Oznámení

19. dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení!

19. dubna : Obyčejný citrón a jeho netradiční využití beze zbytku. V kuchyni i v domácnosti je skvělý pomocník!

19. dubna : Rodičovství podle zvěrokruhu: Štíři jsou přísní, Panny umí ustoupit.

#1 2. 3. 2010 6:32

Ametyst
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 22. 5. 2008
Příspěvky: 812

Sebepoškozování

Začala jsem si v poslední době ubližovat.
Chodím rok na terapii, a symptomy se u mě střídají. Nucené zvracení, nadužívání léků bez suicidního úmyslu, řezání na rukou. (Dříve to byl alkohol a drogy)
Vše pečlivě před okolím tajím a maskuji. Docházejí mi už ale výmluvy, proč mám pořezané ruce.

Možná je to reakce na terapii.
Možná také reakce na to, že by terapie měla pomalu končit (si myslím, že po roce už bych měla "vykazovat výsledky", ale zatím je to skoro naopak). sad

Terapie mě drží nad vodou, ale zároveň si uvědomuji, že budu muset fungovat i bez ní.
Nevím, jestli jsem na to připravena, ji ukončit, v tuhle chvíli. Ne, terapeut mě nenutí, to já mám pocit, že bych "už měla".
A bojím se, že jakmile pomine sebepoškozování, začne něco jiného.
Doktor mi upřímně řekl, že je to vážné, i když jde jen o neurotické projevy (mám úzkostnou poruchu), a ne o psychózu.

Prošli jste si taky někdo obdobím, kdy jste se sebepoškozovali?
Mohli byste mi k tomu říct něco z vlastních zkušeností?


I hide my feeling behind a smile.

Není tady

 

#2 2. 3. 2010 8:06

pat
♥♥-----
Registrovaný: 26. 1. 2010
Příspěvky: 84

Re: Sebepoškozování

Sebepoškozování: s tím velký zkušenosti nemám, jen chci říct, že terapie, třeba i skupinová je minimálně na 2 roky, ale spíš víc. Rok je málo. Nepřestávej tak brzy. Je to opravdu na delší dobu. Znám lidi kteří na terapií bězně chodí i 5 let.

Není tady

 

#3 2. 3. 2010 9:30

Ametyst
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 22. 5. 2008
Příspěvky: 812

Re: Sebepoškozování

pat napsal(a):

Sebepoškozování: s tím velký zkušenosti nemám, jen chci říct, že terapie, třeba i skupinová je minimálně na 2 roky, ale spíš víc. Rok je málo. Nepřestávej tak brzy. Je to opravdu na delší dobu. Znám lidi kteří na terapií bězně chodí i 5 let.

Jenže já jsem to dřív nedělala. Nechodím do terapie kvůli sebepoškozování.
To se objevilo až později. sad


I hide my feeling behind a smile.

Není tady

 

#4 2. 3. 2010 10:06

pat
♥♥-----
Registrovaný: 26. 1. 2010
Příspěvky: 84

Re: Sebepoškozování

No je to zajímavé, ale já s tím začala taky sad sice ne v takévé míře jako ty. Možná to souvisí se sebepoznáváním, s tím že v sobě něco rozebíráme, řešíme, vracíme zpět ,k rodinným vztahům,partnerským. Musím říct, že první rok terapie, jsem šla hodně dolů, chtěla jsem i přestat chodit, protože mě to potápělo, ale dle názoru druhých, to tak má každý, chce to překonat. Zkus na sebepoškozování zeptat psychologa. I to se musí u něj rozebrat. budu to asi řešit taky, jen co si dodám odvahu.

Není tady

 

#5 2. 3. 2010 10:19

majkafa
Host

Re: Sebepoškozování

Ametyst, víš, proč to děláš? Přemýšlelas nad tím?

Taky jsem si prošla etapou sebepoškozování. Věděla jsem přesně, proč to dělám. Abych strašné myšlenky a bolest v hlavě přehlušila bolestí fyzickou.
Jak odeznívala bolest v hlavě v průběhu psychoterapii a vyléčení z těžké deprese u psychiatra, přestala i má potřeba sebepoškozování.
Na psychoterapii - skupinovou terapii - jsem chodila dva a čtvrt roku.

 

#6 2. 3. 2010 11:08

Hela A
♥♥-----
Registrovaný: 21. 4. 2006
Příspěvky: 50

Re: Sebepoškozování

Ametyst napsal(a):

Začala jsem si v poslední době ubližovat. ................................

Prošli jste si taky někdo obdobím, kdy jste se sebepoškozovali?
Mohli byste mi k tomu říct něco z vlastních zkušeností?

Ametyst:
Kde kdo by ti mohl napsat, že  sebepoškozování , tak jak ho popisuješ, by se nikdy nedopustil, na to se má až moc rád, -a,  ale..... Sebepoškozování je i sebelítost, žárlivost, zloba, sobeckost. Sebepoškozování je o tom, že Ti chybí láska, sebeúcta, chybí Ti vděčnost za to, že jsi. To že jsme, je vždy velký zázrak. Chybí Ti vděk za vše, co Tě v životě potkalo - to dobré i to zlé. To dobré musíme přijímat s vděkem, zrovna tak i to zlé - které je nutné k tomu, abychom se něčemu naučili, abychom opravili to, co není, nebo nebylo správné. Někdy je důležité si tyto skutečnosti jen uvědomit. Celý život se jen učíme..........smilehjarta

Není tady

 

#7 2. 3. 2010 13:15

pat
♥♥-----
Registrovaný: 26. 1. 2010
Příspěvky: 84

Re: Sebepoškozování

Helo napsala jsi to krásně, budu si to říkat jako mantru. Děkuji

Není tady

 

#8 2. 3. 2010 13:38

Ametyst
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 22. 5. 2008
Příspěvky: 812

Re: Sebepoškozování

Hela A napsal(a):

[ Sebepoškozování je i sebelítost, žárlivost, zloba, sobeckost. Sebepoškozování je o tom, že Ti chybí láska, sebeúcta, chybí Ti vděčnost za to, že jsi. To že jsme, je vždy velký zázrak. Chybí Ti vděk za vše, co Tě v životě potkalo - to dobré i to zlé.:

To mi zní trochu jako obvinění.
Nechci, aby mě někdo litoval, ale taky se nechci vinit za to co cítím.

Jsem ráda na světě, mám se ráda, nechci se zabít.
Dokonce mám ráda i své tělo, nic proti němu nemám. Já vím, že to zní dost v protikladu s tím, co dělám.
Ale automutilace není tak jednoznačná záležitost.
Jen mám potřebu zviditelnit sama pro sebe tu emocionální bolest.
Když teče krev, jako by to ospravedlnilo to, co cítím. Jako by to tím dostalo fyzickou podobu.


I hide my feeling behind a smile.

Není tady

 

#9 2. 3. 2010 13:40

Ametyst
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 22. 5. 2008
Příspěvky: 812

Re: Sebepoškozování

majkafa napsal(a):

Ametyst, víš, proč to děláš? Přemýšlelas nad tím?

Taky jsem si prošla etapou sebepoškozování. Věděla jsem přesně, proč to dělám. Abych strašné myšlenky a bolest v hlavě přehlušila bolestí fyzickou.
Jak odeznívala bolest v hlavě v průběhu psychoterapii a vyléčení z těžké deprese u psychiatra, přestala i má potřeba sebepoškozování.
Na psychoterapii - skupinovou terapii - jsem chodila dva a čtvrt roku.

Proč to dělám?
Tenze, napětí, které není možné už vydržet. Buď ublížím sobě, nebo ostatním. Zvolila jsem jednu z možností. Pro mě tu lepší, přijatelnější.

Ty ses uzdravila na skupinové terapii?


I hide my feeling behind a smile.

Není tady

 

#10 2. 3. 2010 13:44

Ametyst
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 22. 5. 2008
Příspěvky: 812

Re: Sebepoškozování

pat napsal(a):

Zkus na sebepoškozování zeptat psychologa. I to se musí u něj rozebrat. budu to asi řešit taky, jen co si dodám odvahu.

Já jsem s terapeutem o tom mluvila.
V úvodním příspěvku píšu, že mi k tomu řekl, že si myslí, že to je docela vážné. Takže o tom ví.


Jak dlouho to dělᚠTy?

Upravil(a) Ametyst (2. 3. 2010 14:24)


I hide my feeling behind a smile.

Není tady

 

#11 2. 3. 2010 14:14

pat
♥♥-----
Registrovaný: 26. 1. 2010
Příspěvky: 84

Re: Sebepoškozování

NO rok a půl  chodím na skupinovou terapii. Výsledky zatím taky nic moc, ale pomáhá mi to nahlédnout z jiného úhlu do své duše. Dle mě je to dost náročné a člověk musí opravdu hodně přemýšlet nad tím co tam kdo říká, takže jsou to vždy 2 hodiny týdně, kdy řeším starosti jiných ale zároveň aniž bych věděla tak i své. Když mluvím já je to ještě náročnější. Sebepoškozování jsme zatím neřešili neutral  Jinak já osobně se opravdu ráda nemám, nenávidím své tělo a zatím ani nevim důvod proč žít dál. Uvízla jsem v nějakém bludném kruhu.sad

Není tady

 

#12 2. 3. 2010 14:26

majkafa
Host

Re: Sebepoškozování

Ametyst, nemohu říct, že jsem se uzdravila na skupinové terapii. Už jsem psala, že jsem se současně léčila u psychiatra, brala jsem antidepresiva. Byla jsem taky 7 týdnů v nemocnici na psychiatrii. Začala jsem se zabývat ezoterikou. Jezdila jsem na "školičku" k Pandoře.
Přečetla jsem hodně ezoterických knížek. Hovořila jsem s lidmi. Prostě jsem na sobě pracovala a nemůžu říct, co konkrétně nebo nejvíc mi pomohlo. Řekla bych, že kombinace všeho.
Ale myslím, že základem bylo, že jsem doopravdy a z hloubi duše chtěla. Pravda, ne hned, to nelze "naprogramovat", to musí přijít zevnitř. Nevím, jak jsem si nastavila, že když už tady musím být, tak a to za něco stojí. A svůj život nepřežiju, ale prožiju.

 

#13 2. 3. 2010 14:27

Ametyst
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 22. 5. 2008
Příspěvky: 812

Re: Sebepoškozování

Pat,
a nechceš zkusit individuální terapii, kde by šlo o Tvé problémy?
O některých věcech se před druhými špatně mluví.
Já bych s tím měla problém.
Přece jen terapeutovi věřím víc, než cizím lidem ve skupině.


I hide my feeling behind a smile.

Není tady

 

#14 2. 3. 2010 14:28

Ametyst
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 22. 5. 2008
Příspěvky: 812

Re: Sebepoškozování

Majkafo,
to je moc hezké číst. smile


I hide my feeling behind a smile.

Není tady

 

#15 2. 3. 2010 14:55

majkafa
Host

Re: Sebepoškozování

Ametyst, jak píšeš pat, mně určila způsob terapie má psycholožka. Myslím, že je lepší, když ho určí zkušený psycholog, než si o tom rozhodovat sám jako pacient.

 

#16 2. 3. 2010 16:52

Ametyst
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 22. 5. 2008
Příspěvky: 812

Re: Sebepoškozování

majkafa napsal(a):

Ametyst, jak píšeš pat, mně určila způsob terapie má psycholožka. Myslím, že je lepší, když ho určí zkušený psycholog, než si o tom rozhodovat sám jako pacient.

Nevím, já bych si třeba o tom ráda rozhodla sama, můj terapeut by mě v tom zcela jistě podpořil.
Ale jasné je, že každému vyhovuje jiný přístup. jen si nemyslím, že by psycholog měl vědět líp, než pacient, co mu pomůže. Je dobré zkoušet, prostě.
Já bych skupinovou terapii ráda vyzkoušela, ale nikdy bych se tam tak neotevřela, jako v individuální terapii. To bych se bála sdělovat intimnosti. Skupinovka je určitě dobrá na jiné věci.
Proč by to vlastně nemohlo probíhat současně?


I hide my feeling behind a smile.

Není tady

 

#17 2. 3. 2010 23:09

Rosamunda
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Praha
Registrovaný: 3. 7. 2009
Příspěvky: 2367

Re: Sebepoškozování

Ametyst napsal(a):

Začala jsem si v poslední době ubližovat.
Chodím rok na terapii, a symptomy se u mě střídají. Nucené zvracení, nadužívání léků bez suicidního úmyslu, řezání na rukou. (Dříve to byl alkohol a drogy)
Vše pečlivě před okolím tajím a maskuji. Docházejí mi už ale výmluvy, proč mám pořezané ruce.

Možná je to reakce na terapii.
Možná také reakce na to, že by terapie měla pomalu končit (si myslím, že po roce už bych měla "vykazovat výsledky", ale zatím je to skoro naopak). sad

Terapie mě drží nad vodou, ale zároveň si uvědomuji, že budu muset fungovat i bez ní.
Nevím, jestli jsem na to připravena, ji ukončit, v tuhle chvíli. Ne, terapeut mě nenutí, to já mám pocit, že bych "už měla".
A bojím se, že jakmile pomine sebepoškozování, začne něco jiného.
Doktor mi upřímně řekl, že je to vážné, i když jde jen o neurotické projevy (mám úzkostnou poruchu), a ne o psychózu.

Prošli jste si taky někdo obdobím, kdy jste se sebepoškozovali?
Mohli byste mi k tomu říct něco z vlastních zkušeností?

Já sice se sebepoškozováním zkušenosti nemám, ale chci se zeptat, ts byla závislá na drogách a alkoholu? Pokud ano, napadlo mně jestli to sebepoškozování nepramení třeba z toho, že ještě nemᚠvyplněné to prázdno, které jsi předtím zaplňovala drogami a alkoholem a že jsi ještě nenašla náhradu za ty "utajené přečiny", tak je nahrazuješ utajeným sebepoškozováním, že prostě musíš něco dělat tajně. Můj muž je přeléčený alkoholik a po návratu z léčení taky tajně nakupoval věci a schovával je přede mnou, ale bohužel to s ním došlo tak daleko, že začal znovu pít, podle mně neustál realitu a neustál to že nemá co skrývat, že nemůže nic dělat tajně.


Out from the dark into the light !

Není tady

 

#18 3. 3. 2010 5:35

Ametyst
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 22. 5. 2008
Příspěvky: 812

Re: Sebepoškozování

Rosamundo, já samozřejmě taky potřebuji své tajnosti, asi jako každý člověk potřebuje kousek toho "svého" světa, kam mu nikdo nevidí.
Ale Ty tajnosti jou nástrojem, jak si ten svůj svět uchránit. Nikoliv příčinou takového chování. Ne u mě.
Já bych byla mohem radši otevřená, a nemusela se se svými problémy skrývat. Ale s nimi nejsem společností přijata. Kdybych své rodině a známým řekla, že se ve volném čase řežu, dost by se zděsili. To není nic, čím by se člověk chlubil, pokud nejde o demonstrativní sebevraždu.

Já se nezabiju, jsou to povrchové rány. Ale ta potřeba dělat si je mě znepokojuje.

Jestli mám vyřešené drogy a chlast, to přirozeně nevím, to se nepozná, dokud do toho znovu nespadnu.


Tvůj muž kupuje co? Cokoliv, jen aby měl nějakou tajnost?
Krom odvykačky, léčil se nějak?


I hide my feeling behind a smile.

Není tady

 

#19 3. 3. 2010 22:48

Samantha40
♥------
Registrovaný: 30. 1. 2010
Příspěvky: 9

Re: Sebepoškozování

Možná je to reakce na terapii.
Možná také reakce na to, že by terapie měla pomalu končit (si myslím, že po roce už bych měla "vykazovat výsledky", ale zatím je to skoro naopak). sad

Terapie mě drží nad vodou, ale zároveň si uvědomuji, že budu muset fungovat i bez ní.
Nevím, jestli jsem na to připravena, ji ukončit, v tuhle chvíli. Ne, terapeut mě nenutí, to já mám pocit, že bych "už měla".



Co tě vede k tomu, že chceš terapii ukončit? Je to jen TVŮJ pocit, že by jsi měla po roce "vykazovat výsledky"? Není přece nikde dáno, jak dlouho by měla terapie trvat. Někomu pomůže jen pár sezení a někdo potřebuje terapii i několik let. Neexistují žádné tabulky, ve kterých je uvedeno, za jak dlouho by jsi se měla cítit lépe. Osobně si myslím, že pokud mᚠdojem, že by sebepoškozování mohly podporovat tvé obavy z ukončení terapie, tak bych ji asi neukončovala. Zvl᚝, když píšeš, že tě terapeut nenutí.

Moje dcera se poškozovala asi dva roky. Řekla mi to před třemi roky. Rok brala antidepresiva a dva roky chodí na terpie. I když v současné době dochází k psycholožce jen 1x 6 týdnů, neuvažuje o tom, že by terapii ukončila. Zpočátku se terapii bránila, chodila tam  jen proto, že jsem na tom trvala (má 18 let), dneska se k psycholožce těší (s radostí si tam postěžuje, že ji nutím uklízet dumbom ).

Nevím kolik mᚠlet a jaké mᚠrodiče. Z osobní zkušenosti vím, že se dceři velmi ulevilo, když mi o tom řekla. Najednou nebyla na problém sama. Je ale fakt, že jsem ji hodně podpořila a chápala. Pokud mᚠobavy, že by tě rodina nepochopila, zkus se alespoň svěřit nějaké kamarádce.

Taky vím, že je důležité vypozorovat, v kterých situacích tě to nutí se sebepoškodit. Zjisti, co je spouštěčem. Na sebepoškozování si lze po určité době vypěstovat návyk (bývá přirovnávána k závislostem). Pokud se ti to podaří zjistit, zkus se těm situacím vyvarovat nebo alespoň počítej  s tím, že tam bude chu se poškodit - lépe se to pak ovládá.

Moc ti držím palečky, a se ti podaří s tím zkoncovat. Mám doma živoucí důkaz, že to jde. Dcera je rok a půl bez relapsu, zůstaly jen jizvy na rukách a v dušičkách nás obou. hjartahjartahjarta

Není tady

 

#20 3. 3. 2010 22:56

Rosamunda
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Praha
Registrovaný: 3. 7. 2009
Příspěvky: 2367

Re: Sebepoškozování

Ametyst napsal(a):

Rosamundo, já samozřejmě taky potřebuji své tajnosti, asi jako každý člověk potřebuje kousek toho "svého" světa, kam mu nikdo nevidí.
Ale Ty tajnosti jou nástrojem, jak si ten svůj svět uchránit. Nikoliv příčinou takového chování. Ne u mě.
Já bych byla mohem radši otevřená, a nemusela se se svými problémy skrývat. Ale s nimi nejsem společností přijata. Kdybych své rodině a známým řekla, že se ve volném čase řežu, dost by se zděsili. To není nic, čím by se člověk chlubil, pokud nejde o demonstrativní sebevraždu.

Já se nezabiju, jsou to povrchové rány. Ale ta potřeba dělat si je mě znepokojuje.

Jestli mám vyřešené drogy a chlast, to přirozeně nevím, to se nepozná, dokud do toho znovu nespadnu.


Tvůj muž kupuje co? Cokoliv, jen aby měl nějakou tajnost?
Krom odvykačky, léčil se nějak?

Kromě odvykačky je teď na resocializaci a léčení BAP v Sadské. A co nakupoval? Třeba 3 foáky najednou a všechny si je schoval, mobil - o tom mi tvrdil, že ho našel u garáží v blátě, pak zase troje hodinky a to už dvoje měl, pak přenosný harddisk, mezitím nějaké to PDA (to není choroba, ale kapesní počítač big_smile ). No a já si myslím, že jednak to byl příznak té BAP a druhak vyplnění toho pocitu, že něco musí dělat tajně, předtím tajně pil a polykal prášky, teď zase tajně nakupoval, tak jsem si myslela, jestli třeba Ty taky nemᚠnějaké nutkání dělat něco tajně, někdo nakupuje a někdo si třeba může ubližovat, i když pokud si pamatuju, tak sebepoškozování snad souvisí s depresemi a stresem. Ale je pravda, že o tom moc nevím.
Držím Ti palce, abys byla z drog a pití venku a aby se Tvá situace zlepšila. pussa


Out from the dark into the light !

Není tady

 

#21 3. 3. 2010 23:17

Ametyst
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 22. 5. 2008
Příspěvky: 812

Re: Sebepoškozování

Samantha40,
já už nejsem žádný "teenager", mám přes třicet, mám muže i děti. A dost barvitou minulost ohledně závislostí a PPP (poruchy přijmu potravy). Léčím se teprve asi 2 roky, posledních 14 měsíců právě u tohoto terapeuta.
Brala jsem prášky.

Já vím, že sebepoškozování není zrovna typické pro ženy středního věku, ale spíše pro puberačky, co "z toho vyrostou". Já jsem do toho "vrostla" až teď. A přestože vím, že dělám hloupost, a stydím se za to, pomáhá mi to přemoci mou emocionální bolest.
Tohle nikdo nepochopí, z rodiny. Stačily jim moje excesy s alkoholem, apod.
Nebudu je tím zatěžovat.

Bohužel se to zhoršuje a dělám to stále častěji. Jediná možnost je pro mě asi o tom mluvit. proto to i píšu sem. pomáhá mi vykecat se aspoň takto anonymně.


I hide my feeling behind a smile.

Není tady

 

#22 3. 3. 2010 23:18

Ametyst
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 22. 5. 2008
Příspěvky: 812

Re: Sebepoškozování

Rosamundo,
a co bude s Tvým mužem?
Rozvedeš se?

U mě byl chlast jen jeden z potíží, z projevů.
Nedělá mi žádný problém abstinovat.


I hide my feeling behind a smile.

Není tady

 

#23 3. 3. 2010 23:27

Rosamunda
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Praha
Registrovaný: 3. 7. 2009
Příspěvky: 2367

Re: Sebepoškozování

Ametyst napsal(a):

Rosamundo,
a co bude s Tvým mužem?
Rozvedeš se?

U mě byl chlast jen jeden z potíží, z projevů.
Nedělá mi žádný problém abstinovat.

No to je právě to, co ještě 100% nevím, teď právě řeším krach lékárny, takže jsem Munďáka odsunula na druhou kolej. Hodně to záleží na tom, jak se bude chovat a jak to bude zvládat až se vrátí. Ale může se kldně stát, že se rozvedeme. Ne že by mě to těšilo, byl to můj osudový partner, ale počítám i s touto variantou, vše záleží jen na něm, jestli z něj zase ten osudový partner bude.


Out from the dark into the light !

Není tady

 

#24 3. 3. 2010 23:36

Ametyst
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 22. 5. 2008
Příspěvky: 812

Re: Sebepoškozování

Jak se na to dívá on, když je te´d střízlivý?


I hide my feeling behind a smile.

Není tady

 

#25 3. 3. 2010 23:39

Selima
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: už Bratislava
Registrovaný: 27. 4. 2006
Příspěvky: 39987

Re: Sebepoškozování

Ja som to robila len dvakrát, náraovo, a bolo to vo vežkej duševnej bolesti, ktorú som cchela prehluši fyzickou bolesou...
Treba proste vypátra príčinu duševnej bolesti a rieši tú... myslím, že keď budeš OK,tak len tak z ničoho nič a nenapdne ubližova si... a asi ani pi.


Boh nás má rád, keď pracujeme, ale miluje nás, keď tancujeme
Brita

Není tady

 
NÁŠ TIP:

Zápatí

Powered by PunBB 1.2.24c
© Copyright 2002–2008 Rickard Andersson
Content © Copyright 2000–2016 SAMI spol. s r.o.
Ochrana osobních údajů