Nojo, skoro - ale ne úplně.....
Hele a co když je prozatím  většina vesmíru prostě energie,(neboli se, lež...)  která se zpomaluje a zpomaluje, až skončí jako hmota (neboli materializovaný sen - neboli pravda?)

lupina montana napsal(a):

No obě
Pravda i lež jako dvě strany mince.

Já si zase myslím, že pravda není závislá na lži, ale lež na pravdě ano.
Tam, kde je pravda, není lež a ta zase může být jen tam, kde pravda není momentálně zjevná - lidé ji nevidí.
Pravda je stále a všude, lež je jen tam, kde jí někdo věří a jen tak dloho, dokud jí věří.

Ne.

Slovo skutecnost se mi libi

I ta hra se slovy

Jj - přesně tak nějak Já dokonce pevně doufám, že všechny sny se nepovede materializovat - i když pár těch nočních můr už jsme taky viděli, žejo Jen jsem tím myslela princip.
Vidělas Kouli? S Dustinem Hoffmanem? Tam je to hezký, s těma materializovanýma můrama.....
Mmch, já hodně četla jednu dobu sci-fi a všimla jsem si, že s výjimkou cesty časem je prakticky hotovo...tedy materializováno (a na ten stroj času doufám nedojde, nějaký odpad snad může být) Další v řadě byly fantasy - tak se móc těším

mmch - momentálně žijeme moc hezky materializovanej sen o holubech, co lítaj do huby, o mechanických bytostech, co nám vyperou a vyčistí koberec a ták....
Já si to uvědomila, když jsem jedny prázdniny trávila na chalupě známých. Ta chalupa je v Ráji a evidentně byla už v době svého vzniku poměrně luxusní (stáří cca 150 let, tipla bych si - taková ta nádherná Rajská roubenice) Dům jako kráva, hostinské pokoje, kdysi to snad byla hospoda, kde se vyvářelo - ale kuchyň tak pro votroky. Vrtalo mi hlavou, proč si to nezjednodušili aspoň trošku, celý ten provoz? Nebo proč třeba v těch obyčejnějších krkonošských chalupách neudělali od dřezu normálně ďuru s korýtkem ven, když to stejně lili k chalupě, ale každý den s tím běhali (totiž /ly) kolem celé chalupy?
Nojo - poněvadž patrně nebyla objednávka, myslela bych si. Poněvadž to prostě žádnou tu babu ani nenapadlo o otm přemejšlet.
A hned, jak začlo, tak se vyrojily pračky a mandly...a pak myčky a sušičky.... A nemačkavá vlákna a bezúdržbové povrchy... a ták....
A to všechno vlastně jen a jen proto, aby se uvolnila ženská mysl...ta snivá. Tak to jsem hodně zvědavá, co ještě vymyslí

Nestrašim....se těšim Koukni na Sallynet

Leda, že bychom v topmto případě zrušily rovnováhu a pravda a láska by konečně zvítězila nad lží a nenávistí
To pak joooooo

Jo, nové věci se rodí, to máš pravdu
Úplně nová země, nové teritorium, nová půda, nová pravidla, nový "obývák".
A na to já se těším

Pandorraa napsal(a):

Jo, nové věci se rodí, to máš pravdu
Úplně nová země, nové teritorium, nová půda, nová pravidla, nový "obývák".
A na to já se těším

Taky jsem natěšená Jen ten porod je sem tam trochu těžký

pomněnka napsal(a):

Máte tu naprostou pravdu. Se mi taky splnil sen - předělaný byt. Jen to nové auto pořád ne a ne A taky jsem si vyhlídla pejska co si chci pořídit a u nás není žádný chovatel této rasy Proč se mi vždycky líbí ty nejdražší, nebo teď nedostupný věci?

A jaký to je pejsek?

1.
Pravda v naší „realitě“ je  jako všechny kuchyně světa.. Pravda se dá upravovat na tisíce způsobů. Pravda se dá smažit, vařit, ochucovat, kořenit. Pravda se může podávat jako dezert s ovocem, nebo šlehačkou a k tomu ta třešnička navrch... Ano, i to je pravda. Pravda má tolik tváří, kolik je lidí na planetě. Pravda se dá ohýbat a přeskládávat. Stále je to pravda, protože nikdy ta pravda není odrazem konečnosti pravdy. Proto má tolik možností. Větví se jako košatý strom. Kdo z nás se odváží tvrdit, že nalezl počáteční pramen pravdy? Je tady mezi námi někdo takový? Jedno přísloví říká, že „v každé pravdě je kousek lži a v každé lži je kousek pravdy. Vychází to opět právě ze zkušeností a z toho, že ryzí, stoprocentní pravda, jako taková, zde, v naší realitě ještě nebyla celá rozpoznána. Pravda, kterou „užíváme“ nyní a zde, je vždy jen „výluh“ ryzí pravdy.

Cesta k ryzí pravdě je dlouhá a opět je to o učení se, poznávání a následných zkušenostech, které nás krok za krokem k ryzí pravdě dovedou. Obávám s však, že není v našich možnostech ve zdejší realitě se ryzí pravdě úplně přiblížit. Pouze ji tušíme. A to každý podle svých zkušeností a vědomostí. Domorodec vidí v blesku boha a v zahřmění  to, že ten bůh se zlobí. My vidíme v té samé situaci to, že mraky mají opačnou polaritu se zemí a svým výbojem nám dávají tuto vymoženost najevo a abychom si moc nemachrovali, tak nám to mimo energetického výboje ještě díky tomu výboji potvrdí pořádným zahřměním. ( No a „ufáč-bufáč“, který poletuje nad oblaky a bůhví co tam vyvádí, tak samozřejmě ví, že ten výboj je vlastně momentálně díky jeho experimentu, ale to „naštěstí ti neznalí dvounožci nechápou“ ) Každý má svou pravdu a přesto ani jedna není stejná, protože momentální verze pravdy je poplatná právě daným okolnostem a zkušenostem.


2.
Pravda jako taková je pouhý relativní pojem a je pouze zlomek "pravdy Počátku", ale tu nejsme ještě schopni ještě vnímat. Kolik je lidí na planetě, tolik druhů daná "pravda" může mít, i když někdy je daná "pravda" vykládána stejně více lidmi, ovšem každého člověka myšlenky jsou už jiné..


3.
Pravda? Co to vlastně je? Výsledek poznatků a zkušeností implementovaný do mluveného slova a to vše závislé na „momentálním stavu vývoje nyní a teď“? Jak už kdosi tady psal – „Pravda a lež“ ve své podstatě neexistuje.. A dodávám – vše je pouze momentálním shrnutím a popsáním stavu vývoje daného člověka. Nebo-li: pravda v naší „realitě“ je  jako všechny kuchyně světa.. Pravda se dá upravovat na tisíce způsobů. Pravda se dá smažit, vařit, ochucovat, kořenit. Pravda se může podávat jako dezert s ovocem, nebo šlehačkou a k tomu ta třešnička navrch... Ano, i to je pravda. Pravda má tolik tváří, kolik je lidí na planetě. Pravda se dá ohýbat a přeskládávat. Stále je to pravda, protože nikdy ta pravda není odrazem konečnosti pravdy.... atd.

Upravil(a) DaiTerr (8. 3. 2010 7:40)

„… hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, mluv pravdu, drž pravdu, braň pravdu až do smrti..."

Tento výrok mal nalepený môj kolega nad pracovným stolom. Veľmi si na ňom zakladal. Raz však nastala situácia, keď som mala spor s majiteľom firmy - bratom tohto kolegu. Keď som sa spýtala, aký názor má môj kolega na spor, povedal mi: "Viem, že si v práve, ale brat je brat..."

Jan Hus by sa v hrobe obracal ...