29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Zklamaná napsal(a):
Wiki napsal(a):
Vil, pokud nemáš sama v sobě jasno, pokud máš pochybnosti, nepouštěj se do vážného vztahu a nechtěj se zamilovat rychle a násilím. Neběží-li to všechno hladce, přirozeně, hravě, s čistým svědomím, je to většinou špatně. A tím nemyslím určitě hádku v páru nebo něčo podobného...
... a to by mě nadmíru zajímalo, cos přesně tímto "s čistým svědomím" měla na mysli....
Nadmíru - ?
Pro mě je čisté svědomí jasný pojem- pro někoho možná ne, ale s tím já těžko pomůžu...
Není tady
PPavlaa napsal(a):
Zklamaná napsal(a):
Wiki napsal(a):
Vil, pokud nemáš sama v sobě jasno, pokud máš pochybnosti, nepouštěj se do vážného vztahu a nechtěj se zamilovat rychle a násilím. Neběží-li to všechno hladce, přirozeně, hravě, s čistým svědomím, je to většinou špatně. A tím nemyslím určitě hádku v páru nebo něčo podobného...
... a to by mě nadmíru zajímalo, cos přesně tímto "s čistým svědomím" měla na mysli....
mě by zajímalo i to zamilování násilím. to jde ? myslela jsem, že zamilovanost buď je, nebo není.
Myslím tím zamilovat se za každou cenu, při své případné frustraci, aktivně vyhledávat, toužit po objektu lásky atd...netušila jsem, že by to mohlo být nesrozumitelné...
Pokud se bude chtít zamilovat do muže, nějak urputně, půjdu za tím na silu - tak se domnívám, že je to špatně.
Upravil(a) Wiki (1. 6. 2010 13:14)
Není tady
Ivana napsal(a):
Vilemíno, mně je 51 let a v životě jsem byla zamilovaná jen 1x (kromě dětských platonických 2 "lásek"). Jsem taky melancholik a introvert a myslím si, že jsem i chladnější typ, i když svého exmanžela jsem milovala tak, že bych za něho dala bez váhání život, ale nikdy (ani s ním) jsem necítila žádné pověstné motýlky v břiše.
Nevím, každý to máme jinak. Někdo se dokáže zamilovat téměř do každého chlapa, kterého blíž pozná, někdo ne. Nedá se říct, co je lepší a co horší. Smiř se s tím, že tobě to tak snadno nejde. Taky si myslím (soudím podle sebe), že kolem sebe nemáš partu kluků, z kterých by sis mohla vybírat, ale že se i těžko s někým sbližuješ a seznamuješ. Takže nemáš ani tolik příležitostí k lásce, jako nějaká extrovertní holčina obklopená bandou přátel.
Já si nějak pořád myslím, že vůbec nejde o problém. Zvažme situaci, že by se někdo zamilovával denně, či obden...hmm...taky nic moc.
Ty se určitě zamilováváš (zamiluješ) tak rychle jak to bude správné a tehdy kdy to bude správné..věř tomu, nepochybuj. Spíše se věnovat sobě, abys měla zdravej základ pro zamilovávání se. To pak ovlivní celou souvztažnost. Když změníš tu "hlavní postavu" svého příběhu, změníš i ty vedlejší...
Není tady
Takže nemáš ani tolik příležitostí k lásce, jako nějaká extrovertní holčina obklopená bandou přátel.
Taková holčina to může mít úplně stejně komplikovaný. Sice je fakt, že si z "party kluků" může vybírat jako z bonboniéry - ale to v žádném případě neznamená, že se taky musí zamilovat. Jen si osladí život.
Není tady
Wiki napsal(a):
Zklamaná napsal(a):
Wiki napsal(a):
Vil, pokud nemáš sama v sobě jasno, pokud máš pochybnosti, nepouštěj se do vážného vztahu a nechtěj se zamilovat rychle a násilím. Neběží-li to všechno hladce, přirozeně, hravě, s čistým svědomím, je to většinou špatně. A tím nemyslím určitě hádku v páru nebo něčo podobného...
... a to by mě nadmíru zajímalo, cos přesně tímto "s čistým svědomím" měla na mysli....
Nadmíru - ?
Pro mě je čisté svědomí jasný pojem- pro někoho možná ne, ale s tím já těžko pomůžu...
pro mě je čisté svědomí také jasný pojem - ovšem tebe jsem se ptala na to, co u tebe v tomto kontextu znamená "čisté svědomí"
ano, nadmíru mě to zajímá - proto pokud v tom máš tedy takové jasno, definuj pojem "čisté svědomí" aplikované právě na tu zamilovanost a navazování vztahu. Pokud mi však chceš odpovědět ve stejném stylu, jak předchozí otázku, nutně si budu muset udělat "obrázek", že si to jen plácla a vlastně ted nevíš, jak to zdefinovat.
Není tady
Vilemína napsal(a):
Jak dát najevo muži, že se mi líbí? Mně třeba napadlo vyšít (ano, vyšívám, je to můj koníček) mu obrázek koně (tento muž miluje koně), zarámovat to a dát mu to, ideální by bylo, aby na tom obraze byl jak kůň, tak srdce. Myslíte si, že je to hloupé?
Proč by to mělo být hloupé? Pro někoho blbina, pro někoho důkaz lásky, musíš to vyzkoušet.
Vilemíno, nebudu psát, co si myslím o tom, co kdysi udělal muž tvého srdce a co bych dělala já, kdyby moje dcera byla jednou či druhou osudovou ženou jeho života... já to narozdíl od některých zde totiž netuším.
Jen tolik - myslím, že tě ten člověk přitahuje povahou. Otázka je, jestli to, jak jedná nyní, je důsledek toho, co udělal, nebo tomu bylo naopak. Jeho povaha do dohnala k tomu, za co pykal... Nevím proč, ale myslím si, že je to důležité.
A co se týče melancholické povahy - jistě, může to být těžší, nejen zamilovat se... to, jakou máme povahu určuje, jak se k čemu postavíme, jak co zpracujeme... někdo sedí v koutku a bulí, někdo jde hlavou proti zdi... reakce na jednu věc může být u šesti lidí různá.
Držím ti palce a jak psala Wiki - nežeň to silou a zjisti, jestli jseš zamilovaná, protože chceš a potřebuješ lásku, nebo proto, že to cítíš jako lásku (ne jen její potřebu). Možná to Wiki myslela jinak, já to pochopila takto.
Není tady
Wiki napsal(a):
Pro mě je čisté svědomí jasný pojem- pro někoho možná ne, ale s tím já těžko pomůžu...
Zajimalo by mne jestli to chape hlavne Vilemina (?)
Vilemino co Ty na to prosim?
Není tady
hirondel napsal(a):
Vilemína napsal(a):
hirondel napsal(a):
A Ty si myslis co Vil?Já si právě myslím, že se melancholici nejhůře ze čtyř typů temperamentu zamilovávají, ale jista si tím nejsem, přece jen v psychologii nemám moc znalosti.
Nejakou spojitost to mit podle mne muze.
Nicmene podle mne v zadnem pripade nelze rict, ze je to prave tim.
Pises: "Taky to máte někdo tak, že nezamilujete jen tak? "
Ano,take jsem se nezamilovavala jen tak a uz vubec ne dvakrat do roka![]()
Vilemino,jsi hloubavy clovek,premyslis rada o vsem do hloubky? Pokud ano,pak prijdes na to cim to je,drive nebo pozdeji.
Třeba můj brácha se dokáže zamilovat i dvakrát do roka. Ale on je kapitola sama pro sebe, má několik poruch osobnosti, taky se léčí na psychiatrii, má vážnější diagnózu než já.
Není tady
Ivana napsal(a):
Vilemíno, mně je 51 let a v životě jsem byla zamilovaná jen 1x (kromě dětských platonických 2 "lásek"). Jsem taky melancholik a introvert a myslím si, že jsem i chladnější typ, i když svého exmanžela jsem milovala tak, že bych za něho dala bez váhání život, ale nikdy (ani s ním) jsem necítila žádné pověstné motýlky v břiše.
Nevím, každý to máme jinak. Někdo se dokáže zamilovat téměř do každého chlapa, kterého blíž pozná, někdo ne. Nedá se říct, co je lepší a co horší. Smiř se s tím, že tobě to tak snadno nejde. Taky si myslím (soudím podle sebe), že kolem sebe nemáš partu kluků, z kterých by sis mohla vybírat, ale že se i těžko s někým sbližuješ a seznamuješ. Takže nemáš ani tolik příležitostí k lásce, jako nějaká extrovertní holčina obklopená bandou přátel.
Já ještě to mám navíc tak, že dost často přes den sním. Vymýšlím si různé scénáře, některé osoby jsou převzaty z knih, některé ze seriálů (na dnešní seriály se ale nedívám). Já tam ale nevystupuju, jsem někdo jiný. Ten někdo jiný je velmi milován opačným pohlavím, ale má samozřejmě taky své chyby. Scénáře si přehrávám pořád dokola, občas posouvám děj. Už se mi i stalo párkrát za život, že jsem změnila postavy, to přichází většinou jednou za tři pět let.
Takže já se v představách dokážu zamilovat, ale jsou to jen představy a ještě to nejsem já.
Není tady
Vilemína napsal(a):
Takže já se v představách dokážu zamilovat, ale jsou to jen představy a ještě to nejsem já.
No vidis Vil a presto jsi to Ty. Ty predstavy jsou Tvoje,nejsou nekoho jineho ,to znamena "jsi" to take Ty.
Není tady
javena napsal(a):
Vilemína napsal(a):
Jak dát najevo muži, že se mi líbí? Mně třeba napadlo vyšít (ano, vyšívám, je to můj koníček) mu obrázek koně (tento muž miluje koně), zarámovat to a dát mu to, ideální by bylo, aby na tom obraze byl jak kůň, tak srdce. Myslíte si, že je to hloupé?
Proč by to mělo být hloupé? Pro někoho blbina, pro někoho důkaz lásky, musíš to vyzkoušet.
Vilemíno, nebudu psát, co si myslím o tom, co kdysi udělal muž tvého srdce a co bych dělala já, kdyby moje dcera byla jednou či druhou osudovou ženou jeho života... já to narozdíl od některých zde totiž netuším.
Jen tolik - myslím, že tě ten člověk přitahuje povahou. Otázka je, jestli to, jak jedná nyní, je důsledek toho, co udělal, nebo tomu bylo naopak. Jeho povaha do dohnala k tomu, za co pykal... Nevím proč, ale myslím si, že je to důležité.
A co se týče melancholické povahy - jistě, může to být těžší, nejen zamilovat se... to, jakou máme povahu určuje, jak se k čemu postavíme, jak co zpracujeme... někdo sedí v koutku a bulí, někdo jde hlavou proti zdi... reakce na jednu věc může být u šesti lidí různá.
Držím ti palce a jak psala Wiki - nežeň to silou a zjisti, jestli jseš zamilovaná, protože chceš a potřebuješ lásku, nebo proto, že to cítíš jako lásku (ne jen její potřebu). Možná to Wiki myslela jinak, já to pochopila takto.
Jak mám zjistit, že jsem doopravdy zamilovaná?
Není tady
Vilemína napsal(a):
Jak mám zjistit, že jsem doopravdy zamilovaná?
Vilemino,
jak ma zjistit ze mam hlad?
Není tady
Jak zjistit, jestli jsem opravdu zamilovaná...
Já sama jsem kdysi chodila s klukem jenom proto, že všichni s někým chodili a já byla na společných akcích plonková a on taky... Byl fajn, sympaťák, rozumněli jsme si - kafčo, kino, procházky... tak jsem to nechala přejít do intimní roviny a byla to katastrofa. Tenkrát jsem neuměla říct - hele jsi fajn, rozumíme si, ale nic víc z toho nebude...
Někoho to potká později. Známá měla po krachu dlouhodobého vztahu taky takový vztah. Rozuměli si, byli oba sami... taky to skončilo.
Tyhle dva popsané vztahy (i druhou dvojici velmi dobře znám) vznikly jen proto, že aktéři procházeli určitým obdobím v životě - tápali a chytili se stébla, aby se nepotopili. Nebyla to láska - byl to vztah z vyprahlosti po lásce. A ta nepřišla. Tím ovšem neříkám, že se to nemůže stát. Všem z nás to pomohlo v dalším životě (přinejmenším zkušeností) ale to, že to není láska, jsme si spíš nechtěli připustit, než že bychom to nevěděli.
Myslím, že když je k sobě člověk upřímný, pozná to.
Není tady
Vilemína napsal(a):
Jak mám zjistit, že jsem doopravdy zamilovaná?
Jestli se takhle ptáš, tak myslím, že nejsi zamilovaná. To člověk prostě cítí. To se nedá popsat. To člověk ví. To pozná, když se vznáší.
Zklamaná napsal(a):
Wiki napsal(a):
Zklamaná napsal(a):
... a to by mě nadmíru zajímalo, cos přesně tímto "s čistým svědomím" měla na mysli....Nadmíru - ?
Pro mě je čisté svědomí jasný pojem- pro někoho možná ne, ale s tím já těžko pomůžu...pro mě je čisté svědomí také jasný pojem - ovšem tebe jsem se ptala na to, co u tebe v tomto kontextu znamená "čisté svědomí"
ano, nadmíru mě to zajímá - proto pokud v tom máš tedy takové jasno, definuj pojem "čisté svědomí" aplikované právě na tu zamilovanost a navazování vztahu. Pokud mi však chceš odpovědět ve stejném stylu, jak předchozí otázku, nutně si budu muset udělat "obrázek", že si to jen plácla a vlastně ted nevíš, jak to zdefinovat.
Udělej si obrázek jaký chceš, bude tvůj a tvým taky zůstane.
Ironie typu " pokud v tom máš takové jasno-" - píšeš proč? Vážně nevím, proč nedokážeš diskutovat normálně, bez vyrypování, je to tak zbytečné a hlavně únavné. Píšeme tady pro Vil ve snaze jí pomoci, neuniklo ti to?
Dělám v dobré víře a tak jak nejlépe umím v tu danou chvíli - to je pro mě čisté svědomí, protože někdy tuším , že dělám něco špatně, ale mám prostě chuť to udělat, použít nějakou nepovolenou zkratku a to i když vím, že nedělám dobře. - tedy pak mám špatné svědomí. Ve vztahu zažíváme úplně stejné pocity jako ve všech ostatních situacích..
Věřím, že to bude takto dostačující
Není tady
majkafa napsal(a):
Vilemína napsal(a):
Jak mám zjistit, že jsem doopravdy zamilovaná?
Jestli se takhle ptáš, tak myslím, že nejsi zamilovaná. To člověk prostě cítí. To se nedá popsat. To člověk ví. To pozná, když se vznáší.
Já si taky myslím, že to poznáš. A hlavně, že to není třeba definovat. Třeba člověku bude stačit, když bude tak nějak paušálně spokojený, bez větších výkyvů. Mít rád svět, lidi, všechno... I to je myslím dost velký úspěch.
Proč chtít škatulku "být zamilovaný" - vždyť ten pocit - umožnit si pocit zamilovanosti si člověk vytváří sám, takže si ve svých rukou. Mnohdy navazující opětování lásky je bezva , nádhera, ..kulminace, ..ale tak vratké , neuchopitelné a tak nesamozřejmé...proto se na toto upnout je abonentka na smutný život. Takže prostě milujme, mějme rádi a nezkoumejme to..
Nebýt milován - to je smůla, ale nemilovat - to je neštěstí (citát už nevím čí)
Upravil(a) Wiki (2. 6. 2010 15:38)
Není tady
Vilemína napsal(a):
Ivana napsal(a):
Vilemíno, mně je 51 let a v životě jsem byla zamilovaná jen 1x (kromě dětských platonických 2 "lásek"). Jsem taky melancholik a introvert a myslím si, že jsem i chladnější typ, i když svého exmanžela jsem milovala tak, že bych za něho dala bez váhání život, ale nikdy (ani s ním) jsem necítila žádné pověstné motýlky v břiše.
Nevím, každý to máme jinak. Někdo se dokáže zamilovat téměř do každého chlapa, kterého blíž pozná, někdo ne. Nedá se říct, co je lepší a co horší. Smiř se s tím, že tobě to tak snadno nejde. Taky si myslím (soudím podle sebe), že kolem sebe nemáš partu kluků, z kterých by sis mohla vybírat, ale že se i těžko s někým sbližuješ a seznamuješ. Takže nemáš ani tolik příležitostí k lásce, jako nějaká extrovertní holčina obklopená bandou přátel.Já ještě to mám navíc tak, že dost často přes den sním. Vymýšlím si různé scénáře, některé osoby jsou převzaty z knih, některé ze seriálů (na dnešní seriály se ale nedívám). Já tam ale nevystupuju, jsem někdo jiný. Ten někdo jiný je velmi milován opačným pohlavím, ale má samozřejmě taky své chyby. Scénáře si přehrávám pořád dokola, občas posouvám děj. Už se mi i stalo párkrát za život, že jsem změnila postavy, to přichází většinou jednou za tři pět let.
Takže já se v představách dokážu zamilovat, ale jsou to jen představy a ještě to nejsem já.
Vždyť ty představy , sny jsou taky krásné. Ty máme všichni..
A co kdyby sis dala do své hlavní role prostě sebe? To tě neláká?
Není tady
Wiki napsal(a):
Vilemína napsal(a):
Ivana napsal(a):
Vilemíno, mně je 51 let a v životě jsem byla zamilovaná jen 1x (kromě dětských platonických 2 "lásek"). Jsem taky melancholik a introvert a myslím si, že jsem i chladnější typ, i když svého exmanžela jsem milovala tak, že bych za něho dala bez váhání život, ale nikdy (ani s ním) jsem necítila žádné pověstné motýlky v břiše.
Nevím, každý to máme jinak. Někdo se dokáže zamilovat téměř do každého chlapa, kterého blíž pozná, někdo ne. Nedá se říct, co je lepší a co horší. Smiř se s tím, že tobě to tak snadno nejde. Taky si myslím (soudím podle sebe), že kolem sebe nemáš partu kluků, z kterých by sis mohla vybírat, ale že se i těžko s někým sbližuješ a seznamuješ. Takže nemáš ani tolik příležitostí k lásce, jako nějaká extrovertní holčina obklopená bandou přátel.Já ještě to mám navíc tak, že dost často přes den sním. Vymýšlím si různé scénáře, některé osoby jsou převzaty z knih, některé ze seriálů (na dnešní seriály se ale nedívám). Já tam ale nevystupuju, jsem někdo jiný. Ten někdo jiný je velmi milován opačným pohlavím, ale má samozřejmě taky své chyby. Scénáře si přehrávám pořád dokola, občas posouvám děj. Už se mi i stalo párkrát za život, že jsem změnila postavy, to přichází většinou jednou za tři pět let.
Takže já se v představách dokážu zamilovat, ale jsou to jen představy a ještě to nejsem já.Vždyť ty představy , sny jsou taky krásné. Ty máme všichni..
A co kdyby sis dala do své hlavní role prostě sebe? To tě neláká?
Právě že vůbec. Chtěla bych být někdo jiný.
Není tady
Hodně jste tady řešili mého kamaráda (pořád jsme jen kamarádi). Vím o něm něco nového. Byla mu diagnostikovaná patologická sexuální agresivita (tento termín se užívá jen v ČR, mezinárodně spadá pod diagózu sadomasochismus.
Prý mu to diagnostikoval jeden sexuolog, ostatní lékaři (psycholog, ke kterému více jak rok chodil na individuální terapii, a další lékaři) jsou prý názoru, že pod tuto diagnózu nespadá. Sám kamarád se za sadistu nepovažuje.
Takže tak.
Není tady
Vilemína napsal(a):
Hodně jste tady řešili mého kamaráda (pořád jsme jen kamarádi). Vím o něm něco nového. Byla mu diagnostikovaná patologická sexuální agresivita (tento termín se užívá jen v ČR, mezinárodně spadá pod diagózu sadomasochismus.
Prý mu to diagnostikoval jeden sexuolog, ostatní lékaři (psycholog, ke kterému více jak rok chodil na individuální terapii, a další lékaři) jsou prý názoru, že pod tuto diagnózu nespadá. Sám kamarád se za sadistu nepovažuje.
Takže tak.
Ještě pořád ho chceš jo? Nejsi náhodou sama masochistka?
Není tady
Vilemína napsal(a):
Hodně jste tady řešili mého kamaráda (pořád jsme jen kamarádi). Vím o něm něco nového. Byla mu diagnostikovaná patologická sexuální agresivita (tento termín se užívá jen v ČR, mezinárodně spadá pod diagózu sadomasochismus.
Prý mu to diagnostikoval jeden sexuolog, ostatní lékaři (psycholog, ke kterému více jak rok chodil na individuální terapii, a další lékaři) jsou prý názoru, že pod tuto diagnózu nespadá. Sám kamarád se za sadistu nepovažuje.
Takže tak.
A co si o tom myslíš Ty, Vilemíno?
Není tady
mariposa napsal(a):
Vilemína napsal(a):
Hodně jste tady řešili mého kamaráda (pořád jsme jen kamarádi). Vím o něm něco nového. Byla mu diagnostikovaná patologická sexuální agresivita (tento termín se užívá jen v ČR, mezinárodně spadá pod diagózu sadomasochismus.
Prý mu to diagnostikoval jeden sexuolog, ostatní lékaři (psycholog, ke kterému více jak rok chodil na individuální terapii, a další lékaři) jsou prý názoru, že pod tuto diagnózu nespadá. Sám kamarád se za sadistu nepovažuje.
Takže tak.A co si o tom myslíš Ty, Vilemíno?
Že je vyléčený, nebo že je tak chudáček okolím nepochopen ,že ona jediná ho pochopí a bude milovat do "konce" svého života.
Omlouvám se se takové ostré řeči ale jak se už fakt nevidím že některé ženy dopadnou jak dopadnou..když si za to někdy můžou samy.
Není tady
Vilemína napsal(a):
Hodně jste tady řešili mého kamaráda (pořád jsme jen kamarádi). Vím o něm něco nového. Byla mu diagnostikovaná patologická sexuální agresivita (tento termín se užívá jen v ČR, mezinárodně spadá pod diagózu sadomasochismus.
Prý mu to diagnostikoval jeden sexuolog, ostatní lékaři (psycholog, ke kterému více jak rok chodil na individuální terapii, a další lékaři) jsou prý názoru, že pod tuto diagnózu nespadá. Sám kamarád se za sadistu nepovažuje.
Takže tak.
Vil, docela se mi líbí, že máš odvahu napsat to takto natvrdo, bez příkras. je-li tomu tak, a není důvod moc pochybovat, tak je ten pán nemocný a nevyzpytatelný. Já osobně, bych se v tom případě asi držela dost zpátky. Měla bych prachsprostý strach.
Asi i kdyby mi povídal třeba krásné věci apod., na čož jsme my baby citlivé..., tak bych po zkušenostech nevěřila. Verbální oblbování dokáží nejvíce a nejlépe sociopaté. Vážně jsem měla možnost několik jich pozorovat a dokonce jsem měla jednu osobní zkušenost, kdy jsem byla ve stavu sebevědomí mínus 20. Uvěřila jsem doslova a absolutně jsem se na pár dní odhmotnila. Ty na tom nebudeš asi tak dramaticky jako já tenkrát, ale něco v tobě vrtá a přemýšlí, takže asi taky něco probíhá..
Spíš jsem si všimla, že pořádnej chlap toho moc nenapovídá, nedokáže psát moc basničky a ohromovat řečmi. To je samozřejmě jen můj jakýsi poznatek, určitě nejsou všichni pánové, kteří umí mluvit a básnit a oblbovat sociopaté. Chci tím říct, buď strašně opatrná, a pro jistotu moc nevěř..Pokud se rovnou nechceš držet dál od něj.
Není tady
Vilemína napsal(a):
Wiki napsal(a):
Vilemína napsal(a):
Já ještě to mám navíc tak, že dost často přes den sním. Vymýšlím si různé scénáře, některé osoby jsou převzaty z knih, některé ze seriálů (na dnešní seriály se ale nedívám). Já tam ale nevystupuju, jsem někdo jiný. Ten někdo jiný je velmi milován opačným pohlavím, ale má samozřejmě taky své chyby. Scénáře si přehrávám pořád dokola, občas posouvám děj. Už se mi i stalo párkrát za život, že jsem změnila postavy, to přichází většinou jednou za tři pět let.
Takže já se v představách dokážu zamilovat, ale jsou to jen představy a ještě to nejsem já.Vždyť ty představy , sny jsou taky krásné. Ty máme všichni..
A co kdyby sis dala do své hlavní role prostě sebe? To tě neláká?Právě že vůbec. Chtěla bych být někdo jiný.
No a v tom je jádro problému. Ty si totiž můžeš tu hlavní roli ušít sobě na míru. Tu, která tě láká (pokud to není 100letý stařec a ty seš zrovna mladá kočka.. ), tu se kterou sympatizuješ.. Proč to nezkusit? Třeba role mladé sebevědomé baby, která má život před sebou a vybírá si cestu, baby , která se má ráda a chrání se před negativními vlivy okolí. Jakýmikoliv - od alkoholu až po odčerpávání energie druhými.
Není tady
Petuna napsal(a):
Vilemína napsal(a):
Hodně jste tady řešili mého kamaráda (pořád jsme jen kamarádi). Vím o něm něco nového. Byla mu diagnostikovaná patologická sexuální agresivita (tento termín se užívá jen v ČR, mezinárodně spadá pod diagózu sadomasochismus.
Prý mu to diagnostikoval jeden sexuolog, ostatní lékaři (psycholog, ke kterému více jak rok chodil na individuální terapii, a další lékaři) jsou prý názoru, že pod tuto diagnózu nespadá. Sám kamarád se za sadistu nepovažuje.
Takže tak.Ještě pořád ho chceš jo?
Nejsi náhodou sama masochistka?
Ano, pořád je mi sympatický. Masochistka nejsem.
Není tady