Řekla bych, že v prvé řadě je potřeba dát dohromady sebe, a až dlouho poté si "objednat" partnera.
Sisi prober se, seber se, zjednej nápravu exteriéru , abys měla malou berličku (proč ne- ta je povolená..) a pak se pusť krok do kroku do interiéru. Muž a jeho přítelkyně ad archiv - k uložení, kdykoliv na vyžádání lze dohledat, ale ne teď...

A děti - ty  vezmou situaci tak, jako ty. Pokud nebudeš zbytečně dramatizovat, smutnit, plakat, jednat přecitlivěle, ale pokusíš se o žertík, smích, program, jakoby nic, nic strašného se neděje, táta teď prostě bydlí jinde, žádný drama (vím, že je to těžké, lehko se to řekne - vím.. ).synkovi řekneš "užij si pěknej den s tatínkem, bude to prima", atd...tak mu hodně pomůžeš. Vlastně všem. Potřebují tě silnou, chtějí oporu a svůj řád. Teď jsi jí ty a není čas na litování se. A to je vlastně moc dobře. Když se zabereš do práce a povinností na plný plyn, uleví se ti...uvidíš.

Něco nového krásného ti vlastně začíná. Tvůj M. je zřejmě kecka a nezralouš, když se takto chová a choval (jak jsi psala..). A asi se moc nezmění. takže...vrhni se do toho, uvidíš, že zase vysvitne sluníčko

Upravil(a) Wiki (8. 4. 2010 13:25)

Ještě jsem chtěla jednu věc - vůbec není třeba se zlobit na M, nenávidět ho, být na něj zlá a protivná...to bude zase jen tobě hůř, nikomu jinému.
A uhájit své a vymezit hřiště - třeba podmínky kdy a jak si bude brát malého.., finance apod.

Sisina napsal(a):

Už na tom pracuji,v sobotu jdu obarvit vlasy, včera jsme vyměnili zámek od bytu.Dnes jsem se dokonce několikrát smála a nahlas jsem řekla jméno mého M bez nějakých emocí. Ale jen proto, že se zase o něm bavily kámošky, kde ho potkaly atd. M je velký snílek a myslí si, že všechno jde samo bez práce a nějakého snažení. Asi si představuje život bez povinností a jen radovánky,myslím si, že po mém boku se mu žilo lehce, příjde na to, že každá žena mu tenhle život nebude tolerovat. A podle toho, jak se chovala minulý rok si určitě dlouho klidu když nebude poslouchat neužije. Dokonce mu ji začínám i chvílemi přát.  Ale ještě jsem velmi zvědavá, jak se postaví M k dělení majetku a výživném. Na mě asi platit nemusí nebo na mu domácnost, když ji opustil? To nevím, nemám kdy to ještě zjišťovat, to až budu mít tu druhou práci, bude více času. Ale podala jsem návrh na svěření syna do péče a také výživné na něho. Zatím se M neozval, tak ani nevím zda mu to už přišlo.

No hurá,začínáš jednat a svoji situaci řešit!!!

sisina napsal(a):

Wiki napsal(a):

Řekla bych, že v prvé řadě je potřeba dát dohromady sebe, a až dlouho poté si "objednat" partnera.
Sisi prober se, seber se, zjednej nápravu exteriéru , abys měla malou berličku (proč ne- ta je povolená..) a pak se pusť krok do kroku do interiéru. Muž a jeho přítelkyně ad archiv - k uložení, kdykoliv na vyžádání lze dohledat, ale ne teď...

A děti - ty  vezmou situaci tak, jako ty. Pokud nebudeš zbytečně dramatizovat, smutnit, plakat, jednat přecitlivěle, ale pokusíš se o žertík, smích, program, jakoby nic, nic strašného se neděje, táta teď prostě bydlí jinde, žádný drama (vím, že je to těžké, lehko se to řekne - vím.. ).synkovi řekneš "užij si pěknej den s tatínkem, bude to prima", atd...tak mu hodně pomůžeš. Vlastně všem. Potřebují tě silnou, chtějí oporu a svůj řád. Teď jsi jí ty a není čas na litování se. A to je vlastně moc dobře. Když se zabereš do práce a povinností na plný plyn, uleví se ti...uvidíš.

Něco nového krásného ti vlastně začíná. Tvůj M. je zřejmě kecka a nezralouš, když se takto chová a choval (jak jsi psala..). A asi se moc nezmění. takže...vrhni se do toho, uvidíš, že zase vysvitne sluníčko

Už na tom pracuji,v sobotu jdu obarvit vlasy, včera jsme vyměnili zámek od bytu.Dnes jsem se dokonce několikrát smála a nahlas jsem řekla jméno mého M bez nějakých emocí. Ale jen proto, že se zase o něm bavily kámošky, kde ho potkaly atd. M je velký snílek a myslí si, že všechno jde samo bez práce a nějakého snažení. Asi si představuje život bez povinností a jen radovánky,myslím si, že po mém boku se mu žilo lehce, příjde na to, že každá žena mu tenhle život nebude tolerovat. A podle toho, jak se chovala minulý rok si určitě dlouho klidu když nebude poslouchat neužije. Dokonce mu ji začínám i chvílemi přát.  Ale ještě jsem velmi zvědavá, jak se postaví M k dělení majetku a výživném. Na mě asi platit nemusí nebo na mu domácnost, když ji opustil? To nevím, nemám kdy to ještě zjišťovat, to až budu mít tu druhou práci, bude více času. Ale podala jsem návrh na svěření syna do péče a také výživné na něho. Zatím se M neozval, tak ani nevím zda mu to už přišlo.

Jo,  nech si udělat krásnou hřívu, zaběhni na solárko (bo kam tě to táhne) , zacvičit, a ukaž světu jak vypadá pořádná  baba -
Právní kroky super, s rozvodem nech vše na právníkovi. Toho si sjednej. Člověk může přehlédnout některé nároky a lhůty a hlavně do toho půjde za tebe a bez emocí. Což je k nezaplacení v této chvíli.

Jak se M postaví k dělení majetku a výživnému bych neřešila, protože pokud se nedohodnete, určuje soud. Ne, že bych mu přála aby byl "očesán", to vážně ne, ani to zřejmě nená nikdo v úmyslu, ale tady bych byla věcná a nekompromisní (dnes). Může být (a zřejmě bude) vzato v potaz jeho "opuštění" rodiny, což mu nepřidá. S právníkem bych se pokusila dát dohromady rozumný návrh na dělení majetku, výši alimentů (to už jsi udělala), a dny vyzvedávání si syna s podrobnostmi - kdy, kde,kdo atd. ( toto může hrát v případě nedohody podstatnou a velmi nepříjemnou roli ) Když se pak dohodnete jinak l, tím lépe, ale pro pořádek, kdyby náhodou v tom měl být dělán jednostranně chaos - nevyzvedávání si a dítě čekající apod. - tak to raději sepište a navrhněte. Kus vstřícnosti bude třeba, proto bych, páč emoce jsou čerstvé, nechala jednání s M. na právničce.
Výborně Sisi - vedeš si skvěle!

Sisi, takto neuvažuj, to nemá smysl, ponoříš se do zášti, a to je na ho.no. Ublížíš jen sama sobě.

Navíc předjímáš, nevíš jak dělení a vůbec vše  dopadne. ..Ale tak mne napadá, ten pán byl tedy ale výhra, je-li to tak (bylo-li), jak popisuješ.. ale už to opravdu neřeš. Udělalas to tak, jak jsi udělala a hotovo. Měla jsi pro to své důvody, chtěla jsi to tak, tehdy to pro tebe takto bylo nejlepší a tak to tedy bylo. Nic se neděje zbytečně, tomu věř. Každému co jeho jest, nic se neboj, ale osvoboď se od užírání se takovými myšlenkami (viz . užívají si za moje peníze), budou tě strašně ubíjet, budeš nakonec znechucená sama ze sebe za svoji "malost" (to beru podle sebe) a když se po čase zklidníš, tak mu to budeš (jim) přát docela vážně a s klidem

Olympia napsal(a):

sisina napsal(a):

On očesán nebude určitě, všechno co máme jsem zaplatila já, on neměl ani korunu, všechno si investoval do sebe a já z dědictví jen pořizovala a kupovala. Bohužel na to nemám nikde důkazy a všechno je oficiálně na půl. Ostrouhám já a děti. To mě taky pěkně štve. |A mrcha, která neví co je to mít dvě zaměstnání si bude žít s M za mé peníze.

Pokud je to jen trochu mozne, nemysli na to. Vim, je to tezke, ale zkus to. Taky me stvalo, ze jina zena si uziva za moje penize a ja s detmi obracim kazdou korunu a premyslim, zda si muzeme dovolit koupit o rohlik vic.......pust to, prestan se tim zabyvat, prestan na ne myslet, co maji, jak si ziji apod.  Protoze dosahnes jen jedno jedine - ona bude i nadale zit s tvym M za tvoje penize a jako bonus k tomu - ty budes nastvana. Svoji nastvanosti jejich zivot nezmenis, jen budes likvidovat samu sebe a nasledne atmosferu doma a to se odrazi na detech. Deti citi atmosferu a citi i emoce matky. Prosla jsem tim.  Je to cesta do pekel.

Já to dělala z lásky a on z vypočítavosti. A když mi to doma říkali rodiče a sourozenci, tak jsem byla naštvaná, že on takový není. Proto mě stále vyčítal, že mluvím o penězích a počítám, aby mě zmanipuloval a já mu dokazovala, že nejsem závistivá a podezíravá, jak mě tvrdil. Až teť to vidím. Láska je slepá. Ale je mi líto, že to mohli mít děti místo něho. Co už teť nadělám, nic. Jeste jsem nezačala být naštvaná, nějak jsem moc apatická, rezignovala jsem. To možná příjde, ta naštvanost.

sisina napsal(a):

On očesán nebude určitě, všechno co máme jsem zaplatila já, on neměl ani korunu, všechno si investoval do sebe a já z dědictví jen pořizovala a kupovala. Bohužel na to nemám nikde důkazy a všechno je oficiálně na půl. Ostrouhám já a děti. To mě taky pěkně štve. |A mrcha, která neví co je to mít dvě zaměstnání si bude žít s M za mé peníze.

Odpusť, ale nechápem celkom Tvoju lásku k nemu... to musel byť krásavec a kanec v posteli, inak si to neviem vysvetliť... Nejaký charakter, dobré vlastnosti, rodinné založenie - Null komma Null, niente, zero, nada, etc.

Upravil(a) Selima (8. 4. 2010 18:07)

majkafa napsal(a):

sisino, je tvůj manžel mladší, než ty? Přemýšlím jenom. Možná byl unavený z toho, že se stal otcem dvou dětí jiného biologického otce a až pak (možná za dlouho, nevím) jste měli to své. Možná tuto roli nezvládl. Není to lehká role. Není pro každého. Jen pro silné muže. Kolik bylo tvým dětem, když jste začali spolu žít? Jiné by to možná bylo, kdyby už byl měl své děti. Možná ho samotného překvapilo, do čeho šel. Tím ho nechci nijak omlouvat.

Je mladší o 3 roky přesně. Žili jsme spolu 5 let, než jsme se domluvili na to, že počnem dítě spolu.Pár měsíců se to ani nedařilo, klidně mohl couvnout, chtěl to tak.  Svatbu taky vymyslel on, až malému bylo víc jak rok, nechtěla jsem se už po druhé vdávat,.Vydíral mě, že ho asi teda nemiluju, když mě nestojí za to, abych si ho vzala. Měla jsem pocit, že k nám chce více patřit. Ale celoé ty roky si mě prokládal milenkama, vím o 4rech slečnách. Už i když jsem byla těhotná měl rozjetý románek ,přišla jsem na to, že se toulal, tak jsem si na něj jednou počkala a viděla jsem ho i se slečnou. Hodila jsme s ní v klidu řeč a vůbec netušila, že s někým žije a že bude otec. Dala od něj ruce pryč. To jsem s ním už nechtěla být, bydlel chvíli u rodičů a všichni mě přemlouvali až jsem ho vzala spátky, on samozřejmě taky. Chodil prosit, plakal,omlouval se.  Když jsme spolu začali žít tak syn měl 9 a dcerka 4 roky. Nikdy jsem po něm nechtěla aby hrál úlohu jejich otce, nehlídal je, neplatil jim nic.Jejich táta se o ně i když jsme spolu nežili staral slušně.Nekupoval jim dárky, všechno bylo na mě.Ale nevadilo mě to, protože mají svého tátu. S dětma vycházel dobře. Až tento poslední rok začaly problémy mezi ním a dětmi. Začaly ho nesnášet, ale neprudily, když přišel domů, zalezly do pokoje a nevšímaly si ho. On na nich poslední měsíce nenechal kost suchou. Ale to už vím proč. Ale byl nepříjemný i na svého kluka.

Upravil(a) sisina (8. 4. 2010 19:06)

majkafa napsal(a):

Jak dlouho jsi žila sama s dětmi, když jste se potkali?

Nežila jsem sama,žila jsem s bratrem,který byl těžce nemocný a já se o něho starala,protože jsem byla na mateřské, tak jsem měla jediná z rodiny čas a nemusela jsem kvůli jeho nemoci odcházet z práce. Pak se bratr odstěhoval a já se odstěhovala taky a ke mě se nastěhoval od rodičů M. Tehdy jsme se znali 7 měsíců.

majkafa napsal(a):

Myslela jsem tím, jak dlouho jsi nežila s otcem svých dětí.

Žila jsem s ním v jednom domě i s bratrem, ale už jsme nežili jako manželé, každý jsme měli jiný pokoj a dohoda byla, jak se bratr uzdraví, tak se odstěhuju. Takže jsem vlastně nebyla sama nikdy.

majkafa napsal(a):

Tak napotřetí, asi to není stále dost srozumitelné. Jak dlouho jsi nežila s otcem svých dvou starších dětí jako se svým partnerem, když jsi potkala svého nynějšího manžela?

Jako s partnerem jsem s ním nežila asi 1 rok, ale bydleli jsme v jednom domě a slušně jsme spolu vycházeli.

majkafa napsal(a):

sisino, už ti to tu psala Pan. Nauč se být partnerovi partnerkou. Ne matkou, která ho opečovává. Možná tam je pes zakopaný.
Vlastně si to sumíruju i pro sebe a učím se to i já. Mému BM jsem byla příliš matkou, nedovolila jsem mu projevit se jako muži, vlastně jsem měla strach, že co když na něco zapomene, něco podělá, když to nebudu hlídat, a pak to odnese celá naše rodina. Ale i to se musí, partnerka to prostě musí unést. A přestat být matkou.
Můj BM byl o dva roky mladší, než já. Měla jsem 3 děti. Ale byla to má chyba víc, než jeho.

No je pravda že jsem mu mohla být více matkou než partnerkou, ale on nic dělat nechtěl, neměl zájem,byl stále sportovat, a s autem, závodit, měl toho tolik, že neměl čas na rodinu. Když jsem chodila s ním, zanedbávala jsem děti a někdo je stále musel hlídat. Tak stejně potom pokračoval sám, místo aby ty své koníčky omezil. Ale on o mě nepečoval vůbec, to je pravda.