|
9.dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 9.dubna : Vaření na chatě či chalupě bez stresu: Tipy na vaření z jedné pánve nebo hrnce. 1.dubna : Jak vznikla záhada ďáblova trojúhelníku: Odhalil ji už Kolumbus? |
|
|
DaiTerr napsal(a):
Ještě jsem zapomněl na jednu věc - když píšeme afirmaci, je dobré psát spíše - "mám", místo "přeji si", protože pokud si "přejete", tak je to ok, ale "šak někdy..", ovšem jakmile si řekneteže "mám tohle a tohle", pak je tam jasná cesta a není třeba otálet. Podle toho se zachová i vesmír vůči vašemu přání.
Ten přítomný čas je taky pěkně šalamounský. Těžko se mi zpočátku "lhalo" (př. "žiju v dostatku, mám dostatek financí..daří se mi vše na co sáhnu, jsem magnet na penize..apod.atd"). A teď už mi to podvědomí mele celé dny samo, a dokonce už ani "nelže" 
Dříve jsem musela počkat na drobný úspěch a pak jsem to teprve mohla rozbalit, tehdy, když jsem s tím, co jsem říkala, souhlasila i podvědomě.
Není tady
DaiTerr napsal(a):
A co takhle:
"Člověk je výtvorem myšlenky, a ta myšlenka je přáním jeho duše.." Mohlo by to tak být?
Jo, mně to sedí...
Není tady
V souvislosti s tímto témátkem jsem si uvědomila, že už jsem si moc dlouho nic nepřála. V9m o věcech které jsou potřeba, sleduju svou pouť života a podle proudů se řídím. Ne že by mě to vláčelo,ale už mám vše , co jsem ke spokojenosti potřebovala, takže si plynu...
Není tady

Wiki napsal(a):
DaiTerr napsal(a):
Ještě jsem zapomněl na jednu věc - když píšeme afirmaci, je dobré psát spíše - "mám", místo "přeji si", protože pokud si "přejete", tak je to ok, ale "šak někdy..", ovšem jakmile si řekneteže "mám tohle a tohle", pak je tam jasná cesta a není třeba otálet. Podle toho se zachová i vesmír vůči vašemu přání.
Ten přítomný čas je taky pěkně šalamounský. Těžko se mi zpočátku "lhalo" (př. "žiju v dostatku, mám dostatek financí..daří se mi vše na co sáhnu, jsem magnet na penize..apod.atd"). A teď už mi to podvědomí mele celé dny samo, a dokonce už ani "nelže"
Dříve jsem musela počkat na drobný úspěch a pak jsem to teprve mohla rozbalit, tehdy, když jsem s tím, co jsem říkala, souhlasila i podvědomě.
S těma financema - a funguje to? 
Peníze si přát - to vůbec chce řádně rozebrat. Když už peníze, tak jak, kolik, kde. Taky může mít člověk peníze, ale třebas za okolností, které se mu nebudou moc líbit (třebas velká dřina v práci, která nebaví a podobně..) A tak dále.
Není tady
DaiTerr napsal(a):
Wiki napsal(a):
DaiTerr napsal(a):
Ještě jsem zapomněl na jednu věc - když píšeme afirmaci, je dobré psát spíše - "mám", místo "přeji si", protože pokud si "přejete", tak je to ok, ale "šak někdy..", ovšem jakmile si řekneteže "mám tohle a tohle", pak je tam jasná cesta a není třeba otálet. Podle toho se zachová i vesmír vůči vašemu přání.
Ten přítomný čas je taky pěkně šalamounský. Těžko se mi zpočátku "lhalo" (př. "žiju v dostatku, mám dostatek financí..daří se mi vše na co sáhnu, jsem magnet na penize..apod.atd"). A teď už mi to podvědomí mele celé dny samo, a dokonce už ani "nelže"
Dříve jsem musela počkat na drobný úspěch a pak jsem to teprve mohla rozbalit, tehdy, když jsem s tím, co jsem říkala, souhlasila i podvědomě.S těma financema - a funguje to?
Peníze si přát - to vůbec chce řádně rozebrat. Když už peníze, tak jak, kolik, kde. Taky může mít člověk peníze, ale třebas za okolností, které se mu nebudou moc líbit (třebas velká dřina v práci, která nebaví a podobně..) A tak dále.
No..ale popravdě jsem nikdy peníze ,samy o sobě, nechtěla. Třeba milion. (ne že nechtěla - ale nepřála
)Chtěla jsem , aby se dařil obchod, a aby byla nabídka a poptávka v rovnováze a obchody běžely k oboustranné spokojenosti a aby peníze, které vydám (to umím nejlépe) se několikanásobně vrátily - zase jakýsi záměr.., a nejen finanční. Vlastně spokojenost pro všechny. No a kromě toho přání (nechci ti to úplně deziluzit- to je asi nové slovo, že?
) jsem taky ale makala...
Neumím vysvětlit, ale já věděla už na začátku, že jo. Že to dopadne. Že je to ono. Cítila jsem to. Jen to rostlo. Pak se dají ruku v ruce s tím jednoduše ta přání exportovat. Vlastně si "jen"
vytvořit pocit spokojenosti, takového klidného štěstí a pak přichází ta vlna...ale doplňuji : hluboce jsem věřila, přímo věděla, žila jsem tím, ale bez křeče, spontánně, jakoby hravě. Těžko popsat - Lupina tomu pocitu (myslím že mluvila o tomto pocitu) dala název : že našla své těžiště nebo ho cítí bo tak nějak.. (je to tam někde zkopírované - tebou)
jojo - úplná věda..
Není tady
Dai, tohle je přesně téma, kterým se momentálně zabývám 
Objevila jsem totiž několik úžasných autorů - a dva na to jdou podobně, jedne dost jinak - ale všichni se bez rozdílu shodují, že člověk musí být jako dítě - t.zn. ve stavu hry. Jak z toho vypadne a začne tlačit na pilu, je zle. Jeden z autorů tomu říká "jako když tančíte" což taky sedí.
Osobně s tím mám naprosto stejnou zkušenost. 
Člověku vlastně musí být fuk, jestli se mu to splní, nebo ne - respektive, je zapotřebí si říkat "potřebuju to a to, ale když to nebude, tak se holt nezblázním"
Někomu víc funguje, když si přeje a pak na to zapomene, mně třeba zase indiánská metoda, kdy se s tou představou mazlím a vlastně dělám, jako by už byla.
Jo a Wiki, všude jsem četla, že negativní energie (teda energie strachu, zlosti, závisti a tak) je jakoby hustější, než ta radostná pozitivní a proto se vlastně uskutečňuje hůře. Že se toho uskuteční víc, je optický klam, daný faktem, že zatímco radostbě a vesele přemejšlíme malinkou část času, většinu ho obětujeme strachům a zlobám.
Mně to přijde OK,co?
Dai - proč by sis nemohl přát peníze?
Je to jen energie, přece....ty naše vlastní strachy, ty nás brzdí. Já jsem dostala velmi jasné znamení, že už nemám pracovat pro bývalého zaměstnavatele, ačkoliv bych mohla od vteřiny. Tak teď říkám Univerzu "dělám, na co mám životní smlouvu a makám jako magor a chci to dělat - tak mi pomozte a finančně mě zajistěte" Nejhorší na tom pro mě je, uvěřit tomu sama. Nevím, proč zrovna ty peníze....kdybych si přála zámek v Bavorsku, tak mi to zhůvěřilý nepřijde 
A jo - vosit je velké umění
Zejména, klást ty požadavky dobře.
Ale Bärbel Mohr říká, že si přála spousty věcí, které jí byly dodány a ona je nakonec nechtěla - ale že zas na druhou stranu tím pádem daleko rychleji přišla na to, co vlastně doopravdy chce 
Není tady

lupina montana napsal(a):
Někomu víc funguje, když si přeje a pak na to zapomene,
Takto to funguje u mňa Lupi, ale niekedy boli chvíle, keď som si veľmi niečo priala (peniaze to práve neboli) a nič. Pritom sa hovorí, že stačí len veľmi chcieť. 
Není tady
No, asi si si priala priveĺmi - tam je zakaždým faktor strachu a ten preváži.
Není tady

A kde je teda nejaká miera, ako si má človek niečo priať? Príklad: moja teta, sa dostala finančne trochu do úzkych, povedala mi, že si veľmi priala, aby dostala nejakú finančnú injekciu. Pri sobotňajšom upratovaní vraj upravovala nočné košele v skrini a našla medzi nimi tri tisíc vtedy ešte korún. 
Není tady
pekné! 
Miera je taká - ak sa cítiš, ako keď sa hráš. Pripraviť sa na najhoršie a čakať najlepšie.....želať si to, ale keď nebude, tak nebude....tak nejako. Mne sa často nezadarí, lebo som dosť silová a zbytočne pritlačím. Ale niekedy, keď napríklad mám objednané parkovacie miesto na pomerne zložitom mieste a ono nič, tak poviem "no..akóó? Šak som to mala objednané! 
" a zafunguje to. Ale zasa v tom musí byť také že "keď nebude, tak nebude".
Tiež treba ďakovať - zakaždým! S radosťou - ako keď dostaneš krásny darček. A priebežne ďakovať za všetko, čo už človek má - predpokladám, že sa tým naladíš do veselejšieho
A akonáhle sa ti zadarí, zaradovaď sa aj vo vnútri - taký malinký víťazný tanec, napríklad.
Ak si veľký skeptik, treba začínať s parkovacími želaniami: jednoducho - želáš si pekne parkovacie miesto. Lebo to sa nepoondí, keď to nevyjde, však? Tak povieš: Milé Univerzum (lebo anjel, alebo čo sa ti páči) objednávam si šikovné parkovacie miesto, čo najbližšie pri vhcode, nech sa nemusím navlákať cez celé parkovisko. Ďakujem - amen" No - a uvidíš 
Univerzum miluje bytosi radostné, doverčivé a ktoré kráčajú životom tancujúc - ako sa zdá.
Ale je pravda, že aj tí, čo sú sklaopevne presvedčení, že (napríklad) ich údelom je byť bohatý, tak sú...len si nemyslím, že sú šťastní.
Není tady

lupina montana napsal(a):
Univerzum miluje bytosi radostné, doverčivé a ktoré kráčajú životom tancujúc - ako sa zdá.
Radostná neviem, dôverčivá to som až priveľmi a s tým tancom životom ... tam je to horšie, ale nie vždy mojou vinou.
Funguje prianie aj tak, že vieš, že tvoj blízky sa rúti do záhuby, ničí si život (napríklad alkoholom) a ty si veľmi praješ (samozrejme nie len to), aby našiel tú správnu cestu, zmysel života ... 
Není tady
To neviem - ja som si vždy želala iba požehnanie pre príslušného člověka. Ale do slobodnej vole druhého neslobodno zasahovať - tak, alebo tak
Myslím, že sa to ani nedá. Ak by ten člověk chcel - možno? Neviem. Ale ak nechce.....
Je to jeho život a rozhodnutie. Ty si zodpovedná iba za svoj.
Není tady
lupina montana napsal(a):
člověk musí být jako dítě - t.zn. ve stavu hry. Jak z toho vypadne a začne tlačit na pilu, je zle. Jeden z autorů tomu říká "jako když tančíte"
S timhle uhlem pohledu souznim, je mi nejblizsi z toho co zde bylo napsano. Tanec, uvolneni, hravost
v tomto naladeni nemaji strach a obavy zadny prostor. A o tom to je, jedinym nepritelem splnych prani je nas strach z toho, ze to nevyjde. Proc ale misto toho myslet si, ze to nevyjde, to neobratit a myslet si = verit, ze to vyjde? Ze neni jina moznost, nez je to vyjde. Ze uz se to ve skutecnosti deje. A ono se to deje, prave touto myslenkou se to stava realitou 
Wiky, jak jsi psala ze Ty pranim veris, verim Ti, ze to tak mas. To je presne ono - verit, duverovat at se deje co se deje, verit, VEDET, CITIT, ze se vyplni me prani. V tom je velka sila. Sila, ktera meni vse negativni v pozitivni 
Upravil(a) mariposa (11. 3. 2010 22:58)
Není tady
lupina montana napsal(a):
To neviem - ja som si vždy želala iba požehnanie pre príslušného člověka. Ale do slobodnej vole druhého neslobodno zasahovať - tak, alebo tak
Myslím, že sa to ani nedá. Ak by ten člověk chcel - možno? Neviem. Ale ak nechce.....
Je to jeho život a rozhodnutie. Ty si zodpovedná iba za svoj.
Vidim to stejne, je to jeho ucebni lekce, kterou musi zvladnout sam, sam se pro to rozhodnout. Neni mozne toto udelat za nej, za druhe. V prvni rade by se clovek mel snazit pomoci sam sobe. Nebot jen zdravy a vyrovnany clovek, pak muze pomahat (podporovat) ty okolo.
Není tady
Wiki: Neumím vysvětlit, ale já věděla už na začátku, že jo. Že to dopadne. Že je to ono. Cítila jsem to. Jen to rostlo. Pak se dají ruku v ruce s tím jednoduše ta přání exportovat. Vlastně si "jen" vytvořit pocit spokojenosti, takového klidného štěstí a pak přichází ta vlna...ale doplňuji : hluboce jsem věřila, přímo věděla, žila jsem tím, ale bez křeče, spontánně, jakoby hravě.
Úplně to vidím - přesně jak to píšeš. Jen jsem se chtěla zeptat, jestli jsi v tom období vůbec nezapochybovala. Protože já jsem taky "věděla", ale vlnovitě probíhaly pocity "vědění" až jistotty, že to je ono, ale byly střídány pochybnostmi (prostě zvyk). U mě to ještě nedopadlo. Asi.
Není tady

Tak jsem to rozšířil od čísla 12 o další postřehy.
Není tady
Tercila napsal(a):
Wiki: Neumím vysvětlit, ale já věděla už na začátku, že jo. Že to dopadne. Že je to ono. Cítila jsem to. Jen to rostlo. Pak se dají ruku v ruce s tím jednoduše ta přání exportovat. Vlastně si "jen" vytvořit pocit spokojenosti, takového klidného štěstí a pak přichází ta vlna...ale doplňuji : hluboce jsem věřila, přímo věděla, žila jsem tím, ale bez křeče, spontánně, jakoby hravě.
Úplně to vidím - přesně jak to píšeš. Jen jsem se chtěla zeptat, jestli jsi v tom období vůbec nezapochybovala. Protože já jsem taky "věděla", ale vlnovitě probíhaly pocity "vědění" až jistotty, že to je ono, ale byly střídány pochybnostmi (prostě zvyk). U mě to ještě nedopadlo. Asi.
Tercilo ! nezapochybovala...to bylo TAK JASNÝ 
a den po dni mi to dokazoval a radost a víra se jen kumulovala.
Mám dnes, zase (již asi rok) přání, ..to je spíš maxi záměr. Zmíním se o něm veřejně - vůbec to nevadí. Naťukla jsem to někde na jiném tématu, ..neva..Postarám se a zařídím útulek pro psy, první pomoc, s lékaři atd, hlavně s adopčním centrem. Spolkne to dost prostředků na zřízení i chod, a ty jsou předmětem mého přání. Jelikož si představuju komplex i s nebytovými prostory u velkého města, tak pronájmem a různými aktivitami bychom si nějaké peníze na chod (část) třeba i vydělali.
Vidíš Bloss, ..? jaký jsem iďouš?
Já o tom přemýšlím a vymýšlím denně, piluju a kreslím plány. Už mám i personální obsazení...samozřejmě "přijali".
Pochopitelně lokalitu a objekt +pozemky už mám vybraný dávno..
Řekneš si - cvok - jo... Já jsem už zbláznila kolem sebe x lidí, kteří tomu uvěřili také. Dostalo mě, když mi kartářka- (jela jsem tam s kolegyní jen tak...jako doprovod, a ani jsem nic nechtěla..) řekla, vlastně mi popsala budoucnost jako velký projekt charakteru pomoci, finanční zajištění velké, a následně otočila kartu a na ní byl pes (!). To už bylo na mě moc. 
Dneska VÍM, že ten útulek mít budu, a ne jen tak provizorní, ale celý komplex služeb a už se nebudu muset jen tak dívat na psy běhající u dálnic..a popotahovat..
Právě zvyk - zvykla jsem si, že to "přání" mám. A to žiju a pracuju v úplně jiné branži. toto je jen "vedlejšák" 
Krom toho, jsem přesvědčena, že dělám dobře, dobrou věc, a nejen pro sebe.
I kdyby to všechno dopadlo jinak, (což je pochopitelně nesmysl), tak se nic nestane, budu spokojená stejně jako teď ...
Jen jsem nevěděla (jak píše Lupi), že se tomu říká Indiánský způsob. 
Upravil(a) Wiki (12. 3. 2010 11:48)
Není tady
lupina montana napsal(a):
Dai, tohle je přesně téma, kterým se momentálně zabývám
Objevila jsem totiž několik úžasných autorů - a dva na to jdou podobně, jedne dost jinak - ale všichni se bez rozdílu shodují, že člověk musí být jako dítě - t.zn. ve stavu hry. Jak z toho vypadne a začne tlačit na pilu, je zle. Jeden z autorů tomu říká "jako když tančíte" což taky sedí.
Osobně s tím mám naprosto stejnou zkušenost.
Člověku vlastně musí být fuk, jestli se mu to splní, nebo ne - respektive, je zapotřebí si říkat "potřebuju to a to, ale když to nebude, tak se holt nezblázním"
Někomu víc funguje, když si přeje a pak na to zapomene, mně třeba zase indiánská metoda, kdy se s tou představou mazlím a vlastně dělám, jako by už byla.
Jo a Wiki, všude jsem četla, že negativní energie (teda energie strachu, zlosti, závisti a tak) je jakoby hustější, než ta radostná pozitivní a proto se vlastně uskutečňuje hůře. Že se toho uskuteční víc, je optický klam, daný faktem, že zatímco radostbě a vesele přemejšlíme malinkou část času, většinu ho obětujeme strachům a zlobám.
Mně to přijde OK,co?
Dai - proč by sis nemohl přát peníze?Je to jen energie, přece....ty naše vlastní strachy, ty nás brzdí. Já jsem dostala velmi jasné znamení, že už nemám pracovat pro bývalého zaměstnavatele, ačkoliv bych mohla od vteřiny. Tak teď říkám Univerzu "dělám, na co mám životní smlouvu a makám jako magor a chci to dělat - tak mi pomozte a finančně mě zajistěte" Nejhorší na tom pro mě je, uvěřit tomu sama. Nevím, proč zrovna ty peníze....kdybych si přála zámek v Bavorsku, tak mi to zhůvěřilý nepřijde
A jo - vosit je velké uměníZejména, klást ty požadavky dobře.
Ale Bärbel Mohr říká, že si přála spousty věcí, které jí byly dodány a ona je nakonec nechtěla - ale že zas na druhou stranu tím pádem daleko rychleji přišla na to, co vlastně doopravdy chce
Já jsem o tom nikdy neslyšela, že by ta neg. energie byla "hustá" . Pokud je to tak a uskutečňuje se hůře, tak je to jen dobrá zpráva. Testovat to nebudu , ..raději.. 
A právě pro pořádek "dodaných" přání je dobře si je psát. I tu přesnou formulaci. To je pak divení...
Není tady
Já taky ne, člověče, ale jak jsem to přečetla, tak mi to přišlo vlastně docela logický. Totiž, vždycky jsem si představovala smutky a deprese nejpomalejší, strachy takové plíživé a ták....Ostatně, už čínský princip pentagramu praví, že energie plic a tlustého střeva, ke které přináleží právě smutek, je současně energie kovu, což je nejhustější forma hmoty (tedy v rámci pentagramu). A radost, neboli energie srdce je současně přiřazena ohni - takže nejlehčí a nej...řidší, nebo jak.
Wiki - tohle já dělám s některými přáními taky - to je ten indiánský způsob
Ale nemělo by se o nich mluvit, aby ti tu energii něco nenarušilo - a to platí i pro pochyby milujících tě lidí, natož pro nějaké skutečné zlomyslnosti
Aspoň ze začátku, dokud je to přání křehké a sotva opeřené 
Mně se líbí představa, že se člověk zdokonalí tak, že vlastně nebude potřebovat peníze 

Není tady
ano - to je nádhera....jen tak být.
Zatím jsem se nedokázala vymanit z krysího závodu. Přesto jsem ho ho vytvořila příjemný. Ale dokážu si představit i to, že by nebyl..
Není tady
To je náhodou úžasná představa! Příjemný krysí závod...páni, Wiki, tys kápla na to, kudy se má naše pidlivizace dále ubírat! 
Nebo alespoň mezisměr 
Není tady
Wiki, tak děkuji za odpověď a fandím! Až to bude hotové, napiš, přijedu si pro psa.
Uvědomuji si, že když jsem kdysi vybudovala kus firmy, že jsem ani nepřemýšlela nad tím, že je to nějaké "přání". Prostě to šlo tak lehce, protože to (pro mě) byl JENOM majetek, práce, činnost, zaměstnání = jednoduše normál
Nad povahami, vztahy, city - to uvažuji déle a složitěji. Ale různá přání si od jisté doby dost hýčkám, i když - Lupi, že miňuješ Bärbel Mohr - víš, co je cikánská kletba?: a"ť se ti splní, co si přeješ"....
Mně to pořád zní jaksi výhrůžně
.
A přiznávám, že bych nechtěla, aby peníze nebyly;mě baví - možná mám židovské předky
.
Indiánský způsob neznám, budu muset někde načíst. Někdy. Holky, díky za tipy
.
Není tady
lupina montana napsal(a):
To je náhodou úžasná představa! Příjemný krysí závod...páni, Wiki, tys kápla na to, kudy se má naše pidlivizace dále ubírat!
Nebo alespoň mezisměr
A přejmenovala bych "závod" na "kolonádu" 
Není tady
Haiel, to už bys byla v jiný pidlivizaci
Já myslela jako pozvolnej přechod..... 
Není tady
Děvčata,
musím se i já svěřit. Četla jsem si tohle vlákno a říkala si, jaká je škoda, že mně tyhle techniky získávání peněz prostřednictvím přání nefungují.
A už fungují!!! 
Je to jenom zpráva pro ostatní, kterým to také pořád nejde, že to jenou půjde 
Já byla včera asi 4 hodiny nakupovat a konečně jsem si mohla koupit jiné oblečení než Tesco či oblečení ve slevě
. A ani jsem nestihla celých 5 tisíc na oblečení utratit 
Není tady