Pane bože, dej mi odvahu změnit věci, které změnit mohu, sílu vyrovnat se s těmi, které již nezměním a moudrost abych je od sebe rozeznala. ...

tahlete stará moudrost  vyjadřuje pokoru  pro mne ...

lupina montana napsal(a):

mariposa napsal(a):

... mít odstup a dívat se z nadhledu

Myslíš? To ale právě často bývá vyvoláno nepokorou I odtažitosti a štítivosti se říká "nadhled". A lhostejnosti jakbysmet
A je to s tím jako se vším:někdy to je dobré a...někdy ne. Ten nadhled.
A jako všechno je jen věc...rovnováhy.
I porušení rovnováhy

Ano.

Lupinko, to o čem tady píšeš Ty, není to o čem je nadhled pro mě Žádná štítivost, žádná odtažitost. Jen jednoduše otevřené oči dokořán a klid v duši. Nadhled pro mě = rovnováha

Wiki napsal(a):

Důležité bude, jak vnímáme "nadhled". To, cos Lupi napsala, bych si dokázala také představit, že lze.. Pokud by ten nadhled byl jakoby povýšený, kdy ten člověk je přesvědčen a své pravdě a nehodlá ji změnit..

Jak to tak píšu a představuju si to,  tak je těch drobných nuancí hodně.

Pokud by ten člověk měl "nadhled", bez povýšenosti, ješitnosti, ale zase si bude jist,... tak co..je to pokora? Asi ne..nevnímám to tak..

Jak tedy vnímáte "nadhled"?
Rovnováha ?

Wiki, to je jako se vším , každý ta slova může a taky vnímá po svém.Každý jim dává jiný význam a náboj

Pro Lupinu to je A a pro mě to je B a pro Tebe to klidně může být C. A tak to je. Ale souhlasím s Tebou, že pokud se chceme bavit společně, je dobré si vysvětlit jaký význam slovům dáváme. Hodně se tím dá ušetřit nedorozumění (když je jasný, že pod jedním slovem vidí každý jiný obrázek).

mariposa napsal(a):

lupina montana napsal(a):

mariposa napsal(a):

... mít odstup a dívat se z nadhledu

Myslíš? To ale právě často bývá vyvoláno nepokorou I odtažitosti a štítivosti se říká "nadhled". A lhostejnosti jakbysmet
A je to s tím jako se vším:někdy to je dobré a...někdy ne. Ten nadhled.
A jako všechno je jen věc...rovnováhy.
I porušení rovnováhy

Ano.

Lupinko, to o čem tady píšeš Ty, není to o čem je nadhled pro mě Žádná štítivost, žádná odtažitost. Jen jednoduše otevřené oči dokořán a klid v duši. Nadhled pro mě = rovnováha

Neser stařenku No já si myslím, že jsouc v nadhledu, nemůžeš být současně uvnitř - a proto ti chybí jeden aspekt.
Ale to nevadí...vždycky nějakej aspekt chybí a každýmu, žejo....
Nadhled já vnímám v pravém smyslu toho slova - to jest jako "být nad věcí". Jako leteckou mapu.
Je to jiné, než chodit po krajině, žeano. Má to výhodu nezaujatosti, neangažovanosti a přehlednosti - a chybí tomu opačnostě.
Ale je zajímavé, že se bavíme právě o tomto, protože jsem osobně přesvědčena, že právě odcházející věk Ryb nás měla naučit právě a přesně tyto dva póly vnímat. A bylo by záhodno umět se volně pohybovat mezi nimi - řekla bych aspoň.

V srpnu jsem zažila úžasnou zkušenost s pokorou, či přijetím. Byla jsem na týdenním kurzu katarzních technik, jehož náplní byly velmi aktivní Oshovy meditace. A hned první den jsem si při tanci zlomila nohu. Byl to šílený pocit. Kurz, na který jsem se půl roku těšila, měl pro mě v tom momentě náhlý konec. Nedokázala jsem ale odjet domů. Dva dny jsem neustále bojovala mezi zůstat a nezůstat. Odmítala jsem být někomu na obtíž, odmítala jsem kurz vzdát. Neustálé myšlenky "PROČ?", "CO MI TO MÁ ŘÍCT?" Šílená rozpolcenost. Třetí den jsme měli techniku, na jejímž konci jsme se dívali do očí a říkali jediné: "MILUJI TĚ". Všichni vysílali tolik lásky, že místnost doslova praskala. Byla nabita láskou, něhou, přijetím. Bylo to fantastické. V tom momentě jsem věděla, že tam mám zůstat! Od toho momentu jsem zažívala PLYNUTÍ. Plynula jsem a vše bylo tak jednoduché. Dívala jsem se s ohromným úžasem a pokorou na hru, která se kolem mě odehrávala. Vnímala jsem, jak je vše "jakoby naplánované". Každý byl ve správnou chvíli na správném místě. Ten zážitek byl nezapomenutelný. Nikdy bych jej neměla, kdybych si nezlomila nohu. Neměla bych ho, kdybych odjela. Neměla bych ho, kdybych se neustále ptala PROČ! Měla jsem ho jen proto, že jsem celou situaci přijala díky LÁSCE. Láska je klíč ke všemu!