Včera jsem měl takový docela zajímavý rozhovor s jednou známou. Postěžovala si, že se tak snaží, aby vše bylo v jejím okolí v pohodě, ale nějak to nefunguje. Minulý týden jí zezadu do auta pácnul borec z faforitem, který měl pocit, že je zřejmě Fittipaldi, ale nějak mu nedošlo, že ta paní, co jede před ním, asi na přebliknuvší červenou z oranžové prostě zastaví. Stejně tak mu nedošlo, že brzdy na jeho „fáčku“ rozhodně nebudou patřit k těm, které by dokázaly ubrzdit už tak malou vzdálenost mezi auty. Dopadlo to tak, že známá má dodřený zadní nárazník a „Fittipaldi“ má půl faforitu na přerovnání..

A protože dobře vím, jak je ta moje známá úzkostlivá, prodebatovali jsme to všechno od A až do Z. Ukázalo se, že vlastně tím, jak si vše "špatné nepřeje“, tak tím si to vlastně „přeje“, i když nechce. Vibrace jsou vibrace a mají své neměnné zákonitosti. Auto na „lízu“ – samozřejmě, že má strach, aby se něco nestalo. A just – přání se „splnilo“.. Ono totiž už jen tím, že z něčeho máme strach, tak samozřejmě už si představujem ty nejhorší scénáře. No a tím to celé začne. Nechtěné přání už se začíná připravovat..

Toto vše jsem jí vysvětlil. Jasně, že jen tak „zhruba“, protože toto jsou věci, které se i já učím. Snad pochopila, protože nakonec prohlásila, že si je toho vědomá, ale že bude dlouho trvat, než ji přejdou tato „úzkostlivá (ne)přání“ a že je tím pádem víceméně jasné, proč vše kolem ní je takové, jaké je.

Večer jsem dlouze přemýšlel a uvědomil si, že i já vlastně jsem totálně neznalý fungování zákonitostí ohledně „přání si něčeho“.. Vzpomněl jsem si, že zde je sekce od Crabata – „Jak vlastně funguje přání?

http://fora.babinet.cz/viewtopic.php?id=36206

a dal jsem si práci s tím, že jsem to nejen prošel, ale zkusil vypíchnout právě ty příspěvky, které dost dobře vysvětlují tuto problematiku. A protože ta sekce již byla uzavřena, zakládám sekci novou s tím, že to bude nejen pro ty, kteří se o tuto věc zajímají, ale samozřejmě uvítám hlavně další názory moudrých zde na duchovním.

Takže tady je pár nejlepších postřehů z minulé sekce:


Salvator:

existuje mnoho knih, jako Moc podvědomí, Objednávkový vesmírný servis, a podobné kraviny. Všichni tito autoři popisují pravdu, ale jenom částečně. Nechápou do důsledku způsob fungování "přání".
V zásadě jsou dva způsoby dosáhnutí toho, co chceme: jeden je ze sféry černé magie, druhý ze sféry bílé magie.
Jak funguje černá magie?

Když něco chceš, držíš záměr, ale současně musíš obětovat něco, na co máš z karmického hlediska právo. Například: Chceš dosáhnout osvícení, a proto se vzdáš sexu, natrvalo, napořád. Nemusíš se ho vzdát, ale když se ho vzdáš, je velmi velká pravděpodobnost, že dosáhneš nějaké osvícení...
Tento způsob je velmi ošidný a jediné, co podporuje, je růst ega. Člověk si vynucuje od přírodních zákonů svá přání a toto na cestě vývoje má spíše stagnační, ne-li retardační vliv.

Druhý způsob:

Mnohem krásnější, elegantnější... Uděláš to tak, aby cokoliv, co chceš, jsi již předem obětoval do služby záměru duše. Jelikož duše je vždy v souladu s globálním plánem vývoje, pak když ty dáš svá přání do souladu se záměrem duše, současně se dostáváš do souladu s Plánem vývoje. Takový člověk se stává Služebníkem světa a nikdy nemá nedostatek, vždy je o něj postaráno.

Například: chceš mít peníze, vytvoříš tedy záměr těmito penězi sloužit transformaci světa. A pak když je dostaneš, použiješ je na rozvojové projekty které umožní světu postoupit o krůček k dokonalosti. Takové projekty již existují a tvoří je přesně takoví lidé, jako o nich mluvím.

Tehdy se vymaňuješ z vlivu zákonů karmy a tvoje přání se stává realitou. Problém je, že málokdo zná duši, její vlastnosti a způsoby projevu, tudíž mnoho těchto projevů se připisuje podvědomí, které opět není přesně známé. Vědci nevědí, jenom se domnívají a vyslovují hypotézy. Hypotéza, je vlastně nepotvrzenou domněnkou. Má tu vlastnost, že část skutečností se shoduje s hypotézou, ale část nikoli.

(Duše bude vědecky objevena popsána teprve v následujících sto letech. Takže my musíme vycházet z výzkumů a informací, které nejsou povahy exaktní, nýbrž esoterní. Zajímavé je, že esoterní pravdy popisují realitu mnohem lépe, než exaktní výzkumy... čím to asi je???)

Všechny ostatní metody jsou pouhými variantami těchto dvou metod.

U některých lidí duše nedovolí plnit záměry, o nichž sama uzná za vhodné, aby se nestaly. Je to z důvodů ochrany, tvé ochrany... nutí tě tak, abys pochopil, jak to funguje doopravdy.

Všechny ty řeči o moci podvědomí jsou jenom chabým pokusem vysvětlit, proč někdy věc funguje a jindy ne. Podvědomí s tím má máloco do činění... Jo, pozitivní afirmace... ano, funguje to, v případě že je to karmicky dovoleno. Můžeš pozitivně afirmovat cokoliv, ale pokud to karmicky není dovoleno, nedostaneš to. Duše v tomto hledá možnosti a poskytne mnoho přání taky jako možnost získat zkušenosti.

A propos... jaks psal o tom, že u tebe je to tak, že když máš přání, všechno se proti němu postaví... u mne to funguje přesně opačně... ovšem hraje taky roli, JAKÁ přání máme a kolik jich máme...


Lupina Montana:

Je to zamotaná věc.
Já mám tu zkušenost, že když se dostanu takříkajc "do těžiště" - do stavu perfektní rovnováhy se sebou i s okolím, dějou se věci samy - ani vlastně člověk nemusí mít přání, protože jsou předem splněna smile
Jenže je děsný problém se v tom těžišti udržet - alespoň pro mě teda rodna
Ale nemít žádná přání? To že by vesmír chtěl...to se mi nechce věřit.
S těmi afirmacemi to můžu povrdit - někdy nefungují, kdyby  člověk uafirmoval roll Zdá se mi logické, že někdy v tom hraje roli záměr duše (viz ten ředitel čezu lol ) ale má zkušenost je ta, že někdy tomu brání vlastní, nerozpoznané prográmky.
Jo a s tí ředitelem čezu - vlastně,je-li záměrem duše ochutnat bohatství a moc, nelze se nějakým tím čezoředitelem nestat visslasmile


PavlaH:

Myslím, že většina knih, které učí přát opomíná dvě důležité věci. Že si neumíme přát a pak taky to, že splněná přání nemusíme unést. Já jsem se učila přát si podle Karla Weinfurtra. Ano, přeju si tohle a tohle, pokud je to v souladu s vesmírným plánem. A pak to pustím. Pravda je, že vždy mám přesně tolik zdraví, peněz a dalších věcí, kolik potřebuju. Být bohatší, asi bych to neunesla.


Salvator:

Duše ví o záměru, to je nepochybné... Ovšem jen člověk-ego to mnohdy neví... Dokud jsi duše - víš, jak vypadneš z jednoty - nevíš nic. To platí pro každého.. Podstata života je naučit se být v jednotě. Pak můžeš dělat cokoli, a není to z ega. Naučit se tomu předpokládá osvobodit se od strachu, a toto zase získat všeobsáhlou zkušenost života na Zemi.


Salvator:

Přání ponejvíce charakterizuje přímočaré chtění něčeho: chci 100.000,- USD. Nebo: chci být štíhlá.

Záměr není takto přímočarý, počítá s operativními změnami za účelem maximální možné identifikace vlastní role v gobálním plánu. Například: rád bych spravoval větší jmění, protože bych ho chtěl použít pro blaho světa. Nebo: bavilo by mne být kosmonautem, abych posouval hranice lidského poznání. Nebo: jsem štíhlá, protože svým tělem prezentuji stav dosažené harmonie.

Pak je nutno umět duši tento záměr správně předložit a taky umět rozpoznat odezvu duše. Jenom tak můžeme operativně reagovat a uzpůsobovat náš záměr záměru duše. Například se pak ukáže, že vlastně ani žádné peníze nebudeš spravovat, ale budeš utrácet peníze, které spravuje někdo jiný, zatímco ty máš nápady, jak je použít, aby byl naplněn širší plán.

Záměr nikdy není definitivní a neměnný, na rozdíl od přání. A v tom je často problém. Lidi chtějí konkrétní věci, výstupy, ale nechtějí nic měnit. Když se jim nedaří získat konkrétní výstup, pak říkají, že to nefunguje. Nevidí to, že jsou nepružní, a že cílem není ono přání, ale vyšší plán, který přehlížejí. Pointou je ztotožnit se se správnou vizí... přizpůsobit svou vizi tak, aby byla slučitelná s vyšším plánem vývoje.


Salvator:

Získat všeobsáhlou zkušenost života na Zemi nejde za jeden lidský život. Zatím žije člověk krátce na to, aby to dokázal. Nemůžeš vystudovat neomezený počet vysokých škol. Mit za život takový počet partnerů, který bys potřebovala. Postavit tolik firem, kolik chceš postavit... proto zde máme přirozenou recyklaci - reinkarnaci. Duše má pro každý život svůj plán a takto získává zkušenosti pozemského bytí. Je to fascinující být součástí tak rozsáhlého plánu...


Salvator:

No, mně zde vyvstává otázka iluzí a okouzlení. Nestačí jenom mít záměr mít peníze a jimi sloužit. Musíš mít taky rozvinutou schopnost nakládat penězi naprosto nezištně a bez připoutání. Toto je důležitá inteligence, a pokud ji nemáš rozvinutou v dostatečné míře, neustojíš to. Nestačí jenom být teoretikem, ale těžkým praktikem, který v tom umí chodit. A to se lze naučit jedině praxí. Studiem a zkoušením jak to funguje.
Takže, víra nestačí, pokud není jasnozřivé rozlišování... jinak je to iluze, mentální látka, která brání jasnému vidění. A propos... to poslední, cos napsal, s tím vlastně souvisí...
Důležité je, aby člověk měl realistické vize, takové, které dokáže zvládnout fyzicky, svým tělem, emocemi a myslí.
Záměru se nemusíš vzdát... pokud nejsi schopen jej realizovat v tomto životě, budeš pokračovat v dalším... Ale pozor na motivace... ty jsou neméně důležité!


Salvator:

Nemluvím o kalkulaci, mluvím o záměru. Nejdříve mám záměr realizovat projekt, pak hledám, zda k tomu přijdou prostředky. Když nepřijdou, pak to v této chvíli nemá být. Peníze taky nemusí přijít proto, že záměr není plně ve shodě s duší. Pak jde taky vydělat si peníze prací, obětovat svou energii abys získala energii ve formě peněz.

Akce - reakce.

Když budeš dávat na nepravá místa a nepravým lidem, taky to nemusí být v souladu s duší. Na tom není nic přirozeného, rozdávat jenom proto, že máš. Peníze jsou inertní energie, jenom my lidé jim dáváme pozitivní nebo negativní význam, podle toho, jak s nimi nakládáme.




A je toho tam samozřejmě více. Doporučuji přečíst alespoň prvních 5-10 stran (odkaz výše)


A teď bych to zkusil alespoň trošku obecněji a samozřejmě neuměle shrnout, zestručnit a pokusit se sepsat nějaké ty body ohledně přání si:


1. Je dobré si předem dobře promyslet CO si přejeme a JAK nám to má být „naservírováno“, protože „veškerá přání se bohužel vždy v nějaké podobě splní..“

Příklad – jedna paní si přála dům. Přála si, aby byl krásný a pohodlný. Tak se i stalo. Měla jej. Ale musela ho prodat. Proč? Protože sice byl krásný a pohodlný, ale samozřejmě drahý, na špatném místě, s podivnými sousedy a hypotéka taková, že by neměla šanci nic dalšího zvládat..


2. Přání, jako stěžejní informaci vyslanou do "éteru", je potřeba co nejvíce upřesnit.

Rádi byste dům? Ať nedopadnete, jako paní v příkladu výše uvedeném. Rozepište si své přání na papír a vypracujte k němu veškeré možné okolnosti (krásný dům, pohodlný dům – nestačí. Je dobré tam připsat – dům za rozumné peníze na příjemné splátky, příjemní sousedi, klidná a bezpečná oblast, dům, kterému se nikdy nic nepřihodí a lidem v něm taky ne... atd. atd..)


3. Na svém přání rozhodně nelpět. Je totiž přání a „přání“.. Přání si přejte v klidu a nesnažte se hlavně nic „chtít“ a už vůbec ne chtít ze zoufalství.. To pak sice přání bývá splněno, ale nebudete spokojeni.

Toto se stalo mi osobně – znáte to, auto je super věc, ale ojetiny jsou problém. A tak i moje ojetina už dosluhovala. Jenže peněz moc nebylo a co teď? Zkusil jsem si „přát“ auto. A samozřejmě ignoroval výše uvedené body. Jen jsem si přál konečně mít novější auto od dané značky a to do 150 000.. I splnilo se. Jenže toto auto, ač novější, má za sebou už více poruch, než to starší. Stálo 120 000, ale za opravy po sedmi letech jsem dal dalších x desítek tisíc.. Zapomněl jsem na výše uvedené body a navíc jsem si to „velmi zoufale přál..“ Nikdy nedělejte takovou chybu. Pak si přitahujete jen to, co sice na venek plní vaše přání, ale pod povrchem se pro vás bude skrývat řádné poučení pro budoucnost..


4. Přát si něco, neznamená něco „chtít“.. „Chtění“ nám sice přání splní, ale většinou to dopadne jako v bodě 3. Před každým přáním je potřeba se cítit v klidu a pohodě. Přát si něco ve stresu, to není dobré.

Pokud například si někdo přeje partnera/partnerku a přeje si ji v klidu a z rozmyslem, je to jiné, než když je někdo dlouho sám a z té samoty už „by tak zoufale někoho moc a moc chtěl..“ Rozdíl je opravdu propastný..


5. Přejeme-li si něco, je dobré si předem stanovit napřed záměr tohoto přání (výše to popisuje velmi dobře Salvator)

Pokud si například přejeme auto, pak dříve, než si přání rozepíšeme, je lepší si nejdříve napsat důvody PROČ si to auto přejeme. Třeba proto, abychom chránili nejen sebe, ale i své nejbližší a navíc všechny lidi okolo sebe, protože nové auto je rozhodně bezpečnější, než staré. A také tím ušetříme spoustu problémů pojišťovně, lékařům, hasičům... atd.. atd.. atd.. Pokud se nad tím přáním zamyslíte, najdete ještě mnoho důvodů, které jsem zde opomněl. Pak teprve si v klidu rozepište přání.


6. Přejeme-li si něco, přejme si to, ale je samozřejmě i možnost, že v souladu se záměrem naší duše je možné, že se tak úplně přání nesplní..
Protože z hlediska záměru třebas nové auto nemáme mít jen proto, abychom se naučili vážit použitých věcí.. Takže je možné, že například místo nového auta v ceně 350 000 v nižší střední třídě s výbavou „tak akorát“ vám osud přihraje ojetinu, kterou jste nuceni vzít (z nějakých důvodů), ale později zjistíte, že ta „ojetina“ má luxusní výbavu, protože je to auto vyšší třídy, navíc se nebude kazit (nové auto, co jste si přáli, už mezitím bylo zkaženo několikrát), je pohodlnější a reprezentuje vás mnohem více, než to auto nové, které jste původně měli v přání. Nikdy není dobré podceňovat záměr duše..

To se týká i ostatních přání samozřejmě. Ohledně opartnera/partnerky – jistě to znáte ve svém okolí. Chlapi si přejou „dlouhonohou černovlásku s pořádnejma nárazníkama, velmi atraktivní“, ale nakonec většinou tvrdě narazí.. Až po letech si uvědomí, že ta jejich nynější partnerka, byť má pár kilo navíc a je spíše domáčtější, než „reprezentativní“ typ, je vlastně to nejlepší, co je mohlo v životě potkat.


7. Pokud si něco přejeme, je dobré si uvědomit, že sice energie tohoto přání vychází znaší podstaty, ale na tom, aby se naše přání splnila, pracuje ještě spousta jiných bytostí, ať už v naší realitě, nebo hlavně ve vyšších realitách. Není nic lepšího, než jim za tuto pomoc poděkovat vždy, po každé „afirmaci“ ohledně našeho přání. Je také velmi příhodné, pokud při tomto děkování nezapomenete ani na ostatní bytosti kolem vás a též jim popřejete jen to nejlepší a nejkrásnější.


8. Ohledně přání si peněz – peníze jsou jistým druhem „energie“ , pomocí které v našem Zemském měřítku vyjadřujeme "poděkování" za věci užitné i neužitné spotřeby a potřeby.. Dříve, než si začnete přát peníze, tak kromě výše uvedených bodů je také dobré si nejdřívě ujasnit postoj, jaký máme my osobně k této energii, která peníze reprezentuje v naší realitě. Bývá pravidlem, že většina lidí, ač si peníze přeje, nebo „chce“, k nim má vlastně v základu negativní postoj.

Znáte to – takové ty řeči, že „bohatství kazí charakter“, nebo že „bohatí lidi nejsou šťastní“, nebo že „bohatství přitahuje jen problémy“, či „co bych s tolika penězi dělal/la?“ Jistě by se našlo i mnoho dalších negativních postojů. Je dobré si uvědomit, že tudy cesta k penězům nevede. Pokud si přeju peníze, pak je dobré nejdříve upravit svůj postoj k této energii. A toto se týká samozřejmě nejen peněz. Je dobré opravdu si vyjasnit svůj postoj před každým přáním k dané problematice.


9. Je přání a „přání“.. To první je to, co nás jistě potěší a jsme za něj vděční. To druhé je právě ono „nechtěné, ale bohužel splněné..“ Dříve, než si začneme cokoliv přát, vyčištěme svou mysl od „negativních představ“, jinak naše přání bude buď „zbržděno“, nebo v tom horším případě „řádně přetransformováno do nechtěného ..“

A pozor na to – už je to i výše popsáno – „čeho se bojíme, to si samozřejmě přejeme a přitahujeme“.. Bát se něčeho – není největší problém, ale průser je, když si toto „bání se“ ještě řádně vizualizujeme a představujeme do všech důsledků.. To je pak přání „jasnější, jak tisíc sluncí..“ Pak se nemůžeme divit, že se nám vyplní.. (jasně, že naštěstí ne vždy zdaleka tak děsivě, dle představ, ale přes to se vyplní. Tak, jako každé přání..)


10. Přejeme si.. Přejeme si.. Jenže jak si vlastně správně přát tak, abychom svému přání dodali co nejvíce energie? Jasně, přát si můžeme kdykoliv a kdekoliv, ale zdá se, že nellepší to je v hladině „alfa“, což je právě chvíle při hlubší relaxaci, či meditaci. A vy, co nemeditujete, nebo relaxujete málo? Pak je tu jiné řešení. Přejte si těsně před usnutím, kdy váš mozek přechází do stavu „alfa“ a pokud to přání provedete dříve, než stihnete usnout, pak je to přesně ono. A další – přejte si hned po probuzení. To je mozek stále ještě „jednou nohou v Alfě“, takže místo vstávání si dejte ještě chvilku klidné relaxace pro vaše přání.

11. Někde jsem četl, že většina přání, pokud je máte jasně „stylizované a ujasněné“, se při frekvenci „přání si 2x - 4x denně formou afirmace sestavené na dané přání, splní většinou do 40 dnů.. Myslím si, že to možné opravdu je. Ovšem třebas u sebe jsem narazil na zásadní problém – totiž přát si něco pomocí afirmace alespoň 2x denně – tak to jsem vydržel tak max. Týden. Pokud vám to připadá úsměvné, zkuste si to každý sám. Ono to vypadá jednoduše, ale nakonec to fakt tak jednoduché není..

Můžu si říci, že dle záměru své duše zřejmě nemám mít dané přání splnělo, ale to by spíše byl alibismus. Obávám se, že v mém případě šlo o trpělivost, nebo spíše o „netrpělivost“ a slabou vůli.. V myšlenkách je síla. Kdyby všichni lidé na této planětě dokázali v jednu chvíli na pouhou minutu myslet na něco krásného, pak by se výrazně tato energie projevila. Ale přesto se lidé nedokáží soustředit v jeden okamžik ani na tu jedinou minutu..

12. Afirmace na vaše přání – je krásné si vše předem rozepsat, srovnat se s danou situací a pak už jen toto vše, jako celek, si napsat jako „afirmaci přání“ (afirmace = pozitivní myšlenky pomáhající vám soustředit se na svou sílu a na schopnost tvořit si a mít to, co si přejete, v podstatě „vědomě eregeticky“ podpořeno to, co si přejeme, bez různých odboček a rušivých elementů..)

13. Afirmaci máte sepsanou? No sláva. Jenže tady nastává většinou další problémek. A tím je délka afirmace. Není totiž nic horšího, než když si před spaním opakujete afirmaci ohledně přání, která má třebas jednu a půl strany formátu A4.. To se pak dostanete tak po desátou větu a už jste „v říši snů..“
Takže pokud je afirmace příliš dlouhá (a věřte, že při podrobném rozepsání si všeho kolem přání, opravdu bude), pak je rozumnější tuto afirmaci (pokud je to možné) rozdělit na více dílčích přání a pak teprve si přát postupně.

Například – Dům.. Víme už, že dům je super, ale má mnoho „podpřání“.. Takže nejprve zřejmě finance.. Pokud k nim máte kladný vztah, napište si rovnou afirmaci nejprve na ně, se záměrem koupit dům. Stop. Nic více. Toto je první část. Toto si přejte třebas těch 40 dnů, nebo „jánevímkolikdnůteda“, to je jen a jen na vás. Až se vám toto vyplní, pokračujte nyní třebas lokalitou domu s tím, že má být klidná, bezpečná s prima sousedy a plná zeleně. Stop. (pokud si to totiž řádně rozepíšete, pak máte opět afirmaci na půl strany..)

Můžete také afirmace střídat třebas obden, takže jednu část dnes a zítra, další část pozítří a popozítří, pak zase opět první afirmaci ty další dva dny a tak podobně. Fantazii se meze nekladou. Sice větší "balík přání" se plní o něco pomalejí, ale na druhou stranu alespoň vy vidíte komplexnost celého přání a to vás jistě naplní pocitem uspokojení a radosti.

A tak dále. Postup je jen a jen na vás. Ti, co si myslí, že na to mají, klidně si celou dlouhou afirmaci zkuste odříkávat naráz, ale myslete na to, že to může být i únavné a nedáte tomu tolik energie, kolik by bylo záhodno..

14. Když píšeme afirmaci, je dobré psát spíše - "mám", místo "přeji si", protože pokud si "přejete", tak je to ok, ale "však někdy..", ovšem jakmile si řeknete že "mám tohle a tohle", pak je tam jasná cesta a není třeba otálet. Podle toho se zachová i vesmír vůči vašemu přání.

15. Vyslovte afirmaci, ale také si ji rovnou představujte. Hrajte si s tou představou a vychutnávejte si ji. Pokud toto budete dělat častěji, vašemu přání bude dodána velká energie na to, aby se stalo částí naší reality.

16. Nelpěte na přání! Pouze si jej přejte, vizualizujte, užívejte si ten pocit, ale nikdy na něm zoufale nelpěte, neupínejte se k němu. Jakékoliv upínání se k přání je rušivým elementem.. Přát si něco - berte jako hru. Prostě si hrajte a to hraní si užívejte. Jakmile přání začnete brát příliš vážně, pak tvorba onoho přání bude stagnovat.

17. Je také dobré být rozumný při výběru daného přání. Příklad - rádi bychom třebas právě to auto. Jenže peníze nějak nejsou, že? Máte nyní na výběr - přát si samozřejmě nové auto se vším servisem, ale toto se jen málokomu podaří uskutečnit. Nejde ani tak o to, že je to náročné přání, ale spíše o to, že máme jakousi "vnitřní nedůvěru" k tomu, co si právě přejeme.. "Auto, nové a jen tak? To je přece hloupost.. Je jasné, že když nejsou peníze, nemůže to vyjít.." Tak pokud s tímto do toho půjdete, tak je jasné, že se přání hned tak nevyplní.. I kdybyste nakrásně se snažili být veskrze pozitivní k danému přání, pak stejně na pozadí zůstane jiskřička nedůvěry, která zhatí nejen rychlost tvorby vašeho přání, ale také už vaše vize nebudou tak hravé, jak by bylo záhodno.

Ale co druhá možnost? Auto je super. Jenže ten pocit, že bez peněz to nejde.. Co teď? Přát si nejpve peníze? Ano. Ale jakým způsobem? Třebas za dobrou práci, která vás baví? Tady popusťte uzdu své fantazii a vizualizujte si cokoliv, co považujete za příjemnou a povznášející práci s výborným ziskem.. Je jasné, že tady si opravdu vyhrajete s představami. A věřte, že tyto představy se uskuteční. Pak jako další krok přemýšlejte o tom automobilu. To už pak bude úplně jiné vizualizování a hlavně hravé.

18. Než si cokoliv budete přát, uvědomte si, že přání typu - "No teď mi přestalo jezdit auto.. Potřebuju, prosím, nutně teď hned jiné, abych mohl/la jezdit do práce.." - jsou nic moc. Jednak si určitě něco přitáhnete (spíše dalšího křápa, který bude jen na problémy a výdaje), dále pak bude přání založeno na "chtění v zoufalé situaci" a také i ty vizualizace nebudou vůbec hravé a procítěné na to, aby to přání vůbec mohlo být připraveno k vaší spokojenosti..

Pokud si něco přejete, začněte vždy s předstihem, ne až v době, kdy to přání "zoufale nutně potřebujete uskutečnit.."

19. Pokud zjistíte, že afirmace na dané přání se vám stávají "otravným" a nebaví vás to, nebo máte pocit, že se vám do toho vůbec nechce, pak nic nedělejte z donucení. Je lepší vyčkat s "přáním si něčeho" a zamyslet se, proč tyto pocity máte. Může to být jen poddvědomá obrana "zdravého rozumu" proti těmto věcem (většinou archetypy naučené ve škole - Bůh přece neexistuje, je jen materialismus, bez práce nic nejde, snít je ztráta času, představy jsou jen pro hlupáky... a tak dále..)

Pak to může být i tím, že vaše duše z důvodu záměru, o kterém nyní a teď vědomě nic netušíme, vás vnitřně brzdí proti tomuto přání.. Pokud se vám stane tenhle případ, pak mějte na paměti, že vaše duše vás nikdy nebrzdí proto, abyste z toho byli smutní, ale naopak proto, že máte před sebou něco, co bohatě vynahradí vše, co byste si kdy přát chtěli. Poslouchejte svoje vnitřní já. Je velmi dobrý rádce.

Další důvodem může být jen vaše netrpělivost a přílišné "těšení se" na toto přání.

Všechny tyto důvody se u sebe nejprve naučte rozeznat. Jen tak budete mít snažší cestu k uskutečnění svých přání. Pamatujte, že v této realitě není téměř nic nemožné a vše závisí výhradně na vaší víře, představivosti a umění si "hrát"..


*****


Závěrem – výše uvedené body jsou pouze názorné a vyplývyjí spíše z mých zkušeností a poznatků k dané problematice. Předpokládám, že se jistě připojí dalí moudré duše a pokud by něco mohlo mít hlubší souvislosti, nebo by něco mohlo být jinak – že to jistě rády upřesní a popíšou, za což předem děkuji.


Tato sekce byla založena výhradně pro téma – „přání“.. Pokud budete kdokoliv chtít cokoliv řešit, řešte to, prosím, na (momentálně Chatu 3), aby tato sekce zůstala přehledná hlavně pro lidi, kteří nejsou ještě zběhlí na Babinetu a nováčky. Předem opět děkuji za pochopení.

Upravil(a) DaiTerr (12. 3. 2010 7:53)