|
9.dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 9.dubna : Vaření na chatě či chalupě bez stresu: Tipy na vaření z jedné pánve nebo hrnce. 1.dubna : Jak vznikla záhada ďáblova trojúhelníku: Odhalil ji už Kolumbus? |
|
|
Není nutné, abys vycházel z domu. Zůstaň u svého stolu a naslouchej. Ani nenaslouchej, jen čekej. Ani nečekej, buď úplně tichý a sám. Svět se ti nabídne k odhalení, nemůže jinak, okouzlen se bude před tebou vinout.
-Franz Kafka-
Není tady
Ať se kolo otáčí sebezběsileji, v jeho ose je absolutní klid.
Lidská mysl je jako to kolo.
Těžko přesně říct, kdy se v nás začíná roztáčet.
Jestli již v těle matky, s prvním nádechem, nebo až v počas následujících dnů,
pod rostoucí sílou nastřádaných vjemů.
Jisté je, že časem ten kolotoč začíná nabírat na obrátkách,
to jak se postupně probouzejí složky genové výbavy
a v závislosti na dalších faktorech se formují osobní postoje a ideály.
Tak uběhne nějaký čas a kolotoč je těžko k zastavení.
Na druhou stranu ale přicházejí chvíle, kdy si toho člověk může všimnout
a také možnost přijít tomu na kloub.
Že v ose tohoto mentálního kolotoče je stále tentýž klid.
Ten stejný jako před tím, kdy se vše dalo do pohybu.
Hluboký ničím nenarušitelný mír.
Ticho, ke kterému cestou je tiché naslouchání.
Pokrop svou touhu upřímností.
Vdechni jí pokoru.
Pročesej její hřívu neočekáváním,
až je mírná jako hříbě
a čistá jako spící panna.
A pak už jen:
"Není nutné, abys vycházel z domu. Zůstaň u svého stolu a naslouchej. Ani nenaslouchej, jen čekej. Ani nečekej, buď úplně tichý a sám. Svět se ti nabídne k odhalení, nemůže jinak, okouzlen se bude před tebou vinout."
Již jsi v ose kola.
Upravil(a) Šumle (29. 3. 2010 10:56)
Není tady
Na počátku všeho prý je Touha.
Snad je to samotná krev bytí, vláha půdy života.
Ne moje, ne tvoje, ale bezejmená síla, štědrý příslib všech civilizací a světů,
dcera okamžiku, starostlivá přítelkyně i starší sestra všech bytostí a věcí.
Ač stojí na počátku, je stále přítomná, a pokud něco končí, ona je u toho,
aby to pohltila zpět do svého mlčenlivého srdce
a propojila v tiché Tajemství.
Není tady
Jedno z podobenstvích o Stvoření by mohlo být o tom, kterak se Bůh proměnil v mnoho věcí, tvorů, lidí, aby skrze ně nejen mohl vyjádřit svou nezměrnost, ale také aby se měl kdo s kým o to podělit.
Vlastně se tak stalo jediným možným způsobem a to tak, aby On v podobě těchto mnoha tvarů a tvorů, v každém z nich, získal možnost být jedinečným, tedy pocit nebo spíš cit svobody.
Zdá se, že v člověku je tento cit nejrozvinutější, takže je třeba ho vyvážit rozumem, což mu dává nevídané schopnosti: zcela zapomenout a opět se zcela rozpomenout, jakož i obrovskou škálu možností mezi tím.
Bůh je defacto básník, jeho abecedou je periodická soustava prvků a jeho plátna jsou naše smysly, těla...
"Bůh stvořil člověka k obrazu svému."
Božská poezie ten Svět.
Není tady
Zastav se. A otoc svuj pohled na hvezdy.
Zvedni hlavu a divej se. V tichu a spojeni.
Hledis na hvezdy a hvezdy hledi na Tebe.
Moment okouzleni, moment zastaveni.
Skrz Tve oci se hvezdy divaji samy na sebe a jsou okouzleny svoji nekonecnou krasou.
Skrz hvezdy se Ty divas sam na sebe a jsi okouzlen svoji nekonecnou krasou.
Ty jsi hvezdy a hvezdy jsou Ty.
Jste jednim.
Jednim jevem, jednou existenci.
Bez hranic
Není tady
Pod širým nebem
vztyčeným na sloupech
tvých smyslů
na základním kameni
tvých dotyků
křížem krážem rozřezáváš
půdu svého těla
hledaje poklad nevyslovený
zatajený v dechu.
Horskými dráhami
svých pocitů
obestavěl jsi krajinu
svého života
hrdý projektuješ stavby
svých myšlenek
v podmořských galeriích
velebíš ticho.
Modli se k bouři
a jakmile vtiskne
do tvých rukou blesk
udeř do svých základů
a svá chodidla zapust'
hluboko do matky Země.
Ted'
když se město tvých snů řítí
jsi volný.
Není tady
Zóna slov houpajících se na vlnách jedniček a nul,
do kterých myšlenkami tiskneme své nitro.
Hra světel a stínů nesoucí informace našich nálad, zaujetí, přesvědčení.
Vpustit do toho svou duši jako tělo na špacír všech hříšníků i svatých.
Nože vlastních pocitů řežou hluboko.
Nože druhých jsou jen obrysy v mlze řezajících vlastních těl.
Každý utěšujíc zpívá si písně polibků.
Nejhlubší řez odhaluje světlo nejvnitřnější.
Imaginárium žasne před Životem obyčejným,
rvoucím jeho pružných stěn na kusy.
Svět iluzí zmírá znovuzrozením.
Není tady
Upravil(a) Kaštanka (5. 4. 2010 23:09)
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.