Sarah, kočička by k tobě domů asi stejně nechtěla. Je zvyklá žít venku a v bytě by byla nešťastná. Pokud je plachá, potřebuje hlavně jídlo a ona se už o sebe postará. Nenaučila by se žít v bytě.

Záleží na tom, co chceš s kočičkou udělat. Pokud jí jen ochočit, když budeš trpělivá, kočička si k tobě postupně důvěru najde. Dávej jí pravidelně žrádýlko, mluv na ní tichým hlasem, aby měla kontakt a časem se dá i pohladit (poprvé se hrozně lekne, pak ale tomu přijde na chuť).
Pokud chceš kočičku odchytit a pomoct jí dát do nějakého kočičího útulku - depozitáře, tak to asi bude chtít nějakou odchytovou klec, kterou ti tam na požádání zapůjčí (občas je mívají i psí útulky). Do ní připravíš kočičce jídlo a ona, až vstoupí do klece, tam zůstane uvězněná. Možná na první pohled drastické, ale jedna z možností, jak jí dopřát lepší životní podmínky, pravidelnou stravu, socializaci a následně novou rodinu.

Ela..vzácná shoda.Snad se to podaří vyřešit.U nás na sidlišti jsou s toulavýma kočkama naopak jen problémy.
Kočky se odchytí,za dva měsíce je sidliště opět plné.Koťata si vezmou lidé domů a staré kočky se postarjí o další zásobu.Čipování zvířat by mělo být povinné/pokud by to dalo uhlídat/!

Sahar, je super, že setakto snažíš kočičce pomáhat. Kdyby takových lidiček bylo víc,  hned by bylo na světě líp.
Tu tabletku nemusíš mít od veterináře. Dají se koupit ve většině lékáren, jen řekneš, že chceš tabletku na odčervení pro kočku (jsou různé druhy, podle hmotnosti zvířete). Není drahá, ale čičince určitě pomůže.

Ahojky Elinko, život se zvířátkem je úžasný. Miluji zvířátka a když některé potřebuje pomoci tak nikdy neváhám udělat vše co múžu. Je to taková pro mě normální věc. Tu tabletku příští týden koupím a už něco vymyslím aby ji snědla. Elinko, měj se hezky, krásný víkend přeje Sára

Elo naše kočka miluje šunku a když do ní rozdrtím prášek tak se jí ani nedotkne.
Sarah přeju šikovnou kočku, potom napiš jak to dopadlo.

Elinko, děkuji, že jsi mě tak pochválila velmi mě to dojalo. Víš já to nepovažuji za nic mimořádného myslím že je to moje povinnost pomáhat a hlavně zvířátkám, kteří si nemohou sami pomoci. Minulé léto jsem měla zase takový příběh s jednou kočičkou na hřbitově. Byla to kočička, která tam v blízkosti bydlela ale majitelka ji umřela a syn prodal dum a o kočku se nepostaral takže kočka zustala na ulici. To mi řekli ženy které prodávají na hřbitově květy. Té kočičky jsem si všimla proto nebo když jsem šla koupit květy do květinářství tak skoro vešla za mnou až do obchodu takže tam jsem se vlastně dozvěděla o ní co se stalo. Takže jsem kočičku donesla domu autem a měla ji doma asi 3 dni ale tak hrozně chtěla jít ven, že jsem ji tedy pustila v domění, že se vrátí. Náš kocour taky chodil ven takže by mě ani nenapadlo že kočička odejde.Ale bohužel kočička se vrátila na ten hřbitov. Prý kočky jsou fixované na místo kde vyrostli tak asi proto. Takže jsem ji každý den nosila jídlo na hřbitov a přidala se ke mě ještě jedna paní, která bydlí v blízkosti ale nemohla si ji vzít nebo má pejska. Tak až do zimy jsme se oni starali dokonce kočička měla 4 koťátka tak jsme dali inzerát a sehnali jsme jim domov. No a potom jsme poprosili jednu pani aby  aspoň tu kočičku přes zimu vzala k sobě domu nebo bydlí taky v blízkosti hřbitova tak souhlasila. Tak jsme kočičku dali očkovat a kastrovat a je u té pani a má se moc dobře nebo ji někdy chodíme navštěvovat. Tak jen tolik jsem Ti ještě chtěla říci, že někdy kočka se tak ocitne na ulici když se něco stane s majitelem. Elinko, určitě Ti dám vědět jak to pokračuje s tou kočičkou. Drž mi palce nejradši bych si ji vzala domu. Měj se moc hezky a přeji Ti krásné sluníčkové dni. Sára

přeji tobě i kočičce ať k sobe najdete cestu, jsi moc hodná..
[img]http://www.clubzena.cz/pohledy/images/0102[img]

Betyna napsal(a):

přeji tobě i kočičce ať k sobe najdete cestu, jsi moc hodná..
[url]http://www.clubzena.cz/pohledy/images/0102[url]

Bety děkuji moc:)

Milá Radko moc mě mrzí co se Ti stalo je to opravdu hrozné. Mě když zemřel kocour tak jsem žila jen silou vúle. Ještě dnes se stím učím žít. Víš lepšího kamaráda jsem neměla. A když najednou nebyl tak se stím těžko žije. Ono se třeba řekne pořiď si jiného ale ty myšlenky mě stále provázejí k němu a není den abych na něj nemyslela. Radko, tomu blbcovi se to určitě vrátí tomu věřím. Zákon odplaty určitě funguje. Jen ještě aby taky do něho někdo nekopl. A překvapilo mě, že to byl starší pán a tak blbej a surovej. Víš to nechám na vyšší moc ta ho múže soudit. Já ne. Radko ta kočička je tak plachá, že ani nevěřím že se podaří ji odchytit. Uvidím co bude dál. Papání jí každý den dávám a možná že to je ještě krátká dobo pro ni aby mi věřila. Jak budu mít něco nového hned Vám dám všem vědět. Radko tak jen tak krátce, uvidíš to přebolí ale chce to čas, tak Ti přeji klid pro Tvoji utrápenou dušičku. Měj se Sára

Radko chci tomu také věřit, že to dobře dopadne. Určitě dám vědět. Sára

Eva36 napsal(a):

To Sarah: Myslím, že v bytě si nezvykne. Rozhodně bych ji ale "odchytla" a dala naočkovat a vykastrovat.....U nás se takhle jedna číča potulovala taky, já ji zjistila v okamžiku, kdy už měla tři koťata.....Druhý den bylo jedno přejeté na silnici, další už jsem neviděla....kočku jsem pak párkrát byla krmit, domů jsem si ji vzít nemohla (manžel byl úplný pošuk).....byla hodně plachá.Jednou jsem jí šla krmit a ona mi vběhla až do bytu, podle obrovského břicha mi došlo, že jí nejde až tak o žrádlo, ale hledala klid, aby mohla porodit. Což se taky stalo. Manžel tehdy málem vyletěl z kůže a řval, ať jí okamžitě i s koťatama vyhodím ven...(byl začátek jara, všude plískanice).....Dopadlo to tak, že si všechny vzala k sobě moje máma do domku. Když se zjistilo, že máme dítě s dispozicí na alergii a s astmatem, číča putovala k jedné vzdálené příbuzné až na Moravu. Asi po roce a půl jsme tam jeli a nevěřila bys, že mě ta micka poznala a běžela se lísat. Paní majitelka byla hodně udivená, kočka totiž k nikomu normálně nejde, jen k domácím.....no a to jsem jí jako podle manžela měla vyhodit...(Dopadlo to tak, že jsem nakonec opustila já jeho.) Přeju, ať to dobře dopadne a jak říkám, hlavně bych jí dala vykastrovat...

:)Ahoj Evičko, to jsem ráda, že to tak dobře dopadlo s tou mickou:)a stím manželem si udělala dobře, že jsi se tak rozhodla já bych taky nemohla žít s takovým člověkem, který pro zvířátka nemá pochopení. Já tedy v tomhle mám šťěstí. Múj muž je dobrák od kosti a taky miluje zvířata. Máme u jeho maminky německou dogu nebo po takové vždy toužil je to harlekýn jmenuje se Jessica a muž je do ní celý zblázněný. Ten na ni nedá dopustit, když něco udělá tak všichni mi jsme na vině jen Jessica ne. Je to jeho miláček. A Evi, s tou kočičkou no uvidím jak se to bude vyvíjet dál. Možná, že to chce jenom čas. Víš ona kdyby byla u nás v bytě tak já bych ji pouštěla ven a vždy by se vrátila nebo ona to tady pozná tak by to neměl být problém. Náš kocour Murinko, taky chodil ven on se vyběhal a přišel zpátky domu. Lidi ho už poznali tak mám i zazvonili u dveří a kocour byl doma. No uvidíme co bude dál, dám všem určitě vědět, chce to určitě čas. Evi moc děkuji za tvuj příběh a přeji krásné dni. Sára