Nemesis, pokud je váš vztah pevný a funkční, tak ho žádná "služebka" zničit nemůže. Vždyť je to jen měsíc!
Nad čím bych se víc zamyslela je to, proč svému příteli nedůvěřuješ a proč ty sama už začínáš myslet na jiného....

Bojím se, že mu dostatečně nevěřím
Ne, ty nevěříš sama sobě.
...když jsem v jeho přítomnosti, zapomínám na vše. Bojím se, že tím, že mi odjede přítel, vyvedu něco špatného, protože jsem v hloubi duše přesvědčena, že přítel se bude bavit s bejvalkou
Zdá se mi, že bys "kamaráda ráda" a kdyby k něčemu došlo, krásně si to sama pro sebe omluvíš tím "kdovíco přítel vyváděl na služebce".

Děkuji za názory a rady,

né, opravdu něčekám za rohem, až se vrhnu po kamarádovi! Jen říkám že se toho bojím. Prostě s ním raději nebudu se scházet. Navíc přítel ví o každém mém kroku a kdybych chtěla, pak mu to přeci zatajím. Ale nechci ztratit jeho důvěru a upřímnost a tak nic netajim. Žárlivost mě bohužel zmáhá, ale scénu jsem neudělala, jen že to bude pro mě těžké, ale že jsem ráda, že mi sám řekl, že tam ona bude. A nechci mu nic oplácet! Jen je pro mě těžké svěřit mu náš vztah do svých rukou, nejedná se jen o měsíc. Prý je tu i možnost, že tam bude jezdit často a uvidíme se jen 4 krát do měsíce! A to je pro mě málo.. :-( Řekla jsem mu, že o vztah na dálku nestojím, ale že mi na něm záleží a nechci, aby to tak dopadlo. Na druhou stranu jsem mu dala najevo, že respektuju, že svou práci má rád a nechce jí ztratit. Vypadá to jako nějaké skryté ultimátum.. Jako "buď já, nebo jeho práce".. Ale chci, aby se rozhodl sám, dle svého uvážení. V podstatě teď má náš vztah ve svých rukou.. :-(

Nemesis,hodně se přikláním k názoru Heleny. Žárlivost je nejistota v samu sebe. Podle sebe soudíš ostatní,protože jsi připustila,že bys v partnerově nepřítomnosti mohla něco provést. To vypovídá o tvé nestabilitě v pocitech.
Chápu,že je ti to všechno nepříjemné a kdybys nenapsala ten poslední odstavec o svém kamarádovi,napsala bych ti,že nejsi vůbec dětinská,když se bojíš. Já bych se bála taky,no bála není přesně výstižné,spíš bych měla velmi nepříjemné pocity.Přestože vím,že jestli mi bude chtít být manžel nevěrný,příliš to neovlivním,ale hlavně tomu nezabráním. Ber to jako zkoušku vašeho vztahu.Protože jestli selžete v takovéhle zkoušce,nezvládnete ustát mnohem těžší překážky,které život přináší. Pamatuj si,že 100% jistota neexistuje.Ta jistota,o které mluvíme je důvěra v toho druhého.....

Heleno, zní to jako bych byla nějaká potvora.
Říká se "podle sebe soudím tebe", nebo taky "každý Cikán hádá podle svojí planety". To ještě neznamená, že bys byla potvora - jenom nedovedeš pochroupat, že když ty se bojíš, abys s kamarádem náhodou neulítla, tvůj přítel si klidně jede s bejvalkou a strach nemá.
Hele - že vy jste za ten rok od sebe ještě nikde nebyli?

Heleno, ještě jsme od sebe opravdu nebyli..  Chceme být co nejvíce spolu a tohle nám vadí oboum, ale máš pravdu v tom, že mi je divné, že o mě strach nemá. Hrozně mi věří a přitom nechápu, kde tu hroznou důvěru bere..? Já vím, partneři si mají věřit, ale on věří až nějak moc. V podstatě mu to závidím-také bych to chtěla umět! Neochvějně mu důvěřovat. Ale mě podkopl důvěru už tím, že říkal, že by nikam nejel na delší dobu, že by to raději v té práci skončil! A najednou na to úplně zapoměl. Také ví, že mi vadí ta bývalka, a stejně s ní jede. Já vím, že asi není jiné cesty, ale něco mi pořád říká, že když se chce, všechno jde a on mohl říct, ať jede místo něho někdo jiný! Ale to ne! Prý šéf vybral jeho a je to dobře placené. To, že mě to bolí už ho tak asi nezajímá a je ochoten to risknout. To mě na tom štve asi nejvíc, Heleno..

Rejka: chápu, co chceš říci.. Že ti, co žárlí bývají ve skrytu horší, než ti, co nežárlí a věří. Možná že žárlí ti, kteří mají sklon k nevěře a vědí, že je někdy těžké se ovládnout. Proto druhého podezřívají-berou to podle sebe.. Možná, že taková i jsem.. Není to moc příjemné zjištění, ale je to možné. Jenže, já nevěrná nikdy nebyla. Ale možností bylo dost.

Nemesis napsal(a):

Heleno, ještě jsme od sebe opravdu nebyli..  Chceme být co nejvíce spolu a tohle nám vadí oboum, ale máš pravdu v tom, že mi je divné, že o mě strach nemá. Hrozně mi věří a přitom nechápu, kde tu hroznou důvěru bere..? Já vím, partneři si mají věřit, ale on věří až nějak moc. V podstatě mu to závidím-také bych to chtěla umět! Neochvějně mu důvěřovat. Ale mě podkopl důvěru už tím, že říkal, že by nikam nejel na delší dobu, že by to raději v té práci skončil! A najednou na to úplně zapoměl. Také ví, že mi vadí ta bývalka, a stejně s ní jede. Já vím, že asi není jiné cesty, ale něco mi pořád říká, že když se chce, všechno jde a on mohl říct, ať jede místo něho někdo jiný! Ale to ne! Prý šéf vybral jeho a je to dobře placené. To, že mě to bolí už ho tak asi nezajímá a je ochoten to risknout. To mě na tom štve asi nejvíc, Heleno..

Rejka: chápu, co chceš říci.. Že ti, co žárlí bývají ve skrytu horší, než ti, co nežárlí a věří. Možná že žárlí ti, kteří mají sklon k nevěře a vědí, že je někdy těžké se ovládnout. Proto druhého podezřívají-berou to podle sebe.. Možná, že taková i jsem.. Není to moc příjemné zjištění, ale je to možné. Jenže, já nevěrná nikdy nebyla. Ale možností bylo dost.

Nemesis, co je to delší doba? Pro někoho je to týden, pro někoho půl roku....Měsíc není taková hrůza....jsou to 4 víkendy...už dopředu víš, že je budeš mít volné, tak si naplánuj akce s kámoškama nebo cokoliv jiného....v dnešní době můžete být v kontaktu přes icq, skype, msn, videohovory...třeba mu opravdu měsíc nepřišel tak strašný, tak tu nabídku přijal. No a co? Kdyby ty jsi měla možnost dobře placené práce, byť na měsíc od domova, tak bys nejela? To, že ti vadí bývalka, je bohužel jen tvůj problém. Pokud vám ona nijak jinak do vztahu nezasahuje než jen tím, že je kolegyně tvého přítele, tak máš asi smůlu a budeš to muset přijmout jako fakt. Kdyby chtěl být s ní, tak s ní asi bude, ne? Nemesis, tebe to "nebolí"...ty se bojíš...sebe a svých přestav.

Nemesis, myslim, ze nemas duveru spis sama v sebe (jak uz tady bylo vice prispevku). Nevidim tak velky problem v tom, ze ti pritel odjizdi pryc. Pokud to ma dobře zaplacene a je to urcite i prokrok v praci. Prece mu nechces branit v jeho postupu a rozvoji. Kdybys planovala rodinu, budes rada, ze je schopen vas zabezpecit. Ale to jsem odbocila. Sama pises, ze tam budou 3, on, kolega a byvalka a jedou tam pracovne. Kdyby ti chtel zahnout, nemusi jezdit na nejakou sluzebku. Ja mam svého manzela nekolikrat za rok minimalne na mesic pryc, nekdy to jsou mesice 3, nekdy 6. Ja taky jezdim pryc na sluzebni cesty a nemam potrebu se tam sapat po kazdym chlapovi, kteryho vidim. Vzdycky se tesim domu na svého manzu, a kdyby me vzdykcy privital slovy, jak sis tam uzivala co? Zatím co ja jsem se tady trapil …. Tak bych dost rozmyslela o tom, jestli mi ten vztah stoji za to a mozna bych just zacala zahybat, at teda ma proc se trapit.
Taky souhlasim s Helenou a Rejkou, ze podle sebe soudim tebe. Ja nemam potrebu zahybat a tak verim i memu partnerovi. Takze ti zbyva jedine, verit nebo nechat jit. Hodne stesti.