4.března : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 4.března : Směňování věcí provází lidstvo od jeho počátků.Nový SWAP Babinet pro všechny! 4.března : Stálice mezi moučníky? Vláčná a rychlá hrníčková bábovka z Granka 4.března : Krásná velikonoční dekorace. Stačí stará dřevěná krabička |
|
|
mám takovýhle problém: zničehonic jsem začala hrozně rozhazovat. Třeba si skoro každý den musím koupit něco na sebe ( sice ne zas tak drahého, ale tak za 1000,- ), do bytu atak. Žijeme společně s přítelem a ještě nedávno jsme nevěděli co s penězma- měli jsme vysoké příjmy z podnikání. Je zajímavý že v týhle době jsem neměla potřebu vůbec nic kupovat, jen jsme nosili peníze do banky. Za dva roky jsme lehce našetřili na byt, který jsme koupili. Teď už nám podnikání nejde tak jako dřív, máme na to se uživit, ale já zjišťuju, že najednou mám potřebu utrácet. Je to možná i tím, že dřív jsme si opravdu skoro nic nepořizovali, tak najednou jsem začala toužit po novém vybavení bytu a podobně. Vadí mě to ale, protože jsem byla zvyklá šetřit a takovéhle jednání ( nerozumné nakupování ) jsem vždycky odsuzovala. Zažíváte někdo něco podobného ?
Není tady
Noris, je možné , že jsi dřív, když podnikání šlo, neměla čas utrácet a nakupovat....nebo oprvdu potřebuješ nové a jiné věci nejen na sebe nebo do domácnosti...klid, dokud máš z čeho utrácet, nic se neděje, nemusíš krmit jen banky...jo a kup taky něco příteli, ať mu to nepříjde líto:-)))
třeba časem tě to omrzí a budeš mít jiného "koníčka". Doporučuji knihy - knihoven je všude dost a máš to za levno( a ještě se večer držíš doma, tudíž neutratíš...
Není tady
Já něco podobného nezažila nikdy a zřejmě ani nezažiju, rozhodně bych si nemohla dovolit koupit si každý den "něco ne zas tak drahého za 1000", dokonce bych si nemohla dovolit ani něco každý týden za 1000.... snad se ti ozve někdo bohatší a poradí jak to zvládnout....
Není tady
no, já kdybych byla na tvém místě, tak bych chodila kolem dětského domova a vždycky jim pichla bankovku do schránky:-)
tolik peněz mám na týden na jídlo, tak to neřeším, vyčítm si i lak na nehty, ale asi taky protože v zásadě neumím hospodařit, protože jinak není možné, abych s tím co mám nevycházela. :-)
Není tady
Tak já když nechci utrácet, tak si prostě nevezmu peníze. Dám si třeba do peněženky 500,- a zbytek nechám doma i s kartou a je jistota, že nic zbytečného nekoupím. Třeba pak vidím něco , co bych bývala koupila a doma zjistim ,že jsem ráda, že jsem na to neměla, protože to vůbec nepotřebuju.
Není tady
to all: díky za rady- nejlepší asi bude chodit z práce rovnou domů ( jenže já pracuju v centru :-( ) Peníze v hotovosti nikdy nenosím- všechny mi chodí na účet, ale bohužel všude berou karty.
to Bety : nemysli, já taky každý den neutratím tisícovku, ale ony zty výdaje tak nějak rostou. Víš, já si opravdu dřív skoro nic nepořizovala a teď najednou zjištuju, že je skoro vše co mám z úplně módy, domácí elektrospotřebiče už dosluhují ..., nábytek po babičce. Tak mám zkrátka chuť konečně si pořídit něco novýho a svýho. Jen mám obavu aby se mi to nevymklo z rukou. Za oblečení a věci pro sebe utrácím nejmíň, hodně stojí zařizování domácnosti.
to deli: to je zvláštní, u mě je to naopak. když jsem smutná nebo v depresi tak nemám vůbec náladu nic kupovat, to bych snad nemusela ani jíst.
Není tady
noris:Tak to je jednoduchy:)vzdy vyber neco malo penez z karty na tyden a kartu sebou nenos.
Není tady
Snad to není tvůj případ, ale taky jsem měla období, kdy jsem poslední dva tisíce vyhodila za rifle a do výplaty zbývalo 10 dnů. A mě to v tu chvíli bylo jedno, asi jsem si tím lečila nespokojenost ve vztahu, přítel mě podváděl, klesalo mi sebevědomí, a tak jsem nejspíš měla podvědomou potřebu se vylepšovat. No přítele jsem se zbavila a s ním naštěstí i toho rozhazování. Protože tím tempem, co jsem asi tak půlroku (ne)hospodařila s penězma by byl ze mě za chvíli bezdomovec.
Není tady
no u mě to je spíš tak, že my potřebujeme ještě něco našetřit na úpravy v bytě a tak mám výčitky. Do minusu se zatím nedostávám, ale nějak nedokážu poslední měsíce nic našetřit. Dalo by s e říct že hospodařím od výplaty k výplatě. Nejhorší je, že přítel mě v tom utrácení podporuje- jdeme třeba kolem obchodu s oblečením a on hned, že tohle si zkrátka musím zkusit, tak do toho vlezu a on se začne rozplývat jak mi to sluší a já hned běžím a koupím to abych se mu líbila. Když jdu sama tak zase spíš utrácím do domácnosti a za jídlo. Lékem pro mě bude léto, to budu trávit venku a a u vody a na chození po nákupech mě ani nehne.
Není tady
ještě jsem chtěla napsat, že jsem fakt nikdy předtím neutrácela. Když jsem bydlela u rodičů tak jsem studovala a dostávala jsem jen kapesné ( hodně nízký ) a to, co jsem si přivydělala na brigádách - a pak s přítelem jsem zase všechno dávala do banky. Možná to bude tím, že jseme ten byt koupili v Praze a mám pocit, že tady se žije a utrácí tak nějak víc než na vesnici.
Není tady
Noris, když jsem se vdala, žili jsme jen z manželovo platu, tehdy měl 2 700Kč a já šetřila, aby jsme vyšli, až jsem z toho nemohla v noci spát. Snažila jsem se i něco ušetřit, protože jsme se zařizovali. A jednou mi ruplo v hlavě a já jsem za každou cenu musela mít takovou krásnou vázičku za výlohou. Stála 7OO Kč!!!! a já si jí fakt koupila, prostě nějaký zkrat a nemohla jsem bez ní žít. Jinak si to nedovedu vysvětlit. Za celou dobu jsme si nekoupili nic na sebe, šetřili na jídle a já pak takhle vyhodila prachy. Žili jsme takhle skromně 12 let, potom manžel začal pracovat na živn. list a já byla jako utřžená ze řetězu. Ne že by vydělával až tak hodně, ale mohla jsem najednou všem třem dětem v jednom měsíci koupit bačkory a ty peníze nikde nechyběly, mohla jsem si koupit nový povlečení a přežili jsme to, mohla jsem si koupit nový překapávač na kafe, protože starý byl roky rozbitý a tehdy na to nebylo. Asi to je tak, jak sama zmiňuješ, staré věci dosluhovaly a dlouho si člověk neudělal žádnou radost. Teď bohužel je zase horší období, takže opět v noci špatně spím.....
Není tady
to Iveta : přesně jak říkáš. Nejhorší je, že když jsem ty peníze měla,tak jsem přemýšlela co snima a nic si stejně nekoupila. Teď, když zas tolik nemám bych nakupovala jak o život....
Není tady
Noris, teď to dělám tak, že vyberu 2000 Kč na týden a snažím se s tím vyjít. Je nás 5, někdy je to hodně těžký, manžel z tý částky má 500 Kč jako kapesný na benzín a pivo, takže se stává (jako např. dnes na konci týdne), že musím vybrat z bankomatu, protože jsem s tím nevyšla. Ale už přeci jenom mám peníze pod kontrolou a dodatečně vyberu jen to, co musím. Docela mě současná finanční situace štve, plánovala jsem, že pojedeme nakupovat na zimní slevy bundy a boty pro děti na příští rok a i já bych si určitě něco vybrala , ale prostě to teď nejde. Ach jo. Ještě že bydlím na malém městě, kde není tolik lákadel za výlohou.
Není tady
já jsem si zase začala všechno co koupím psát a pak vždycky to zpětně projedu nad výpisem z účtu a zamyslím se nad tím, jestli to bylo a nebo nebylo nutný. Je fakt, že ve městě je těch lákadel daleko víc. Poslední dobou ale zjištuju, že mi dělá radost i to, že se dokážu přemoct a nekoupit něco o čem nejsem přesvědčená že nutně potřebuju. Když jsme bydleli v domku ke kterému jsem chodila od vlaku a s výjimkou sámošky jsem nepotkala obchod bylo to taky o něčem jiném.... Jediné za co teď ušetříme jsou náklady na benzín a dojíždění ( ikdyž roční legitka na metro tady stojí přes 4tis. )
Není tady
No tak to denní zapisování bych asi neměla trpělivost to si spíš napíšu seznam, co je třeba koupit a snažím se ho držet. No a dřív jsem na nákup jezdila s kočárkem a tam se toho vešlo - do síťky a i pod kočár. Teď když malý chodí do školky a všechno tahám v ruce, tak si taky rozmyslím, co koupit, abych netáhla 14 kg v taškách jako např. minulý týden víkendový nákup. Ježiš, já musím jít vařit, mě se tak nechce......,Už si to říkám takovou dobu a pořád sedím u PC.....
Není tady