to běh na dlouhou trať, takže výsledky mého snažení nejsou vidět okamžitě.
Co se dá po 3 letech terapie ještě probírat?
Já chodím rok a půl, a myslím, že už bych fakt tedy se nějak měla lepšit...zatím se nedaří, i když to už chvíli vypadalo dobře.
Je normální tak dlouho chodit k psychoterapeutovi každý týden?
Není tady
Ametyst,
a co Ty ,mas neco primo k tomu, na co se pta autorka vlakna?
Vikyrek,
ja Ti zadnou odpoved dat nemohu ,nemam zkusenost ,ale Tve otazky jsou zajimave.
Take si rada prectu odpovedi.
Není tady
hirondel napsal(a):
Ametyst,
a co Ty ,mas neco primo k tomu, na co se pta autorka vlakna?
Vikyrek,
ja Ti zadnou odpoved dat nemohu ,nemam zkusenost ,ale Tve otazky jsou zajimave.
Take si rada prectu odpovedi.
Asi tak jako Ty, ráda si přečtu odpovědi ostatních.
A při té příležitosti se ptám Mari k tomu, co tu píše.
Pokud jde o pův. otázku, mám zkušenost se dvěma psychiatry a dvěma psychology.
Může to být velic různé. Ale u nás to obvykle funguje tak, že Psychiatr jako lékař určuje dg. a předepíše léky.
Psycholog může dělat poradenství nebo terapii.
Podle mě je ideální kombinace obojího.
Začala bych určitě u psychologa.
Není tady
No vidis ,ze to jde.
Mas zkusenost ale na otazku jsi neodpovedela ,tak asi jsem udelala dobre ze jsem Te vyzvala.
Zda se, ze se nekomu po roce a pul se nedarilo zlepseni ,tak chodi dal az jsou z toho tri roky.
Není tady
hirondel napsal(a):
No vidis ,ze to jde.
Mas zkusenost ale na otazku jsi neodpovedela ,tak asi jsem udelala dobre ze jsem Te vyzvala.
Myslím, že kdyby to zakladatelka fora chtěla vědět zrovna ode mě, dokáže se mě zeptat sama.
Není tady
vikyrek napsal(a):
Dobrý den,
zajímaly by mě zkušenosti lidí, co chodí či chodili k psychologovi či psychiatrovi. Nejčastějším problémem, se kterým se tam chodí, jsou asi deprese. Tak by mě zajímalo, ke komu jste šli jako první? Případně kdo více pomohl? Je lepší první psychiatr a pak postupně řešit příčiny s psychologem? Nebo se zkusit bez léků obejít?
Pak by mě ještě zajímalo, jak se cítíte po sezení s psychologem? Spíše uklidněni, víc v pohodě, nebo jste si třeba uvědomovali více nepříjemných věcí, které náladu ještě srazily? A jak to probíhá u psychiatra?
Vím, že je to moc otázek najednou, ale děkuju za postřehy
Tak já jsem šla k psycholožce. Ta řekla, že to asi bude na medikaci a že příští sezení mi dá testy na depresi. Už k tomu nedošlo, protože mi jen to povídání tak pomohlo, že na dalším sezení řekla, že ve skutečnosti žádné léky nepotřebuju. Byla z toho sama nadšená
Podle zkušeností co vím, tak psychiatr nemá obyvykle tolik času a spíš jen píše léky. Ale nemusí to taky být vždy. Určitě bych šla nejdřív k psychologovi. Léky se dají přibrat kdykoliv. Jako podpůrná léčba, když člověku docházejí síly. Ale samy o sobě věc neřeší. Tak mi to vysvětlila ta moje psycholožka a já s tím souhlasím.
A k té otázce, jak se cítíme při/po sezení? Já osobně skvěle (když někdy brečím, je to úlevné). To, že si se mnou někdo povídá, nesoudí mě a podporuje je pro mě osobně úžasné. Někdy si s psychologem nesedneš hned napoprvé, ale je dobré dát tomu šanci a nechat ten vztah mezi vámi vzniknout.
Upravil(a) Lilly1984 (19. 6. 2010 22:27)
Není tady
Ametyst napsal(a):
Mari napsal(a):
Ahoj, já chodím na psychoterapii už asi 3 roky. Svoji psychoterapeutku jsem vyhledala sama, když jsem měla problémy, s teď už bývalým manželem. Nakonec jsem k ní začala chodit sama. Někdy mi bylo opravdu dost špatně, ale doposud jsem vše ustála bez léků. Po sezení s psych. se cítím velmi různě. Někdy jsem v pohodě a jindy se potřebuji ještě projít a vše vstřebat. Stane se mi také, že odcházím pěkně naštvaná a rozhozená. Vše záleží na tom, co tam s ní probírám, co jsem ochotná do rozhovoru dát. Jinak je to běh na dlouhou trať, takže výsledky mého snažení nejsou vidět okamžitě.
Co se dá po 3 letech terapie ještě probírat?
Já chodím rok a půl, a myslím, že už bych fakt tedy se nějak měla lepšit...zatím se nedaří, i když to už chvíli vypadalo dobře.
Je normální tak dlouho chodit k psychoterapeutovi každý týden?
Ahoj, predem se omlouvam za pozdejsi odpoved. Bohuzel sem nechodim moc casto.
Uz nechodim kazdy tyden. Ze zacatku ano, pak kazdych 10 az 14 dnu dle potreby. Navstevy si ridim sama. Posledni rok chodim cca. po 3 tydnech. Ted momentalne mam intervaly jeste delsi.
Take jsem si rikala...za par mesicu budu v pohodne, ale nebyla jsem. Po nejake dobe jsem nejaky "cas" prestala resit uplne. Rika se, ze clovek pozna sam, kdy uz navstevy nepotrebuje. Tenkrat jsem si to vubec neumela vubec predstavit, ze neco takoveho muze nastat. A nyni ? Jdu tam az koncem zari a pauzu mam skoro 2 mesice.
Jinak krome individualni terapie jsem vyzkousela i kineziologii, ktera mi pomohla. Nalezla jsem v sobe vnitrni silu, o ktere jsem vubec nevedela.
Individual si obcas spestruji ruznymi kurzy osobni rozvoje.
Zjistila jsem, ze nejlepsi jsou prozitky.
Upravil(a) Mari (12. 9. 2010 22:17)
Není tady
Ametyst napsal(a):
Mari napsal(a):
Ahoj, já chodím na psychoterapii už asi 3 roky. Svoji psychoterapeutku jsem vyhledala sama, když jsem měla problémy, s teď už bývalým manželem. Nakonec jsem k ní začala chodit sama. Někdy mi bylo opravdu dost špatně, ale doposud jsem vše ustála bez léků. Po sezení s psych. se cítím velmi různě. Někdy jsem v pohodě a jindy se potřebuji ještě projít a vše vstřebat. Stane se mi také, že odcházím pěkně naštvaná a rozhozená. Vše záleží na tom, co tam s ní probírám, co jsem ochotná do rozhovoru dát. Jinak je to běh na dlouhou trať, takže výsledky mého snažení nejsou vidět okamžitě.
Co se dá po 3 letech terapie ještě probírat?
Já chodím rok a půl, a myslím, že už bych fakt tedy se nějak měla lepšit...zatím se nedaří, i když to už chvíli vypadalo dobře.
Je normální tak dlouho chodit k psychoterapeutovi každý týden?
A co se dá probírat ?
Nejdříve vztahy v manželství, pak vztahy s rodiči. Ty mi daly hodně zabrat. Také vztahy s ostatními lidmi. A pak vztah k sobě samé.
Ametyst, clovek se v sobe muze hrabat treba cely zivot, kdyz bude chtit. S novym poznanim se otevrou nove obzory a nove cile a tak stale dokola.
Není tady
Mari napsal(a):
Ametyst napsal(a):
Mari napsal(a):
Ahoj, já chodím na psychoterapii už asi 3 roky. Svoji psychoterapeutku jsem vyhledala sama, když jsem měla problémy, s teď už bývalým manželem. Nakonec jsem k ní začala chodit sama. Někdy mi bylo opravdu dost špatně, ale doposud jsem vše ustála bez léků. Po sezení s psych. se cítím velmi různě. Někdy jsem v pohodě a jindy se potřebuji ještě projít a vše vstřebat. Stane se mi také, že odcházím pěkně naštvaná a rozhozená. Vše záleží na tom, co tam s ní probírám, co jsem ochotná do rozhovoru dát. Jinak je to běh na dlouhou trať, takže výsledky mého snažení nejsou vidět okamžitě.
Co se dá po 3 letech terapie ještě probírat?
Já chodím rok a půl, a myslím, že už bych fakt tedy se nějak měla lepšit...zatím se nedaří, i když to už chvíli vypadalo dobře.
Je normální tak dlouho chodit k psychoterapeutovi každý týden?A co se dá probírat ?
Nejdříve vztahy v manželství, pak vztahy s rodiči. Ty mi daly hodně zabrat. Také vztahy s ostatními lidmi. A pak vztah k sobě samé.
Ametyst, clovek se v sobe muze hrabat treba cely zivot, kdyz bude chtit. S novym poznanim se otevrou nove obzory a nove cile a tak stale dokola.
Ametyst, já se zrovna nedávno ptala své psycholožky, jestli už to neukončíme, že už chodím rok a půl...a prý jiní chodí třeba 5 let, takže žádnej stes. Zkrátka, dokud je co řešit a dokud to pomáhá, tak je to "normální". Chodím po 14 dnech, někdy vynechám. Zpočátku po týdnu a brala mě i častěji, když se jí uvolnilo. Teď už to není akutní, tak chodím méně.
Není tady
Já jsem prvně skončila u psychiatra, protože mi bylo fakt zle. Člověk nejdřív potřebuje dostat léky aby se dostal z úplného dna a mohl o svých problémech mluvit. Psychiatr mi nabídl psychoterapie, kineziologii a homeopatii, což jsem nečekala! Začala jsem chodit na intenzivní terapie a myslím, že příčinou všech mých problémů bylo to, jak nahlížím na svět. Myslím, že to člověku dost pomůže dívat se na věci jinak. Já sama studuji psychologii a myslím, že za to, že člověk chodí k psychologovi nebo psychiatrovi se nemusí stydět. Když máte zlomenou nohu, taky nesedíte doma a neříkáte si, že jste silní a zvládnete to sami. Jinak na terapie chodím už skoro rok a teď mám pocit, že to ani nepotřebuji tak často. Kdysi jsem si neuměla představit, že nepůju jeden týden k psychologovi:-)
Jednou jsem se ptala jak dlouho k němu budu chodit a on mi řekl, že to záleží na mě, že jednoho dne se určitě rozloučíme... někdo prý chodí měsíc, někdo 10 let, každý jsme jiný, je to různé.
Není tady
Nedokážu si představit, že by něco v tomto směru mělo být "už navždy" nebo se to hned muselo řešit léky, brrrr.
Určitě bych ale řekla, že správný výběr je to nejlepší (a nejtěžší).
Není tady