|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|
Hmm... no tak hlavně, žes to přeprala...
Tož to je snad lepší nevěřit, když ono to na člověka takhle...
Není tady
Nepřeprala - ono se to samo ztratilo. Já neměla ani nejmenší ambici se s tím prát v tu chvíli. Mě zachránil dub 
ale to nevím, jestli není na tebe už přes moc.... 
Není tady
lupina montana napsal(a):
Nepřeprala - ono se to samo ztratilo. Já neměla ani nejmenší ambici se s tím prát v tu chvíli. Mě zachránil dub
Ono jsou ty vaše teorie na mě celkově moc 
...ale ani mi to nějak zvlášť nevadí...
Není tady
Pom.....tebe snad nezajímá kliková hřídel, nebo co??? coollollol
NEEE!!! Hlavně, že to jezdí , nee?
Není tady
Víš, Mio, každý z nás něčemu věří, jen někdo se osypává při představě slova Bůh a vidiny různých sekt a dogmat. Skoro každý řekne, že je "něco mezi nebem a zemí", a ten, co to neřekne, tak si to opatrně myslí. 
Není tady
Ivana napsal(a):
Já si taky moc ráda čtu vaše názory a líbí se mi, jak jsou pestré. Ještě bych moc ráda četlaněco od nějakého křesťana, protože jejich pojetí boha je pro mě tak jako pro Miu a Blossom zcela nepřijatelné. Al ať si každý věří, čemu chce. Já nikomu svůj názor nevnucuji a očekávám, že nikdo nebude ten svůj vnucovat mně. Já bych docela ráda byla věřící, ale nejsem, nemám to v sobě. Možná jsem věřící ve tom smyslu, že věřím ve vědecké poznání. Vím, že toho víme zatím pidiprocento, ale věřím tomu, že to jednou všechno poznáme. Až já už tady dávno nebudu.
Jinak tomu, že všechno je energie - dobře, tak je. Ale jaký to má vliv na to, jestli existuje bůh? Že by bůh byl taky energie? No, tak dobře, ale tu jednu energii vidíme tím supermikroskopem, ale tu boží jaksi ne, že?
Ahoj Ivano,
tak mi napiš, jak si myslíš, že Boha pojímá křesťan? Nejsem expert, ale docela se teď křesťanství věnuji a musím říct, že jsem tady narazila jen na málo věcí, které by mohly odporovat tomu, jak to vidí křesťané. Teď nemám na mysli nějaké tetky z vesnice, které mají za sebou katechismus před sto lety od stoletého faráře ;o) Je běžný omyl, že lidé, když slyší slovo křesťanství, tak hned vidí planoucí hranice s upalovanýma čarodějnicema nebo spory o to, zda je středem vesmíru země či slunce. Pak mně taky celkem baví, jak si většina odpůrců lřesťanství myslí, že křesťané si myslí (he he), že Bůh je nějaký vousatý tatík na obláčku ovládající celý vesmír, nutící svou vůli stádu ovcí ;o)
Není tady
pomněnka napsal(a):
Blossom,
abych ti odpověděla ohledně toho vlákna. Já nenapsala aby se Ivana nesměla vyjádřit k tomuto tématu, ale už jen to, že na něj klikla... tzn jeho název, tak jí to nejspíš zajímá a zájem = přemýšlet o dané věci. Nevím ale já kdybych zahlédla téma třeba o převodovce, tak tam ani nelezu, páč mě to nezajímá. Takže asi tak. Takže, ikdyž třeba nevěřím tomu, že duše prý váží 12g, tak tam vlezu a jdu do debaty, protože mě to zajímá. A ono už i ten samotný zájem jsou , si myslím v hloubi duše dobře maskované pochyby.
Dovolím si oponovat: Takže kdybys třeba (teoreticky) klikla přeci jen na tu debatu o převodovce, má to znamenat, že máš tedy o převodovce maskované pochyby??
A ještě víc zobecněno - pokud třeba píšu dejme tomu na diskusi o dušeném zelí, mám o něm v hloubi duše o dušeném zelí maskované pochyby?
Víš, tys to v té poznámce směrem k Ivaně vyjádřila dost korektně a jen s jemným náznakem (aspoň já ho tam cítila - možná to byl jen můj pocit - a proto jsem pak na to reagovala).
Jenže občas jsem právě tady na duchovním četla i poznámky typu: Proč NÁM sem vy ateisti na duchovní fórum vůbec lezete, když říkáte, že ničemu nevěříte? Je to jasné - chodíte sem prudit, protože to jediné vás baví... 
Jenže duchovní fórum je, tak jako všechna zdejší fóra, fórem veřejným, a mimo jiné má v podtitulu: Víra, náboženství, filozofie...
A minimálně ta filozofie se týká všech, i naprostých ateistů,kteří nevyznávají žádnou víru ani náboženství.
A i jinak je pro mě zajímavé číst názory lidí, kteří tu víru mají, nebo obecně - kteří mají v čemkoli jiný pohled na svět, než já, a diskutovat s nimi. Myslím, že to obecně dává člověku možnost nahlédnout a někdy i pochopit, jak svět (víru, Boha, cokoliv) chápou a pojímají ostatní.
Blossom napsal(a):
To vytučněné je právě kardinální omyl. Já po těch "kuličkách" (když tedy použiju tvoji terminologii) vůbec nic nechci.
Mě jen nějak nesedí a někdy přímo až vadí, že mnozí tvrdí, že tyto kuličky jsou vlastně takovou šedou eminencí všeho dění, že jaksi zpovzdálí řídí naše kroky, nebo že dokonce někomu někoho vybírají (připomínám- toto vlákno vlastně volně navázalo na sousední vlákno o "vybírání matek pro postižené děti".)
Já se s tou fyzikálně - energetickou filozofií jakési vesmírné energie a podstaty všeho, tak jak to tady bylo několika lidmi vysloveno, v podstatě ztotožňuji. Jakési energetické "Něco" připouštím.
Bloss, ono asi závisí jak moc si tenhle řekněme "řád" někdo zpersonifikuje, viz co jsem psala v původním příspěvku na téma proč si někteří lidé (tam opakovaně šikanované děti) stále do života "přitahují" určité situace a lidi. Ono to v konečné fázi o těch kuličkách nejspíš bude. Akorát někdo napíše personifikovaně, že si to vybere/bude mu vybráno a jiný napíše totéž v terminologii, že kuličky si hledají rovnováhu. Je fakt, že na zmíněném vlákně to trochu místy vyznívá celkem rezolutně "je to tak a tak a ne jinak", já to spíš vidím, že je tam zmíněna jen jediná možnost z mnoha... Ale třeba si jen připusťme, že pokud šikanované dítě bývá opakovaně šikanované i na jiné škole, ženy alkoholiků si nejpíš v příštím vztahu najdou opět někoho, kdo je bude usurpovat, tak prostě mezi postiženými dětmi a jejich matkami existuje taky nějaká vazba..? Neříkám, že těch variant nemůže být více, ale prostě o to jen připustit, že ty odpovídající kuličky/pole se nějak taky buď přitáhnou nebo odpudí?
Nevím, zeptám se, ale možná jsi to už někde psala. Věříš na reinkarnaci?
Ale jak upozorňuje správně mia - toto pojetí je diametrálně odlišné od klasické víry v Boha. Tedy třeba té většinové - křesťanské - že k Bohu se modlíme, Bůh nás trestá a nebo eventuelně nám odpouští, Bůh prostřednictvím církví jasně nařizuje co se smí a nesmí (včetně takových absurdit, jako že třeba sebevrah se nesmí pohřbít na hřbitově apod.)., jsme dokonce prý POVINNI věřit je nám to přikázáno - v jediného Boha věřiti budeš., atd., atd.
Toto je klasické, staletími uznávané pojetí Boha, že Bůh je nadpozemská BYTOST a to BYTOST VŠEVĚDOUCÍ A VŠEMOHOUCÍ, a svým způsobem veškeré dění ŘÍDÍCÍ.
A s tímto klasickým pojetím se já právě neztotožňuji.
No, popravdě jsem si nevšimla, že by na babinetu aktivně v tuhle chvíli kdokoliv obhajoval tuto klasickou "kostelní" představu. To, že se s tím neztotožňuješ celkem chápu, mám to stejně Jenže asi nepůjde vést diskuzi na tohle klasické téma, pokud chybí protistrana...
Není tady
Teru99 napsal(a):
Ivana napsal(a):
Já si taky moc ráda čtu vaše názory a líbí se mi, jak jsou pestré. Ještě bych moc ráda četlaněco od nějakého křesťana, protože jejich pojetí boha je pro mě tak jako pro Miu a Blossom zcela nepřijatelné. Al ať si každý věří, čemu chce. Já nikomu svůj názor nevnucuji a očekávám, že nikdo nebude ten svůj vnucovat mně. Já bych docela ráda byla věřící, ale nejsem, nemám to v sobě. Možná jsem věřící ve tom smyslu, že věřím ve vědecké poznání. Vím, že toho víme zatím pidiprocento, ale věřím tomu, že to jednou všechno poznáme. Až já už tady dávno nebudu.
Jinak tomu, že všechno je energie - dobře, tak je. Ale jaký to má vliv na to, jestli existuje bůh? Že by bůh byl taky energie? No, tak dobře, ale tu jednu energii vidíme tím supermikroskopem, ale tu boží jaksi ne, že?Ahoj Ivano,
tak mi napiš, jak si myslíš, že Boha pojímá křesťan? Nejsem expert, ale docela se teď křesťanství věnuji a musím říct, že jsem tady narazila jen na málo věcí, které by mohly odporovat tomu, jak to vidí křesťané. Teď nemám na mysli nějaké tetky z vesnice, které mají za sebou katechismus před sto lety od stoletého faráře ;o) Je běžný omyl, že lidé, když slyší slovo křesťanství, tak hned vidí planoucí hranice s upalovanýma čarodějnicema nebo spory o to, zda je středem vesmíru země či slunce. Pak mně taky celkem baví, jak si většina odpůrců lřesťanství myslí, že křesťané si myslí (he he), že Bůh je nějaký vousatý tatík na obláčku ovládající celý vesmír, nutící svou vůli stádu ovcí ;o)
Teru, ale Ivana se ptala jako první.... a pokud bys jí (a nám ostatním) třeba zrovna ty mohla popsat víc, jak to pojímáš - coby křesťan, myslím, že by to zajímalo hodně lidí, mít informace "přímo od zdroje"...
Vlastně v tomto svém příspěvku jen píšeš, jak zkresleně si nevěřící křesťanství představují... Tak nám napiš (Ty a nebo jakýkoli jiný křesťan) , jak to pojímáte... Asi to bude mít větší smysl, než abychom vám my, nekřesťané, popisovali svou představu o křesťanství a vy nám pak odpovídlai - ale to vidíte úplně špatně.
Andromedo, máš pravdu v tom, že NĚKTEŘÍ lidé si třeba opakovaně vybírají problémové typy partnerů, a že třeba i NĚKTERÉ děti jsou opakovaně šikanovány, bohužel....
Ale u těch dětí většinou stačí, aby se dítě prostě něčím odlišovalo (brýlemi, tloušťkou, tělesným postižením - ale i někdy věcmi pozitivními - třeba výjimečným nadáním, úspěchem ve sportu) a bohužel hluboko v lidské povaze je divný popud, kohokoli odlišného ze společnosti vylučovat. A u dětí se to projevuje dvojnásob, děti v tomto
bývají fakt dost kruté... 
A ani u těch žen, vybírající si opakovaně problémové typy partnerů to není jednoznačné - většinou je to dáno spíš jejich špatným vzorem v dětství a nebo jejich nízkým sebevědomím, že raděj berou problémového, protože mají pocit, že na lepšího nemají...
A když už jsi zmínila ty ženy alkoholiků, je i dost takových, které se po jediné zlé zkušenosti alkoholikům vyhýbají naopak jak čert kříži - někdy jsou na toto možná až přehnaně opatrné, a alkoholika UŽ NIKDY (já jsem toho taky příkladem).
Prostě-já bych třeba právě to šikanování a špatný výber partnera, s principem "přitahování si určitých věcí" nespojovala, nebo aspoň ne z duchovního hlediska... A souvislost matka-postižené dítě ve smyslu že "se přitahují", tak to už vůbec ne, podle mě...
Ptáš se, zdali věřím na reinkarnaci. Odpovídám po pravdě - ne, a nebo spíše ne, podle mě po smrti zřejmě není asi nic, ale na pár procent připouštím, že "to nevím určitě", že by možná i něco posmrtného být mohlo...ale klasická reinkarnace - jako že se pak narodím jako někdo jiný, a znovu a znovu - na to nevěřím.
Upravil(a) Blossom (12. 5. 2010 9:06)
Blossom, já už jsem tady o tom něco psala a klidně to zopáknu, až mně přestane z nevyspalosti brnět hlava a udržím dvě myšlenky najednou. Reagovala jsem spíše na tuhle větu..
"Ještě bych moc ráda četlaněco od nějakého křesťana, protože jejich pojetí boha je pro mě tak jako pro Miu a Blossom zcela nepřijatelné."
Mně to zní, jako by Ivana říkala, že vlastně neví, čemu křesťané věří (protože proč by se na to jinak ptala, kdyby to opravdu věděla), ale zároveň ví, že to co neví, je pro ni nepřijatelné ;o)
Jinak teď si z ní nedělám srandu, je fakt, že já jsem ve svém duchovním hledání křesťanstgví rovnou zavrhla (kdysi na počátku), protože já jsem si byla JISTÁ, že vím, o čem to je a že je to pro mně nepřijatelné. Hodně jsem sama sebe překvapila, jak jsem vlastně byla omezená ;o)
No nic, slibuju, že něco písnu, ale je to těžká otázka a já si to musím promyslet.
Není tady
Bloss, to se pak asi moc nedohodneme. Je fakt, že mě reinkarnace (resp. číst o ní) už před hodně dlouhou dobou hodně zajímala. A pak jsem časem měla pár zážitků (a asi ani nechci být teď konkrétní), které mě prostě přesvědčily. Pokud spíše nevěříš, těžko se věci budou nějak vysvětlovat, nicméně ještě upustím pár vět, nevadí
To jaké "pole" má kolem sebe každý člověk se mění. Mění se v závislosti na tom, co člověk prožije, na kuličkách by se to dalo vysvětlit, že se změní emoce, čiže chemická rovnováha v těle, el. vzruchy, prostě změní se celkové pole člověka, jeho vyzařování. Pokud je vše při starém, situace se mají tendenci opakovat, pokud dojde k vychýlení na opačný extrém, situace se mohou hodně odlišovat, nebo se člověk prostě dostane v dané věci do rovnováhy a ono se to srovná a situace se dít přestanou. Mám i dost vlastních zkušeností, že mně to tahle funguje.
S těmi postiženými dětmi se to trochu komplikuje, protože tohle vyzařování není jen tady, ale prostě si ho neseme mezi životy s sebou jako tašku a občas ji vyměníme za novou. A tím pádem i to "přitahování" není pouze tady, ale tak jaksi průběžně, jestli mě chápeš. Takže i v tom jaké matce se jaké dítě narodí existuje jakýsi řád.
Takže asi takhle nějak to chápu já, třeba ti to pomůže pochopit dál, jak to mohou brát jiní
Není tady
Teru, je jasné, že mnoho lidí během života svůj názor po nějakých zkušenostech změní. I názor na Boha. Takže jsou případy, že z ateisty se stane věřící.
Ale jen "pro rovnováhu" chci upozornit, že změna názoru a víry se může dít OBĚMA SMĚRY. V mém blízkém okolí jsem zažila 2 takové případy:
Má babička byla věřící. Když ale její 21letý syn zahynul nešťastnou náhodou v dole, na víru zanevřela, věřit přestala.
A má stará tetička mi mnohokrát vyprávěla, jak jí v jejích 8 letech umíral na nějakou nemoc tatínek. (Kdykoli toto vyprávěla, i ve svých 80 letech u toho plakala). A ona tehdy, na radu maminky a ostatních, se za tatínka ze všech svých dětských sil modlila k Bohu, aby se tatínek uzdavil. Jenže tatínek zemřel. A ona mi říkávala - když jsem se k Bohu tak snažně modlila já - tehdy osmileté dítě, nevinné, žádným hříchem nezatížené, a on mě nevyslyšel a nechal tatínka zemřít - jak by vůbec mohl být? A pokud by byl, tak ani takového, který to dopustil, nechci..
A i ona po smrti tatínka celý svůj život už v Boha nevěřila...
Se vší úctou k tragickým zážitkům tvých příbuzných bych ráda řekla, že to žádná víra nebyla. Pokud si Boha představuješ jako nějaký automat, který, když se budeš hodně modlit nebo "slušně chovat" Ti zajistí pohodlný život bez ztrát, tak to minimálně s křesťanským Bohem a troufám si tvrdit že ani s žádným jiným, fakt nemá co do činění.
Není tady
Blossom napsal(a):
Ale jen "pro rovnováhu" chci upozornit, že změna názoru a víry se může dít OBĚMA SMĚRY. V mém blízkém okolí jsem zažila 2 takové případy:
Má babička byla věřící. Když ale její 21letý syn zahynul nešťastnou náhodou v dole, na víru zanevřela, věřit přestala.
A ona mi říkávala - když jsem se k Bohu tak snažně modlila já - tehdy osmileté dítě, nevinné, žádným hříchem nezatížené, a on mě nevyslyšel a nechal tatínka zemřít - jak by vůbec mohl být? A pokud by byl, tak ani takového, který to dopustil, nechci..
A i ona po smrti tatínka celý svůj život už v Boha nevěřila...
Bloss i ja pri vsi ucte reknu ze takovato predstava (ci rekneme vira ) v "neco" takoveho co uchrani cloveka pred smrti,nehodou, pred nemoci, je dle mne naprosta nevedomost=nepochopeni.
Lidska a casto prirozena nevedomost . Souvisejici samozrejme i s tim co bylo okolim a spolecnosti implantovano.
Není tady
Blossom napsal(a):
Teru, je jasné, že mnoho lidí během života svůj názor po nějakých zkušenostech změní. I názor na Boha. Takže jsou případy, že z ateisty se stane věřící.
Ale jen "pro rovnováhu" chci upozornit, že změna názoru a víry se může dít OBĚMA SMĚRY. V mém blízkém okolí jsem zažila 2 takové případy:
Má babička byla věřící. Když ale její 21letý syn zahynul nešťastnou náhodou v dole, na víru zanevřela, věřit přestala.
A má stará tetička mi mnohokrát vyprávěla, jak jí v jejích 8 letech umíral na nějakou nemoc tatínek. (Kdykoli toto vyprávěla, i ve svých 80 letech u toho plakala). A ona tehdy, na radu maminky a ostatních, se za tatínka ze všech svých dětských sil modlila k Bohu, aby se tatínek uzdavil. Jenže tatínek zemřel. A ona mi říkávala - když jsem se k Bohu tak snažně modlila já - tehdy osmileté dítě, nevinné, žádným hříchem nezatížené, a on mě nevyslyšel a nechal tatínka zemřít - jak by vůbec mohl být? A pokud by byl, tak ani takového, který to dopustil, nechci..
A i ona po smrti tatínka celý svůj život už v Boha nevěřila...
Tak si představ, Blossom, že by to fungovalo. Že by modlitbou bylo možno odvrátit smrt. Každý z nás by se rád modlil, aby zabránil odchodu těch, které miluje a se kterými se nechce rozloučit....každý.
Co je živé, podléhá času. Lidské tělo může utrpět poškození neslučitelná se životem, a to nemocí nebo úrazem nebo opotřebováním, dřív nebo později....chtít tomu zabránit? Zabránit se dá snad jen zbytečnému utrpení, to snad lze i modlitbou, ale smrti ne. Té holčičce to nikdo nevysvětlil. Ona dostala falešnou naději od lidí. Ne od boha.
Není tady
Docela dlouhou chvíli si lámu hlavu s tím, jak na pár řádcích popsat, jak Boha vnímají křesťané. On i současný papež na to obvykle spotřebuje celou knihu ;o)
Halík mluví o Bohu jako o hlubině skutečnosti. Líbí se mi jeho příměr, že Bůh se ze světa stáhnul, aby nechal prostor svému stvoření, nicméně stejně jako voní sud po dobrém víně, voní svět "po Bohu" a proto ho člověk hledá.
Křesťané říkají, že u "Boha není nic nemožné", to ovšem neznamená, že by všechno řídil jako nějaký dirigent či snad jako nějaký loutkař. Jsme obdařeni svobodnou vůlí, Bůh s námi nenakládá proti našemu přesvědčení a stejně tak si nemůžeme ani "objednat", aby nakládal se světem tak, jak my si usmyslíme.
Bůh je velký paradox, proto prostě nelze říct, že za a)Stvořitel, za b) trojjediné podstaty za c) alfa a omega veškerého bytí ... zrovna včera jsem četla v jedné knize nedávno zensulého karidánla Špidlíka, že kdosi řekl, že správný teolog zítra popře to, co dnes řekl, ne proto, že by si chtěl protiřečit, ale proto, že nikdy nemůžeme říct, co Bůh je.
Ještě než jsem se o křesťanství začala zajímat, myslela jsem si, že celé náboženství je postaveno na souboru dogmat, o kterých nelze polemizovat, že je zkostatnělé, bla bla bla. Když ale máte možnost seznámit se s tím, co stálo v pozadí jednotlivých dogmat, jaký byl za nimi intelektuální a duchování zápas, na čem byla vystavěna, tak si uvědomíte, že slovo dogma vážně není míněno jako urážka vaší inteligence nebo vlastního poznání ;o)
Pro ty, kdo se chtěj blíže seznámit s křesťanstvím, bych doporučila právě Halíka - i když ten pro ty duchovně déle hledající nebude možná tak zajímavý jako pro ty """racionálně""" smýšlející, kteří nesnesou, když se na jedné straně objeví 3x slovo Bůh ;o) By´t je to kněz, slovo Bůh používá velmi velmi zřídka. Pro ty, které duchovno láká, bych pak doporučila nějakou křesťanskou mystickou literaturu, třeba Jana od Kříže..
Víc takhle obecně nedokážu napsat. Všechno souvisí se vším, všchno je propojené a když říkám a, mám hned chuť dodat b a to bych tohle psala do nekonečna.
Upravil(a) Teru99 (12. 5. 2010 11:17)
Není tady
Pár postřehů k tématu vzhledem k minulosti jsem napsal sem:
http://fora.babinet.cz/viewtopic.php?pi … 3#p2474253
Vesměs totiž polemizujeme o tom, co vlastně je i dost zkreslené.. Ale berte to jako spíše takovou celkovou úvahu k danému tématu.
Není tady
haiel napsal(a):
Blossom napsal(a):
Teru, je jasné, že mnoho lidí během života svůj názor po nějakých zkušenostech změní. I názor na Boha. Takže jsou případy, že z ateisty se stane věřící.
Ale jen "pro rovnováhu" chci upozornit, že změna názoru a víry se může dít OBĚMA SMĚRY. V mém blízkém okolí jsem zažila 2 takové případy:
Má babička byla věřící. Když ale její 21letý syn zahynul nešťastnou náhodou v dole, na víru zanevřela, věřit přestala.
A má stará tetička mi mnohokrát vyprávěla, jak jí v jejích 8 letech umíral na nějakou nemoc tatínek. (Kdykoli toto vyprávěla, i ve svých 80 letech u toho plakala). A ona tehdy, na radu maminky a ostatních, se za tatínka ze všech svých dětských sil modlila k Bohu, aby se tatínek uzdavil. Jenže tatínek zemřel. A ona mi říkávala - když jsem se k Bohu tak snažně modlila já - tehdy osmileté dítě, nevinné, žádným hříchem nezatížené, a on mě nevyslyšel a nechal tatínka zemřít - jak by vůbec mohl být? A pokud by byl, tak ani takového, který to dopustil, nechci..
A i ona po smrti tatínka celý svůj život už v Boha nevěřila...Tak si představ, Blossom, že by to fungovalo. Že by modlitbou bylo možno odvrátit smrt. Každý z nás by se rád modlil, aby zabránil odchodu těch, které miluje a se kterými se nechce rozloučit....každý.
Co je živé, podléhá času. Lidské tělo může utrpět poškození neslučitelná se životem, a to nemocí nebo úrazem nebo opotřebováním, dřív nebo později....chtít tomu zabránit? Zabránit se dá snad jen zbytečnému utrpení, to snad lze i modlitbou, ale smrti ne. Té holčičce to nikdo nevysvětlil. Ona dostala falešnou naději od lidí. Ne od boha.
Máš pravdu, haiel, že kdyby to takto mělo a mohlo fungovat, že by šlo modlitbou odvrátit něčí smrt, tak to by se asi modlili úplně všichni a vlastně by od té chvíle nikdo numřel a v momentě by tady bylo přelidníno...
Tomu rozumím. Ale právě v protikladu je takový ten "klasický" přístup k Bohu (já vím, že slovo klasický tam příliš nesedí, ale nevím jak to nazvat přesněji) , kdy bývá dávána naděje - modli se k Bohu, on tě vyslyší....
Ale obávám se, že modlitbou se nedá zabránit ani zbytečnému utrpení...vždyť tolik lidí na světě vlastně zbytečně trpí... Vemte si - kolik je hladovějícíh, a na druhé straně světa se pálí přebytky obilí a mléko vylévá na pole...ti co umírají hlady, podle mě trpí zbytečně - myslíte, že kdybychom se za ně modlili, Bůh tomuto jejich zbytečnému utrpení zabrání?
A u lidí dlouze a těžce umírajících v LDNkách - myslíte, že se za ně nikdo nemodlil, a nebo že ty modlitby jen nebyly vyslyšeny?
Teru, dík za vysvětlení. Od Halíka jsem něco trochu četla (ne moc a ne příliš do hloubky), a právě Halík je pro mě celkem přijatelný a dalo by s říct v některých věcech blízký.
Jenomže pak někde čtu třeba projev papeže, kde se zmiňuje o nevhodnosti antikoncepce, a to i v Africe, kde řádí AIDS, pro křesťany je (jak jsem zatím četla) jediná povolená forma antikoncepce dodržování plodných a neplodných dnů... Toto mi přijde jako na 21.století strašlivě zkostnatělé dogma a takovéto názory mě od víry spolehlivě odvrátí...
A nebo jsem nepochopila nutnost celibátu kněžích u katolíků. Proč? Kdysi asi kvůli nedělení církevního majetku, ale proč dnes? A jaktože třeba evangelíci a pravoslavní kněží se ženit mohou? Vždyť katolíci, pravoslavní i evangelíci přeci věří v téhož Boha, nebo ne?? Jak má katolický kněz poradit ve zpovědnici člověku, který má s rodinou a sexem nějaký problém, když ten kněží vlastně toto smí znát pouze teoreticky? A všichni víme, jak právě v sexu se knižní teorie a pak životní praxe strašlivě liší...
A proč nesmějí u katolíků být kněžími ženy? Má je Bůh za něco méněcenného?
A proč o tolika věcech u katolíků rozhoduje člověk - papež? proč se papeži tolik lidí klaní - mě on přijde jako takový úředník (nechci se nikoho dotknout). U nás ve městě se 2 rozvedení chtěli vzít. Byli věřící, poslali tedy žádost papeži. Tam to několik let leželo, jim ubíhaly roky... a když konečně papež jim to povolil, už bylo pozdě, už nemohli mít (kvůli věku) spolu děti... Proč toto zásadní pro jejich život rozhoduje papež, který je nikdy neviděl a vůbec je nezná???
Teď když to po sobě čtu, možná to může ode mě působit rýpavě, ale tak to myšleno není. Jen jsem vypsala některé věci, které mě osobně od víry (katolické) spolehlivě odradí, přímo mě znechutí.
Ačkoli v křesťanské víře je i dost věcí mě blízkých (např. princip charity a pomáhání slabším), co mě zas hodně oslovuje.
A ke křesťanské víře mám i určitý respekt historický - vím, že generace a generace mých předků v ní žili a svým způsobem ji chápu i jakýsi historický odkaz, nebo jak to říct.
Blossom, a kdo jsme my, abychom říkali, zda nebo čí utrpení je nebo není zbytečné. A proč do toho utrpení taháme vůbec Boha? Proč v rpvní řadě neukazujeme ukázováčkem sami na sebe, když slyšíme o dětech umírajících hlady, o lidech umírajících v koncentračních táborech, o diktátorech ve velkém vraždících nevinné, o atomovkách, studených válkách a já nevím o čem všem ještě.
proč ukazujeme k nebi a říkáme - jak jsi to mohl dopustit, jestli existuješ? Proč neukazujeme doprkýnka sami na sebe a neříkáme - jak jsem to kur.va mohl/ a dopustit, já, jako člověk!
Upravil(a) Teru99 (12. 5. 2010 11:47)
Není tady
Blossom napsal(a):
- myslíte, že kdybychom se za ně modlili, Bůh tomuto jejich zbytečnému utrpení zabrání?
A u lidí dlouze a těžce umírajících v LDNkách - myslíte, že se za ně nikdo nemodlil, a nebo že ty modlitby jen nebyly vyslyšeny?
Bloss,
ted uz si ale delas snad legraci ze se na tohle ptas?
Není tady
Teru99 napsal(a):
Blossom, a kdo jsme my, abychom říkali, zda nebo čí utrpení je nebo není zbytečné. A proč do toho utrpení taháme vůbec Boha? Proč v rpvní řadě neukazujeme ukázováčkem sami na sebe, když slyšíme o dětech umírajících hlady, o lidech umírajících v koncentračních táborech, o diktátorech ve velkém vraždících nevinné, o atomovkách, studených válkách a já nevím o čem všem ještě.
proč ukazujeme k nebi a říkáme - jak jsi to mohl dopustit, jestli existuješ? Proč neukazujeme doprkýnka sami na sebe a neříkáme - jak jsem to kur.va mohl/ a dopustit, já, jako člověk!
Teru, já reagovala na tvá slova, že zabránit se dá ne smrti, ale snad jen zbytečnému utrpení, a to snad i modlitbou...
Ale k tvé otázce proč nezačít s pomocí u sebe,a proč ji žádat po Bohovi? Odpovím za sebe: Já tento princip praktikuji docela důsledně. Tam, kde pomoct můžu, snažím se pomoct. (Mimo jiné platím vzdělání asi 6 let "svému" černouškovi v Conakry, ale podporuji nepravidelně i jiné věci .)
Ale tam, kde pomoct nemůžu, ráda bych aspoň modlitbou poprosila Boha, ale zdá se mi, že to je vlastně vůbec k ničemu, že to "nefunguje" a jak mnozí píšete, že to od Boha ani nelze chtít......?
hirondel napsal(a):
Blossom napsal(a):
- myslíte, že kdybychom se za ně modlili, Bůh tomuto jejich zbytečnému utrpení zabrání?
A u lidí dlouze a těžce umírajících v LDNkách - myslíte, že se za ně nikdo nemodlil, a nebo že ty modlitby jen nebyly vyslyšeny?Bloss,
ted uz si ale delas snad legraci ze se na tohle ptas?
Proč bych si měla dělat legraci? myslím to naprosto vážně. A vím o čem mluvím, jeden čas jsem za jedním blízkým do LDNky chodívala...
Blossom napsal(a):
Tomu rozumím. Ale právě v protikladu je takový ten "klasický" přístup k Bohu (já vím, že slovo klasický tam příliš nesedí, ale nevím jak to nazvat přesněji) , kdy bývá dávána naděje - modli se k Bohu, on tě vyslyší....
Ale obávám se, že modlitbou se nedá zabránit ani zbytečnému utrpení...vždyť tolik lidí na světě vlastně zbytečně trpí... Vemte si - kolik je hladovějícíh, a na druhé straně světa se pálí přebytky obilí a mléko vylévá na pole...ti co umírají hlady, podle mě trpí zbytečně - myslíte, že kdybychom se za ně modlili, Bůh tomuto jejich zbytečnému utrpení zabrání?
A u lidí dlouze a těžce umírajících v LDNkách - myslíte, že se za ně nikdo nemodlil, a nebo že ty modlitby jen nebyly vyslyšeny?
K tomu prvnímu odstavci, Bloss. Tu naději nedává bůh, ale tu Ti dávají lidé, kteří takto (omezeně) boha interpretují. Jsou to falešné naděje a se skutečností nemají nic společného. Mnoho lidí uvěřilo falešným nadějím jen proto, že sami nepoužívali vlastní rozum a zodpovědnost sami za sebe a své činy.
Ten druhý odstavec není o modlení, ale o praktických činech. Pokud budou exitovat lidé, kteří mají tolik majetku, že by se tím uživila celá Etiopie, ale ten majetek využijí k tomu, aby získali moc nad ostatními, bude svět dále tam kde je. Modlitby s tímto opravdu nic nezmůžou, to je snad jasný.
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
