29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Včera jsme měly s kolegyňkama celkem zajímavou debatu. Jak vnímají, když se řekne - můj manžel a jak - můj muž.
Já v tom rozdíl vidím. Můj manžel je partner, se kterým jsem sezdaná, můj muž je partner, s nímž jsem ve vztahu, ale nejsme sezdaní. Takhle to měla před dvaceti lety moje nadřízená, nebyli sezdaní, ale vždycky říkala - můj muž. Vlastně měla pravdu. Říkat o trvalém partnerovi pořád "přítel", to mi přijde takový na půli cesty.
Tak mě jen tak zajímá, jak to vnímají ostatní, když se nad tím zamyslí. Už jsem to slyšela od mnoha žen, že říkají "můj muž" o partnerovi, se kterým sezdaní nejsou. Já to vnímám kladně, protože to tak beru, on je její muž a ona je jeho žena, byť nejsou sezdaní, prostě jen nejsou manželé.
Není tady
Modroocko, klidne bych nazyvala muze, se kterym jsem dlouho a treba s nim mela i dite/deti, muj muz, aniz bysme byli sezdani. Mne osobne se slovo "pritel" jako oznaceni nekoho, s kym chodim nebo ziju prici a nikdy jsem ho neuzivala.
Není tady
No to můj muž bych vnímala i tak, že k tomu muži cítím i nějakou úctu a respekt. To můj manžel se dá vyložit i tak, že jsem s ním sice sezdaná, ale jinak je to takový ňouma a ani si ho moc nevážím, muž podle mne vypadá jinak. Ideální je, když by jsi o tom dotyčném mohla říct že je to současně Tvůj manžel i Tvůj Muž s velkým M.
Brala bych to, že muž je už něco víc než přítel.
Není tady
No, pro mě je můj partner můj muž, i když spolu nejsme sezdaní ani spolu nebydlíme. Ale pokročili jsme do stádia, že je to můj muž a já jsem jeho žena. Nám to připadá v pořádku. Na manžela a manželku se zatím pasovat nechceme, není to podstatný.
Není tady
Modroočko
taky to tak mám a vždy měla pokud s někým žiju už nějakou dobu tak je můj muž,mě přijde divný říkat byla jsem tam a tam s přítelem ,přišlo by mi to jako když jsem v 15nacti s někým chodila.
Není tady
Tak mne napadla absurdní situce - že jeden muž může být současně manželem jedné ženy a mužem druhé ženy.
Není tady
amely
To je taky fakt,ale to už záleží na každé z nás koho svým mužem uděláme.
Není tady
clea napsal(a):
amely
To je taky fakt,ale to už záleží na každé z nás koho svým mužem uděláme.
Když jsem to psala, tak jsem myslela třeba naše politiky a umělce. Napadl mne konkrétně Topolánek - manžel Pavly, muž Lucie.
Není tady
amely
No to je případ sám pro sebe,pan Topolánek.
Není tady
súhlas s amely manžel je taký oficiálny status, môj muž je u mňa vyslovené s láskou
ale k tomu som dospela až časom... zase keď som bola čerstvo vydatá, tak som s hrdosťou používal môj manžel
teraz používam môj muž...dúfam že sa nedostanem do stavu že môj muž bude len mojim manželom
Není tady
Takže do ankety Modroočce :
Nenapadlo by mě říct o svém manželovi před někým (dejme tomu na oficiálnější schůzce, jinak před známými jeden o druhém samozřejmě mluvíme jako o "jménu") "můj muž". To je u mě dáno jenom zvykem, nešlo by mi to totiž přes zuby :-). A určitě nikdy mě manžel nepředstavil jako "moje žena". U nás se to prostě takhle neříká.
Jiný "případ" jsem vlastně u sebe neřešila (jako dlouhodobě vdaná), ale když si tu situaci představím - tedy představování oficiálního partnera, s nímž bych nebyla sezdaná - tak bych asi použila slovo přítel nebo partner. Spíš partner. Nezní to o nic méně "hodnotně" než muž.
Kdybych řekla "muž", měla bych nejspíš pocit, že někoho obelhávám, protože přece jen sousloví "můj muž" tak trošku evokuje tu svatbu...
Ale třeba je to jen generační nebo krajový "problém". Jinak je to na každém, jak si zvykne, případně vsugeruje konkrétní význam ke konkrétnímu termínu.
Krátce: kdyby mi žena představila chlapa po jejím boku jako jejího "muže", okamžitě bych to vnímala tak, že jsou sezdaní (i když by mi to bylo srdečně jedno)
Takže já ve slovech "manžel" a "muž" rozdíl na rozdíl od Modroočky nevidím.
A přestože mám kolem sebe většinu rozvedených kamarádek s nějakým tím přítelíkem, nikdy jsem od nich neslyšela "můj muž". Ono totiž (zatím, v dosavadním pojetí, kdy se nějaký "vážný" vztah pořád ještě stvrzuje svatbou - třeba tomu tak v budoucnu nebude), to tak trošku na té "půli cesty" opravdu je... - tedy aspoň u těch mladších. U starších jsem o tom nějak nikdy nepřemýšlela - tam už u svých známých (kolem 50 let) vidím, že jsou rádi, že vůbec našli někoho, s kým si rozumí, tudíž to "pojmenování stavu" až tak neřeší.
Ohledně případné degradace slova manžel - to u mě nějak nefunguje; žiju s jedním chlapem skoro 3 desítky let (ne že by mi občas nelezl na nervy) a to, že je manžel, pro mě pořád znamená synonymum pro "na žebříku nejvýše".
Upravil(a) Tercila (24. 4. 2010 21:59)
Není tady
Pro mě platí můj manžel = můj muž.
Žádný jiný muž už nebude můj muž. To může být jenom můj manžel.
Bez sňatku - přítel, nebo přednostně mluvení o něm jeho jménem. To je Petr, ... Nemám potřebu dávat "tituly".
souhlasím s Tercilou a majkafou
Není tady
Já to vnímám takto:
Můj manžel - životní partner, se kterým jsme svůj vztah stvrdili svatbou
Můj muž - viz výše, ale malinko "měkčí forma" - většinou tedy manžel, ale u některých by to mohl být i dlouhodobý partner (nesedzaný)
Můj partner - dlouhodobý přítel, se kterým nejsme sezdaní
Můj přítel - člověk, se kterým teď momentálně chodím (je jedno zda měsíc, nebo 5 let)
Můj milenec - chlap, se kterým spávám, ale o moc víc mezi námi nejde
Můj kamarád - chlap, se kterým si rozumíme, máme se rádi, ale nic spolu nemáme
Když nad tím tak přemýšlím, tak správný výraz třeba pro toho mého současného nenacházím - většinou ho představuji jako svého přítele, ale nesedí mi to úplně, významově bych to řadila přesně doprostřed mezi výrazy přítel a partner.
Vlastně zjišťuju, že mi v češtině občas výstižný název pro toto chybí...
Blossom: Můj milenec - chlap, se kterým spávám, ale o moc víc mezi námi nejde
No počkej, Blos, tohle bys fakt řekla, kdybys ho představovala sousedům Tvých rodičů nebo kolegyním?
Není tady
Terci, milencov zvyčajne nikomu nepredstavuješ. Ak to len nemáte ako John lennon a Yoko Ono - t.j. otvorneá posteľ. Ja som v prípade, že došlo na nejaké predstavovanie, pvovedala len jeho meno.
Myslím, že to je najpodstatnenjšie a najtrvalejšie. Tie ostatné funckie sa menia, striedajú, stárcjaú a získavajú význam... ale meno platí stále.
Není tady
Pro mě manžel znamená prostě to nejvíc. Kolegyně používá "muj muž" a to mi s prominutím připadá jako moje auto, moje kabelka. V hovoru se známými používám jeho jméno, s cizími říkám manžel.
Pokud jsou nesezdaní, tak bych používala slovo přítel nebo partner.
Chápu co myslíte tím "Můj Muž", ale pro mě se to fakt rovná manžel.
Není tady
Tercila napsal(a):
Blossom: Můj milenec - chlap, se kterým spávám, ale o moc víc mezi námi nejde
No počkej, Blos, tohle bys fakt řekla, kdybys ho představovala sousedům Tvých rodičů nebo kolegyním?![]()
Terci, milenci většinou nebývají oficiálně představováni...
U mě do této kategorie spadal jeden muž, se kterým jsme se občas scházeli v období mého hledání partnera...oba jsme byli zrovna hledající, tak co bychom nestrávili nějaké hezké chvíle, že... ale přitom jsem jasně věděla, že na vztah to pro mě rozhodně není.
Jinak nedávno jsem vyslechla nechtíc rozhovor neznámých lidí:
"A má ta tvá sestra nějakého přítele?" " Ne, nemá, ale má milence.."
Takže tento terminus trechnikus na některé případy trefně sedí...
Můj muž je pro mě synonymem pro "můj manžel", jen mi zní trochu osobněji, takže je možná použiju v jiných souvislostech. Stejně jako "moje žena=moje manželka". Můj muž mě představuje jménem a říká "to je ...., moje žena" a mě se to moc líbí
Partnera bych představila jménem, pokud by bylo nutné definovat status, řekla bych "přítel".
Není tady
můj můž a moje žena beru jako oslovení manželského páru.
Není tady
U nás se běžně říká "můj muž" - asi častěji než "můj manžel" (to moc neslyším) a říkají to spíše vdané ženy... i mě se to oslovení zdá hezčí
Není tady
Můj muž je můj manžel, ale kdyby si mě nechtěl vzít (nebo já jeho) tak bych asi taky raději než "přítel" říkala můj muž, protože říkat muži se kterým jsem třeba 8 let a mám s ním dítě "přítel", tak to už asi radši s nadsázkou "spolubydlící"
Upravil(a) Fidorka (26. 4. 2010 12:38)
Není tady
Můj manžel je zároveň můj muž - používám to tak nějak nahodile, přičemž manžel lze použít i bez zájmena, zatímco muž v tomto kontextu nikoli.
Když se nad tím ale zamyslím, přijde mi můj muž jako něco víc - je můj, patří ke mně (ať už "s papírem" nebo bez něj), vážím si ho, je to prostě muž každým coulem a já mám to štěstí, že o něm můžu říkat, že je můj .
Manžel naproti tomu může být i "baba", s mužem nemusí mít nic společného, jeho status je dán právě jen tím papírem. Podotýkám, píšu MŮŽE, protože věřím, že u většiny manželů tomu tak není.
To stejné by se asi dalo napsat o rozdílu "moje manželka - moje žena".
Není tady
Já o mém příteli (se kterým mám 2 děti) mluvím jako "přítel", ale většinou používám jméno. Mně by zase nešlo z pusy muž.. Nějak jsem o tom nepřemýšlela proč vlastně (možná mi přijde automatické muž=manžel, žena=manželka..), připadá mi to takhle přirozené a i se mi to líbí.
Když někde on řekne "moje žena", tak mě to vždycky řízne do ucha. Naopak mi vyhovuje označení přítelkyně, takže jsem ho i poprosila, jestli by o mně nemluvil jako o své ženě, ale jako o přítelkyni.
Není tady
Dokud byl můj manžel mým přítelem,představovala jsem ho jako mého přítele + jméno. Pár týdnů před svatbou jsem ho nazývala mým mužem ( např. v souvislosti s převzetím nějakého zboží ), po svatbě už říkám pouze můj manžel. Ale ve svých příspěvcích tady používám oba "tituly",protože jak napsala už majkafa můj manžel=můj muž. Ale všimla jsem si,že on když o mně mluví říká moje manželka.
Není tady