No, Martine, popsal jsi to značně zmateně. Nejdřív jsem si myslela, že o fyzickou nevěru asi nešlo, ale zřejmě šlo..... během čtení mě napadl jeden citát , je z bible:
"Může si rozumný muž shrabat žhavý popel do klína, a myslet si, že se nepopálí???" Tak takhle přesně jsi jednal a pak sklidil jen úrodu, kterou jsi zasel při prvním kontaktu. Jeden "nevinný" frťan  paralyzoval několi lidí na hodně dlouhou dobu a z osvěžujícího větříku se stala vichřice, která teď hrozí, že smete na co příjde. Nezbývá než prožít, vstřebat a poučit se..... snaž se být upřímný, nelhat a snažit se o nepřerušenou komunikaci a trpělivost, než si manželka všechno odbolí a zaujme sama svůj postoj s chladnou hlavou.

Přidám se k Míše, dodám osobní zkušenost: se svým mužem jsem si NIKDY nepokecala jako s ostatníma chlapama- včetně sexu, politiky, názorů na boha ap.Bavilomě to, protože jsem mohla říkat skutečně to, co si myslím, před svým mužem přeci nebudu vypravovat, že se mi líbí chlupatý hrudník a dlouhé vlasy, když je plešatý...
Také se mi zdá, že jsi sympatie k cizí ženě, která tě defacto legálně sbalila, povýšil nad souznění doma, o kterém si myslíš, že není. Ale řešil jsi to se svou ženou? Dal jsi jí šanci?Můj muž se se mnou také nebavil, ale jen jsem zírala., co v SMS rozebíral se svou milenkou.
VŠE a ještě víc jsem byla schopná mu dát, ale on o to nestál, protože jsem JEN MANŽELKA, okoukaná, unavená a protivná.
Víš, sex s touto dámo, jak jsi poznamenal, za nic nestál, ty jsi podle mě hledal spřízněnou duši, a ta paní ti dával, cos chtěl. Jenžeza pár let by to stejně bylo jinak. To bys šel znova do hospody a nechal ses zvát od cizí ženy?
Možná se cítíš ušláplý, možná je tvoje paní z garnitury generálek, ale dobrá komunikace v manželství je stejně důležitá jako dobrý sex a respekt a tolerance.
A o tohle jsi svoji ženu připravil a vsadím se, že ti z toho dobře není.
Mrzí mě, že to nazýváš plkáním, pro mnoho žen je to "plkání" velmi důležité.
Nech svoji ženu mluvit o jejich pocitech, o tom, jak prožila den, co by se jí líbilo za nové šaty, a ona, protože ji budeš POSLOUCHAT, tak ti splní nejtajnější přání, protože se jí VĚNUJEŠ.
Třeba to, co se vám stalo, je velké varování, abyste si navzájem ujasnili, co mezi vámi (tebou a manželkou) přestalo fungovat a jestli vůbec stojíte o to něco měnit a znova budovat.
Připadá mi, že o svou ženu stále stojíš a ona o tebe.
Takže vás čeká nová a dlouhatánská cesta.Ať na ní nezabloudíte.

Martin napsal(a):

Nejhorší je, že i když jsem podváděl, choval jsem se doma, zřejmě z pocitu viny, daleko lépe a ohleduplněji. Fakt je, že to ublížení na všech frontách je noční můra. Teď se snažíme oba a snad to dopadne dobře.

Martine, tak to držím palce. A věř mi, že vím, o čem mluvím. Taky jsem vdaná 19 let, taky se známe s manželem 22 let, ale je to můj druhý manžel. Nevěra, spíše nevěry prvního manžela skončily rozvodem. A můj muž je  zároveň i můj nejlepší přítel, se kterým se dobře povídá a já si toho vážím. Přeju, ať vše dobře dopadne a věř mi, tvé ženě teď moc dobře není.

Regina napsal(a):

Svas, moci si pokecat se svým mužem, to je moje zbožné přání.

Regino, já si taky vůbec nestěžuju a užívám si to a už hodně let. Samozřejmě, že všude je po letech stereotyp, ale ono záleží na tom, jak si to kdo vyloží. Stereotyp nemusí být nuda, ale může to být určitým způsobem jistota. I když kdo z nás má co jistý, že.

Pan, nesouhlasím s tebou- Martin si je vědom, že ublížil, a nemám pocit, že by se kvůli tomu pokořoval.
Taky, aspoň mluvím za sebe, neradím, aby se doprošoval odpuštění.
Je přeci na něm a na jeho ženě, jak to zvládnou, a on byl ten, který jí měl nejprve říct:Nemám ti co říct, a pak odejít. Nebo jí říct, že se mu nelíbí, jak se k sobě chovají, a navrhnout jí nějaké řešení.
Ne se chytnout první, co mu dala najevo, že o něj má zájem, a pak si sypat popel na hlavu.
Taky si myslím, kdyby nebylo druhého manžela, který si tu svoji ohlídal, tak by to Martin se ženou VUBEC neřešil a nechal by to prasknout.
Jeho manželka by žila dál v blažené nevědomosti, že se vlastně nic neděje.
Asi tak nějak bych to chtěla po svém muži,když by cítil,. že mu se mnou není dobře. Chtěla bych jasné varování nebo upozornění, a oba bychoms tím mohli něco udělat, než by mi ublížil . Vím, asi namítneš, že jsme každý sám odpovědný za své rozhodnutí, že Martinova  žena po zjištěné nevěře a následném oznámení o kamarádství s"bývalou" milenkou  manžela pohladí po hlavě a řekne: "Já ti rozumím,už spolu šukat nebudete, protože se ti se mnou šuká lépe, ale s ní se lépe povídá, tak spolu buďte přátelé.Na, upekla jsem buchtu, až si s ní půjdeš popovídat, tak jí přines ochutnat."
Nejsem tak daleko, abych snesla pomyšlení, že můj muž kamarádí se svou bývalou milenkou, to mi hlava ani srdce nebere, říkej si tomu porušené ego nebo žárlivost.
V té chvíli bych ho požádala, aby i on se stal jen mým "přítelem" a odešla bych hledat někoho, pro kterého budu po dobu vztahu první a jediná. Nezakazuju přátele, nejsem sobecká ani majetnická, jen bych nedokázala   rozdýchat přátelství se ženou, která mého muže miluje a bude ho chtít pro sebe. To ho radši zabalím včetně jeho oblíbených trenek a pošlu jí ho rekomandem:(

Regi,
ja ted vubec neresim dobu a priciny, proc a jak k tomu doslo. Proc si ti dva nepovidali, nereseli problemy, zda vubec nejake pocitovali. Nakonec si asi sama umis predstavit, jak takove reseni ve vztahu po 22 letech asi vypada....I pro mne stejne jako pro tebe je dost podivny zpusob, jakym se nechal Martin zbalit, ale to neni meritum veci.
To, co resim je ZPUSOB nove komunikace, napravy veci! Neumim si predstavit, ze by si nade mne muz stoupl a rekl: tohle a tohle ty jsi mi provedla, fuj, styd se, takze ted budes delat to a to, abys to odcinila a s tim a tim se kamaradit nebudes, protoze ja to nesnesu a buh vi, jestli se budes jen kamaradit! Ja bych se proste sbalila a takoveho chlapa opustila. Kdyz mi nekdo neda sanci, abych sama rekla, jak si to predstavuji dal, abych sama rekla, co mne k tomu vedlo a co mne v tom vztahu zranovalo, tak at jde do haje.
Zrovna tak bych si sbalila ranecek byt onou milenkou. Zjistit , ze muj muz mne smiruje, beha za mym milencem a vyhrozuje mu, natoz desi zenu meho milence, jdu ted! Nejsem zadna vec, aby si nekdo myslel, ze se ke mne bude takhle chovat. Ja osobne si myslim, ze ten pan je dost velkej ubozak, kdyz resi veci takhle zakerne a neumi si svou zenu udrzet bez toho, aby ublizoval dalsim lidem. Pripomina mi maleho kluka, ktery zaluje doma, ze mu kluci sebrali kulicky a ceka, ze si to s nimi jeho velkej tatka vyridi! No brrrr!
Jde totiz o princip vztahu a to nebudu znovu vysvetlovat, vysvetlila jsem to uz stokrat. Jako podvedena manzelka bych ocenila, kdyby mi muz rekl, ne proc mne podvedl, ale co ode mne ocekava, aby to neudelal znovu. Abych mohla nejen ja duverovat jemu, ale aby i on mohl duverovat mne. Jen tak mohu zvazit, zda jsem schopna a hlavne ochotna to vubec udelat. Ja si mohu stokrat klast podminky, nikdy nemam jistotu, ze je nekdo splni. Pokud s nim ale komunikuji jako rovny s rovnym a on mne stejne znovu podvede, ma pak proste smulu. Nakazovat nekomu, ze se nesmi kamaradit s byvalou milenkou.... hmm, pokud Martin rika, ze si s ni pokecal jak se zenou nikdy ne, tak co chces resit? Je to snad jasne, ne? Sama za sebe rikam, ze bych si o chlapa, ktery jen aby byl doma klid, nepromluvi slovo s jemu drive blizkou osobou, ani vidle neoprela! Je to ubohe a ponizujici. Je prece na mne, jestli mi za ni bude porad utikat na "pokec" nebo ne. Je na mne, jestli s ni bude chodit obden na kafe nebo ji jednou za pul roku na ulici slusne pozdravi... A je hlavne taky jen na mne, abych se ho zeptala, jak si to kamaradstvi s byvalou milenkou vlastne predstavuje.
Ja bych byla moc moc rada, kdyby alespon nekdo pochopil, ze to, co ja ocekavam, je pro partnera mnohem narocnejsi, tezsi na to, aby u mne uspel, nez kdybych mu rekla: s tou courou uz nepromluvis, mne jsi zranil a ted mi budes foukat rany! Nekdy to tu totiz tak na mne pusobi. Zeny narikaji, ze uz nemohou duverovat, ale co pro to samy taky delaji???
Nesnesou
Netolerujou
Nelibi se jim
Nesouhlasi
Nechteji
...


Faf
vsechno na svete je o jedinem: JA CHCI!!! Protoze kdyz CHCI, tak dostanu. Vsechno! Vsude to plati. Jen ve vztahu to neplati NIKDY! Muzes chtit sebevic, ale kdyz nechce ten druhy, nedostanes nic! Maximalne ti doma zustane prazdna slupka, ktera je myslenkami jinde.

To je vsechno. Nikomu neberu jeho chteni. Netvrdim, ze nevera neboli. Netvrdim, ze neexistuje. Tvrdim, ze ji vetsina lidi nezvlada, protoze nemaji sebevedomi, svou hodnotu spatruji hlavne v tom, ze vlastni dum, auto, firmu, pole louky, deti, manzelku - manzela. Boji se rozhodovat sami ze sebe, tak rozhoduji radeji za druhe a ti zase rozhoduji za ne.....

Pan, ale vsak ja nechcem doma prazdnu skrupinu...... Vsak my aj tak stale hovorime o tom stom, docerta.

Ide o to, ze mam pravo si povedat, co vo vztahu akceptujem a co nie. Nedonutim so mnou toho druheho zostat, musi chciet so mnou byt. Nechcem niekoho za kazdu cenu, ak ma moj partner podvedie, uz ho nechcem, je to jednoduche. Nikoho nenutim, aby so mnou zil, aby ma miloval. Ale ano, ak niekto chce, aby som zila s nim a milovala ho, stanovim si podmienky, cize ano, v istom zmysle ho nutim. Dufam, ze na oplatku poskytnem jemu tolko pozitivneho, ze mu stoji za to, akceptovat moje "podmienky". Koniec koncov, ja tiez robim kompromisy, ale mam svoje hranice a za tie nejde.
Opakujem, nikdy nenutim nikoho so mnou zostat, ale ak sa dobrovolne rozhodne, ze so mnou byt chce, bude so mnou tak, ako to chcem ja. Viem ze to znie strasne egoisticky a naduto, ale ono to ak fakt len znie. Lebo ja si vyberam partnerov s podobnymi zivotnymi hodnotami a tym moje "podmienky" nepripadaju nepochopitelne, ani ich neobtazuju.
O tomto jedinom tu celu dobu hovorim.
Rovnako je to aj v pripade Martina, urobil chybu, prislo sa na to a on chce odpustenie. Tak ano, ak on sa napriek vsetkemu rozhodol, ze chce zit so svojou manzelkou a ona je ochotna to akceptovat, podla mna je normalne, ze sa ona postara o to, aby ju uz dalej netrapil. ( vid "zakaz" stretavat sa co aj len kamaratsky s byvalou milenkou ). On tento "zakaz" moze akceptovat ako cenu za spolocny zivot s manzelkou, no a nemusi. Manzelka ho doma neudrzi, ak bude chciet odist, nie?

Vies, ja mam pocit, ze na rozdiel od mnohych zien nie som ochotna uspokojit sa s malo, ked mozem mat vela. Ked mozem mat partnera, ktory ma zboznuje, ktory poklada za normalne, ze som na prvom mieste v jeho zivote ( podotykam, ze nejde o nejakeho zmagoreneho sasa bez sebavedomia ), ktory so mnou travi cas a vazi si moju lasku k nemu, preco by som sa uspokojila so somarom, co nevie nic ine, iba nechat sa obskakovat a este ma aj podvadza???
A aj vo vztahu to podla mna plati, co chcem, to dostanem. Nie bez malych chybiciek, co vies aj z mojho mailu minule, ale podstata je taka, ako som si to predstavovala. A toto podla mna moze mat kazdy, staci len chciet a spravat sa podla toho, aspon ja som o tom presvedcena. A nepovedat si, vsak co, lepsieho nenajdem. Najde, vzdy, len treba chciet.....

jezisis, ja uz som uplny magor, to bol clanok avalonky a nie tvoj, Pan.. Dohaja, tusim idem spat, uz som uplne slepa....:-((((

Faf napsala: Ale ano, ak niekto chce, aby som zila s nim a milovala ho, stanovim si podmienky, cize ano, v istom zmysle ho nutim.

Faf, ty jsi prima holka. Máme hodně podobné názory (občas i stejné) a to proto, že jsem dřív byla ve stejné fázi, jako jsi teď ty. Neříkám, že jsem moudřejší - říkám jen, že jsem v té fázi byla a teď už jsem zase jinde. Zda dál, to není jisté, ale jinde.

Je to fáze PÝCHY. Nemyslím tím přímo namyšlenosti, ale fáze, kdy si myslím, že mohu životu, osudu a hlavně lidem klást podmínky. Kdy si myslím, že věci půjsou tak, jak chci já. Jak napsala Pan - JÁ CHCI a tak to taky bude.

Myslím si, že tě ještě čeká velká zkouška téhle pýchy (a nemyslím to nijak uštěpačně), stejně, jako jsem si tou zkouškou prošla já. Na konci té zkoušky je mnohem více POKORY.

Život totiž nefunguje tak jak my chceme. Nespravedlivé? Vůbec ne! Správné.

Život nefunguje tak jak my chceme, protože MY VĚTŠINOU VŮBEC NEVÍME, CO JE PRO NÁS DOBRÉ. My si jen myslíme, že to víme, ale víme velký kuloví.

Život, osud, příroda, bůh, vyšší vědomí - nazvěte to každý dle svého - to ví. Zaplaťbůh. Protože kdyby šlo vše tak, jak to chceme my, byl by na světě pěkný bordel - protože my jsme poměrně pitomoučcí a bláhoví.

Faf, až poznáš, jak nádherný a hluboký pocit je, když ti vztah začne "jít na ruku" bez toho, aby sis musela klást jakékoli podmínky, tak to pochopíš.

Ono totiž až ve chvíli, kdy získáme opravdovou pokoru, se nám začne nebývale dařit. Najednou do sebe všechno zapadne. Ve chvíli, kdy pustíme ty křečovitě držené otěže z rukou a odevzdáme se vyššímu moudru než jsme my sami.

Opravdu z vlastní zkušenosti vím, že já nemám ve vztahu právo vůbec na žádné podmínky. Naprosto žádné. Můžu jen sdělit partnerovi své představy, jak by měl vztah vypadat a vyslechnout ty jeho. A pokud to nefunguje, tak jediné právo, které mám, je odejít.

Avalonko s tím chudáčkem co mu až druhá otevřela oči jsi to nem,yslela vážně,že?Zajímavé je,že každý chlap tvrdí jak se má špatně,žena mu nerozumí,ale není schopens tím nic udělat.Až se najde nějaká jiná,která mu rozumí,.Trošku divný scénář ,ne?kdyby ten vztah byl tak neúnosný dávno by ho přece změnil a ne teprve kvůli jiné ženě.

Martin začal tak nevinně že to vypadalo jen na dobré přátelství a nakonec se z toho vyklubal i sex.Tak těžko pak zůstat přáteli.když to prasklo.
Myslím,že komunikace ve vztahu je problém.A najít si milenku je jednodušší řešení než se postavit k problému čelem.Když podvádím,musím přece počítat i s následky.dospělý člověk by měl umět nést důsledky svého chování.Rozhodnout se co chce a jednat podle toho .vím ,že to není jednoduché.Ale ty příběhy nevěr jsou opravdu hodně podobné.

Martine, držím ti palce, ať to u vás doma dobře dopadne. A na tu "kamarádku" zkus zapomenout. I když bydlí asi blýzko a je těžké se s ní nepotkávat.

avalonka napsal(a):

Poblinko,

a) Martin nikdy neřekl, že se má špatně, jeho žena mu nerozumí, vztah je neúnosný
b) Martin si milenku nehledal a rozhodně jejím prostřednictvím nehodlal nic řešit
c) Martin si následky svého "podvodu" nese - je z něj upřímně nešťastný

Takže jsi asi psala o někom jiném, ne?

Psala jsi o mnoha volech, které trápí některé zde přítomné dámy a ani se u toho nezachvějí. Martin se chvěje velmi, a proto myslím, že bychom k němu měly být spravedlivější.

Neříkám, že to, co udělal bylo správné. Jen říkám, že každý z nás může šlápnout NEÚMYSLNĚ vedle a každý by měl dostat šanci, pokud si upřímně přeje vztah s manželkou zachránit.

No, ja tedy si dovolim s tebou jaksi nesouhlasit. Milenku si sice Martin nehledal, ale klidopido se nechal sbalit na panaka. Tobe kdyz chlap posle v hospode panaka, co te napadne? Ale protoze to bylo jaksi obracene oproti konvencim, tak je Martin chudak, ktery NEUMYSLNE podlehl? Ono mu  jaksi nedocvaklo ze ho dotycna dama bali?
Muj manzel udelal to same, jaksi se nechal uhnat od jedne vypocitave mrchy a pry nedokazal vycouvat (dle jeho slov jenom proto, protoze je slaboch). Takze ja bych jeste dokazala prekousnout neveru, ale co nedokazu prekousnout, ze muj manzel je natolik HLOUPY, ze kdyz se pred nim vlni zmalovana coura a pistivym hlaskem ho zve domu na kavu, jaksi mu nedojde, ze se ho tam bude snazit opit a vytezit co se z toho da. A pak ji jeste veri, ze se bude chovat korektne a nikomu to nerekne - ona - rozvedena, nemajetna, s ditetem na krku versus pan podnikatel s narvanou keseni.

Takze Martin, ktery nazyva dlohodoby vztah "takovou divnou neverou" a jeste to podava tak, jakoze o neveru vlastne ani neslo protoze s ni spal POUZE 3x u me moc sympatii nema. A pak si jeste mysli, ze by mu manzelka mohla tolerovat jenom kamaradeni s dotyckou, to uz vubec nema chybu. Presto mu preji, at to da s manzelkou dohromady.