Dověděla jsem se, že máme v květnu setkání z gymnázia po 30 letech ... já se tak těším ... hlavně na svoji nejkrásnější studentskou lásku    Vždycky sedí se mnou a drží mne za ruku ... to je tak romantické

Koukám (podle Blos a Kukačky) , že ti naši stárnoucí tátové jsou jak podle kopíráku.

Upravil(a) Tercila (19. 2. 2010 18:20)

Vějířovka napsal(a):

... Za pár měsíců mi bude 70 - necítím se "stará", ale "starší"...
a já se cítím svobodná ...

Tedaaa!!!!
Pri cteni tvych predchozich (hooodne!) prispevku by me TOHLE NIKDY!!! nenapadlo...

Upravil(a) ViktorkaLove (19. 2. 2010 21:10)

Blossom napsal(a):

...To, co píše Reňas, je smutné - nejhorší je, nemít svůj život když děti odejdou, nemít koníčky a neumět se zabavit.. Vždyť je tolik věcí, co stojí za to zkusit a tolik krásných míst k vidění... Několik z vás psalo, že začínáte dávat přednost klidnému večeru doma... tak to já ještě nemám, já mám pořád vrtuli u zadku, každý víkend v trapu...

... hm, mit takovy "pohled na svet" mi trvalo snad deset let v "celibatu"..., a ted? Vim, po cem touzim..., a hledam "protipol", ktery ma stejne predstavy...
Bylo mi padesat, v zari loni, ze jo?

Upravil(a) ViktorkaLove (20. 2. 2010 9:58)

Vějířovka napsal(a):

Milé "bejbiny", asi bych se měla také nějak vyjádřit, jako pravděpodobně nejstarší  z tohoto virtuálního společenství. Za pár měsíců mi bude 70 - necítím se "stará", ale "starší".
Věk přišel, ale moudrosti se stále teprve učím - jde to pomalu.
Cítím se v tomhle věku skvěle - rozhodně po psychické stránce - asi proto, že už nejsem "zapřažená do nějakého povozu" - prostě mě vypřáhli. Už nikdo nepředpokládá, že bych měla něco důležitého vykonat.
Nechávají mě v klidu, a já se cítím svobodná, dělám si co chci, mohu být sama se sebou - a protože si vymýšlím stále nové a nové blbosti, tak se sama se sebou dobře bavím.
Smím být líná, nikdo na mě nevidí.
A navíc jsem si naordinovala práci, která mě baví - a práce je zdravá medicína.
Mám prima kamarádku podobného smýšlení.

Ono se ještě vrátím k té mámě,které bude také za 3 měsíce 70. Není důležité,kolik člověku je. Pokud se teda např.má máma necítí tak stará,tak,ať teda nechodí mezi seniory a najde si něco,kde budou mladší,pokud se tam bude cítit dobře a nebude ji třeba vadit,že je tam nejstarší. DŮLEŽITÉ JE,ALE NĚCO DĚLAT. NESPOLÉHAT JEN NATY DRUHÉ. Já třeba jsem také ráda mezi mladšími,klidně i cca o 15 let,baví mě,jak jsou plni života a není s něma nuda,je s něma sranda.  Ale samozřejmě mám přátelé mezi věkově rovnými.

Jo,ženy teď jsem si vzpomněla,já jsem dnes v práci udělala pěkný kiks. Přišly tam dvě dámy obě sympatické,které byla radost obsluhovat. Jedna na první pohled působila velice mladistvě,no a ta druhá starší... Něco zkoušela ta mladší,druhá na první pohled starší ji to chválila společně semnou a já říkám,že maminka má tentokrát pravdu...že ji to vážně sluší... Starší dáma se zarazí,podívá se na mně a říká v kolika letech bych tě měla... Jo v DESETI,tak to asi těžko. Mladší to vzala s humorem. Byly to totiž kolegyně.   Většinou mám i  docela dobrý odhad na věk,tentokrát jsem byla úplně mimo. Ach jo,bylo mi tak trapně.. Jsem se omluvila a příště raději,už mlčím... NEOSLOVUJI. NEHÁDÁM PŘÍBUZENSKÉ A JINÉ VZTAHY.. SLIBUJI.

Upravil(a) REŇAS (19. 2. 2010 22:41)

Krásné téma!
Je mi 46, žiju . Narozdíl od doby před pár lety jsem zdravá a šťastná.  Vypadám slušně- dle  zájmu  pánů možná  ještě chvilku budu  zajímavá. Takže po ženské stránce, zvlášť bez brýlí  DOBRÝ! .
Stárnutí  si připomínáme s manžou v okamžiku, kdy ráno vstáváme jak lunochody a každý hledáme svůj cvikr....
Sportujeme  jen do endorfinů,  mlsáme ne do přežrání, radujeme se. Kéž by to tak vydrželo ještě hoooodně dlouho.Kromě vnoučat máme i malého benjamínka, rozmazlence, který nás moc uvažovat o stáří nenechá.
Moje maminka mi v svých 76 předvádí, že jsem ještě úplné kuře. Chtěla bych mít její elán, potřebu pomáhat a nechtěla bych si prohloubit sklon k rýpavosti, který jsem po ní nepochybně zdědila.
Co bych ještě chtěla? Podržet kondici,nenechat chátrat tělo vlastní blbostí. Týrat mozeček víc, než stihám- abych nelovila anglická slovíčka, abych byla schopná spočítat trojčlenku bez kalkulačky, abych si vzpomněla kdy byla bitva u Sadové....
Miluju svoji rodinu, žiju svojí prací, která mě baví, jsem daleko spokojenější než dřív. Jestli příchod zralejšího věku, chcete-li stáří, znamená další postup od nepodstatného k podstatnému a od nuceného ke chtěnému tak SEM S NÍM!!!

Holky, tak to já mám krémů hromadu i v lednici ani ne tak proto, že bych jim "věřila", ale líbí se mi vůně, kelímky, ráda je kupuji... a tak. Nevnímám v případě krémů "cíl", ale "cestu"
Krémy mám i v autech (informace pro případné vtipálky mužského rodu - přísahám, že se nepatlám za volantem za jízdy, fakt!)

Upravil(a) Tercila (19. 2. 2010 23:43)

jasně Lauro....v tvém věku jsem se taky tak cítila...to příjde

Tercila napsal(a):

Holky, tak to já mám krémů hromadu i v lednici ani ne tak proto, že bych jim "věřila", ale líbí se mi vůně, kelímky, ráda je kupuji... a tak. Nevnímám v případě krémů "cíl", ale "cestu"
Krémy mám i v autech (informace pro případné vtipálky mužského rodu - přísahám, že se nepatlám za volantem za jízdy, fakt!)

já se za jízdy patlám, často využívám pauzu na semaforech blbý je když dojedu do cíle a stihnu si namalovat jen jedno oko
Jinak jestli jsem na vrcholu sil ted nevím, každopádně dobré je že zatím  necítím jejich úbytek. Psychicky jsem na tom lépe než zamlada. Vychoval jsem syna, zjistila jsem že se o sebe umím postarat a užívám si plodů práce. Zamlada člověk furt jen na něco šetřil, nevěděl co bude, šetřilo se i o dovolené to už je pryč, všechno co jsem chtěla mám už to jen vymazluju. I kdbych přestala pracovat budu se mít dobře a to mi dává sílu a radost jakou jsem nikdy neměla.

xxxx: často využívám pauzu na semaforech

Tak na semaforech obvykle píšu esemesky - jako že už jsem blízko a tak, protože nemám ráda časové prodlevy, tak abych v cíli nemusela na někoho čekat . Známí už vědí, že klasika ze Sena, slunce: "nezastavujeme, přibržďujeme" - je moje motto .

xxxx: blbý je když dojedu do cíle a stihnu si namalovat jen jedno oko

Pokud jsi si vědoma, že nemáš "dokonáno", tak se to ještě dá napravit, viď . Už se Ti stalo, že jsi na to jedno oko zapomněla úplně?

Viktorko, chápu a je mi líto .

Při vyklízení maminčina bytu jsem našla svoje staré deníky. Jeden jsem si psala, když byl můj muž na vojně a zírám, jak jsem se od té doby, kdy mi bylo 23 let, vůbec nezměnila. Dělám stejné věci - chodím plavat, na procházky, s kamarádkami do kina, na kafe, pletu svetr, i když ne manželovi, ale dceři, mám stejné myšlenky, názory, stejný vztah k práci, Až mě kolikrát při čtení toho deníku zamrazilo - uplynulo 27 let, a já se vůbec nezměnila, jen vnějškově. Je to vůbec možné?

Ivana: Je to vůbec možné?

Ivanko, je to možné. Mám kolem sebe hodně mladých lidí, s kterými debatujeme a - zrovna předevčírem jsem si díky nim uvědomila něco podobného, co Ty. (já jsem totiž na psaní deníčku byla líná , proto mi osud pro připomenutí některých momentů poslal tu omladinu, kterou jsem dnes obklopená)

Ivana napsal(a):

Při vyklízení maminčina bytu jsem našla svoje staré deníky. Jeden jsem si psala, když byl můj muž na vojně a zírám, jak jsem se od té doby, kdy mi bylo 23 let, vůbec nezměnila. Dělám stejné věci - chodím plavat, na procházky, s kamarádkami do kina, na kafe, pletu svetr, i když ne manželovi, ale dceři, mám stejné myšlenky, názory, stejný vztah k práci, Až mě kolikrát při čtení toho deníku zamrazilo - uplynulo 27 let, a já se vůbec nezměnila, jen vnějškově. Je to vůbec možné?

Ivano je to mozne ja jsem na tom stejne jako ty.Zrovna ted nedavno jsem si rikala,ze asi starnu,ze kolikrat usnu hned ve 20 hodin vstavam po 4 hodine.Vzpomnela jsem si,kdyz jsem jezdila do sveho prvniho zamestnani v 17 letech. Vstavala jsem taky ve 4 hodiny A kolikrat jsem sla spat,uz v 18 hodin,abych to dospala.Co se tyce nazoru a zajmu i chovani jsem stale stejna na 40 let se v tomto smeru vubec necitim.