|
9.dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 9.dubna : Vaření na chatě či chalupě bez stresu: Tipy na vaření z jedné pánve nebo hrnce. 1.dubna : Jak vznikla záhada ďáblova trojúhelníku: Odhalil ji už Kolumbus? |
|
|
No, v každém případě je zjevné, že je to důležité téma. 
Není tady
Axi napsal(a):
...Vůbec netušíš, o čem je tu řeč. Jestli nezávazné hovory o lásce k našim bližním vyvolají v tvé hlavě myšlenky na mlácení, asi by to chtělo hluboce se zamyslet. Hodně štěstí.
Ale, ale, rozezleny Axi! Ja myslim, ze ti jenom velice trefne naznacila, jak lehce muze duvod k milovani (hezke chovani hodneho manzela) pominout (kdyz se projevi jako tyran a despota)... tys to "neuvidel"? A nepochopil? No, asi by to chtělo hluboce se zamyslet. Hodně štěstí. 
Není tady
Axi napsal(a):
werena30 napsal(a):
Axi napsal(a):
A podle mě, pokud to není bezpodmínečné, není to láska. Miluju, dokud mám důvod, když důvod pomine, pomine i láska? Divné.
Jasně,takže když mě můj milovaný po svatbě začne mlátit,tak by bylo hloupé přestat ho milovat,jen kvůli tomu.
Vůbec netušíš, o čem je tu řeč. Jestli nezávazné hovory o lásce k našim bližním vyvolají v tvé hlavě myšlenky na mlácení, asi by to chtělo hluboce se zamyslet. Hodně štěstí.
Moc dobře vím,jak to myslíš.
Miluji muže,kterýho nikdy nebudu mít a přes to, ho miluji . . .to je bezpodmínečná láska. Ale musíš připustit i variantu,že lidé se mění a pokud je nějaké chování důsledkem duševní změny,můžeš ho kvůli tomu opustit a přestat milovat.
To mlácení je třeba skvělý příklad. Máš pravdu,že pokud bych žila s alkoholikem napadlo by mě třeba to 
.
Není tady
werena30 napsal(a):
pokud je nějaké chování důsledkem duševní změny,můžeš ho kvůli tomu opustit a přestat milovat.
Opustit ho určitě můžeš. Jestli přestat milovat, to nevím, vůči svým bližním jsem takový prožitek neměl. Ale představím-li si, že bych měl přestat milovat svoje dítě nebo manželku, protože se stane třeba agresivní, bezdomovec nebo invalida, tak mi to přijde divný. Variant je určitě spousta, jenom, když o těhle věcech přemýšlím, obrazy "a co když mě začne mlátit" se mi neobjevují, spíš náklonnost apod.
Není tady
Ronja napsal(a):
Myslím, že by láska partnerská, rodičovská i kamarádská a jakákoli jiná měla být bezpodmínečná: podmínky mají praktické aspekty: jestli s tím člověkem budu žít, jestli si ho vezmu, jestli s ním budu budovat partnerský vztah nebo ne. Můžu ho milovat, ale vidět, že jeho vlastnosti by mi šťastný partnerský vztah znemožnily: potom ho nechám s láskou jít.
Můžu milovat své rodiče, ale pokud jsou alkoholici, nebudu se s ními vídat a nenechám je vídat moje děti, protože by mě to zraňovalo. Přesto je můžu milovat.
Tohle je hodně přesně zformulováno.
Není tady
Axi napsal(a):
Ronja napsal(a):
Myslím, že by láska partnerská, rodičovská i kamarádská a jakákoli jiná měla být bezpodmínečná: podmínky mají praktické aspekty: jestli s tím člověkem budu žít, jestli si ho vezmu, jestli s ním budu budovat partnerský vztah nebo ne. Můžu ho milovat, ale vidět, že jeho vlastnosti by mi šťastný partnerský vztah znemožnily: potom ho nechám s láskou jít.
Můžu milovat své rodiče, ale pokud jsou alkoholici, nebudu se s ními vídat a nenechám je vídat moje děti, protože by mě to zraňovalo. Přesto je můžu milovat.Tohle je hodně přesně zformulováno.
To ano. Ale to je o partnerskych a rodicovskych ci rodinnych vztazich. "Bezpodminecna" laska k bliznimu je napr. to, kdyz na chodniku zvednes opilce, osetris mu rozbite celo, posadis ho na lavicku a odejdes bez toho, abys zpychnul, jak jses hodnej...
Nemusels to delat, protoze napr. ten opilec je jeste aj bezdomovec (smrdi), predtim se s nekym popral a zranil ho (je zly), nadava ti, ze s nim hybes (je nevdecny)... atd., ale tys to precis udelal, pac je to blizni, ktery potreboval pomoc, a ty ho bezpodminecne milujes... toz tak. 
Není tady
Bezpodmínečná láska k někomu konkrétnímu, určitému člověku je to, o čem mluvíme, myslím. Ty, VL, mluvíš o bezpodmínečné lásce ke všem lidem bez rozdílu, což je zřejmě možné, ale tak těžké, že k tomu dospějí jen opravdu výjimeční jedinci. To tu asi nikdo nejsme, bez urážky. Stačí dospět k té první variantě, už to by bylo skvělé.
Není tady
Axi napsal(a):
werena30 napsal(a):
pokud je nějaké chování důsledkem duševní změny,můžeš ho kvůli tomu opustit a přestat milovat.
Opustit ho určitě můžeš. Jestli přestat milovat, to nevím, vůči svým bližním jsem takový prožitek neměl. Ale představím-li si, že bych měl přestat milovat svoje dítě nebo manželku, protože se stane třeba agresivní, bezdomovec nebo invalida, tak mi to přijde divný. Variant je určitě spousta, jenom, když o těhle věcech přemýšlím, obrazy "a co když mě začne mlátit" se mi neobjevují, spíš náklonnost apod.
Myslím,že to opustit je snazší než přestat milovat. To jsem tam psala dost s otazníkem. Myslím,že i na člověka,který ti ubližoval si po letech můžeš vzpomenout s láskou,ale už to člověk vidí s jiným odstupem.
Pokud žiješ ve spokojeném a rovnocenném partnerství,tak tě takové věci nejspíš ani nenapadnou. To mi přijde logické.
Není tady
to Dafne: Ja jsem. Teda jo. Cely muj zivot je o tom, pomoct cloveku v nouzi (kdyz je to v mych silach), i cizimu, bezpodminecne. Pro mne to ale neni tezky, a nijak jsem se k tomu "nedopracovala", ja jsem se tak uz narodila...
A tusim mi to i astrolozka tak nejak podala, dokonce rekla, ze kdyz "to nemuzu delat", trpim. Je to pravda... Ja se naopak musim ucit, abych tu "pomoc" neposkytovala tam, kde to opravdu neni vhodne, ani nutne... (napr. zrovna u toho opileho bezdomovca...)
Upravil(a) ViktorkaLove (22. 2. 2010 12:36)
Není tady
Máš pravdu Viktorko, vnesla jsem do toho ještě zmatek rozšířením pojmu láska na všechny bližní, budeme se raději držet lásky v užším slova smyslu, tedy partnerské, případě rodičovské/přátelské apod.
Ta, jak jsem psala, je pro mě bezpodmínečná. Určitě jsou ale úrovně/druhy lásky, například k manželovi, se kterým dvacet let žiji, cítím určitou hlubokou lásku a chci s ním být napořád...kdyby mě po dvou letech manželství začal bít, jak tu padlo, odejdu od něj, projdu určitým obdobím, kdy s ním budu mít problém (strach, nenávist, neodpouštění), v ideálním případě mu odpustím a určitá láska tam zůstane, nebo se znovu vytvoří, nebo přetvoří...už to nebude láska "chci s tebou žít do konce života", ale spíš láska "přeji ti všechno dobré a pokud tomu budu moct napomoct, v rámci svých možností to udělám, ale už s tebou nechci a nebudu v partenrské vztahu". V tomhle vidím určitou "setrvačnost lásky", to, že by měla vytrvat bez ohledu na okolnosti a situace. Může se ale měnit, to ano. Taky chci zdůraznit, že "bezpodmínečná láska" a "láska překonávající překážky" jsou pro mě modely, podle kterých se snažím žít, ne něco, čeho jsem dosáhla a chlubím se tu tím.
A trochu z jiného soudku - nikdy jsem nepochopila porozvodvé tahanice a krvavé bitky, označování bývalých partnerů přiléhavými jmény apod. Mám za to, že kdybych se rozvedla/rozešla, pořád je ten druhý někdo, kdo byl pro mě v určité části mého života tak výjimečný, že jsem s ním chtěla být - a to si zaslouží určitý respekt (a taky přiléhave rčení o tom, že nemám plivat do studny, ze které jsem pila). Rozumově chápu, ale vnitřně si nedokážu představit, že člověka, kterého jsem milovala a měla s ním děti najednou nenávidím a přeju mu to nejhorší 
Není tady
ViktorkaLove napsal(a):
to Dafne: Ja jsem. Teda jo. Cely muj zivot je o tom, pomoct cloveku v nouzi (kdyz je to v mych silach), i cizimu, bezpodminecne. Pro mne to ale neni tezky, a nijak jsem se k tomu "nedopracovala", ja jsem se tak uz narodila...
A tusim mi to i astrolozka tak nejak podala, dokonce rekla, ze kdyz "to nemuzu delat", trpim. Je to pravda... Ja se naopak musim ucit, abych tu "pomoc" neposkytovala tam, kde to opravdu neni vhodne, ani nutne... (napr. zrovna u toho opileho bezdomovca...)
Viktorko já myslím že dost lidí cítí potřebu pomáhat lidem v nouzi. Je to pěkné, chvályhodné atd...vysokou školou bezpodmínečné lásky ale pro mě je pomáhat a činit dobro někomu, kdo mi ublížil nebo ubližuje: tedy ne že ho neznám, ale že mám "důvod" ho nenávidět, nikoli milovat.
Není tady
Viktorko, tomu opilcovi nebo bezdomovci (možná) pomůžu. Ale nemiluju ho. 
Pomáhat lze i z jiných důvodů, než z lásky. Třeba jen proto, že to ten člověk potřebuje. Nebo tisíc jiných důvodů.
Ale představím-li si, že bych měl přestat milovat svoje dítě nebo manželku, protože se stane třeba agresivní, bezdomovec nebo invalida, tak mi to přijde divný.
Asi bych to rozlišila - svoje děti nepřestaneme milovat nikdy, kdežto u partnera se ta láska ztratit může tak, jako se "ztratí" ten, koho jsme milovali. Když se změní v cizího člověka...
Není tady
Heleno, tohle je zrovna věc, se kterou bych nesouhlasil. Když se třeba podívám, jak jsou jí děti podobné, tak si myslím, že to je nějakým způsobem navždycky.
Není tady
Krasne myslenky, vznesene, skoda, ze se rozvinuly ve vlakne te smutne divenky, mohly by se zdat plevelenim, doufam, ze ona ani admini se na ans za to nebudou zlobit. Musim zas mazat do prace, ale vecer si zas poctu a polebedim v prijemnem vlakenku... mejte se a milujte se... 
Není tady
Ronjo, píšeš moc hezky. 
Není tady
Axi napsal(a):
Heleno, tohle je zrovna věc, se kterou bych nesouhlasil. Když se třeba podívám, jak jsou jí děti podobné, tak si myslím, že to je nějakým způsobem navždycky.
Vidíš a zrovna moje sestřenka přestala milovat svého partnera, s kterým má dcreku po třech letech. Propukla u něj schizofrenie v tak silné podobě, že se bála o sebe i malou. Tu nemoc měl i dřív, ale byl v pohodě. Umřela mu matka a bác ho... policie, doktoři a už rok je v Bohnicích. No a našla si nového partnera. Mám jí zato odsuzovat? Že nemiluje bezpodmínečnou láskou?
Není tady
ViktorkaLove napsal(a):
Zklamaná napsal(a):
... ukázat světu, že to jde..ale berou to za špatný konec a jaksi nepochopili, o čem že ta bezpodmínečná láska je.
Zklam, rano, na pochuzkach, jsem asik na to prisla. Bezpodminecnou laskou naopak muzeme milovat pouze sve blizni, pac jsou to blizni... tam neni treba souzneni, jiskreni, obdivovanych vlastnosti ci fyzickych prednosti, (kterezto podminky by mely byt splneny pro zrozeni milovani - stavu - mezi partnery)a samozrejme Boha, ptz. klast podminky na Boha neni pripustne...
Takze odvolavam, co jsem odvolala... bezpodminecna laska existuje, ale nejni to laska partnerska...
vidíš, tys tam tu podmínku dala.....JSOU to příbuzní.
Není tady
Nabuko děkuju
Pomněnko, situace tvé sestřenky je těžká a určitě se v takové situaci láme chleba pro všechny. O odsuzování tu přece nikdo nemluví, když se tady vzletně rozepíšu, ještě to neznamená, že odsoudím každýho, kdo to má jinak, nebo že bych v reálu i já byla schopná dostát svým slovům. Za sebe můžu k situaci tvé sestřenky říct, že bych se ji snažila podpořit ať už se rozhodne jakkoli, pomoct jí, nemusím si nutně dělat názor na to, co by měla nebo neměla dělat a pak jí ho tlačit. Nedokážu ani posoudit, jestli svého bývalého přestala mít ráda, jen s tím přestala být chtít, což je v její situaci pochopitelné. I kdybych se třeba v její situaci rozhodla muže opustit (třeba kvůli ochraně svých dětí), neznamenalo by to pro mě osobně ztrátu veškeré lásky k němu (doufám).
Není tady
pomněnka napsal(a):
Axi napsal(a):
Heleno, tohle je zrovna věc, se kterou bych nesouhlasil. Když se třeba podívám, jak jsou jí děti podobné, tak si myslím, že to je nějakým způsobem navždycky.
Vidíš a zrovna moje sestřenka přestala milovat svého partnera, s kterým má dcreku po třech letech. Propukla u něj schizofrenie v tak silné podobě, že se bála o sebe i malou. Tu nemoc měl i dřív, ale byl v pohodě. Umřela mu matka a bác ho... policie, doktoři a už rok je v Bohnicích. No a našla si nového partnera. Mám jí zato odsuzovat? Že nemiluje bezpodmínečnou láskou?
To, o čem se zde bavíme, není v morální rovině a tedy o nějakém odsuzování. Moje manželka se nezbláznila, takže je spekulace, jak bych se zachoval. Ale, i kdybych si našel nějakou jinou ženu, což je pravděpodobné, ta první by v mém srdci asi zůstala. Myslím si o sobě, že bych jí nějakým způsobem stále miloval a v její nemoci podporoval (ostaně, tohle jsem jí slíbil).
Upravil(a) Axi (22. 2. 2010 13:17)
Není tady
Jsem ze soukromé sféry, takže jsem zvyklý šeřit 
Díky.
Není tady
Axi napsal(a):
pomněnka napsal(a):
Axi napsal(a):
Heleno, tohle je zrovna věc, se kterou bych nesouhlasil. Když se třeba podívám, jak jsou jí děti podobné, tak si myslím, že to je nějakým způsobem navždycky.
Vidíš a zrovna moje sestřenka přestala milovat svého partnera, s kterým má dcreku po třech letech. Propukla u něj schizofrenie v tak silné podobě, že se bála o sebe i malou. Tu nemoc měl i dřív, ale byl v pohodě. Umřela mu matka a bác ho... policie, doktoři a už rok je v Bohnicích. No a našla si nového partnera. Mám jí zato odsuzovat? Že nemiluje bezpodmínečnou láskou?
To, o čem se zde bavíme, není v morální rovině a tedy o nějakém odsuzování. Moje manželka se nezbláznila, takže je spekulace, jak bych se zachoval. Ale, i kdybych si našel nějakou jinou ženu, což je pravděpodobné, ta první by v mém srdci asi zůstala. Myslím si o sobě, že bych jí nějakým způsobem stále miloval a v její nemoci podporoval (ostaně, tohle jsem jí slíbil).
Já taky nepíšu o Tvé manželce, že s zbláznila 
a jak by ses zachoval. Jen chci poukázat, že v životě se dostáváme do takových situacích, že ikdyž jsme nakrásno tolik nad věcí a milujeme nadevše a bez podmínek, tak to prostě někdy nejde. A každý tu hranici má někde jinde jako práh bolesti. Někdo nevydrží bez telefonátu nebo sms hodinu aniž by věděl co jeho polovička dělá a někdo miluje aniž by o tom druhém věděl třeba rok, nebo i zbytek života. Jak píšeš zůstane v mém srdci napořád
Není tady
Bezpodminecnou laskou naopak muzeme milovat pouze sve blizni, pac jsou to blizni
Jestli máš na mysli bližní jako (i širší) rodinu, pak něco, čemu dnes říkáme bezpodmínečná láska, se v našich předcích vyvinulo primárně proto, aby se příbuzní vzájemně nesežrali a tudíž mohli svoje geny roznášet dál 
Myslím si o sobě, že bych jí nějakým způsobem stále miloval a v její nemoci podporoval.
Počkej - to je zas něco jiného. Za nemoc nikdo nemůže. Já mám na mysli takovou obrácenou pohádku - políbený princ se změní v šeredného žabáka...
Není tady
Ronja napsal(a):
A vůbec, už tady končím, Aximu stačí napsat tři řádky na co já potřebuju šest
Njn někdo má holt dar
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
