Teru a proč se vlastně srovnáváš s lidmi, kteří tomu oboru věnovali CELÝ život, když ty ho teprve chcš ZAČÍT studovat?
Proč to máš takhle nastavené?

Takže vobyčejnej strach?
Zdá se jakoby Tě ovlivňovala loňská zkušenost kdys natrefila na pana zvědavého. Třeba to ten pán jinak prostě neumí. Já bych se tím nenechala nijak vykolejit.
V tom snu jsi dostávala dost triviální otázky, taky to tak vnímáš?

Mariposo - jako triviální otázky to nevnímám. Spíše si to vysvětluji tak, že látka k nastudování je opravdu hodně široká a i když se poctivě učím, tak ve finále to může dopadnout tak, že se budou ptát na věci, o které jsem ani nezavadila.
Takže spíš něco jako - je úplně jedno, jakou aktivitu vyvineš, rozhoduje náhoda (že jsem si náhodou všimla nápisu na dveřích, že jsem náhodou viděla ten film, kde se objevila žena v té nebo oné sukni..)

Andromedo - možná to bylo výsledkem jen mé račí přecitlivělosti na výrazy lidí a atmosféru kolem, ale oni fakt nevypadali, že by si připadali jako ti, co je můžeš ráno potkat v sámošce.. ;o) Vypadali jako "já jsem pan DOCENT a všechno vím nejlíp a nepustím tě ke slovu". Ale jak říkám, to, že já jsem tu situaci tak interpretovala ještě neznamená, že to tak fakt bylo ;o))

V prvním příspěvku jsem se to pokoušela vyjádřit, ale nakonec jsem zklouzla jinam - chtěla jsem říct, že mně drtí vědomí, že ve finále je to o štěstí mnohem více než o znalostech a inteligenci. Je to něco jako v superstar.. prostě porota rozhodne na základě dvou krátkých ukázet písničky, buď zaujmete nebo ne... protože těch, kteří "zpívají stejně dobře", je tam víc, než kolik jich může postoupit do finále..

Hirondel, drtí mně to, protože bez této konkrétní školy nejde dělat mé konrkétně vysněné povolání. Jediné, o kterém jsem přesvědčena, že by mně naplňovalo a zároveň tohle je asi jediná škola, kterou bych dokázala dostudovat, protože mně prostě baví ;o)
Vím, co myslíš tím postojem a odrazem. Nicméně já tam loni nešla s tím pocitem a pak si jej potvrdila, já tam šla z rozzářenýma očima - ty jo, druhá komise, no to musí vyjít - a pak taková ledová sprcha ;o)
Prostě moc bych si přála tuhle školu studovat, protože mně děsně baví obor, protože mi už jen příprava na přijímačky dala hrozně moc a vím, o kolik víc by mi dala škola samotná, protože to ze mně "dělá lepšího člověka" (ne v tom významu, že bych měla vejšku, ale čistě ve významu "být """lepší""" člověk"). Protože mi to otvírá dveře do světa, který je pro mně záhadou a který chci děsně prozkoumat, protože mně tam táhne celé moje srdce a duše a nevím co ještě, protože v tuhle chvíli není nic, co bych chtěla víc a kdyby mi teď někdo nabídnul, jestli se tam dostat nebo 10 mega, ale podepíšu, že to nikdy nebudu studovat, tak kašlu na 10 mega. Protože když čtu knihy k tématu, tak si připadám, jako egyptolog, který právě vchází do Tutanchámonovy hrobky.... mně už z toho asi fakt hrabe ;o)))))))))))))

Já věřím tomu, že si na "osudu" nic nevyvzdoruju, věřím, že pokud já udělám maximum, tak to musím prostě pustit z rukou s vědomím, že teď už je to mimo mou vůli, vím vím vím! Jenže teda asi vlastně nevím, protože tohle vědomí by mi mělo přinést úlevu, ne?

Skoro celý svůj život jsem si tak proplavávala od ničeho k ničemu, po ničem jsem extra netoužila, všechno mně bavilo chvilku a hned jsem to opuštěla, nevěděla jsem co je to chtít a nedostat, ne proto, že bych dostala všechno, ale protože jsem prostě nic moc nechtěla. Ani maturita, ani pracovní proces, nic z těch Velkých Životních Zkoušek mně nijak extra nestresovalo. A teď kurňa najednou musím přesnět vědět co chcu a chtít něco, u čeho je tak mizivá naděje to dostat ;o) A možná tak to špatně snáším i proto, že jsem tohle nikdy dřív necítila a neumím si s tím tlakem poradit ;o)

Teru99 napsal(a):

Mariposo - jako triviální otázky to nevnímám. Spíše si to vysvětluji tak, že látka k nastudování je opravdu hodně široká a i když se poctivě učím, tak ve finále to může dopadnout tak, že se budou ptát na věci, o které jsem ani nezavadila.
Takže spíš něco jako - je úplně jedno, jakou aktivitu vyvineš, rozhoduje náhoda (že jsem si náhodou všimla nápisu na dveřích, že jsem náhodou viděla ten film, kde se objevila žena v té nebo oné sukni..)

Teru, když to tedy vnímáš takhle-že takto to při tom pohovoru funguje, tak proč si z toho vlastně děláš tak velkou hlavu? No a jiná věc je, jestli to není jen Tvá vlastní domněnka, že takto to funguje - na principu nějaké náhody.

Klidná mysl je výborný spojenec

V pátek Ti budu držet palce

hirondel, proč máš dva nicky ?

ty nejsi mariposa ?

Teru,
já ti hodím ještě jednu věc do placu Až budeš u té zkoušky, vzpoměň si na pocity, emoce a odhodlání, které jsi měla při psaní příspěvku č.8.... to bude ten motor, který tě tam propašuje    Držím palce!

Tak holky, jen pro info, mám to celé za sebou a čekám na výsledky, nicméně bodové ohodnocení vím a (nechci to zakřiknout), ale mám o pět bodů víc, než obvykle stačí k přijetí, takže snad je vše na dobré cestě ;o)