|
6. prosince : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 6. prosince : Objevte kouzlo brambor po římsku. Jednoduchý recept, když vás tlačí čas i finance! 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Tercila napsal(a):
Pavli, určitě víš, že ani láska rodič - dítě zdaleka není v některých případech automatická.
Není to zrovna náš případ, viď - ale existuje.
To je právě ono. Tam ta láska prostě není, nevytvoří se pouto. Možná ji jeden potřebuje, ale druhý ji necítí. To už pak není o lásce. Láska je podle mne bezpodmínečná, vše ostatní je pak otázka libosti a nelibosti. A tam už si klidně hrajme na zasloužené...
Není tady
ViktorkaLove napsal(a):
Mozna citlivy a citovy neni totez, ale muze to existovat vedle sebe. Mozna jsem citova, ale citliva taky.
Nepřehlídla jsem to a dokonce s tím souhlasím. To jen tvůj příklad s tragédií týkající se dítěte byl trochu mimo.
Není tady
Tak. Láska buď je ve mně, cítím ji, nebo není. Není to ani něco, co musí být vzájemné. Ale je-li, je to lepší,.
Není tady
Ale nebyl, Dafne, myslim, ze rozchod s milovanou osobou muze byt emocne nabity stejne jako smrt ditete... Majka rikala neco o "vedeni, jak se ve ktere chvili zachovat" - tak jsem to trosku (po svem, chi-chi) "vyhrotila", no. Kdyby ta jeji "poucka" byla totiz univerzalni, musela by platit aj na extremni situace, vis?
Takze, dle meho nazoru, empatie chybi prave tomu, kdo zoufalemu a zklamanemu cloveku rika: vzchop se a chovej se vyrovnane...
Upravil(a) ViktorkaLove (21. 2. 2010 15:48)
Není tady
Viktorko, na druhou stranu, když toho zklamanýho pořád jen hladíš, hladíš a hladíš, přes to, že už je čas se právě vzchopit a jít dál, je to taky špatně. Někdy je potřeba místo toho hlazení prostě nakopnout.
Není tady
Mno, ale ta "facka" by rozhodne nemela letet, jako prvni... 
Není tady
ViktorkaLove napsal(a):
Takze, dle meho nazoru, empatie chybi prave tomu, kdo zoufalemu a zklamanemu cloveku rika: vzchop se a chovej se vyrovnane...
Empatie znamená (aspoň já to tak vnímám), že vycítíš rozpoložení toho člověka. Někdy to znamená s ním mlčet, někdy obejmout, někdy nakopnout....slova "vzchop se a chovej se vyrovnaně" je nesmysl říkat. Spíš se snažit s citem pomoci, aby to tak bylo.....pomoci překonat bolest, pomoci neutopit se v ní, nepropadnout sebelítosti.
Je to můj názor, jen moje vidění. Asi to vidíš jinak....no a co? Nechme si každá to svoje. 
Není tady
Daphné napsal(a):
Lásku je potřeba si zasloužit?
To tu fakt někdo řekl a myslel vážně? Nepřítomnost atributu obchodu lásku přímo definuje. Pokud je to podmínečné, pokud je potřeba si to zasloužit, o lásku pravděpodobně vůbec nejde.
Není tady
ViktorkaLove napsal(a):
Ale nebyl, Dafne, myslim, ze rozchod s milovanou osobou muze byt emocne nabity stejne jako smrt ditete... Majka rikala neco o "vedeni, jak se ve ktere chvili zachovat" - tak jsem to trosku (po svem, chi-chi) "vyhrotila", no. Kdyby ta jeji "poucka" byla totiz univerzalni, musela by platit aj na extremni situace, vis?
Takze, dle meho nazoru, empatie chybi prave tomu, kdo zoufalemu a zklamanemu cloveku rika: vzchop se a chovej se vyrovnane...
Prvek utrpení a bolesti, který je autentický a poctivý, tu nikdo nezpochybňuje a už vůbec se mu nevysmívá. Jenom tomu lžiprvku, který v souvislosti s mým utrpením hovoří o zlém světě a moralním úpadku ostatních. Tenhle prvek podle mého názoru není indukován mým úrazem, ale vnitřním nastavením (byl tam i předtím).
Není tady
Axi napsal(a):
ViktorkaLove napsal(a):
Ale nebyl, Dafne, myslim, ze rozchod s milovanou osobou muze byt emocne nabity stejne jako smrt ditete... Majka rikala neco o "vedeni, jak se ve ktere chvili zachovat" - tak jsem to trosku (po svem, chi-chi) "vyhrotila", no. Kdyby ta jeji "poucka" byla totiz univerzalni, musela by platit aj na extremni situace, vis?
Takze, dle meho nazoru, empatie chybi prave tomu, kdo zoufalemu a zklamanemu cloveku rika: vzchop se a chovej se vyrovnane...Prvek utrpení a bolesti, který je autentický a poctivý, tu nikdo nezpochybňuje a už vůbec se mu nevysmívá. Jenom tomu lžiprvku, který v souvislosti s mým utrpením hovoří o zlém světě a moralním úpadku ostatních. Tenhle prvek podle mého názoru není indukován mým úrazem, ale vnitřním nastavením (byl tam i předtím).
Ano. Přesně tak.
V příkladu Viktorky, cituji: Kdyz ti decko prejede auto - , to bude bolet, bude tam lítost, smutek, strach, možná vztek - podle okolností.
Ale pokud budu reagovat tak, že všichni řidiči jsou neřádi, blablabla, tohle nastavení není citlivé, ale negativně citové.
Já myslela, že doba adorace přepjatých citů a doživotního utrpení kvůli nenaplněné lásce k tomu jedinému pravému subjektu minula s odezněním romantismu ve druhé polovině 19. století, ale vidím, že v některých jedincích to pořád žije a kdo necítí s nimi, ten necítí vůbec. Ostatně u mnohých tento postoj také vysvětluje leccos z jejich osobního života a zrovna šťastné situace to nejsou.
Já přece autorku vlákna chápu, že ji to bolí, když se se mnou rozešel můj první kluk, bylo mi 16 a myslela jsem, že je to konec světa. Ejhle, nebyl. Asi je normální se takto utápět a rochnit v citech a pocitech když je vám -náct, ale s dospělostí, alespoň tou emoční, u většiny lidí přichází určitý nadhled a schopnost říct: "teď to sakra bolí, opravdu, ale věřím a vím že až to přebolí, budu se na to dívat jinak a posune mě to zase o kus dál". Nikdo tady autorku nekope do zádě a neřve na ni, aby se vzchopila, ostatně nemyslím si, že je nějakým způsobem postižená abychom se nad ní rozplývali soucitem. Je mi líto že ji to bolí, věřím že to přejde a kvůli ní samotné doufám, že co nejdřív dokáže vystrčit hlavu z vody a zamíří ke břehu, to je všechno.
Zcela souhlasím s Axim a Majkou.
Není tady
Ronja napsal(a):
Já myslela, že doba adorace přepjatých citů a doživotního utrpení kvůli nenaplněné lásce k tomu jedinému pravému subjektu minula s odezněním romantismu ve druhé polovině 19. století, ale vidím, že v některých jedincích to pořád žije a kdo necítí s nimi, ten necítí vůbec. Ostatně u mnohých tento postoj také vysvětluje leccos z jejich osobního života a zrovna šťastné situace to nejsou.
Já přece autorku vlákna chápu, že ji to bolí, když se se mnou rozešel můj první kluk, bylo mi 16 a myslela jsem, že je to konec světa. Ejhle, nebyl. Asi je normální se takto utápět a rochnit v citech a pocitech když je vám -náct, ale s dospělostí, alespoň tou emoční, u většiny lidí přichází určitý nadhled a schopnost říct: "teď to sakra bolí, opravdu, ale věřím a vím že až to přebolí, budu se na to dívat jinak a posune mě to zase o kus dál". Nikdo tady autorku nekope do zádě a neřve na ni, aby se vzchopila, ostatně nemyslím si, že je nějakým způsobem postižená abychom se nad ní rozplývali soucitem. Je mi líto že ji to bolí, věřím že to přejde a kvůli ní samotné doufám, že co nejdřív dokáže vystrčit hlavu z vody a zamíří ke břehu, to je všechno.
Zcela souhlasím s Axim a Majkou.
Neminula, Ronjo. Myslím, že to není stoletím, ve kterém žijeme, ale naší emoční (ne)dospělostí, jak jsi sama napsala. Sama jsem si tím prošla, a to mi bylo 42 let. Až potom jsem snad emočně dospěla, i když ještě nemám "vyhráno", mám pořád na sobě "so much to do" i v oblasti emoční dospělosti.
Daphné napsal(a):
ViktorkaLove napsal(a):
Takze, dle meho nazoru, empatie chybi prave tomu, kdo zoufalemu a zklamanemu cloveku rika: vzchop se a chovej se vyrovnane...
Empatie znamená (aspoň já to tak vnímám), že vycítíš rozpoložení toho člověka. Někdy to znamená s ním mlčet, někdy obejmout, někdy nakopnout....slova "vzchop se a chovej se vyrovnaně" je nesmysl říkat. Spíš se snažit s citem pomoci, aby to tak bylo.....pomoci překonat bolest, pomoci neutopit se v ní, nepropadnout sebelítosti.
Je to můj názor, jen moje vidění. Asi to vidíš jinak....no a co? Nechme si každá to svoje.
Hm, jaski mi unika, co tim chtel basnik rici... No, hlavne ze jsi nasla to, jak to JA vidim jinak, nez ty... 
Není tady
Majko, to je jasný, že spousta lidí to nemá srovnaný ani dnes (koneckonců já taky ne, ještě je to hodně práce), já spíš reagovala na ty výkřiky, jak my, kteří se tu nerozplýváme nad tím, jaká je autorka citlivá a vzácná dušička, jsem jen bezcitné bestie neschopné jakýchkoli citů a proto je jen kritizujeme To mě fakt přišlo jak z jiné doby...utrpení mladého Werthera 
Není tady
Axi napsal(a):
... tomu lžiprvku, který v souvislosti s mým utrpením hovoří o zlém světě a moralním úpadku ostatních. Tenhle prvek podle mého názoru není indukován mým úrazem, ale vnitřním nastavením (byl tam i předtím).
No a? Nekdo v takove chvili rozbije pulku bytu, nekdo se predavkuje acylpyrinem, nekdo uskrti sveho krecka a nekdo nadava na svet... Proc by nekdo nemohl napsat polemiku o tom, jak "ten hnusnej svet" mu znicil, co mu bylo mile... a mimochodem, zrejme "dost ctivym zpusobem", kdyz se tady tolik lidi angazuje? 
Není tady
Ronja napsal(a):
... vidím, že v některých jedincích to pořád žije a kdo necítí s nimi, ten necítí vůbec. Ostatně u mnohých tento postoj také vysvětluje leccos z jejich osobního života a zrovna šťastné situace to nejsou...
Tak to holka vidis spatne. Zvlaste ten zaver..., Treba do te doby nic tak smutneho nezazila a se sklamanim podobneho typu se nikdy nesetkala...
Ale v jednom mas pravdu... v nekterych jedincich to porad zije, prozivaji sva zklamani, ale i radosti porad stejne intenzivne, prave proto, ze jsou citovi a citlivi, a nemaji zajem "citove otupet" jenom proto, ze vsude kolem chodej studeni psi cumaci, kteri uz si vsecko zazili a "umej se ovladat"...
Není tady
Ronja napsal(a):
... To mě fakt přišlo jak z jiné doby...utrpení mladého Werthera
To JE jak z jine doby, z te, kde plakat, ci smat se mohlo kdykoliv, kdy se chtelo, a ne podle nejakych fantasmagorickych teorii o zrcadlech, makani na sobe ci naprogramovane umele vytvorene euforii z vlastniho nezranitelneho ega...
Není tady
Nebo Spřízněni volbou.
Není tady
Axi: To tu fakt někdo řekl a myslel vážně?
A dokážeš si nahlas říct, PROČ žiješ se svou paní? Je to opravdu jen proto, že dýchá? 
Není tady
Milovat někoho a žít s někým jsou dvě různé věci, víš? Kromě toho, že se svojí manželkou žiju, jí i miluju. Ty svého manžela miluješ, hmm?
Upravil(a) Axi (21. 2. 2010 21:56)
Není tady
Když ji i miluješ, snad víš, proč ji miluješ; není to tak?
Otázka nezní, jestli milujeme, ale zda "pro něco" nebo bezdůvodně. Já osobně si myslím, že nikdo nemiluje bezdůvodně. Nemluvím samozřejmě o "vypočítavosti" atd. Spíš o "důvodu" nebo "příčině" - těžko to adekvátně nazvat, ale podle mě v tomhle "bezpodmínečnost" prostě neexistuje. Vždycky se najde aspoň jedna pojmenovatelná věc, pro kterou svoji manželku miluješ, že...
Upravil(a) Tercila (21. 2. 2010 22:10)
Není tady
Miluji někoho proto jaký je.... buď takový nebo makový. A ne proto, že dělá to a tamto, nebo když udělá to a tamto (podmínky).
Není tady
ViktorkaLove napsal(a):
Ronja napsal(a):
... To mě fakt přišlo jak z jiné doby...utrpení mladého Werthera
To JE jak z jine doby, z te, kde plakat, ci smat se mohlo kdykoliv, kdy se chtelo, a ne podle nejakych fantasmagorickych teorii o zrcadlech, makani na sobe ci naprogramovane umele vytvorene euforii z vlastniho nezranitelneho ega...
Bojuješ s větrnými mlými Viki...
Není tady
No, Terc, nasadila jsi mi paradniho brouka do hlavy... mnozi tady rikaji "milovat bezpodminecne"..., ale, vlastne, ve smyslu "vzdycky je neco, pro co milujeme", je bezpodminecne milovani blbost, ta jedna podminka existuje VZDYCKY... miluju proto, ze... ma krasny oci... je slechetny... voni jako mimino...
Nebyt toho, nemilovali bychom.
Takze bezpodminecnou lasku ze slovniku skrtam...
Není tady
A podle mě, pokud to není bezpodmínečné, není to láska. Miluju, dokud mám důvod, když důvod pomine, pomine i láska? Divné.
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
