Ametyst napsal(a):

hirondel napsal(a):

Tohle vytucnene a predevsim ta posledni veta me osobne velice zaujala. (vim proc)
Pokud budes chtit Ametyst odpovedet,zajimalo by me zda tohle je z Tve vlastni hlavy ,nebo Ti tohle nekdo do hlavy implantoval. Jako zda jsi to nekde od nekoho prevzala. 

Jestli jsem to převzala, tak nevím od koho. Ty to víš?
Důležité pro mě je, že toto si opravdu myslím, a je mi jedno, jestli s tím už někdo přišel přede mnou, protože to je prostě empiricky ověřená pravda. Obecně známá. Není to ničí vlastnictví, tahle myšlenka.
Pokus se mi vysvětlit, kam tím míříš. Já to nevím.

Vim ze nic nevim.
Ptam se naprosto spontanne,to znamena tak jak me v tu chvili prave napadlo.
Jeste nevim kam tim mirim ale nekam urcite ano ,jinak bych se na to spontanne nezeptala.

Ono se to samo vyvrbi pokud je to dulezity.

Tve mysleni (viz vytucnene) je dle meho vzdaleneho pozorovani v rozporu s Tvymi pocity hluboko uvnitr.

Ametyst,
prosim Te o jedno. Az toho budes mit plne zuby rekni me to narovinu. Posli me klidne i do vecnych lovist,ja Te budu respektovat a odejdu.

hirondel napsal(a):

Ametyst napsal(a):

hirondel napsal(a):

Tohle vytucnene a predevsim ta posledni veta me osobne velice zaujala. (vim proc)
Pokud budes chtit Ametyst odpovedet,zajimalo by me zda tohle je z Tve vlastni hlavy ,nebo Ti tohle nekdo do hlavy implantoval. Jako zda jsi to nekde od nekoho prevzala. 

Jestli jsem to převzala, tak nevím od koho. Ty to víš?
Důležité pro mě je, že toto si opravdu myslím, a je mi jedno, jestli s tím už někdo přišel přede mnou, protože to je prostě empiricky ověřená pravda. Obecně známá. Není to ničí vlastnictví, tahle myšlenka.
Pokus se mi vysvětlit, kam tím míříš. Já to nevím.

Vim ze nic nevim.
Ptam se naprosto spontanne,to znamena tak jak me v tu chvili prave napadlo.
Jeste nevim kam tim mirim ale nekam urcite ano ,jinak bych se na to spontanne nezeptala.

Ono se to samo vyvrbi pokud je to dulezity.

Tve mysleni (viz vytucnene) je dle meho vzdaleneho pozorovani v rozporu s Tvymi pocity hluboko uvnitr.

Psalas, že víš proč,
pak zase že nevíš kam tím míříš, že tě to jen napadlo.
Opravdu nevím, jestli tedy něco sleduješ nebo ne, a docela se tím nechci zabývat, protože mám ted nějak jiné starosti.
Nezlob se.

Ametyst: Mám se trestat za to, že se trestám...vyrážet klín klínem?

Nene, ametyst, chtěla jsem Tě jen navést k něčemu, co bys možná po vyzkoušení posoudila jako něco, co je skutečně problémové. Jsou lidé, kteří za  svoje "postižení" opravdu nemohou; nemohou se tomu vyhnout. Ty ano.

Ono je hrozně těžké nebýt na něčem závislý,když už člověk jednou (nebo vícekrát?) nějaké závislosti propadl. Vím, o čem mluvím, mám přeléčného závisláka doma a věřte, že to není žádná procházka růžovým sadem ani pro mě ani pro něj. Myslím si, že vyplnit to prázdno, které po té závislosti asi nutně vznikne, je velice obtížné, nicméně zaplňovat ho další závislostí (v Tvém případě na sebepoškozování), je podle mě naprosto kontraproduktivní.
A co se týče přijetí "smečkou",pokud nejsou schopni se s Tvým bývalým i současným problémem vyrovnat a přijmout Tě takovou, jaká jsi i s Tvými chybami, tak by možná bylo na čase tu "smečku" vyměnit a začít znova, úplně jinak a úplně jinde. Držím palce, věřím, že to nějak zvládneš.

Wiki napsal(a):

Ametyst, možná , že Hir chtěla říci /možná!), že nemusí být všichni stádní (stádové?) typy. Že jsou individualisté, kteří se neazřazují nikam, tudíž není tragedií nebýt přijat... možná...možná tak to myslela - ale to jsem si tipla jen já.

Cauky Wiki,
a jak se Te to tyka? 

Pokud se me chtela na neco Ametyst zeptat jak jsem to myslela ci nikoliv,nemyslim si ze to nemohla udelat sama ze potrebuje prostrednika.

Wiki napsal(a):

hirondel napsal(a):

Wiki napsal(a):

Ametyst, možná , že Hir chtěla říci /možná!), že nemusí být všichni stádní (stádové?) typy. Že jsou individualisté, kteří se neazřazují nikam, tudíž není tragedií nebýt přijat... možná...možná tak to myslela - ale to jsem si tipla jen já.

Cauky Wiki,
a jak se Te to tyka? 

Pokud se me chtela na neco Ametyst zeptat jak jsem to myslela ci nikoliv,nemyslim si ze to nemohla udelat sama ze potrebuje prostrednika.

Ty jsi ale netýkavka, Hir..viď?
Ten příspěvek byl psán za MĚ, ne za tebe,.. s čímž jsem se ani netajila, ne ?

 

Vis dobre co Ti sdeluju Wiki.   

Wiki napsal(a):

Myslím, že i u tebe  může být příčina hloub, třeba v nevědomí a tedy na ni vyptáváním se a povídáním si o tom ani nepřijdeme (ani terapeut), jsou na to ale určitě spec. psychol. metody.

Ty chodíš "jen" na skupinovou terapii? A na konzultace s psychologem? Podstupovala i jsi třeba hlubinnou terapii nebo např.  hodně chválené rodinné konstelace a podobné?
Pro mě (možná i pro mnohé další ,kteří rovnou při pohledu na krev omdlévají ), která vřeští i při pořezání se o trávu- nešikovností pochopitelně - je toto počínání nepřestavitelné.. . Možná proto jsou i některé reakce, i třeba moje, takové pitomoučké.. , tak se na nás nezlob..ok?

Jo, příčina je zcela jistě v nevědomí, když o ní nevím.

Nechodím na skupinovou terapii,chodím na individuální terapii. Ve skupině bych spoustu věcí vůbec neřekla, jako v terapii s psychologem.
Co se týče těch jiných technik,
zkoušela jsem regresní terapii (u léčitele) a hypnoterapii přímo u psychiatra. Ten mě pak poslal za tímto mým psychologem, který je fakt skvělý.
Jen to prostě nějak trvá, ale to není jeho vina. On to ze mě nedostane jinak, než tak, že si na to časem za jeho asistence přijdu sama.

Co se týká omdlévání při pohledu na krev, tak možná se budeš divit, ale mám to tak podobně.
Mně se docela dělá šoufl, když se koukám na ty rány a odkapávající krev...fakt.
To je stejné, jako skutečnost, že mi chlast nikdy nechutnal, přesto jsem mu propadla na několik dlouhých let.

Asi jsem tímto vláknem nic nechtěla řešit (těžko čekat, že v diskuzi na Babinetu vyřeším své mnohaleté potíže), asi si jen ulevit a poptat se jiných, jak se s podobnou věcí vypořádali.
Člověku se těžkosti tak nějak líp snášejí, když na ně není sám.

Tvůj příspěvek mě potěšil, mám z něj pocit skutečného pochopení.
Tohle mi v poslední době hodně chybí.
I když tomu rozumím, je těžké chápat takový sebedestruktivní projev.

Wiki napsal(a):

Mě napadlo, jak to třeba mají "kolegové", kteří se také sebepoškozují. Jaké třeba našli oni důvody....proto mě trkla ta skupinová.

U nás ambulantně není skupinová terapie vůbec, ani pro běžnější druh potíží, natož pro nějaký specifický problém, jakým je sebepoškozování.
Nepříklad kamarádka chtěla chodit do skupiny pro týrané ženy. Nic takového nenašla.

Skupinovky v našem okolí jsou jen v léčebně.

Je dobře, že sem píšeš. Že i ostatní vidíme, co se děje, co vůbec existuje, jak se lidé dívají na své problémy, jak je řeší.

Myslím, že to spíš většině vadí, že to sem (nebo kdekoliv mimo spec. fora vytvořená a určená pro lidi se stejným problémem)píšu, protože je to pro mnoho lidí natolik za hranicí přijatelnosti, že se spíše setkávám s nepochopením a odsouzením.

U tebe cítím nějakou symboliku - že nejde o říznutí samotné, ale o ten pocit "po" - je to  úleva?  "vypuštění" , přetlaku něčeho...?

Samozřejmě. Je to úleva. když krvácí rána, vidím, jak krvácí duše. Není mi z toho sice dobře v tu chvíli, ale pak to přinese uklidnění. Vyplaví to endorfiny, proto ta závislost. Stejně jako když to někdo přehání se sportem. přepíná se, bolí to...ale pak se cítí dobře. A pro ten pocit je ochoten znovu a znovu jít do toho nepohodlí cvičení. Takhle to bohužel nemám, to by bylo společensky mnohem přijatelnější. Ale je to tentýž princip.

Ametyst,
Pročetla jsem tvoje příspěvky... a myslím si, že tvoje soušasné zhoršení má souvislost s tím jak psala Selim a i ty sama jsi to naťukla, že jsi se dostala někam hoodně blízko tomu zranění duše a chce to jít dál. Ale jak jsi sama psala, nejsi ochotná se u psychoterapeuta uvolnit a odevzdat se emocím. Zeptej se sama sebe proč? Co by se asitak mohlo stát, kdyby jsi to před ním rozbalila? Věděl by něco před čím ty sama zavíráš dveře... no a co? On je tam od toho. Nebo ty dveře sama nechceš otevřít před sebou? Bojíš se co tam za nima je? Většinou to bývají traumata z dětství, zasunutá hluboko a nechceme je vidět, ani slyšet o nich a právě, když se v současné době na ně narazí... co uděláme? ˇUplně blbou reakci, nesmyslnou, že ani sami ji nedokážem pochopit. No a můžu ti říct, že co se nám jeví jako obrovský démon, který nás chce sežrat (tak jsme ho videli v dětství a tak jsme ho uklidili), že to  ve skutečnosti a v současném vidění dospělého člověka po odkrytí jsou i nepochopitelné banality.... ano můžou to být i nemilé věci, ale když je pochopíš, tak se ti uleví. Možná si i popláčeš, ale nebude to pláč vzteku a lítosti nebo strach, ale opravdu úlevný pláč plný pochopení. Myslím, že i ty sama se chceš zbavit toho démona, ale zatím sbíráš odvahu na odkrytí opony. Držím palečky! A ač to bude sebevíc bolestivější určitě lepší než současný stav sebetrýznění. Sama víš, že to není dobře, proto ten psycholog a i psaní sem. Přeji hooodně odvahy a sil.... bude líp uvidíš 

Ametyst, hlasuju všemi deseti pro dobrého psychoterapeuta. A aby ti šlo rozhodování snáz, napíšu sem jednu příhodu z knížky Hvězdy a duše Mgr. Marie Hlávkové.

"Na závěr chci napsat jednu drobnou příhodu, která se stala mému klientovi s jeho malou dceruškou. Tento muž ke mně chodí do psychoterapie asi sedm měsíců a jeho léčebné procesy jsou velmi silné. Nikdy však doma před svou rok a tři čtvrtě starou dceruškou nemluvil otevřeně o tom, co se v terapii děje. To probíral pouze s manželkou. Nicméně dceruška zřejmě stejně vycítila, co se v jejím otci odehrává.
     Jednoho dne tedy otec odcházel opět na psychoterapii a zeptal se dcerky:
     "Víš, kam jde tatínek?"
     "Za paní doktorkou Maruškou," odpověděla bez váhání dcerka.
     "A co tam bude dělat?"
     "Brečet."
     "A proč?"
     "Aby nebolelo srdíčko."

Wiki napsal(a):

Vůbec si nemyslím, že by někomu mělo vadit, že o tom sem i třeba jinak píšeš..a...pokud by to někomu vadilo, a bylo to, jak píšeš, za hranicí jeho přijatelnosti, pak má zřejmě problém on.

Šlo by předejít ataku tím způsobem, že si vyplavíš endorfiny jinak?? - asi blbá otázka, ale samozřejmě se nabízí...

Ano, šlo.
Prací. O tu jsem právě ale přišla.
Momentálně bojuji s tím, abych neřízla moc hluboko, nejsem tu sama, udělala bych mnoho lidí nešŤAstných a to nechci.
Ale moc, mco bch chtěla nebýt.

majkafa napsal(a):

Např. ten sport. Napadlo mě, možná to bude znít úsměvně, co kdybys zkusila třeba denně běhat?

Zkoušela jsem sportovat. Spinning, aerobik, běh, kolo, kolečkové brusle...
Něco jsem "přežila", jiné mě dostávaly do depresivních stavů.
Jela jsem na bruslích a tekly mi slzy po tváři. Bylo to čím dál horší.
Raději bych byla workholik.
Kéž by mi to bylo dopřáno.

Ale děkuji všem za nápady a za zájem, jste úžasní, že mě neodsuzujete.