6. prosince : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 6. prosince : Objevte kouzlo brambor po římsku. Jednoduchý recept, kdy vás tlačí čas i finance! 6. prosince : Je vám čtyřicet a u řeíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Hrobové ticho, jen sem tam do něj pronikají zvuky, které dávají tuit, e někde tam venku,někde v prostoru mimo skořápku osamění je ivot, e se tam pohybují a vedou své existence jiné bytosti.
Jinak tíivé ticho, přímo vybízející k mylenkám a rozjímání.
Televize ji několik měsíců neputěná,rádio které nehrálo ji několik dní, ne tohle nejsou pojítka s ivotem, nejsou k němu potřebná.
ijeme ve li a obelhávání se sama sebe.
Říkal mi: MILUJI TĚ, ale to jsou jen prázdná slova.
Pompézně prohlaoval: nikdy Tě neopustím, nemohu bez Tebe ít, jsem na vdy Tvůj, ale nikdy to nemyslel váně.
Jen slova, slova a li, nemající praádný význam.
Kdo je vlastně ochoten dodret frázi zemřít pro svou láskuzemřít pro druhého?
Kdo vlastně je schopen dodret to prosté zůstanu na vdy s Tebou?
Ve světě povrchnosti, prolhanosti a falenosti vydáváme za příklady hrdinstvím, co by mělo být běné a přirozené.
Glorifikujeme těch pár jedinců, kteří jsou jetě schopni povaovat mimořádný skutek za prostý vední čin a také jej beze slova uskutečnit.
Obdivujeme se párům, které spolu zůstávají po celý ivot, protoe málo kdo tohle dokáe a ani nechápe, jak tohle můe někdo dokázat.
Ve skrytu due, je jako pravý pokrytci povaujeme za pitomce a smějeme se jim,přitom je to tak prosté.
Kde jsou vlastně důvody toho, po společně proitých letech se náhle jeden od druhého odvrací,zrazuje,podvádí,kde je důvod toho,e je náhle neupřímný,le a zraňuje,co jej k tomu vede?
Není to jen konzumností dnení doby,kdy se i s láskou kupčí city se prodávají,je to svědectví o úpadku lidskosti a těch nejlepích vlastností, ten kdo le druhému,povětinou obelhává sám sebe,místo aby se pokusil přijít na to co ve vztahu skřípe,co se děje a opět navázat na věci krásné a společné touhy, tak se prostě otočí zády, zavře oči, ui, srdce a otevře je jiným směrem, odkud stejně zní u předem falená písnička.
Co jej vede k tomu, e zahazuje ve, společně proité chvíle, společné sny, plány, odvrací se, takřka zrazuje a bez jediného slůvka varování,bez jakéhokoliv pokusu o nápravu,o záchranu,o oivení odchází.
Láska?
Ta to přece byt nemůe, vdy přece jetě včera, jetě dnes říkal miluji Tě
Náhlé vzplanutí, to ano, ale jetě daleko spí očekávání něčeho nového a také uvěření novým slibům lépe řečeno reklamě lásky a citů od někoho jiného.
Prostě konzum, nebaví mě u tahle hračka tak chci novou, tenhle mobil je zastaralý, pořídíme si nový,tohle auto je plečka, pryč s ním a hubky pro nové a máme tady sebeklam, slibujeme si, e tamto bude jiné, dokonalé a krásné!
Po čase pozná, e je to vlastně toté, jen v jiném provedení a jiném obalu a najednou se ocitne v začarovaném kruhu.
Nejspí to bude právě on kdo bude vyměněn nebo zase bude měnit,znovu on sám.
Třeba i zůstane v tom vztahu pro který zničil ten předchozí, třeba jej ten nový zdaleka neuspokojil a nenaplnil tak,jak očekával,jak si od něj sliboval.
Bude se obelhávat, e je to pořád lepí,ne-ne co vlastně?
Je snadné slibovat modré z nebe, je nemoné to ovem splnit.
Je nesmyslné, dokazovat si tyhle věci statistikou a pocity, tolik a tolik procent se rozchází pro tolik a tolik procent tohohle a támhle toho, po tolika a tolika letech je takové a onaké procento rozchodů a tolika a tolika procentům to vyjde.
Nebo cítím to co tam ne, nebo to cítím intenzivněji a tak dál.
Vychází to vdy jen těm, kteří se mají rádi a kteří jsou součastně přístupni vzájemné komunikaci a společnému problému potíí.
Těm kteří jsou schopni si promluvit a dát si čas k nápravě.
Těm, kteří věci řeí a projednávají vdy společně ty citové i ty nepříjemné.
Jednostranné řeeni problému k úspěchu nikdy nevede,vdy se objeví nové potíe, nové překáky a problémy.
Tak tady sedím v tichu, sama a přece ne sama, pozoruji ty, kteří tu semnou zůstali, ty kteří jsou čistí, tvorové kterým říkáme zvířata.
Ano, dle mého jsou zvířata tvorové, kterým přísluí slovo láska.
Ne lidé, ti tento vzneený cit jen znásilňují, zohavují a mrzačí!
Ze vech tvorů na světě právě lidé mají na lásku ten nejmení nárok!
Tak si kladu otázku, čím jsem vlastně pro partnera byla?
Určitě ne milovaná bytost, lásku ke mně rozhodně nemohl cítit, nejspí si ji jen namlouval, nemyslel ji váně, nikdy.
Prostě mě bral jen jako náhraku něčeho, čeho se mu v dané chvíli nedostávalo.
Prostě jsem byla jen něco jako dopravní prostředek, nastoupil, chvíli se vezl a pak, kdy viděl místo, které se mu zalíbilo, tak vystoupil, ne vlastně vyskočil za jízdy, kdy dopravní prostředek zpomalil a el si dál, ani by před tím zatáhl alespoň za záchranou brzdu.
Nemohl mě milovat, prostě nemohl, jen vyuil monosti se svézt a jakmile mu cesta začala připadat nudná, tak vystoupil.
Nepokusil se změnit směr, nepokusil se ovlivnit řízení, prostě se jen kousek svezl a dnes je mu úplně lhostejné, kam se dopravní prostředek řítí, zda havaruje, nebo co s ním bude.
Take ádná láska to nebyla, určitě ne hluboká, ne citová, jen něco povrchního, náhrakového.
Byla jsem prostě jen přestupní stanicí, čekárnou a jakmile se okoukala, tak se lo jinam.
Take věc, hračka se kterou si budeme pohrávat a pak ji zahodíme.
Rozhodně ne ivoucí, milující a milovaná osoba, jen něco.
Něco, co můeme kdykoliv odkopnout, zranit kdykoliv se toho zbavit.
Jak je to prosté, jak je to jednoduché!
Kdyby měl alespoň trochu citu, tak by si poloil alespoň otázku, je moné něco zachránit, je moné tu hračku opravit?
Vdy ji mám rád, tak se pokusím, alespoň pokusím o záchranu a promluvil by si, sdělil své pocity,obavy,nespokojenost.
Řekl by o svých představách, o tom čím je zklamán, co se mu nelíbí, co je potřeba zlepit.
Nestalo se proste bez varování, bez náznaku, bez výčitek, bez slitování ji vyhodil.
Tohle mě napadá,k takovým závěrům docházím,protoe je nemohu probírat s tím koho se nejvíc týkají,s tím koho bolestně postrádám.
Uvazuji se dobrovolně někomu patřit, milovat jej a nezradit, take mi chybí ten koho miluji a komu stále jetě chci patřit, chybí mi cit, chybí mi hovor s ním.
Připadá mi,e pro něj u představuji jen něco hnusného, po*ného, otravného, něčím co by nejraději vymazal , odstranil.
Chci snad opravdu tak mnoho?
Někomu můe připadat, e adoním, skojíkám, ale já se jen pokouím s trosek zachránit co se dá,vdy je to snad naprosto normální!
Tam kde zemětřesení u po několikáté zničilo stavby a kde je zničí i v budoucnu i tam se lide vracejí a na troskách znova staví svá nová obydlí.
Stejně i já se snaím po zemětřesení postavit na troskách stavbu novou.
Vdy jsem v té zřícené byla tak astná i kdy nebyla dokonalá.
Jestlie je alespoň malá naděje, malá ance, e se to podaří musím se snait, jene mi připadá, e tahle moje snaha nemá odezvu, e se mě partner za kadou cenu snaí vzdálit, e mě naprosto ignoruje, e mě vymazává a e moje snahy povauje za hnus, jinak si neumím představit jeho neochotu k hovoru.
Sama mám spousty chyb a nedostatků proto je přehlíím i u partnera, ale uvědomuje si vůbec ten koho pořád miluji, jak a v co se změnil on sám?
Dříve otevřené dobrácké srdíčko,dříve čistá due,nyní naplněný jedem, lí,klamu, oblouznění, výmluv a neupřímnosti.
Říkám, mám spousty chyb, ale nikdo se nemění sám od sebe, od toho je ten druhý aby ke změně přispěl, aby naznačil svému protějku co by měl změnit, jak se stát lepím.
Přesto přese vechno, stále miluji.
Jsem ráda, e alespoň vím, e partner tam někde je, e ije, trápí mě, kdy vím, e je mu těko.
Stále se drím naděje, e třeba jetě dojde ke změně, k pokusu o záchranu toho co mezi námi bylo, přece je koda zcela zničit společně proité chvíle.
Netuím, jestli mé mylenky, pocity a ve co vkládám do tohoto psaní má nějaký smysl, jsou to vlastně jen výlevy, jen pokusy o sdělení toho, co se ve mně odehrává, pokouím se osvětli své rozpoloení a tápaní.
Změnil se, jistě, mění se kadý, i já, ale ne kadý zavčas pozná v co, zvlá, kdy je v tom podporován a klame sám sebe.
Dalí bezesná noc, kdy se mi nedaří usnout, kdy prostě přemýlím a vzpomínám na něj,na nás.
Mylenky, které napadají jen mě, o které se nemám s kým podělit, které zase jen já musím sobě samé potvrzovat nebo vyvracet, je mi zle, je mi úzko, jsem unavená, unavená ivotem, ivotem bez něj.
Právě se mi vybavila jedna vzpomínka, vykouzlila mi úsměv, měl ibalské ohníčky v očích a řekl: Miláčku můu se Tě na něco zeptat? Miluje mě?
Úsměv zmizel, ohníčky pohasly a prázdno, tesknota mě zas obklopily a zas je tady to hrobové ticho,
..
Není tady
ivot ve li, obelhávání se, prázdná slova, nemyslel váně, praádný význam, fráze, zemřít pro druhého, praví pokrytci, pitomci, zrazuje, podvádí, neupřímný. Le a zraňuje. Konzumnost, kupčí, city se prodávají. Úpadek lidskosti, le druhému, obelhává sám sebe, otočí zády, falená písnička. Zahazuje ve, odvrací se, zrazuje. Reklama lásky, konzum, hračka, zastaralý, plečka, pryč s ním, hupky pro nové, sebeklam. V začarovaném kruhu. Vyměnil, zničil, neuspokolil, nenaplnil. Obelhávat, modré z nebe, procent, procent, procent procent. Čistí tvorové, zvířata. Lidé, znásilňují, zohavují a mrzačí, mají ten nejmení nárok.....................při tomhle vniřním nastavení je asi pochopitelné, e vyskočil za jízdy.
Není tady
Axi napsal(a):
.....při tomhle vniřním nastavení je asi pochopitelné, e vyskočil za jízdy.
Timhle vyrokem ses stal jednim "z nich"...
Není tady
Nejdriv jsem si myslela, ze "to" je nejake literarni dilo. Pak jsem pochopila, ze "to dilo" vytvorila obrovska bolest v dusi...
Pis dal. A plac. Zatim.
Pozdeji... mozna... nekde vytrysknou slunecni paprsky...
Zatim plac...
Není tady
Momentálně se cítím být zrazená , podvedená,bolí to, bolí,ale není návratu jen jsem to vechno potřebovala ze sebe nějak dostat .
Tak jsem se prostě svěřila Babinetu,tak trochu netypickým způsobem.
Nečekám rady ani útěchy , jen jsem se potřebovala prostě něčemu nebo někomu svěřit.
Vím , e tady je mnoho povah názorů a pohledů na problémy zdejích vláken , vak , nikomu nezazlívám zápo*n reakci.
Kamarádům a přátelům nechci přidělávat starosti a babinet mi přiel tak nějak v tu chvíli nejvhodnějí, tady nejsem sama se svým trápením a smutkem.
Poprat se s tím musím sama , kadý se , se svým osudem musí poprat sám , jen člověk někdy potřebuje mít svoji vrbu a svěřit se.
Já jsem se svěřila babinetu.
Já vím , e jednou se probudím a řeknu si ,jdi a ij dál, ádné slzy mi nestojí za ádného chlapa, kadý je nahraditelný i chlap,jen teď mi to nějak nejde.
Není tady
Není tady
píe:
jen vyuil monosti se svézt a jakmile mu cesta začala připadat nudná, tak vystoupil
Myslím si, e jsi vstoupila do svazku se patným nebo řekněme přesněji rizikovým nastavením. Pokud bys dopředu uloila informaci, e lidé kteří jsou jedním směrem se jeden ke druhému mohou na čas přidat, a jdou-li pěkně spokojeně radostně pospolu kus cesty (mohou i celou), e je to něco velmi křehkého, vzácného a hlavně dobrovolného. Proto s tímto jevem nemůeme počítat samozřejmě a natrvalo a být dotčeni a ukřivděni, kdy se cesty po čase rozdělí .
má dalí ivotní zkuenost, poučení a nabízí se nový začátek. To je vlastně dobrá zpráva, ne??
Není tady
Axi napsal(a):
ivot ve li, obelhávání se, prázdná slova, nemyslel váně, praádný význam, fráze, zemřít pro druhého, praví pokrytci, pitomci, zrazuje, podvádí, neupřímný. Le a zraňuje. Konzumnost, kupčí, city se prodávají. Úpadek lidskosti, le druhému, obelhává sám sebe, otočí zády, falená písnička. Zahazuje ve, odvrací se, zrazuje. Reklama lásky, konzum, hračka, zastaralý, plečka, pryč s ním, hupky pro nové, sebeklam. V začarovaném kruhu. Vyměnil, zničil, neuspokolil, nenaplnil. Obelhávat, modré z nebe, procent, procent, procent procent. Čistí tvorové, zvířata. Lidé, znásilňují, zohavují a mrzačí, mají ten nejmení nárok.....................při tomhle vniřním nastavení je asi pochopitelné, e vyskočil za jízdy.
jak jsi na to přiel..nenapadlo tě, e tohle vechno je jen důsledek hlubokého zklamaní?
Není tady
Laminanonte
a nenapadlo tě, e hluboká zklamání si větinou připravujeme sami nereálnými očekáváními od druhých lidí a iluzemi, které si o nich, jako nejdůleitějích tvůrcích svého nehynoucího těstí, sami vytváříme?
Gremlins,
a trochu přejde ten první "nástřel", ta velká bolest, kterou teď cítí, jistě najde správnou cestu, jak z toho veho ven a hlavně jak to udělat, abys to nemusela proívat znova a znova...
Jsi nejspí hodně citlivá a emotivní bytost. Zkus se trochu víc "uzemnit" a půjde to
Není tady
Pandorraa napsal(a):
...Jsi nejspí hodně citlivá a emotivní bytost. Zkus se trochu víc "uzemnit" a půjde to
"Uzemnovat" hodne citlive a emotivni bytosti je tuuuze velka hloupost. Mely by byt totiz "oslavovany" jako ruze mezi trny... Ale to ti, co "nechteji cnit z rady", nechapou...
Není tady
laminanonte napsal(a):
Axi napsal(a):
ivot ve li, obelhávání se, prázdná slova, nemyslel váně, praádný význam, fráze, zemřít pro druhého, praví pokrytci, pitomci, zrazuje, podvádí, neupřímný. Le a zraňuje. Konzumnost, kupčí, city se prodávají. Úpadek lidskosti, le druhému, obelhává sám sebe, otočí zády, falená písnička. Zahazuje ve, odvrací se, zrazuje. Reklama lásky, konzum, hračka, zastaralý, plečka, pryč s ním, hupky pro nové, sebeklam. V začarovaném kruhu. Vyměnil, zničil, neuspokolil, nenaplnil. Obelhávat, modré z nebe, procent, procent, procent procent. Čistí tvorové, zvířata. Lidé, znásilňují, zohavují a mrzačí, mají ten nejmení nárok.....................při tomhle vniřním nastavení je asi pochopitelné, e vyskočil za jízdy.
jak jsi na to přiel..nenapadlo tě, e tohle vechno je jen důsledek hlubokého zklamaní?
Pokud se člověk s někým rozejde, je to bolestivé. Ale ve chvíli, kdy od poctivého "mě to bolí" přejdu ke kydům typu "lidé znásilňují, zohavují a mrzačí", hraju falenou písničku. Lu jak kdy tiskne.
Není tady
Axi, ty ji ches dat navod, jak se se svoji bolesti vyporadat? No, tak to uz je neco!
Není tady
ViktorkaLove napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
...Jsi nejspí hodně citlivá a emotivní bytost. Zkus se trochu víc "uzemnit" a půjde to
"Uzemnovat" hodne citlive a emotivni bytosti je tuuuze velka hloupost. Mely by byt totiz "oslavovany" jako ruze mezi trny... Ale to ti, co "nechteji cnit z rady", nechapou...
Uzemni v zmysle neby tak zranitežná. U mňa funguje to, čo povedal Axi. Prestanem cíti tú skžučujúcu a týravú boles, keď tomu, kto mi ublíil začnem to, e ma opustil pre niečo, alebo pre niekoho pria. Prajem mu, e naiel lásku inde, e je mu lepie bezo mňa, e je astnejí. Je to aké, ale pomáha mi to.
Som hodne citlivý človek, ale s odstupom času zisujem, e je to vlastnos, ktorá v tejto dobe nie je oslavovaná. Vidím to denne vo vzahoch medzi žuďmi.
Není tady
Milu......ale abys k tomuto dola, tak si musí udělat prořádek v hlavě.....tolik věcí vyházet a poskládat jinak......ale pak je dobře
hezké.....zdravím
Není tady
Milu napsal(a):
...Som hodne citlivý človek, ale s odstupom času zisujem, e je to vlastnos, ktorá v tejto dobe nie je oslavovaná. Vidím to denne vo vzahoch medzi žuďmi.
Ano. Pretoze CITY by mohli byt pritazou pri "budovani kariery ci egozaujmov" stylom "aj cez mrtvoly"... ach jo, preco to???
Není tady
Mono je odpoveď v názve vlákna.
Není tady
Axi napsal(a):
laminanonte napsal(a):
Axi napsal(a):
ivot ve li, obelhávání se, prázdná slova, nemyslel váně, praádný význam, fráze, zemřít pro druhého, praví pokrytci, pitomci, zrazuje, podvádí, neupřímný. Le a zraňuje. Konzumnost, kupčí, city se prodávají. Úpadek lidskosti, le druhému, obelhává sám sebe, otočí zády, falená písnička. Zahazuje ve, odvrací se, zrazuje. Reklama lásky, konzum, hračka, zastaralý, plečka, pryč s ním, hupky pro nové, sebeklam. V začarovaném kruhu. Vyměnil, zničil, neuspokolil, nenaplnil. Obelhávat, modré z nebe, procent, procent, procent procent. Čistí tvorové, zvířata. Lidé, znásilňují, zohavují a mrzačí, mají ten nejmení nárok.....................při tomhle vniřním nastavení je asi pochopitelné, e vyskočil za jízdy.
jak jsi na to přiel..nenapadlo tě, e tohle vechno je jen důsledek hlubokého zklamaní?
Pokud se člověk s někým rozejde, je to bolestivé. Ale ve chvíli, kdy od poctivého "mě to bolí" přejdu ke kydům typu "lidé znásilňují, zohavují a mrzačí", hraju falenou písničku. Lu jak kdy tiskne.
Nejspí je potřeba rozeznat, kde končí bolest a smutek (bez nich to nejde), a začíná sebelítost, sebelitování. To kadý pozná nejlíp sám, pokud je k sobě poctivý.
Upravil(a) Daphné (20. 2. 2010 12:16)
Není tady
Axi: Ale ve chvíli, kdy od poctivého "mě to bolí" přejdu ke kydům typu "lidé znásilňují, zohavují a mrzačí", hraju falenou písničku. Lu jak kdy tiskne.
Axi i Daphné - samozřejmě. Ale ačkoli si člověk naplno po určitém záitku uvědomí, e něco konkrétního bolí jen JEHO duičku, neznamená to vůbec (bohuel), e by stále neexistovala syrová pravda, a to, e lidé znásilňují, zohavují, mrzačí... Prostě je to tu kolem a dokola.
Ideální je, kdy si člověk umí říct: bude (mi) líp.
Není tady
Axi napsal(a):
laminanonte napsal(a):
Axi napsal(a):
ivot ve li, obelhávání se, prázdná slova, nemyslel váně, praádný význam, fráze, zemřít pro druhého, praví pokrytci, pitomci, zrazuje, podvádí, neupřímný. Le a zraňuje. Konzumnost, kupčí, city se prodávají. Úpadek lidskosti, le druhému, obelhává sám sebe, otočí zády, falená písnička. Zahazuje ve, odvrací se, zrazuje. Reklama lásky, konzum, hračka, zastaralý, plečka, pryč s ním, hupky pro nové, sebeklam. V začarovaném kruhu. Vyměnil, zničil, neuspokolil, nenaplnil. Obelhávat, modré z nebe, procent, procent, procent procent. Čistí tvorové, zvířata. Lidé, znásilňují, zohavují a mrzačí, mají ten nejmení nárok.....................při tomhle vniřním nastavení je asi pochopitelné, e vyskočil za jízdy.
jak jsi na to přiel..nenapadlo tě, e tohle vechno je jen důsledek hlubokého zklamaní?
Pokud se člověk s někým rozejde, je to bolestivé. Ale ve chvíli, kdy od poctivého "mě to bolí" přejdu ke kydům typu "lidé znásilňují, zohavují a mrzačí", hraju falenou písničku. Lu jak kdy tiskne.
z jednoho příspěvku nelze vyvozovat, jaký člověk je, tím spí, kdy je na dně. Třeba to byla její první velká láska. Co my víme.
Není tady
Mě osobně to přijde taky a zbytečně melodramatický...chápu e to bolí, ale ivot servíruje i těí a horí situace. Autorce přeju a to brzo přebolí a co nejdřív získá trochu nadhled
Není tady
Ronja napsal(a):
Mě osobně to přijde taky a zbytečně melodramatický...chápu e to bolí, ale ivot servíruje i těí a horí situace. Autorce přeju a to brzo přebolí a co nejdřív získá trochu nadhled
Mne ne! Ja takove "melodrama" prozivam, aj kdyz mi treba JENOM ujede autobus... kazdou chvilu mam slzicky na krajicku... a zanadavam si v duchu na cokoliv... Ulevi se mi pak trochu, ta "melodramaticnost" se jaksi rozplyne.. a pak muze nastoupit i ta nutna optimisticka myslenka: No a co, vsak pojede dalsi, vis? A ze jsem ta "citliva duse", vim, ze neprobehnout to cele tak "melodramaticky"..., kus meho vnitrniho prozivani bych "nasilim zabila" a sobe, i okoli ublizila...
Proto mi vadi, kdyz "mi to nekdo bere, a zazliva"...
Upravil(a) ViktorkaLove (20. 2. 2010 18:53)
Není tady
Viktorko, citlivá a citová není toté.
Gremlins a Viktorka jsou dle mého citové. Od citlivosti to můe být na hony vzdáleno. Citovost je ovládání svými emocemi. Citlivý člověk byl ten, kdo znal míru věcí, kdo dokázal sjednocovat protiklady. To jsou mimo jiné i ty melodramatické výjevy. Ale ne citlivost. Zle začne být, kdy se necháme ovládat emocemi nad únosnou mez.
Citlivý člověk je vnímavý, má hlubokou empatii, ví, jak se ve které chvíli zachovat, aby nebyl jako slon v porcelánu.
Nala jsem zajímavou definici:
CITOVOST je neodmyslitelná od člověka, ale stává se nebezpečnou od chvíle, kdy se povauje za hodnotu, za kritérium pravdy, za ospravedlnění k jednání .
Kdeto:
CITLIVÝ člověk je ten, kdo zná míru věcí, kdo dokáe sjednocovat protiklady.
Upravil(a) majkafa (20. 2. 2010 19:34)
Mozna citlivy a citovy neni totez, ale muze to existovat vedle sebe. Mozna jsem citova, ale citliva taky. Pac ja brecim aj nad umirajicim somalskym deckem, nebo u Jacksonova Earth songu, ci kdyz vidim treba tatinka, jak trpelive decku neco vysvetluje, a tak, vis? Me emoce me "neovladaji", ale obohacuji...
Není tady
Axi napsal(a):
laminanonte napsal(a):
Axi napsal(a):
ivot ve li, obelhávání se, prázdná slova, nemyslel váně, praádný význam, fráze, zemřít pro druhého, praví pokrytci, pitomci, zrazuje, podvádí, neupřímný. Le a zraňuje. Konzumnost, kupčí, city se prodávají. Úpadek lidskosti, le druhému, obelhává sám sebe, otočí zády, falená písnička. Zahazuje ve, odvrací se, zrazuje. Reklama lásky, konzum, hračka, zastaralý, plečka, pryč s ním, hupky pro nové, sebeklam. V začarovaném kruhu. Vyměnil, zničil, neuspokolil, nenaplnil. Obelhávat, modré z nebe, procent, procent, procent procent. Čistí tvorové, zvířata. Lidé, znásilňují, zohavují a mrzačí, mají ten nejmení nárok.....................při tomhle vniřním nastavení je asi pochopitelné, e vyskočil za jízdy.
jak jsi na to přiel..nenapadlo tě, e tohle vechno je jen důsledek hlubokého zklamaní?
Pokud se člověk s někým rozejde, je to bolestivé. Ale ve chvíli, kdy od poctivého "mě to bolí" přejdu ke kydům typu "lidé znásilňují, zohavují a mrzačí", hraju falenou písničku. Lu jak kdy tiskne.
boe, to je penis
Není tady
melodramatické, najde cestu, jak z toho...a hlavně, jak to udělat, abys to nemusela proívat znova a znova...
ano, to je návod, jak se stát studeným, necitlivým a necitovým...psím čumákem...aby to u nikdy nemusela proít, nebo aby ji to znovu a znovu nesráelo na kolena.... a kdo to píe? Studený, necitlivý a necitový lidé, co je osud tak pratil přes prsty, e u nechtějí, aby je to potkalo znova a povaují tuto cestu za správnou. Jsou to lidé, co neumí přijmout nabízené...ale co je hlavní - NEUMÍ NABÍDNOUT to krásné, to modré z nebo, tu lásku, ten obdiv druhému, důvěru, věrnost...tito lidé umí jen BRÁt - aby se měli krásně, dostávlai modré z nebe, moná dostali i lásku ... zaslouí si ji vůbec? obdiv druhého...zaslouí si ho vůbec? Neumí nabídnout to krásné, protoe sami mají strach z toho, e zase dostanou přes prsty.
Gremli - tobě drím palce, a jak píe Viktorka, poplač si, uleví se ti, přemýlej - a určitě přijde třeba i na to, e i kdy ty umí nabízet a ti druzí ti to neumí dát zpět, jen umí brát pro svou potěchu a spokojenost, je stále lepí být tím, kdo UMÍ A MÁ CO NABÍDNOUT. Ty nejsi ta, co ije ve li.
Není tady