|
29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Ahoj,
bohužel patřím přesně do té kateogire žen, které opravdu nechcete potkat na silnici, když řídí auto. Zajímalo by mne dámy, jak to máte vy ostatní. Jsem přesvědčená, že se tady najde dost takových, které řídí jako Schumacher, ale vy ostatní? Jak dlouho vám trvalo dostat řízení do ruky?
Já jsem zoufalá, naprosto nevnímám vzdálenosti, netuším, kdy můžu vjet z vedlejší na hlavní, přednosti na křižovatkách pro mne stále představují jednu z největších záhad vesmíru, projet mezi dvěma auty - no to už snad raději umřít a zaparkovat tam, kde nemám k dispozici aspoň pět volných parkovacích míst vedle sebe, je prostě nemožné.
Prosím utěšte mne, že jste v začátcích také takhle bojovaly a dnes řídíte stejně automaticky, jako dýcháte 
Není tady
Podle me NE ridit automaticky, ale ridit vedome.
Byt proste tam u rizeni, nemyslet na to co mam nebo nemam delat, ale proste bdele, vedome ridit, byt tam a mit z toho poteseni, myslenky hodit za hlavu a divat se co se deje a uvolnene bdele reagovat.
Kdyz premyslim o tom proc maji nektere zeny (i muzi) problem s rizenim, mam za to, ze v tom vezi urcity druh strachu. Podle me ten, kdo se ridit neboji, ten ridi bezpecne. Vi totiz co se deje, co dela, zatimco ten co se boji, ten to vlastne nevi, nebot strach paralyzuje jeho bdelost.
Upravil(a) mariposa (20. 5. 2010 14:10)
Není tady
až když jsme si pořídili automat. Do tý doby to byl děs, skoro jsem nejezdila. Když jsme si ho pořídili, začala jsem jezdit a to ostatní, co popisuješ mi jen tím cvikem přešlo "do krve"
Není tady
Teru99 napsal(a):
a zaparkovat tam, kde nemám k dispozici aspoň pět volných parkovacích míst vedle sebe, je prostě nemožné.
Prosím utěšte mne, že jste v začátcích také takhle bojovaly a dnes řídíte stejně automaticky, jako dýcháte
Tak to tě asi nepotěším. Pamatuju si vcelku přesně, jak jsem v už autoškole bravurně zvládala podélné parkování.
Dneska - potřebuju zaparkovat, vidím volné místo - to neee, tam se nevejdu. Zajedu za roh, tam se mi povede někam to natlačit, a když pak obejdu roh a jdu kolem toho malého místa, kam jsem se teda rozhodně nemohla vejít, vidím tam parkovat avii, která má ještě vpředu i vzadu celkem dost prostoru... 
Ale jinak jo, určitě ti to časem přejde do krve, a nebudeš se muset pekelně soustřeďovat na techniku jízdy ani na to, jestli tady na té křižovatce máš přednost ty, nebo se do ní sune zleva...
Není tady
Teru99 napsal(a):
Ahoj,
bohužel patřím přesně do té kateogire žen, které opravdu nechcete potkat na silnici, když řídí auto. Zajímalo by mne dámy, jak to máte vy ostatní. Jsem přesvědčená, že se tady najde dost takových, které řídí jako Schumacher, ale vy ostatní? Jak dlouho vám trvalo dostat řízení do ruky?
Já jsem zoufalá, naprosto nevnímám vzdálenosti, netuším, kdy můžu vjet z vedlejší na hlavní, přednosti na křižovatkách pro mne stále představují jednu z největších záhad vesmíru, projet mezi dvěma auty - no to už snad raději umřít a zaparkovat tam, kde nemám k dispozici aspoň pět volných parkovacích míst vedle sebe, je prostě nemožné.
Prosím utěšte mne, že jste v začátcích také takhle bojovaly a dnes řídíte stejně automaticky, jako dýcháte
Muzu se zeptat, kdo ti vlastne dal ridicak, kdyz nic neumis??? 
Není tady
venuše napsal(a):
Teru99 napsal(a):
Ahoj,
bohužel patřím přesně do té kateogire žen, které opravdu nechcete potkat na silnici, když řídí auto. Zajímalo by mne dámy, jak to máte vy ostatní. Jsem přesvědčená, že se tady najde dost takových, které řídí jako Schumacher, ale vy ostatní? Jak dlouho vám trvalo dostat řízení do ruky?
Já jsem zoufalá, naprosto nevnímám vzdálenosti, netuším, kdy můžu vjet z vedlejší na hlavní, přednosti na křižovatkách pro mne stále představují jednu z největších záhad vesmíru, projet mezi dvěma auty - no to už snad raději umřít a zaparkovat tam, kde nemám k dispozici aspoň pět volných parkovacích míst vedle sebe, je prostě nemožné.
Prosím utěšte mne, že jste v začátcích také takhle bojovaly a dnes řídíte stejně automaticky, jako dýcháteMuzu se zeptat, kdo ti vlastne dal ridicak, kdyz nic neumis???
nezlob se, ale tohle je dost zásadní, to ostatní se dá nějak obejít. zapakovat za rohem, ..ale pokud nevíš, kdo má přednost na křižovatce, tak bys raději neměla jezdit a ohrožovat ostatní. Do té doby, než se to naučíš.
Jinak k tématu..mám taky problém s parkováním. Raději jedu o ulici dál..
Není tady
Trénovat,trénovat,trénovat. Denně usedat za volant,zdolávat překážky v podobě neurotických řidičů-spěchačů,hledání volného místa na zaparkování a rychlé reakce volné místo zaplnit svým autem,popřípadě spolknout sprostou nadávku,když jiný byl rychlejší.....Nejlepší "autoškolou" je jízda po Praze. Je zde mnoho agresivních řidičů,hustý provoz,každodenní změny na silnicích,tam kde včera byl provoz v obou směrech,dnes je jednosměrka apod.
Není tady
laminanonte napsal(a):
venuše napsal(a):
Teru99 napsal(a):
Ahoj,
bohužel patřím přesně do té kateogire žen, které opravdu nechcete potkat na silnici, když řídí auto. Zajímalo by mne dámy, jak to máte vy ostatní. Jsem přesvědčená, že se tady najde dost takových, které řídí jako Schumacher, ale vy ostatní? Jak dlouho vám trvalo dostat řízení do ruky?
Já jsem zoufalá, naprosto nevnímám vzdálenosti, netuším, kdy můžu vjet z vedlejší na hlavní, přednosti na křižovatkách pro mne stále představují jednu z největších záhad vesmíru, projet mezi dvěma auty - no to už snad raději umřít a zaparkovat tam, kde nemám k dispozici aspoň pět volných parkovacích míst vedle sebe, je prostě nemožné.
Prosím utěšte mne, že jste v začátcích také takhle bojovaly a dnes řídíte stejně automaticky, jako dýcháteMuzu se zeptat, kdo ti vlastne dal ridicak, kdyz nic neumis???
nezlob se, ale tohle je dost zásadní, to ostatní se dá nějak obejít. zapakovat za rohem, ..ale pokud nevíš, kdo má přednost na křižovatce, tak bys raději neměla jezdit a ohrožovat ostatní. Do té doby, než se to naučíš.
Jinak k tématu..mám taky problém s parkováním. Raději jedu o ulici dál..
A kde se to má naučit, když ne v provozu?
Jinak já mám stejný problém, bohužel neřídím. čas od času udělám nový pokus , ale nakonec to vždycky vzdám.
Není tady
Zakladni veci se musi naucit v autoskole!!!
Ani se nedivim, ze je v Cesku na silnicich tolik mrtvych, kdyz daji ridicak kazdemu.
U nas se nepodivas pri zkousce jednou do zrcatka a letis....
Není tady
Bóže, pro šťoury - tak za á trochu básnické nadsázky a za bé, abych zde přítomné dámy uklidnila, tak já řídím jen s doprovodem, který případně tam, kde si nejsem jistá, poradí. Tzn., že se neřítím do křižovatky stovkou, neřešíce, zda mám nebo nemám přednost, ani na přechodech nesrážím chodce a ani nic podobného. Čestné skautské ;o)
Není tady
Dělala jsem autoškolu před více než 20 lety a pamatuji se,že se mi to moc líbilo,neměla jsem zásadní problém.
S podélným parkováním mám trochu problém doposud-když nemusím tak takhle neparkuju a pak ještě nenávidím dlouhé couvání.
To co ovšem popisuješ ty Terru-si tak říkám,že asi budeš patřit k lidem,kteří by prostě na silnice vyjíždět neměli a tečka.Není nic nezvládnutelného zvládnut křižovatky teoreticky a pak to jen převést do praxe.U tebe je to ovšem zdá se nepřekonatelný problém,dále se podivuju nad tvými pocity,když si mezi 2 auty či jak to poposuješ,nic ve zlým,každý prostě na to nemáme buňky,zkus se věnovat něčemu,co pro tebe bude a zvlášť pro okolí,míň nebezpečné.Protože jakmile něco způsobíš,pochybuju že si kdy ještě za volant zase sedneš - to píšu těm,kteří píší něco o potřebě cviku.Tady tenhle případ je už někde úplně jinde(a teď jsem si vzpomněla jak to krásně "opisuje", tuším, Selima, to místo:D)
Není tady
Zdravím milé řidičky i když jsem muž nikdy nepodcenuji ženy řidičky,už jezdím48let a vím ,že všechno se dá zvládnout,jen je u řízení třeba myslet a jezdit s rozvahou nenechat se vyprovokovat a v klidu řešit situace v provozu.To že na vás někteří taky rádo by řidiči
budou ukazovat různé posunky toho si nevšímejte a soustředte se na jízdu v klidu vše zvládnete.Je třeba jezdit a jezdit a úspěch se dostaví přeji mnoho štastných kilometru.
Není tady
Ja by som začala mimo najväčšiu premávku a mimo najrušnejšie ulice a v kľudnejšom prostredí by som sa snažila zautomatizovať niektoré návyky a až potom by som šla do "jamy levovej". Ale aby som ťa ukľudnila: minule kvôli hurikánu, ktorý poničil eletrické vedenie, o.i. aj ovládanie svetelných križovatiek, riadili dopravu na niekoľkých bratislavských križovatkách policajti a ja som sa vážne bála o ich život. 
Niektorí vodiči boli akoby úplne vytrhnutí zo zabehaných koľají, priam z reťaze, a len sa divím, že nedošlo k hromadnej havárke.
Není tady
No, já jsem to pochopila jako nadsázku. Nenapadlo by mě to brát úplně vážně, protože by ji řidičák nedali. A ty pocity chápu.
Já jsem coby začátečník problémy měla, nedělala jsem totiž autoškolu jako 18ti letá, ale již starší. Asi i proto jsem měla větší strach. Učím jezdit dceru a bere to mnohem jednodušej a lépe , než já někdy v 27. Čím déle jezdím, tím jsem víc opatrná..
Taky jsem mnoho věcí neuměla, i když jsem měla řidičák (čerstvý), taky jsem ucpávala křižovatky, taky jsem neuměla zaparkovat, neměla odhad, a ve zpětnem zrcátku jsem sice všechno viděla, ale nechápala jsem kde se to vše odehrává.... A nevěřím, že někdo s čerstvým papírem to všechno umí a dobře. (nemluvím o tom, že si myslí, že to umí)
Ženský opravdu mají ve většině případů horší prostorovou představivost. Ale myslím,že zase jezděj opatrněj a nemají tendence závodit..
Pomůže ti jedině praxe. Vem o víkendu auto a zajeď si někam mimo město, i tam kde to neznáš...a courej se po vesničkách. Všechno je to rutina. Pohyby se ti zautomatizují. Když dnes třeba chci dceři říct, co má dělat, krok po kroku (nebo co jsem udělala za volantem teď a co udělám - mám s tím problém). Zažité to mám, ale přemýšlet jak to dělám a ještě to popsat, to už je problém.
Mmch. ani dnes, do podélného stání, není-li tam místo min. pro auto a půl, se ani srabácky nepokouším najíždět Párkrát se mi to sice povedlo lehce, párkrát ne, ale už se s tím netrápím.
Není tady
no, musim rict, ze me se rizeni zautomatizovalo pomerne rychle, obzvlast kdyz uvazim, ze zase tolik moznosti ridit nemam...ale mivala jsem problem s rozjezdy, stavalo se mi, ze mi to na krizovatce "chciplo", coz taky neni uplne ono..
ale spolujezdci si zvykli, ze sproste zakleju a hned je lepe ja vubec za volantem dost nadavam, ackoliv jezdim klidne a bezpecne.. asi misto abych agresivne jela vystacim s agresivitou verbalni..
kdyz jsem mela uplne cerstvy ridicak, jezdival vzdycky nekdo se mnou a mel kriticke pripominky (idealne vecne, nikoliv hystericke vykriky) a po par jizdach usoudili, ze mi rodinny vuz muzou sverit..doporucuju-nechat si poradit, ale vcas se osamostatnit a opravdu si to vyzkouset s tim, ze je na to clovek sam a proste to musi zvladnout..
jinak-podelne parkovani taky nevyhledavam, ale v klidnych ulicich, kde nebude vadit, ze se mi to nepovede napoprve a budu tam sibovat pet minut, to zkousim a trenuju..
Není tady
Wiki napsal(a):
No, já jsem to pochopila jako nadsázku. Nenapadlo by mě to brát úplně vážně, protože by ji řidičák nedali. A ty pocity chápu.
Já jsem coby začátečník problémy měla, nedělala jsem totiž autoškolu jako 18ti letá, ale již starší. Asi i proto jsem měla větší strach. Učím jezdit dceru a bere to mnohem jednodušej a lépe , než já někdy v 27. Čím déle jezdím, tím jsem víc opatrná..
.
Wiki, něco na tom bude, já dělala autoškolu ve dvaceti, byla jsem úplně v pohodě, jenom bez pořádné praxe, ale pak nebylo co řídit a znova jsem to začala "učit" ve 27, kdy jsem u sebe najednou začala pozorovat dříve neznámé pocity a obavy 
Není tady
Teru99 napsal(a):
Prosím utěšte mne, že jste v začátcích také takhle bojovaly a dnes řídíte stejně automaticky, jako dýcháte
Tak jo Teru ,muzu Te opravdu utesit. Ale jak uz tu nekdo psal,nutne je jezdit ,jezdit ,jezdit (trenovat) .
Jo a jeste mala vtipna vsuvecka -mozna ze kdyz to budes hulit ,pujde Ti to liiiiip
Není tady
buď v klidu, to se naučíš. já byla na ježdění děsný dřevo. se divím, že sjem nikoho nepřejela a všichni přežili. parkování mi taky nešlo, ve chvílích největšího zoufalství jsem poprosila nějákýho chlapa, aby mi zaparkoval, případně vyjel, když si někdo stoupnul tak, že jsem byla přesvědčená, že tama nikdy nevyjedu, aniž bych to někde neopřela. fakt to chce jezdit a jezdit. ale stejně jsem mnohem radši spolujezdec (jak s kým teda ) než řidič, přes to, že s řízením už dávno nemám problém. nemám na to zkrátka a dobře nervy, u některejch vůbec nechápu, jak mohli dostat řidičák, to pak nadávám, vztekám se, občas troubím a byly chvíle, kdy jsem zalitovala, že nejsem chlap, nemůžu vylízt z auta, pár řidičů vytáhnout z auta a jednu jim natáhnout.
Není tady
Grainne napsal(a):
laminanonte napsal(a):
venuše napsal(a):
Muzu se zeptat, kdo ti vlastne dal ridicak, kdyz nic neumis???nezlob se, ale tohle je dost zásadní, to ostatní se dá nějak obejít. zapakovat za rohem, ..ale pokud nevíš, kdo má přednost na křižovatce, tak bys raději neměla jezdit a ohrožovat ostatní. Do té doby, než se to naučíš.
Jinak k tématu..mám taky problém s parkováním. Raději jedu o ulici dál..A kde se to má naučit, když ne v provozu?
Jinak já mám stejný problém, bohužel neřídím. čas od času udělám nový pokus , ale nakonec to vždycky vzdám.
naučit se to dá třeba na trenažérech.. Myslíš, že piloti se učí lítat za provozu? Těžko.
Jinak vím, že to bylo trochu nadnesené od Teru, že nelítá do křižovatky jako blázen,ale i tak.. na netu jsou různé testy průjezdů křižovatek, tam si to osvěžíš. Je to celkem snadné.
Není tady
Já jsem se nenaučila řídit nijak a doufám, že takovýhle trest, že bych musela někdy řídit silniční motorové vozidlo, na mě v tomhle životě nečeká. Toužím řídit jedině letadlo.
Tak to ja jezdim strasne rada, nikdy se toho nevzdam, toho pocitu volnosti a svobody, kdy proste sednu do auta a jedu si kam chci, kdy chci.... nemusim se nikoho doprosovat nebo cekat na autobus/vlak. Miluju hlavne jizdu po dalnici a nedela mi potiz ujet denne treba 1000km.
Teru, nejlepsi je jezdit sama, aby ti do toho nikdo nekecel a neznervoznoval te. Ja jsem taky mela ridicak skoro 20 let a skoro vubec nejezdila. Teprve pred par lety jsem si koupila vlastni auticko, sedla jsem a jela... a celkem to slo, neni se ceho bat....
Upravil(a) venuše (20. 5. 2010 19:03)
Není tady
to já zase dálnici ráda nemám
a parkovat podélně neumim dodneška, tak to radši nedělám, když to jinak nejde zaparkuju jinde a dojdu pěšky
Není tady
Teru, musíš trénovat s nějakým trpělivým spolujezdcem.
Mám řidičák od 18 let a do 25 jsem svoje auto neměla, ale asi tak jednou za měsíc mě pustil tatínek za volant a řídila jsem na chalupu 50 km, takže jednu trasu s jednou značkou auta jsem zvládala dobře. On byl moc trpělivý, za což jsem mu vděčná, říkal, co mám zařadit... Když učil stejným způsobem mou sestru, která dělala stejné chyby, mě tekly nervy strachem a on byl v pohodě.
Ve 24 jsem začala pracovat a musela jsem se vytrénovat díky možnosti řídit různé modely a nutnosti jezdit na služební cesty nejdřív jen v rámci města a pak i Evropy. Do dnes neumím jednu věc bezpečně a to je podélné parkování. Tam kde bydlím to nepotřebuji a když pak náhodou 3x do roka potřebuji podélně zaparkovat, potřebuji místo pro alespoň 1,5 auta. Nemám tak dobrý odhad na délku auta, jako můj chlap. Já si jakoby myslím, že to auto je alespoň o půl metru delší a širší než je. No alespoň jsem už několik let nikde neškrábla (musím zaklepat).
Není tady
Jsem na tom stejně jako Venuše. Auto jsou moje "nohy". Je to pro mě vášeň, láska, hobby... Jezdím denně a mívám chuť cestou z práce jen tak "odbočit" a zajet třeba 1500 km daleko. Cestu letadlem volím, jen když opravdu musím, a autobusy a vlaky - to pořádně ani neznám.
Řídit mě před 26 lety naučil manželův hodný a klidný brácha. Dodnes mu v duchu děkuji .
Měla jsem výhodu, že táta mě od malička učil poslouchat motor .
Nikdy jsem nechápala, co holčičky na těch panenkách v kočárku mají .
Není tady
Tak já, vzhledem k tomu, že jsem začala chodit se svým instruktorem z autoškoly, můžu říct, že mi kurz řízení trval asi 2 roky! Byla to tedy šílená buzerace, páč měl vedle ty druhý pedály a v podstatě si řídil furt podle svého 
Ted odstupem času však musím uznat, že to byl dobrý základ. Jsem totiž taky taková typická ženská....trasy se prostě musím naučit, když mám jet někam, kde to neznám, cítím takový vnitřní neklid. Ale stačí si to jednou projet a příště jsem v pohodě. Takže docela mi trvalo dlouho, než mi to přešlo do krve.....mám kamárádku, která asi měsíc po skončení autoškoly vyfasovala od taťky celkem silné auto a vyrazila za příbuznýma asi 400 km daleko i s malým dítětem a neměla z toho žádné nervy. Prostě někdo je k jízdě zrozen a někdo musí na sobě tvrdě makat.
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
