Romano, a co najít si jinýho tatínka?
Jsi v tom pěkně zamotaná. Na dítě platí cizí chlap, jestli si ho bere občas na víkend tak se o něj starají dva cizí lidé... Vlastní otec má rodinu jinde a situace ho deptá tak, že doma bych ho s výčitkama svědomí, že ublížil svojí ženě na tvém místě snad ani nechtěla.
Přijala bych finanční pomoc biologického otce, umožnila mu návštěvy syna a nechala ho manželce. Exmanžela bych nenutila do toho, aby si syna bral a nikdy bych nepožádala o zvýšení alimentů, podílení se  nad rámec výživného a podobně... Já se svojí povahou bych snad vrátila i ty alimenty... to by mě fakt budilo ze spaní, protože každýmu se to, co "vyšle" vrací... fakt bych oko nezamhouřila... No, ale každej jsme jinej, že jo, to je jasný.
A pak bych se podívala po nějakým fajn chlapíkovi, co by byl klukovi kámošem (tatínky už má...) a mě partnerem. Abych z toho kruhu vystoupila.
Takhle po praktický stránce.
Papírově by to záleželo na povahách zúčastněných.

Upravil(a) javena (23. 2. 2010 8:45)

Ohledně toho vracení alimentů já neměla na mysli zákony, ale  morálku.

Bohužel-zákony jsou v tomto podle mě absolutně amorální - zku...vené (promiňte ten vulgarismus, ale jiné slovo pro to totiž nenacházím...). Je to přímo morální zvrhlost, tenhle zákon, nic nespravedlivějšího si momentálně neumím představit...
Nedávno byl o tom v televizi pořad, že pokud otec platí na dítě alimenty, a pokud zjistí, že dítě není jeho déle, než je dítěti půl roku, tak pak nemá šanci to legálně zvrátit a MUSÍ platit na dítě, které evidentně není jeho, až do jeho zletilosti... I kdyby bylo tisíc testů DNA, které prokazují, že on není biologickým otcem..
Zákonodárci to prý pojímají tak, že právo dítěte předchází právu jiných, ve smyslu - když už jednou byl otec (byť chybně)  stanoven a platí, tak ať tedy platí dál...


Toto je podle mě největší sviňárna a podraz, co může ženská chlapovi udělat: Pořídit s dítě s jiným, a pokud jí to půl roku věku dítěte projde, tak ona má vystaráno, a nebiologický "otec" má  prostě smůlu, a manželka se mu může minimálně 18 let chechtat do očí...

Takže v tomto slova smyslu já osobně všechny ženské, které toto vědí (že na dítě platí někdo jiný, než pravý biologický otec) považuju za nebetyčné mrchy. A tím pádem k nim řadím i autorku tohoto vlákna.
Jediné, co by mohla udělat je, aspoň teď, dodatečně, s omluvou svému BM ty již zaplacené alimenty vrátit. Tak jsem svůj předchozí příspěvek myslela.

Nojo, Blossom - jenomže když je jistota příjmu ze dvou pramenů, jde morálka do 3.14či.
Já teda jsem, jak známo, poměrně tolerantní... ten "románek" bych dovedla pochopit... dokonce i
ale jak jsem stará a tolerantní prostě nepochopím mileneckou soulož bez ochrany s tím, že když se "zadaří", je autorství potomka přiřčeno manželovi, ovšem "pro jistotu" se rovněž nechají provést testy DNA. Jak vidno, ty se velmi hodily v momentě, kdy manžel odešel jinam... hned je při ruce špagát, jehož pomocí se lze pokoušet skutečného otce odtáhnout od "odepsané" manželky...

http://www.gennet.cz/diskuze/diskuze.ph … p;IDP=4655

agewa napsal(a):

no lidičky, ste asi R. moc nepotěšili.
pač se od té doby vůbec neozvala, aby nějak reagovala.

Pokud chtěla potěšit, tak si měla svůj příběh napsat  do jiného chlívečku .

Upravil(a) aprill (23. 2. 2010 10:33)

No nepotěšil... jako my nepotěšili Romču Ani on ani my nemáme důvod. Nehledě na to, že Romča asi potěšit nechtěla - spíš se mi zdá, že očekávala recept, kterak si zajistit víc, než jen polootce a polomilence na 2-3 dný v týdnu... nějak se jí to furt ne a ne podařit

Axi napsal(a):

„Já už prostě nechci“ je vzhledem k situaci poněkud nerealistický postoj. S prvním pánem bych si vyjasnil, že dítě je druhého pána, s druhým pánem bych se domluvil na výchově a penězích a zbytek bych prozatím nechal koňovi.

Přesně tak.
Jen z toho zbytku bych si vytáhla, co je vlastně "smetí před mým prahem" a to bych si řádně zametla.
Do té doby je nějaké "já už prostě nechci" zcela mimo mísu.

Mně napadá akorát jediné...  že Romana si nechá od pana podnikatele věšet bulíky na nos (jak je to se zákonitou manželkou) ... a jemu nic nechybí.. užije si bokovku kdy chce..
Nechápu ani jí,  ani chlapy, kteří u milenky vykládají strasti s manželkou..  Každej normální chlap, pokud mu to doma neklape, to rozštípne .. tedy pokud jen nepotřebuje sem tam změnu.. dokázat si, že je kabrňák a manželka to dostatečně neoceňuje...

ale děvčata, já to myslela ironicky.
spíš , že pokud chtěla R. poradit, mohla nějakým způsobem reagovat. takhle těch informací moc není.

Ahoj, tady Romana.
Čekala jsem, že na můj příspěvek nebudou kladné odezvy-já kdyby mi to někdo dříve takhle v kostce řekl o sobě, tak bych si o něm taky myslela svoje.
Jen uvedu na pravou míru některé věci, které tu zazněly.

Nechci tady rozebírat můj vztah s exmanželem-o tom to tady není, ale rozhodně to není žádný chudáček,ze kterého bych něco ždímala.Rozvedli jsme se hlavně proto,že tajně za mými zády hrál automaty,rozfofroval všechny naše společné peníze,auto,dělal tajně za mými zády společné dluhy,začal krást peníze atd.- k tomu ještě měl milenku,já jsem se snažila náš vztah dlouho žehlit,věděla jsem jen o té ženské, ale potom,co jsem se dozvěděla o těch penězích(resp.co se mé podezření potvrdilo),tak jsem ho vyrazila z domu a on šel k té milence.Sám od sebe by ode mně asi nešel,bydlel v mém baráku.Dneska tedy bydlí s tou milenkou, která se kvůli němu i se třemi dětmi rozvedla,žije u ní v jejím domě,ona chodí do práce,on se válí doma a dělá dluhy-už tam měli i exekuci.
Výživné mi platí v minimální výši,já jsem na proti tomu od něj "zdědila" splácení části jeho dluhů,ze kterých jsem neviděla ani korunu.Takže zatím mi on toho finančně dal (na alimentech) podstatně méně než já jemu.Samozřejmě s malým to vůči němu není fér a já bych to ráda řešila.Oficiálně to o otcovství víme od prosince,od té doby jsem ex stejně ani neviděla.

Když jsem si začala s přítelem,tak jsem o jeho rodinném životě nevěděla nic,zrovna tak,jako on o mém.Bylo nám spolu krásně a o svých protějšcích jsme se nebavili.Asi jsme každý měli doma své problémy a náš vztah byl svým způsobem krásný únik.
Já to tak v podstatě brala až do mého rozchodu s ex,že to byl krásný poblázněný vášnivý vztah (který jsem v těhotenství ukončila já)a zůstali jsme dobří přátelé.Na přítelovi jsem ale viděla,že mu na mně pořád záleží.Mně na něm vlastně záleželo taky pořád,ale snažila jsem se to v sobě nějak utlumit.Nicméně po odchodu ex k nám začal jezdit velmi často,opravdu moc mi se vším pomohl,byl oporou a naše láska vzplála nanovo.No a takto to v podstatě funguje už ty zmíněné 2 roky.2-3 dny v týdnu u nás, +vyšetřené dovolené, náhr.volna atd.,byli jsme spolu na dovolené, trávil s námi Vánoce (měli jsme je 23.12.,24.12. jsme jeli s malým na hory),Silvestra.Stará se, dělá na baráku,nakupuje... Celé toto téma (rozseknutí situace) vzniklo tím,že malý nastupuje do školky a já do práce a mám problém s vyzvedáváním a on ho chtěl vyzvedávat,ale to by pro něj bylo tak časově náročné,že by to prostě musel říct doma.A tím to všechno vzniklo.On to doma chtěl říct, jenže v poslední chvíli "ucuknul" (s velkou pomocí psychologa,kam dochází,protože ten mu náš vztah vehementně rozmlouval)- a řekl mi o té nemoci jeho manželky (to mám následně potvrzené od naší společné známé-že s tou nemocí nelže)- ona není nemocná teď- byla nemocná cca před 10 lety a tenkrát málem zemřela-no, nakonec se uzdravila, ale má nějaké následky,léčí se stále na hormonální poruchu,a od té doby nemoci spolu oni dva také nespí.Takže když my dva jsme si začali, tak oni dva spolu už nějakých 5 let dávno nespali.Jinak je prý hrozně hodná a on jí má rád- to řekl i mně, že jí má opravdu rád a nikdy by jí neublížil. Jenomže se podle jeho slov strašně zamiloval do mně a teď do toho ten malý a on neví, jak z toho ven.
Takže on by chtěl,aby mohl zůstat ženatý s ní, protože jí to prý prostě nikdy neudělá, aby jí v tomhle věku a stavu nechal samotnou-ale zároveň se nechce vzdát ani nás, protože nás prý oba miluje. Navrhnul mi, že to zůstane,jak to je- s tím, že nás opravdu nebude šidit (ani finančně ani časově) a pokud bych si časem já našla někoho jiného,tak že to přijme a stáhne se do role "jen" kamaráda, který mi bude ale kdykoliv k dispozici, kdybych potřebovala s něčím pomoct nebo když by mi vztah nevyšel.Prý sice bude vnitřně trpět, ale  navenek to najevo nedá. Co vy na to ???

agewa napsal(a):

ale děvčata, já to myslela ironicky.
spíš , že pokud chtěla R. poradit, mohla nějakým způsobem reagovat. takhle těch informací moc není.

No to je mi jasný, že ironicky. Zrovna ty totiž nejsi z těch, co plácaj sladký řečičky a litují tam, kde není třeba. To nemyslím špatně.
Já sice reaguju na tebe, ale píšu vlastně i pro Romanu... Nemůžu čekat, že mě všichni politují... jsou i lidé s opačným názorem a náhledem. A mně mohou odkrýt takový, o kterém jsem neměla tušení... To holt musím ustát.
A ty info... já myslím, že to stačí. Proč se v tom tady rejpat. BM neví, že syn není jeho a podle toho, že odešel s milenkou rok po jeho narození a nijak moc se po rozvodu nestará, to nebyl vyloženě rodinný typ. A dohromady s tím, že měla Romana bokovku je docela jasný, že to manželství bylo vyloženě na draka.
Milence nutit k odchodu od ženy je blbost - kdyby chtěl, odešel by už tenkrát nebo hned po uzdravení ženy.
Papírově to je tak, jak to je a s tím se toho moc dělat nedá... Zase to ale neznamená, že to, že by to byla pro mě situace k nepřežití, musí to tak mít zákonitě každej. Já se podle toho u bokovky zařídila - žádnej nechráněnej styk. A měla jsem kliku, protože mnohdy tohle nestačí...

A že to asi fakt slyšet nechce... Mám kámošku a už několik let jí to říkám. Neodejde. Najdi si někoho jinýho. A ona to vlastně ví, ale pořád je tam to "co kdyby" a je zaláskovaná (nebo už se spíš bojí být bez něj) a běhá v tom kruhu dál a na to kafe stejně pořád zajdeme, i když ví, že si u mě na prsou moc nepopláče... Ta to prostě ustojí. Já ustojím její názor, i když se mě týká a není nejlichotivější - proto je to má kamarádka... nemám kámošky, co mi mažou med kolem hub.y... takový lidi mi jsou na nic. Vysávají. Ale asi je to tím, že já se moc nelituju. Mám vlastně jen jednu kámošku sedmibolestnou. To je náročný, je to hodná holka, ale všechno je něčí vina a tak dále a někdy si za to může sama a to jsem teda většinou diplomat a servíruju to postupně, aby to nebyla taková šlupka.
Zajímavý ale je, že ona potřebuje litovat sebe, ale názory na jiný má trefný a její rady jsou k užitku... Kdyby to uměla i u sebe ušetřila by si spoustu trápení...
Ale to už jsem trochu .

Romčo, tak to vem, ne?  Třeba to bude fungovat. Když ne, vyvrbí se to samo... Je to koneckonců táta tvýho kluka, takže i kdybys ty ho nechtěla jako partnera, s klukem může trávit čas i tak.

Nechápu na co se vlasně ptáš? Jeho návrh je korektní, tak co by jsi chtěla ještě víc. Chtěla bys ho za každou cenu rozvést?