|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|
Ja myslim, ze proto, ze ji ho je lito, ze si jakoby "sam upletl na sebe bic", kerej ma nachystanej ve vitrince pro pripad potreby "sebemrskacstvi"... ac to ona vubec nepotrebuje a nevyzaduje...
Není tady
ViktorkaLove napsal(a):
Ja myslim, ze proto, ze ji ho je lito, ze si jakoby "sam upletl na sebe bic", kerej ma nachystanej ve vitrince pro pripad potreby "sebemrskacstvi"... ac to ona vubec nepotrebuje a nevyzaduje...
Jo , přesně- já ho lituju. Protože žít s nějakými výčitkami, nebo strachem ( byť jen občasným) z odplaty- to musí být blbé.
Já se neumím takhle drásat kvůli vztahu. Prostě jsem překročila mrtvolu ( milenčinu 
) a jdu ( v mém případě spíš pádím) dál..... Epizoda z které si jsem schopna dělat srandu.
U mě je daleko bolestivější se v myšlenkách vracet k dopadu mého prvního rozvodu- respektive k BM nezájmu o našeho syna. To klukovo čekání na tátu ( nedočkané) mě skutečně drásá dosud. Možná proto jsem tak děsně zatížená na vztahy , kde jsou děti a i těžce odpouštím ztrátu zájmu o děti.
Není tady
zuzi777a napsal(a):
... U mě je daleko bolestivější se v myšlenkách vracet k dopadu mého prvního rozvodu- respektive k BM nezájmu o našeho syna. To klukovo čekání na tátu ( nedočkané) mě skutečně drásá dosud. Možná proto jsem tak děsně zatížená na vztahy , kde jsou děti a i těžce odpouštím ztrátu zájmu o děti.
Ach Zuzi, co jsi mi to udelala? Zase (po dvaceti letech) jsem videla ty "zlate" hlavky mych zabek, stojicich na spickach, prilepene na sklo okna ve tretim patre..., jejich slzicky..., a citila tu prisernou bolest v srdci, kdy "tata zapomene, ze kdysi zplodil deti"... JAKOBY TO BYLO VCERA... 
Není tady
ViktorkaLove napsal(a):
zuzi777a napsal(a):
... U mě je daleko bolestivější se v myšlenkách vracet k dopadu mého prvního rozvodu- respektive k BM nezájmu o našeho syna. To klukovo čekání na tátu ( nedočkané) mě skutečně drásá dosud. Možná proto jsem tak děsně zatížená na vztahy , kde jsou děti a i těžce odpouštím ztrátu zájmu o děti.
Ach Zuzi, co jsi mi to udelala? Zase (po dvaceti letech) jsem videla ty "zlate" hlavky mych zabek, stojicich na spickach, prilepene na sklo okna ve tretim patre..., jejich slzicky..., a citila tu prisernou bolest v srdci, kdy "tata zapomene, ze kdysi zplodil deti"... JAKOBY TO BYLO VCERA...
Jo, tak nějak....
Ale nevím, jestli už Osud dopřál satisfakci tobě- mě již ano. Po synově promoci se jeho otec vzbudil a stál o kontakt. Neměli si o čem povídat. Syn ( nesnažila jsem se mu nikdy tátu zošklivovat, spíš jsem si z jeho nezájmu dělala s postupujícím synovým růstem ironické srandičky) mi po schůzce řekl, že na to aby ho tatínek vzal do ZOO je už fakt dost starý....
Při synově svatbě stál na místě otce můj současný manžel. Můj syn ho má nesmírně rád- vidí v něm tak nějak všechno, co mu jeho bio tatík nechtěl dát a úplně "žere" jeho přítomnost. Tudíž mě nepřekvapilo , že sám za mým manžou přišel s prosbou aby zasuploval tátu i na svatbě. V tu chvilku měl slzy v očích ten můj dobrák. Jak se cítil při svatbě Bio tatík nevím, asi nic moc, díval se z davu.
Takže - jsem ráda, že jsem na Bio otce nenasazovala psí hlavu- nakonec nebylo potřeba , syn si to věkem přebral sám a "táta" mohl i zalitovat. Třeba taky takové školení potřeboval.
Není tady
zuzi777a napsal(a):
Mikeš napsal(a):
Karlotina napsal(a):
Jde o tu chybějící důvěru. Hm, a kde ji teď vzít a nekrást?!
Ta se asi nedá vzít nikde, je potřeba ji spíš postupně zase vybudovat... jen se mi zdá, že u vás to trvá nějak moc dlouho... (u nás to trvalo něco málo přes půl roku)...
To si tedy fandíš, kocoure. Myslím, že svoji ženu přeceňuješ(nebo podceňuješ). Jestli ti občas "připomene" (jak je psáno vedle na vlákně), tak nevěří. Jen se s tím naučila žít. A chlap ukolébán svojí naivní představou , že vlastně je všechno OK , netuší, že ta jeho "důvěřivá" už "DŮVĚŘIVÁ" NIKDY NEBUDE ! Nemusí být zválcovaná jako Karlotina, ani cynická jako já. Jen už bude jiná...... Ale já tohle zjištění beru jako obrovské plus pro sebe- už mě nemůžou ohrozit vlastní zamilované brýle.
Kocour,když se rozdávala empatie evidentně chyběl, takže by nejspíš došel k myšlence,že to nevzala "v pohodě" až, když by ji doma našel pověšenou na lustrháku .
Není tady
zuzi777a napsal(a):
... Ale nevím, jestli už Osud dopřál satisfakci tobě- mě již ano...
Nic takoveho. A ja, po tom vsem nezajmu (a jinych strastech s nim spojenych) si nejsem jista, jestli o nejakou "satisfakci" stojim... deti vyrostly bez otce, take jim nebylo vtloukano do hlavy, jak je tata podlej, ze je zavrhl, bohuzel mely dostatek casu (20 let je opravdu dlouha doba) na vytvoreni vlastniho postoje, a pochybuju, ze od nej cekaji vubec neco...
A cele mi to i ted prijde moooc smutne... jake "emoce" a postoje dokaze znicene rodicovske pouto "vytvorit"...
Není tady
werena30 napsal(a):
zuzi777a napsal(a):
Mikeš napsal(a):
Ta se asi nedá vzít nikde, je potřeba ji spíš postupně zase vybudovat... jen se mi zdá, že u vás to trvá nějak moc dlouho... (u nás to trvalo něco málo přes půl roku)...To si tedy fandíš, kocoure. Myslím, že svoji ženu přeceňuješ(nebo podceňuješ). Jestli ti občas "připomene" (jak je psáno vedle na vlákně), tak nevěří. Jen se s tím naučila žít. A chlap ukolébán svojí naivní představou , že vlastně je všechno OK , netuší, že ta jeho "důvěřivá" už "DŮVĚŘIVÁ" NIKDY NEBUDE ! Nemusí být zválcovaná jako Karlotina, ani cynická jako já. Jen už bude jiná...... Ale já tohle zjištění beru jako obrovské plus pro sebe- už mě nemůžou ohrozit vlastní zamilované brýle.
Kocour,když se rozdávala empatie evidentně chyběl, takže by nejspíš došel k myšlence,že to nevzala "v pohodě" až, když by ji doma našel pověšenou na lustrháku
Víš, oni se taková chlapi s "odhadem" někdy proberou až s vykošťovacím nožem mezi žebry.... :lol:To jsou pak ty případy : Pane vyšetřující , jen jsem si tak s manželkou povídal po návratu z "pracovní schůzky" a ona mě zničehož nic šoupla kudlu do bachoru.....
Není tady
Tak tohle je cistej morbidni humor... pridejte jeste... 
Není tady
Karlotina napsal(a):
Zuzi napsala: .... Proto mě snad tak rozesmutnilo Karlotino psaní na jiném vlákně. Já nechci nosit v sobě smutelk z prožitých zklamání. A představa 25 let "držení smutku v sobě" ? To mě děsí.
No bodejť, Zuzi. Moc to k životu není. Ale ten potvora smutek se mě nechce pustit. A věř, že jsem dělala a stále ještě dělám proto, abych se jednou ráno probudila a místo té díry uvnitř cítila teplo, sdílení a důvěrnost k tomu muži, spícímu na druhé straně postele, všechno co umím a je mi dostupné, včetně odborných konzultací. Žádné koště, kterým bych účinně ten smutek a bolest vymetla jsem nenašla. Pouhé péřové prachovčičky. Dokázala jsem jen zdvihnout hlavu, získat jakýsi odstup a mírný nadhled. A sílu být tu pro děti a jejich děti i pro manžela, a přitom si žít život, který by mne alespoň trochu naplňoval. Asi jsem skvělý hostitel!
Hloupé je, že manžel to cítí a šťastný z toho není. Po celou dobu na dané téma u nás panuje radarový klid a po celou dobu usilovně skrývám své pocity a snažím se chovat co nejnormálněji. Přesto mne to muselo změnit natolik, že mu ve vztahu chybím. A vůbec nejde o odpuštění nebo zapomnění. Jde o tu chybějící důvěru. Hm, a kde ji teď vzít a nekrást?! K
já nechápu, proč jste spolu vy dva vlastně zůstali 
Není tady
přítel o mé zamilovanosti věděl..ale já se dokázala od toho druhého člověka odstřihnout...a myslím, že v dlouhodobém vztahu zamilovanost není..ta časem odejde..už pak pouze o ni nejde..a vím, že už mu nikdy věřit nebudu, bude to mezí námi dvěma stále, i když vím, že mi to říct nechtěl, že věděl, jak mi to ublíží..
Nejvíce mě ale snad štve kamarádka, která si myslela, že mi stačí říct, něco jsem měla s tvým přítelem a budeme se spolu dále všichni bavit, jako by se nic nestalo..trvalo jí snad 2 týdny, než jsme ji oba vysvětlili, že na to může zapomenout, že já ji už vážně nechci vidět..a přítel udělal totéž, čímž mi docela udělal radost..
ale stejně..jak se pak má člověk zachovat, když vidí nevěru všude kolem sebe..mí přátelé podvádějí své partnery, jeho přátelé taky, existuje v práci i v rodině..a mně to připadá, že to všem začíná připadat úplně normální..a že jsem snad jediná nějaká divná, která nevěru neuznává..
Není tady
Lady - nejsi divná. Valná většina z lidí chce být s jedním partnerem. ti co to dokáží a žijí tak , však bohužel nepíší do internetových diskuzí o nevěře, ani se jejich osudy nepropírají v bulvárních plátcích a u kafe kamarádek.....
Můžeš se smířit, že je nevěra víc vidět ( díky současné informační ploše), že je i v tvém okolí. Ty můžeš žít podle sebe. Každý, kdo by ti tvrdil opak kecá...
Není tady
ViktorkaLove napsal(a):
majkafa napsal(a):
...Slepovaný hrníček už NIKDY nebude stejný, jako nerozbitý. Neříkám, že bude pevnější, nebo slabší, ale nebude stejný...
Kurnik, to vytucnene mi cely zivot vrta hlavou...
Dvakrat (ve dvou manzelstvich) jsem se o to (slepovat) pokousela ve vire, ze to MUSI JIT (bez obvinovani mne z naivity, prosim!)... Nepovedlo se, skoda. Zrejme pro "neschopnost nas obou" nalezt "spravne lepidlo"..., ale stejne si i dnes, po mnoha letech myslim to same: MUSI TO JIT. Ale je to nesmirne tezke, a zavisi na schopnosti a touze obou "slepovat"...
Určitě musí oba chtít a navíc ten vztah musel někdy před tím dobře fungovat, aby se bylo k čemu vrátit. Jestliže nefugoval už dávno předtím, je naděje, že bude fungovat líp, mizivá. (Ikdyž jsou výjimky, viz. Vanilka). Například v mém případě vztah (ne)funguje téměř stejně jako před tím. 
než jsme si oba našli milence.
Není tady
Fanny5 napsal(a):
ViktorkaLove napsal(a):
majkafa napsal(a):
...Slepovaný hrníček už NIKDY nebude stejný, jako nerozbitý. Neříkám, že bude pevnější, nebo slabší, ale nebude stejný...
Kurnik, to vytucnene mi cely zivot vrta hlavou...
Určitě musí oba chtít a navíc ten vztah musel někdy před tím dobře fungovat, aby se bylo k čemu vrátit. Jestliže nefugoval už dávno předtím, je naděje, že bude fungovat líp, mizivá. (Ikdyž jsou výjimky, viz. Vanilka). Například v mém případě vztah (ne)funguje téměř stejně jako před tím.
Tak já ten slepovanej hrnek mám devět let. A je to úplně stejný jako před nevěrou. Pravda, chvíli se chlapec snažil. Ale pak to sklouzlo do stejných kolejí. A dneska... Někdy si říkám, co bych dala za babu, za kterou by odjel aspoň dvakrát týdně, abych měla čas taky pro sebe /my spolu pracujeme už 19 let/. Kdyby se při jeho nevěře nechoval jako pako, tak by mi tak nevadila. Ale najednou jsem byla ta nejhorší ženská pod sluncem a to je to, co mě na tom ublížilo. A dnes, když se na toho plešouna podívám, tak si říkam - patří ti to, cos chtěla, to máš.
Není tady
Suzie napsal(a):
Tak já ten slepovanej hrnek mám devět let. A je to úplně stejný jako před nevěrou. Pravda, chvíli se chlapec snažil. Ale pak to sklouzlo do stejných kolejí. A dneska... Někdy si říkám, co bych dala za babu, za kterou by odjel aspoň dvakrát týdně, abych měla čas taky pro sebe /my spolu pracujeme už 19 let/. Kdyby se při jeho nevěře nechoval jako pako, tak by mi tak nevadila. Ale najednou jsem byla ta nejhorší ženská pod sluncem a to je to, co mě na tom ublížilo. A dnes, když se na toho plešouna podívám, tak si říkam - patří ti to, cos chtěla, to máš.
Tos mne pobavila......
Já už to předevčírem vzdala.
Není tady
Fanny5 napsal(a):
Suzie napsal(a):
Tak já ten slepovanej hrnek mám devět let. A je to úplně stejný jako před nevěrou. Pravda, chvíli se chlapec snažil. Ale pak to sklouzlo do stejných kolejí. A dneska... Někdy si říkám, co bych dala za babu, za kterou by odjel aspoň dvakrát týdně, abych měla čas taky pro sebe /my spolu pracujeme už 19 let/. Kdyby se při jeho nevěře nechoval jako pako, tak by mi tak nevadila. Ale najednou jsem byla ta nejhorší ženská pod sluncem a to je to, co mě na tom ublížilo. A dnes, když se na toho plešouna podívám, tak si říkam - patří ti to, cos chtěla, to máš.
Já už to předevčírem vzdala.
Hele, nic nevzdávej. Já razím teorii, že nemá cenu měnit model, protože nový chlap je snaživý tak 4-5 měsíců, pak je to zase stejný. Před tím starým si aspoň můžu ráno p.r.d.n.o.ut. /nevím, jestli to zase není sprostý slovo, tak jsem to radši vytečkovala/ a co si o tom myslí, je mi volný.
Není tady
Suzie napsal(a):
Tak já ten slepovanej hrnek mám devět let. A je to úplně stejný jako před nevěrou. Pravda, chvíli se chlapec snažil. Ale pak to sklouzlo do stejných kolejí. A dneska... Někdy si říkám, co bych dala za babu, za kterou by odjel aspoň dvakrát týdně, abych měla čas taky pro sebe /my spolu pracujeme už 19 let/. Kdyby se při jeho nevěře nechoval jako pako, tak by mi tak nevadila. Ale najednou jsem byla ta nejhorší ženská pod sluncem a to je to, co mě na tom ublížilo. A dnes, když se na toho plešouna podívám, tak si říkam - patří ti to, cos chtěla, to máš.
No,a proč dvakrát třikrát v týdnu neponecháš plešouna svýmu osudu a nevyrazíš si udělat čas pro sebe?
Není tady
Suzie napsal(a):
Hele, nic nevzdávej. Já razím teorii, že nemá cenu měnit model, protože nový chlap je snaživý tak 4-5 měsíců, pak je to zase stejný. Před tím starým si aspoň můžu ráno p.r.d.n.o.ut. /nevím, jestli to zase není sprostý slovo, tak jsem to radši vytečkovala/ a co si o tom myslí, je mi volný.
Zatím o novém modelu neuvažuji. Dám si oddechový čas.
Není tady
werena30 napsal(a):
Suzie napsal(a):
Tak já ten slepovanej hrnek mám devět let. A je to úplně stejný jako před nevěrou. Pravda, chvíli se chlapec snažil. Ale pak to sklouzlo do stejných kolejí. A dneska... Někdy si říkám, co bych dala za babu, za kterou by odjel aspoň dvakrát týdně, abych měla čas taky pro sebe /my spolu pracujeme už 19 let/. Kdyby se při jeho nevěře nechoval jako pako, tak by mi tak nevadila. Ale najednou jsem byla ta nejhorší ženská pod sluncem a to je to, co mě na tom ublížilo. A dnes, když se na toho plešouna podívám, tak si říkam - patří ti to, cos chtěla, to máš.
No,a proč dvakrát třikrát v týdnu neponecháš plešouna svýmu osudu a nevyrazíš si udělat čas pro sebe?
Holka zlatá, z práce chodím asi v sedm, ráno si vždycky plánuju, jak si večer vyrazím a pak jsem ráda, že se doplouhám domů. Mně teda manža až tak nevadí, ale on chce večer komunikovat a já si chci navlíkat korálky. Kdyby mi ten můj nechal alespoň hodinu, kdy na mě nebude mluvit a nebude nic chtít /jíst/, tak budu šťastná jako blecha. Kromě spaní jsme spolu pořád, takže žádné novinky si říct nemůžeme, neb je už známe, tak mě jen ukecává, abych udělala večeři.
A abych ho úplně nepomlouvala, pár vlasů na hlavě ještě má.
Není tady
Teda teď jsem to napsala, jako bychom spali každý jinde. Myslela jsem to tak, že když spím, tak manžela nevnímám.
Není tady
Suzie napsal(a):
Hele, nic nevzdávej. Já razím teorii, že nemá cenu měnit model, protože nový chlap je snaživý tak 4-5 měsíců, pak je to zase stejný. Před tím starým si aspoň můžu ráno p.r.d.n.o.ut. /nevím, jestli to zase není sprostý slovo, tak jsem to radši vytečkovala/ a co si o tom myslí, je mi volný.
ty woe
majkafa napsal(a):
Suzie napsal(a):
Hele, nic nevzdávej. Já razím teorii, že nemá cenu měnit model, protože nový chlap je snaživý tak 4-5 měsíců, pak je to zase stejný. Před tím starým si aspoň můžu ráno p.r.d.n.o.ut. /nevím, jestli to zase není sprostý slovo, tak jsem to radši vytečkovala/ a co si o tom myslí, je mi volný.
Viď.
Není tady
Skutečná "dáma". To se fakt vyplatí, oceňovat, že tvůj manžel a ty jste spolu zůstlali kvůli tomuhle. ježíši
Možná zrovna kvůli tomuhle a podobným způsobům chování je to u vás takové, jaké to je. Dokud se nezmění jeden, nezmění se ani ten druhý.
Upravil(a) majkafa (26. 3. 2010 16:33)
majkafa napsal(a):
Skutečná "dáma". To se fakt vyplatí, oceňovat, že tvůj manžel a ty jste spolu zůstlali kvůli tomuhle. ježíši
Možná zrovna kvůli tomuhle a podobným způsobům chování je to u vás takové, jaké to je. Dokud se nezmění jeden, nezmění se ani ten druhý.
Nezlob se na mě, ty elfí vílo, ale tak to normálně prostě je. Píšu to brutálně, ale člověk sak smrdutý je /Komenský/ - a ty jsi nikdy před bývalým manželem plyn neupustila? Jestli váš vztah nebyl takový, aby to unesl, tak to tě lituju.
Není tady
Jestli se to někdy stalo náhodou, možná 2x za 20 let, omluvila jsem se a červenala. Myslím, že normální je odebrat se do soukromí, když se to nestihne, tak se aspoň omluvit a nepokládat to, co ty píšeš, za běžné. Jsem halt elfí víla.
majkafa napsal(a):
Jestli se to někdy stalo náhodou, možná 2x za 20 let, omluvila jsem se a červenala. Myslím, že normální je odebrat se do soukromí, když se to nestihne, tak se aspoň omluvit a nepokládat to, co ty píšeš, za běžné. Jsem halt elfí víla.
Já jsem to taky nemyslela tak, že jsem luftbalón, který ráno nic jiného nemá na práci, ale že prostě za těch 23 let už máme s manželem hodně za sebou a mně nevadí, že už nemá moc vlasů, ale zato má břicho a já mám vrásky a ranní pohled do zrcadla je děs. A občas člověk má problémy, za které se stydí, ale když máš partnera, který tě má rád a podrží tě a bere tě sakumprásk jaká jsi, tak je to bezva.
Teď mi došlo, že ten můj je vlastně fajn.
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
