Selima napsal(a):

No, ono je to o tom, že Miluji tě podľa mňa vyjadruje nejaký stav(aj keď možno nie úplne momentálne rozpoloženie) a nie prísľub "Na večné časy a nikdy inak"...

Ano, já to vnímám přesně tak

venuše napsal(a):

Co je na tom tak tezkyho to rict?
Vzdyt to neni zadny zavazek?

Právě pro tuhle odpověď jsem se ptala... jestli je to skutečně tak snadné říct, i když to není pravda. Já už to prakticky nepoužívám... jen "já taky"
Abych to řekla, potřebuji to myslet vážně, a když to myslím vážně, tak pak udělám pro druhého všechno, tedy skoro všechno...

Ja som mala milenca, ktorý mal zlozvyk vyznávať mi lásku pri TOm a vymáhať aj odo mňa vyznania... Povedala som mu, že jednak to pri takomto načasovaní neverím jemu, a druhak v takejto chvíli by som mu odpovedala ÁNO, aj keby sa ma pýtal, či mi má odseknúť hlavu. Proste timing je dôležitý... a časom sme sa dohodli na tom, že pri TOm sa budeme venovať TOmu a vyznania si necháme na chvíľky, keď budeme mať jasné hlavy. Ale vzdával sa nerád, asi si myslel, že vyznania okorenia sex.

Miluš, jenže každý je schopen jiné hloubky citu.  A navíc bývá rozpor mezi city a chováním.

Například můj muž je vnitřně přesvědčen, že mne miluje a vždycky miloval nejvíc ze všech lidí co zná a že jeho láska ke mně je tak hluboká jaké je schopen. Čili ke mne cítí ten nejhlubší cit, které je jeho srdce schopno vyprodukovat.

A přesto za tu dobu co jsme spolu (dvacet let) se občas chová jako by mne nemiloval ( z mého pohledu). To samé jistě platí i o mně.

Přesto si myslím že to je upřímné,  když si navzájem sdělujeme, že se milujeme.

Pro mne slova "miluji tě" znamenají hodně. Řeknu je, jen když to cítím...v srdíčku. Takový ten pocit, jak moc pro mě znamená, že mu patří mé srdce a nejraději bych to vykřičela do celého světa.

ViktorkaLove napsal(a):

xxxx napsal(a):

... Můj muž říká, že to nikdy tak necítil ani nepoužíval a shodli jsme se na tom, že to je asi tím, že už jsme starší, nemusíme řešit existenční věci a plíny a můžeme si užívat života. Taky už dokážeme ocenit vzácnost lásky a shody mezi náma....

Tohle by trosku "zavanelo" tim, ze s plinama a existencnimi problemy "se miluje" hure? Nebo to nejde vubec?

...to ne takhle to nevidím. Jen když jsme měli starosti s tím kde bydlet, nemohli jsme nikam, protože na to nebyly peníze nebo nebylo hlídání, člověk neměl tolik svobody a možnosti si vychutnávat "mazlení". Večer se muselo šeptat, aby se nevzbudilo dítě, dneska místo nočního kojení, studií a mačkání se v garsonce máme čas na sebe, mužeme zůstat po probdělé noci na plese v posteli do oběda a pak si ho dát v hospodě stejně jako večeři. Prostě jsem ráda, že jsem mateřské stavy vyměnila zase za milenecké. Proto jsem psala, že jsme se s drahým shodli na tom, že si  můžeme víc užívat života. Je to vlastně jako když jsme byli mladí a svobodní s tím rozdílem, že jsme garsonku vymenili za dům se zahradou a nemusíme se před návštěvou cukrárny koukat do peněženky. Je to osvobozující. Takže máš svým způsobem pravdu, s plínama se miluje hůře, v nejlepším může mít malej prdíky a pak člověk do rána drndá na místo manžela kojence

Upravil(a) xxxx (20. 2. 2010 20:00)

Rosamunda napsal(a):

ViktorkaLove napsal(a):

xxxx napsal(a):

... Můj muž říká, že to nikdy tak necítil ani nepoužíval a shodli jsme se na tom, že to je asi tím, že už jsme starší, nemusíme řešit existenční věci a plíny a můžeme si užívat života. Taky už dokážeme ocenit vzácnost lásky a shody mezi náma....

Tohle by trosku "zavanelo" tim, ze s plinama a existencnimi problemy "se miluje" hure? Nebo to nejde vubec?

Určitě to jde i s tím vším, jen si myslím, že to xxxx myslela tak, že ve vyšším věku, když už není takovej trysk, se to dá víc užít.
No tak než jsem to naklepala, xxxx byla rychlejší a je to ono

...asi nejsem mateřskej typ nebo co napsala jsi to přesně, člověk vymění trysk za pohodu a stane se zase z maminky na plný uvazek milenkou a je to doma znát

Rosamunda napsal(a):

xxxx napsal(a):

Rosamunda napsal(a):

Určitě to jde i s tím vším, jen si myslím, že to xxxx myslela tak, že ve vyšším věku, když už není takovej trysk, se to dá víc užít.
No tak než jsem to naklepala, xxxx byla rychlejší a je to ono

...asi nejsem mateřskej typ nebo co napsala jsi to přesně, člověk vymění trysk za pohodu a stane se zase z maminky na plný uvazek milenkou a je to doma znát

A proč bys neměla být mateřský typ? Já si ale myslím, že tak člověk nemůže žít pořád, když je dětem 18 a víc, tak je nemůžeš pořád obskakovat, takže pak je čas na tu pohodu a na......

...asi tak mladej už je obskakován napadniceme a nevyžaduje maminčin servis.

Myslím, že slovní vyjádření je prostě jedním ze způsobů projevování lásky. Jsou i jiné, rovnocenné způsoby, záleží na každém, co je pro něj důležitější (někdo má radši pozornost, někdo dárky, někdo činy... viz koncept 5 jazyků lásky). 

Pro mě osobně zrovna tohle nijak zvlášť důležité není, ani pro mého manžela. Když je pěkná příležitost, říkáme si to, ale není to určitě každý den. Spíš si projevujeme lásku jinak.

Kdybych ale měla muže, pro kterého je slovní vyjadřování citů důležité, snažila bych se mu tuto potřebu naplnit, tak jako se snažím naplňovat i všechny ostatní potřeby člověka, kterého miluji.

Ivana napsal(a):

Za trvání svého jediného vztahu jsem je nikdy nevyslovila, ani můj protějšek, ale mockrát jsem je cítila v srdci. Pak jsem je řekla až v době, kdy se můj ex se mnou rozcházel. Bylo to ze zoufalství a nemělo to žádnou odezvu

To je smutne . Proto to rikam hned, kdyz to citim... i kdyz to neznamena, ze je to navzdy. Je to momentalni stav.

Na začátku pdotknu, že jsem muž.

Mezi chlapy se většinou silně citově zabarvená slova náklonosti k druhému člověku nevyslovují často. Pokud však větu miluji tě vyslovím znamená opravdu hodně. Problém nastává, když víte, že vaše přítelkyně očekává, že jí to řeknete. Například moje přítelkyně by to nejraději slyšela třikrát denně, a tak mi ta věta časem zevšedněla. Pro mne je ideální říkat miluji tě ve chvílích kdy opravdu cítím, jak je moje přítelkyně ohromná, kdy jsem naprosto šťastný, že ji mám.

Doporučuji všímat si toho, co pro vás muž dělá a samozřejmě někdy naznačit co by se vám líbilo, aby nás to chlapy někdy trochu trklo.

Dnes ráno mi můj přítel (víc jak rok jsme se neviděli-radši nechci;měla jsem s ním paralelní víceletý vztah v manželství,stále ale na sebe myslíme,ale chci žít v klidu ve své rodině s nynějším manželem,kterého mám ráda)poslal MMSkou smějícíse 4lístek a z té usměvavé puseny mu vždy jako bublina vybublá .Chjo,hned je tak nějak krásněji,ale nesmím zas do toho spadnout.

Znamená to pro mě přesně to, co to je - slova, slova, slova. Někdy zneužitelná, jindy pravdivá až na dřeň, někdy bolavá, jindy neskutečně krásná.

Nepoužívám je. Manžela to někdy nejspíš mrzí, protože on si na slovní vyznání potrpí a vím, že ta svá myslí upřímně. Ale já to nedokážu vyslovit. Ne kvůli závazku v tom, co ta slova znamenají, ale proto, že zdaleka neobsáhnou skutečnost. Bojím se jich a vím, jak prázdná a plochá můžou být.

Od prvního přítele jsem "miluju tě" slýchávala a četla ve zprávách snad každý druhý den. Občas je vyslovoval naprosto mechanicky, protože měl pocit, že se hodí. A často je doplňoval oslovením ... své bývalé slečny