Ahojky,zajímalo by mě,zda slavíte své narozeniny a proč. A s kým vším? Pak také zda chystáte rodinnou oslavu pro své děti,pokud mají narozeniny,ale nemyslím s Váma rodičema a babičkama-dědečkama,ale ještě s Vašimi sourozenci,tudiž jejich tetami a strýci a jejich dětmi(pokud,už také mají)?
A proč se ptám,u  nás se kvůli tomu vedou spory. Já,už mám jen mámu a 2 sourozence s kterými se vídám hodně málo,asi tak 2 krát ročně u mámy. Prostě to tak je i když je mám ráda a s bráchou jsme si vždy byli dost blízcí. Ale,už je to jiné i když si myslím,že stále víme o sobě,ale svůj podíl natom má i jeho rodinný život a švagrová je zvyklá žít jinak,je velmi společenská,tak trochu generál,který má vždycky pravdu a občas umí být i netaktní. Takže asi tak trošku co řekne,tak to tam má větší váhu. No a dále manžel,už rodiče nemá a sourozenců 5!! Bohužel se vůbec nestýkají,teda minimálně s tím jedním bráchou,ten je docela fajn,ale nějak jim stačí se vidět na vánoce(a né vždy to musí být pravidlem) nebo si občas s něčím vypomůžou,tak se staví,ale velmi minimálně. No a ani narozeniny se u nich nějak zvlášť neslavily,také si to vemte přitom počtu a že kdysi nebylo moc financí. A tak jim stačilo,že máma s tátou jim popřáli,upekli něco,udělali pár chlebíčků,k tomu malý dárek a bylo to,jen oni doma. Takže,už ani manžel s bráchou narozky neřeší a spíš si napíšou k vánocům.
No a co jsme s manželem,jsme hodně dříve slavily i naše narozeniny s mou mámou,mou sestrou s manželem(neteř je,už dospělá a také neoslavuje)a mým bráchou a jeho dětma a dokud žila manželova máma,tak i sní. Pak jsem si,ale řekla,že je to pořád dokola to samé a že jsme dospělí a vlastně ani nevidím důvod proč to nějak  každý rok slavit(natož skloubit volna,když pracujeme a my s manželem i o víkendech a tak jsem dala návrh,už před nějakou dobou pro zrušení každoročních narozenin a řekla jsem,že popřípadě jen ty kulaté.... a byl z toho poprask... Hlavně má velmi společenská švagrová,kde u nich se slaví kde co s rodinou,pak zas s přáteli to nemohla spolknout.. No a pak jsme někdy i zrušily(neoficiálně) oslavy našich dětí a je zase zle. Teda nevykašlali jsme se na ně coby rodiče,uděláme jim pěkný den,mají třeba oběd na přání,zajdem na zákusek nebo prostě něco podobného,dostanou dárek nebo,už penízky na dárek a syn si pro vláčky jede třeba s manželem. Já jdu s dcerou zase do holčičího obchodu,pokud má narozky zrovna ona. Ale prostě jsme to  slavení udělali jen ve čtyřech já+ děti,manžel+pro mou mámu,když jim příjde popřát(i když ji se to také moc nezamlouvá ten můj styl neoslavování,ale když já jsem byla malá,také jsem z žádnýma tetičkama neslavila jen sní a s tátou). No a ještě,pokud je to možné, tak si děti někoho pozvou z kamarádů+přiberou  svého sourozence a jdou naty narozeniny třeba na pizzu. Asi před půl rokem měli mí synovci narozeniny a švagrová to také neslavila,teda s náma to neoslavila,protože předtím na narozeninách mé mámy,vznikla kvůli mé švagrové hádka,prostě umí být pěkně netaktní,je nejchytřejší,ví co a jak,hned má řešení a občas vypustí dřív z pusy než přemýšlí.  No a tak řekla pak mé mámě,že kluky slavit nebude,aby se má máma stavila přes týden někdy,protože,abychom se zase všichni nepohádali.. No a vůbec se dozvídám takové věci,že ona nás vidět ani nemusí  atd. No a nyní měl syn narozeniny,tak jsme si to oslavili tak podomácku  my čtyři a dnes se stavila má máma a jinak se syn těší se na pizzu s kamarády a dcerou,prý mu to takhle stačí. No a nyní má mít nejstarší dcera od bráchy, neteř  narozky a švagrová nás nepozvala,protože my jsme prý začli s neslavením dětí,což teda je pravda. Mámu,už ano. Sestru asi také. Zvou nás teda jen na půl kulatiny a kulatiny nás dospělých. (Což mi vyhovuje i když ani to by nemuselo nutně být) Ale,tohle ani nemíním moc řešit,jen mě zajímá,jak je to s tím slavením u Vás?? A vznikl u někoho z Vás kvli tomu spor či se někdo urazil? To,už nemluvím ani o tom,že nyní ani pohled nebo spíš v dnešní době ani tu smsku těm  našim dětem nepošlou,teda sestra se překonala a po delší době synovi pohled poslala(neřeším jestli pohled nebo sms to je jedno),to,už jim prý říkala i má máma,že i když to nějak nechci slavit,že tu sms by těm našim dětem poslat mohli,aby věděli,že mají strýce-tetu,kteří si vzpomenou..přece nejde jen o to slavení nebo se mýlím?????  Podotýkám,že já sms pošlu bráchovi a jeho dětem,švagrové,mé sestře,švagrovi vždy. Oni mně,manželovi vůbec,ale já bych před náma dala přednost spíš těm dětem. Tohle by je potěšilo a stačilo jim to(jediná má dlouholetá kamarádka jim píše i pošle sms+ malý dáreček a já zas jejim dětem,ale žádná zato nevyžadujeme nějaké slavení na oplátku a máme radost,že dítka to potěší) Jak je to u Vás? PS: v případě,že byste ještě měli k tomu někdo 5 sourozenců+partner nějaké sourozence a každý děti... To potom by člověk jednou měsíčně slavil někoho narozeniny.. A k tomu mě pak ještě napadla otázka,ono třeba si představit,že člověk příjde o práci(nedejbože oba manželé) a prostě velmi početná rodina po něm vyžaduje slavení všech narozenin,nehledě nato,zda ten dotyčný pak bude mít třeba na jídlo .. Tak pište,jak je to u Vás.(i když třeba početná rodina nejste) Nevím,zda jsem v tomhle  takový exot a protestant jenom já.. Trochu to opravuji,aby to bylo  srozumitelnější a ty chyby..

Upravil(a) REŇAS (17. 2. 2010 23:37)