Tak jste chtěli někoho z druhé strany..kolega z práce, vztah 2 roky, oba zadaní, poté on odešel od manželky se 2 dětmi. Dál jsme se scházeli ještě rok..poté jsem odešla od manžela já.. nyní spolu již 2,5 roku žijeme... Nicméně...přirozeně jsme museli řešili problémy s jeho dětmi, jsem ta hnusná po*ná mrcha co jim ukradla tatínka, ataky bývalé manželky atd. ..nějkdy hodně divoké..oba jsme navíc hodně impulzivní, tak to už párkrát vypadalo na rozchod  (to spíš je ale našima povahama než faktem, že jsme se kvůli sobě rozvedli)..Pokud něčeho litujiu, tak že jsem svoje nefungující manželství nedokázala ukončit dříve, soužití bratr sestra jsme s manželem praktikovali ještě dříve než jsem si našla současného partnera, nicméně tím okamžikem se ze mne stala podvádějcíí manželka a dokonce rozvracečka jiné rodiny...pyšná na to nejsem..v současné době vztahy s dětmi i BM celkem ok...Buď připravena na to, že  všechno zlo světa padne na tvá bedra, vztahy s dětmi mohou být problematické, naivní je představa budu ta hodná milá teta a děti mne budou milovat,  BM často měnící  zlomyslně termíny styku s dětmi, hlídání o víkendech, nemožnost vlastního programu v tu dobu atd..pokud jsi toto ochotna trpělivě snášet a  OBA to brát  jako "daň" toho, abyste mohli být spolu, tak hurá do toho..pokud začneš za chvíli brblat s tím či oním, věštím Vám blízký konec..může se ti taky stát, že zjistíš, že vlastně nejsi no.1, to jsou a vždy budou (aspoň u mého partnera) děti..nestěžuju si, jsem se svým současným životem i partnerem spokojená (byť je to vlastně už taky takový "manželský"stereotyp, na některé věci pyšná nejsem ale stalo se, museli jsme řešit spoustu problémů ale myslím, že celkem úspěšně, možná i proto, že už na začátku jsem se zařekla, že se do věcí jeho dětí a jejich výchovy, vztahů s jeho BM, majetku, alimentů atd nebudu absolutně plést, komentovat či angažovat a to ctím dodnes...jen jsem chtěla potvrdit že láska hory nepřenáší..ty Vám přenese jen vzájemná tolerance, komunikace a vědomí, že spolu chceme opravdu být a hlavně i tolerance a úcta i k bývalému partnerovi tvého partnera a jeho dětěm.. Jo a pokud mi chcete napasat, že třeba budu za pár let na druhé straně..to je riziko každého vztahu, jsem připravena i na tuto variantu, třebaže Vám tu třeba budu brečet na rameni..

eremuruss napsal(a):

Muzu te ujistit,ze kdyby me zacal znova oblbovat nejaky zenaty pan,ze mam predem jasno,ze,uz nikdy tu bolest kterou jsem zazivala,uz zazit nikdy nechci.Vim jak lehke je do toho spadnout a tezke jit z toho vztahu jako porazena .

Erem, ale já si matně pamatuji, že ten tvůj ženáč neříkal, že se chce rozvést, říkal něco v tom smyslu, že má málo sexu, a že potřebuje nějaký doping z venku. Čili, podle Plzáka, řekl jasně, že hraje hru Casanova - a ty jsi proti tomu nic nenamítala.

jo a bylo to sakra těžký přiznat si a skousnout, že pokud bude mít volit mezi Tebou a dětma, tak nebude váhat ani minutu..každá chceme být přeci ta princezna no.1..ale zase vím, že když s ním budu mít děti a rozejdeme se, že je přes palubu nehodí a proto si ho vážím 

Závidím upřímně otce dětí, kteří mají své děti na prvním místě. Můj BM to takhle nemá. Nemohu posoudit, nakolik na tom "zapracovala" slečna milenka, nynější manželka BM a nakolik je to jeho aktivita. Ale je mi z toho smutno.
Vážím si mužů, kteří mají na prvním místě své děti. Hluboce před nimi smekám. Nevážila bych si partnera, který by se o své děti nezajímal, nestaral.

myšák32 napsal(a):

jo a bylo to sakra těžký přiznat si a skousnout, že pokud bude mít volit mezi Tebou a dětma, tak nebude váhat ani minutu..každá chceme být přeci ta princezna no.1..ale zase vím, že když s ním budu mít děti a rozejdeme se, že je přes palubu nehodí a proto si ho vážím 

Myšáku, tohle bohužel, jako všechno, neplatí 100%.
Znám osobně otce, který "pohřbil" děti z prvního manželství, o dítě z druhého se střídá velmi pravidelně (i v týdnu) s druhou ženou a přitom má doma čtvrtý dítě se třetí partnerkou. Ta druhá žena nemohla děti vydýchat, první žena nemohla vydýchat tu novou, tatínek nechtěl mít doma problémy, takže nic neřešil a odnesly to, bohužel, děti... Třetí žena je tolerantní, ale nevím, jak moc by byla tolerantní, kdyby měla doma každých 14 dní čtyři děti, v týdnu občas dvě a neustále jedno svoje... Takhle se dvě dají "zvládnout", nemají ani tříletý rozdíl.
Ono to vždycky záleží na přístupu nejen rodičů, ale i nových paní domácích... a spoustě okolností.

právě je tristní, jak vznikají propletence typu - první děti mojí třetí ženy...
Díky bohu, že jsem stávajícího partnera potkala v době, kdy moje děti jsou dospělé. Ovšem jeho pubertální dcera někdy stíhá zaměstnat všechny. Nikomu nepřeju noční telefonáty.

Vějířovka napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Muzu te ujistit,ze kdyby me zacal znova oblbovat nejaky zenaty pan,ze mam predem jasno,ze,uz nikdy tu bolest kterou jsem zazivala,uz zazit nikdy nechci.Vim jak lehke je do toho spadnout a tezke jit z toho vztahu jako porazena .

Erem, ale já si matně pamatuji, že ten tvůj ženáč neříkal, že se chce rozvést, říkal něco v tom smyslu, že má málo sexu, a že potřebuje nějaký doping z venku. Čili, podle Plzáka, řekl jasně, že hraje hru Casanova - a ty jsi proti tomu nic nenamítala.

Ano rikal,ale na zacatku vztahu,kdyz to preslo ve vzajemnou lasku tak se rozhodoval co dal.Manzelce rekl,ze se chce rozvest oni se pohadali a on odjel za mnou.Ona mu rekla,ze ji tu najde v kaluzi krve,ze bez nej zit nebude.Tenkrat musel kvuli tomu volat policii,aby tam manzelku sli zkontrolovat.Policajti mu pak volali zpet to,uz byl u me,ze je vse v poradku.
Nakoc zustal s manzelkou,protoze manzelka nikoho nema ja mam,alespon deti.

myšák32 napsal(a):

jo a bylo to sakra těžký přiznat si a skousnout, že pokud bude mít volit mezi Tebou a dětma, tak nebude váhat ani minutu..každá chceme být přeci ta princezna no.1..ale zase vím, že když s ním budu mít děti a rozejdeme se, že je přes palubu nehodí a proto si ho vážím 

Mysaku, co myslis tim "volit mezi Tebou a detma" ? Ja mam taky partnera s detma z predchoziho vztahu, ale zatim nenastala situace, ze bych ho musela nutit k takove volbe, nejak to zvlada oboji (je fakt, ze uz kdyz jsme se poznali, nebyly deti tak male a dnes jsou to teenageri). Jedine dilema snad nastalo v okamziku, kdy si byvala zena prala travit spolecne dovolene a svatky "kvuli detem" (jako myslim spolecne s ni), to pro me neprichazelo v uvahu a partner na to taky nepristoupil. Male deti ale pochopitelne potrebuji vetsi casovou investici rodicu nez deti odrostlejsi, takze tam je mozna situace trosku jina.

Jinak mne by samozrejme neprislo v poradku, kdyby partner deti z prvniho vztahu "vymazal", to dle meho svedci o nevalnem moralnim kreditu. Na druhou stranu, kdyby mi daval okate najevo, ze prvni jsou pro nej deti, pak dlouho nic, a teprve pak nas vztah, asi bych s nim nezustala. Myslim, ze vztah k partnerovi a detem je kvalitativne (nikoli nutne kvantitativne) odlisny, neni duvod proc by tam musel byt konflikt.

Vztah k dětem a parnterovi je za normální situace přirozeně kvalitativně odlišný a konflikt tam není, může však být právě za situace, kdy je to celé ovlivněno ještě "účastí a zájmy" dalších osob (bývalí partneři), pak konflikt mezi těmito dvěma vztahy nastat může..toť realita

Teru99 napsal(a):

myšák32 napsal(a):

jo a bylo to sakra těžký přiznat si a skousnout, že pokud bude mít volit mezi Tebou a dětma, tak nebude váhat ani minutu..každá chceme být přeci ta princezna no.1..ale zase vím, že když s ním budu mít děti a rozejdeme se, že je přes palubu nehodí a proto si ho vážím 

Já na tom teda nic divného nevidím a naopak by mně hodně zarazilo, kdyby můj partner, který má z prvního vztahu dvojčata (poznala jsem ho pět let po rozvodu, to jen tak pro jistotu ;o), dával přednost mně před dětmi. Protože vím, že stát se může cokoliv a pokdu bychom se jednou rozvedli a našel si jinou madam, nechtěla bych svým dětem vysvětlovat, proč najednou tatínek o ně nemá zájem...
A přijde mi fakt úchylné, aby se dospělá ženská, nota bene s vlastními dětmi cítila blbě, že její muž má na prvním místě děti a ne ji Copak vy holky máte manžu raději než své děti a kdybyste měly volit, volily byste jeho blaho před jejich?

Myslim, ze samotny fakt, ze je partner postaven pred takovou volbu, znamena, ze je na te situaci neco hodne, hodne spatne. U nas se to nastesti nikdy takto nevyhrotilo (i kdyz rozumim, Mysko, co pises o tom neblahem vlivu byvalych partneru, mne byvala zena sveho casu taky hodne nicila zivot, a to uz bylo po rozvodu, ale ted uz je to v poradku).

Ja osobne si vubec nedokazu predstavit, ze bych po partnerovi kdy chtela, aby omezil styky s vlastnimi detmi. Dovedu si ale predstavit, ze kdyby tomu bylo naopak (hypoteticka situace!!! nezda se, ze by nam tento problem akutne hrozil!) a deti by mu v soucasne fazi naseho vztahu rekly, "tatinku, bud se rozejdes s A. nebo se s tebou prestaneme stykat", muj partner by stal spise pri mne (no, mozna jsem naivni). Podotykam, ze deti jsou v adolescentnim veku, leccos uz tedy chapou, a nemluvim o situaci, kdy by mely duvod na me zanevrit (nechovam se jako zla macecha ). U malych deti je to samozrejme o neco komplikovanejsi.

beruška1 napsal(a):

Dobrý večer,
s těmi dětmi je to asi takto...jelikož není večně doma, tak vlastně výchova je na manželce, čemuž se nedivím, ani jí to nezávidím. On si to dle mého názoru uvědomil až ted, kdy vlastně už nemiluje manželku a chtěl by druhou šanci. Proto chce být každý den doma, ale se mnou. Nechci aby ted opouštěl manželku a pak čekal na mě, cítila bych to jako tlak na mě  
Já s manželem celkem vycházím, ale co se týče sexu či zamilovanosti...ta je ta tam...prostě bratr a sestra

a to ti stačí?
víš, mě přijde, že ty bys ten svůj vztah s manželem možná i řešila,....kdyby ti někdo zaručil, že nezůstaneš sama a že tvůj přitel s tebou bude. ale to ti nikdo nezaručí.
ovšem na druhou stranu, pokud nezačneš nejdřív s tímhle, budeš se ve všem plácat pořád.

Mikeš napsal(a):

beruška1 napsal(a):

Já s manželem celkem vycházím, ale co se týče sexu či zamilovanosti...ta je ta tam...prostě bratr a sestra

Jestli je to opravdu tak, pak je mi líto Tvého manžela...

Jenom aby  "bratr" taky neměl nějakou s přízněnou duši .

beruško, mě přijde, že ty se prostě jen nudíš, nic víc. co čekáš, že po x letech s někým budeš zamilovaná jako na začátku ? táhne ti na třicet, že to takhle nefunguje už bys měla vědět. když se rozvedeš a budeš s tímhle, pak přejde zamilovanost, co budeš dělat ? půjdeš znovu za někým, kde ta zamilovanost bude a pořád dokola ?
měla by ses probrat ty i tvůj přítel. ten je teda taky dáreček k pohledání